|
|
20 let výzkumu sociální stratifikace v ČR
Karnet, Martin ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bakalářská práce se snaží shrnout nejvýznamnější osobnosti, které se v posledních dvaceti letech věnovaly tématu sociální stratifikace. V první kapitole práce je pojem sociální stratifikace vymezen a zároveň jsou definovány další základní termíny, které se s rozvrstvením společnosti pojí. Část práce je věnována z hlediska stratifikačních výzkumů období vlády komunistického režimu v Československu, kde je vyzdvižena postava Pavla Machonina a jeho velkého sociologického výzkumu. Většina práce se zabývá dobou po Sametové revoluci. Cílem práce je porovnat jednotlivá témata, kterým se věnovali autoři v rámci tématu sociální stratifikace těsně po Sametové revoluci se současnou reflexí sociální stratifikace. Klíčová slova: sociální stratifikace, Česká republika, česká společnost, výzkum
|
|
|
Explanace profesních a edukačních představ žáků jedné deváté třídy
Vařeková, Karolína ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Petrúšek, Ivan (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na interpretaci způsobu, kterým je v představách žáků deváté třídy společnost hierarchicky segmentována na základě vykonávání odlišných povolání a absolvování rozdílných stupňů vzdělání. Cílem práce je objasnit studentovo vnímání nerovností ve společenském postavení mezi různými pracovními pozicemi a chápání vlivu studijních úspěchů na jejich vertikální seskupování. V teoretické části je sociologickými teoriemi vysvětlena úloha povolání a vzdělání při utváření a udržování sociální stratifikace. Teoretické koncepty jsou v analytické části ověřeny skrz kvalitativní výzkum uskutečněný v rámci jedné deváté třídy. Výzkumné otázky jsou zodpovězeny prostřednictvím kvalitativní analýzy dat získaných z hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Představy žáků odpovídají základnímu, v teoretické části definovanému, trojdimenzionálnímu hierarchickému členění sociálních vrstev, jejichž vzájemné nerovnosti podléhají zejména úrovním pracovních pozic pojících se k daným vrstvám. Mezi vertikálně členěnými profesními skupinami jsou rozdílná společenská postavení vnímaná žáky jako opodstatněná, jelikož jedinci nacházející se v těchto kategoriích se vyznačují odlišnými osobnostními dispozicemi. Dle výsledků analýzy dosažení určitého společenského postavení do velké míry...
|
|
|
Prestiž povolání pohledem lounských učitelů
Rudolf, Milan ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Práce se věnuje míře prestiže učitelského povolání, jak ji vnímají samotní pedagogové. Výsledky jsou získány pomocí dotazníkového průzkumu a následně jsou porovnávány s hodnotami, které pravidelně ve veřejných výzkumech získávají pracovníci Centra výzkumu veřejného mínění v dlouhodobém projektu "Naše společnost". Komparace získaných dat má za úkol odpovědět na otázku, zda je pravdivá domněnka, že učitelé své povolání nevnímají tak prestižně, jak ho vidí široká veřejnost. Druhá část práce přináší debatu nad problémy, se kterými se nejčastěji setkávají učitelé na lounských školách. Zdrojem pro tento diskurs jsou nejen odpovědi lounských učitelů získané během průzkumu, ale také přímými rozhovory. Rozborem nejčastěji zmiňovaných problémů chce autor nelézt odpověď na otázku, proč své povolání vnímají učitelé na základních školách v Lounech méně prestižně.
|
|
|
Současná reflexe vztahu sociální stratifikace a spotřeby
Podsedníková, Klára ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bakalářská práce shrnuje teorie, které se zabývají problematikou vztahu sociální stratifikace a kulturní spotřeby. Nedílnou součástí práce o sociální stratifikaci by měly být základní teorie sociální stratifikace, které jsou stručně shrnuty v první kapitole. Dále se práce zabývá teorií distinkce sociologa Pierra Bourdieuho, jsou představeny i práce jeho pokračovatelů a kritiků. Druhou část základní osy práce tvoří současné teorie, které se problematikou daného vztahu zabývají. Největší pozornost je věnována konceptu kulturního všekonzumenství, ale jsou představeny i další dva základní koncepty vztahu sociální stratifikace a kulturní spotřeby a to argument homologie a argument individualismu.
