Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role of β-arrestin in μ-opioid and TRPV1 receptor signalling
Nagy Marková, Vendula ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Roubalová, Lenka (oponent)
β-Arrestin se řadí do rodiny proteinů, které mají velký vliv nejen na signalizaci GPCR, ale jeho role je i u membránových kanálů, dále má své vlastní signální kaskády nebo jako tzv. "scaffold" protein atd. V této práci jsme si dali za cíl studovat roli β-arrestinu na chování MOR v plazmatické membráně, signalizaci MOR a vliv na funkci AC. Jeho roli jsme zkoumali za pomoci siRNA metody, díky které se sníží exprese obou izoforem β- arrestinu. Dále jsme se zaměřili na zkoumání role β-arrestinu2 v komunikaci mezi MOR a TRPV1 kanálem, kdy tyto dva receptory jsou důležitou součástí přenosu bolesti. K tomuto účelu jsme použili buňky HEK293 stabilně exprimující MOR-YFP nebo transientně transfektované TRPV1-CFP. Zjistili jsme, že obě izoformy β-arrestinu mají vliv na laterální mobilitu MOR v plazmatické membráně a umlčení jedné nebo druhé izoformy β-arrestinu zabrání změně difúze MOR v plasmaticke membráně vyvolané agonisty MOR. Zajímavé je, že umlčení β-arestinu1 snižuje internalizaci MOR vyvolanou endogenním agonistou endomorfinem-2. Na druhou stranu umlčení β-arrestinu2 nemělo téměř žádný efekt na internalizaci MOR vyvolanou endomorfinem-2. Obě izoformy navíc vykazují odlišný vliv na inhibici AC vyvolanou agonisty MOR. Aktivita AC indukovaná forskolinem byla zvýšena v buňkách s nedostatkem β-arestinu2 a...
Fyziologická funkčnost preptinu a jeho analogů
Mrázková, Lucie ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Obšilová, Veronika (oponent)
Preptin je 34 aminokyselin dlouhý peptid, který je odvozený z pro-IGF2, kde se vyštěpuje z jeho E-domény a vzniká společně s maturovaným IGF2. V mojí diplomové práci jsme připra- vili dva plně dlouhé preptiny (myší a lidský) a 8 analogů preptinu (fragmenty s nebo bez olefi- nové metathese). Plně dlouhé preptiny, stejně jako preptinové fragmenty jsme syntetizovali syntézou peptidů na pevné fázi. Myší nebo lidský preptin nám sloužil jako referenční molekula pro srovnávání s výsledky biologických testů preptinových analogů. Všechny látky byly testo- vány na různé biologické aktivity, abychom více ozřejmili efekt preptinu jako možné biolo- gicky aktivní látky. Testovali jsme vliv na sekreci inzulínu v pankreatických β-buňkách, ne- přímo jsme zkoumali vliv na proliferaci kostních buněk a pokoušeli jsme se přiblížit odhalení možného receptoru pro preptin. Ze všech výsledků nám vyšlo, že ačkoliv má preptin nebo ně- které jeho analogy vyšší efekt než kontrolní vzorky, výsledky nejsou konzistentní a efekt není signifikantně vyšší. V hledání receptoru jsme neuspěli, přestože jsme s radioaktivně značeným preptinem udělali množství saturačních experimentů na mnoha typech buněk. Na začátku jsme vazebnými experimenty také vyloučili možnost, že je preptin schopen vázat se na stejné recep- tory jako IGF2, což...
Role of the cannabinoid system in neurodegenerative processes
Akantisová, Lucia ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Búran, Peter (oponent)
Endokanabinoidný systém (ECD) sa podieľa na významnom počte fyziologických funkcii centrálnom a periférnom nervovom systéme. ECD pozostáva z kanabinoidných receptorov (CB1 a CB2), endogénnych ligandov (ANA, 2 AG) a enzymatického aparátu potrebného na syntézu (NAPE a DAGL) a degradáciu (FAAH, MAG). V ľudskom mozgu je kanabinoidný receptor CB1 najrozšírenejší v rámci skupiny receptorov, ktoré sa viažu na G proteíny. Signalizačné mechanizmy týchto proteínov sa podieľajú na celkovej homeostáze organizmu. Svojou aktivitou ovplyvňujú koncentrácie druhých poslov, aktivitu iontových kanálov, výlev neurotransmiterov a regulujú imunitné odpovede. V tejto súvislosti sa štúdie posledných 20 rokov zamerali na výskum v oblasti neurodegeneratívnych ochorení. Dnes je známe, že liečba kanabinoidnými zlúčeninami zlepšuje neurologické deficity spojené s poškodením neurónov a zmierňuj zápalové procesy v in vivo zvieracích modeloch Alzheimerovej choroby a roztrúsenej sklerózy ickej úrovni liečba určitých sprievodnými symptómami vyskytujúcim eratívnych ochoreniach ako je neuropatická bolesť, nespavosť či spasticita Kľúčové slová: endokanabinoidný systém, kanabinoidy, neurodegeneratívne ochorenia, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, skleróza multiplex
Studium buněčné signalizace iniciované TRH receptorem
Trubačová, Radka
Signalizace spojená s aktivací receptoru pro tyreoliberin (TRH-R) má svou nezastupitelnou úlohu v řadě buněčných procesů. Tyreoliberin (TRH) má důležitou roli v regulaci sekrece ostatních hormonů a existují také zmínky o jeho možných antiapoptotických a neuroprotektivních účincích. Na druhou stranu je TRH velice rychle degradován a také jeho další vlastnosti, jako jsou srdeční a endokrinní vedlejší účinky a nízká lipofilita, znevýhodňují terapeutické aplikace tohoto hormonu oproti jeho různým analogům. Díky svým účinkům na centrální nervový systém představují TRH i jeho analogy potenciální možnost pro terapii různých neurologických onemocnění, neurodegenerativní choroby nevyjímaje. Molekulární mechanismy zodpovědné za prospěšné působení TRH a jeho analogů zatím nejsou zcela objasněny. Dosud se také jen málo ví o zapojení TRH, popřípadě