|
|
|
Subjektivní sociální status a třída. Jejich determinanty. Co ovlivňuje percepci vlastního postavení ve společnosti?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivní dimenzí sociální stratifikace, přesněji subjektivní třídou a subjektivním statusem. Autor nejprve poukazuje na subjektivní aspekty v tradičních teoretických východiscích třídního a hierarchického pojetí sociální stratifikace. Následně rozebírá subjektivní třídu a status jako jim analogické koncepty a popisuje jejich aplikaci v empirických výzkumech zahraniční i české sociologie. V analytické části je předložena vlastní sekundární analýza dat z reprezentativního šetření ISSP 1992, 1999, 2009 a Sociální distance 2007 pro ČR. Její pomocí autor popisuje rozdíly mezi oběma přístupy a změnu jejich rozložení i vztahu v čase. Zatímco subjektivní status je v čase relativně stabilní, subjektivní třída prochází řadou změn. Jejich původcem je především subjektivně identifikovaná dělnická třída, jejíž zastoupení v čase slábne a přibližuje tím třídu k subjektivnímu statusu. Dále se autor věnuje odlišnostem deklarovaných důvodů pro identifikaci se třídou. Pro nižší třídu má význam především příjem, střední a vyšší uvádí i vzdělání a druh zaměstnání. U vyšší třídy však nad příjmem převažuje význam životního stylu. Jádro práce tvoří regresní analýza, která prokázala rozdílnost obou přístupů jak z hlediska míry prediktability, tak i struktury a vlivu nezávisle...
|
|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
|
|
Dětská porozumění sociální stratifikaci u žáků 2. stupně ZŠ
Forštová, Iveta ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Diplomová práce se zaměřila na výzkum porozumění sociální stratifikaci u žáků 2. stupně základní školy. Cílem práce je diagnostika žákovských porozumění v tématu sociální stratifikace - zjišťování míry reflexe třídních nerovností, interpretace příčin rozvrstvení společnosti, vlastní hodnocení stavu společnosti, představy o sociální mobilitě. V první části byla vymezena teoretická východiska diplomové práce - pojem sociální stratifikace a základní vědecké teorie sociální stratifikace, konstruktivismus, dětské interpretace světa. Dále byly představeny vybrané zahraniční a domácí výzkumy porozumění sociální stratifikaci. V druhé části byla vymezena metodologická východiska diplomové práce a prezentovány výsledky kvalitativního výzkumného šetření dětských porozumění realizovaného metodou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření naznačily, že žáci vnímají a různým způsobem reflektují existenci sociální stratifikace. KLÍČOVÁ SLOVA: konstruktivismus, prekoncept, dětská porozumění, sociální stratifikace, kvalitativní výzkum, polostrukturovaný rozhovor
|
|
|
Diagnostika porozumění vybraným tématům sociologického učiva u studentů gymnázia
Sehnalová, Jitka ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá diagnostikou studentského porozumění principům uspořádání společnosti v návaznosti na obsah sociologického učiva občanského a společenskovědního základu na středních školách. Teoretická část vymezuje základní sociologické pojmy, především sociální stratifikaci, sociální mobilitu a sociální status. K propojení sociologických pojetí se školním vzděláváním je zde popsán také koncept didaktické znalosti obsahu a teorie didaktické rekonstrukce učiva. Dále jsou zde představeny dosavadní výzkumy v této oblasti. V praktické části bylo realizováno výzkumné šetření, které pro sběr dat využilo metodu polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Získaná data byla následně kvalitativně zpracována. V šetření byla sledována především míra vnímání hierarchie ve společnosti, příčiny společenského rozvrstvení a možnosti sociální mobility. Tam, kde to bylo možné, byly odpovědi studentů porovnány s výsledky dosavadních výzkumů.
|
|
|
Konzumerismus mládeže a jeho souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem
Beránková, Petra Alexandra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pašková, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá konzumerismem třinácti- a čtrnáctileté mládeže. Autorka si klade otázky, nakolik je sledovaná věková kategorie ve svých postojích ke spotřebě konzumní a zda mají konzumeristické postoje souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem. Nejprve autorka ve stručnosti představuje konzumerismus jako sociologické téma. Zvláštní pozornost věnuje otázce vlivu sociální stratifikace na životní styl. Za své hlavní teoretické východisko stanovuje homologickou koncepci tříd Pierra Bourdieua, od něhož přejímá pojetí ekonomického a kulturního kapitálu jako hlavních diferencujících principů ovlivňujících životní styl. Dále předkládá charakteristiku dnešní školní mládeže v kontextu české společnosti a zmiňuje se o úloze socializace při přenosu kapitálů a spotřebních vzorců z rodičů na dítě. Závěrem práce autorka popisuje svůj postup při analýze dat týkajících se postojů ke spotřebě u dotyčné věkové kategorie. Seznamuje čtenáře s výsledky výzkumu, které vypovídají o výrazné konzumnosti sledovaného vzorku, která však není univerzální. Na základě korelační analýzy pak autorka konstatuje, že existují významné korelační vztahy mezi indexy sledovaných kapitálů a četnostmi (ne)souhlasu s výroky indikujícími konzumeristické postoje. Hypotéza o souvislosti mezi konzumeristickými postoji a ekonomickým i...
|
|
|
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
|
host ::
RSS.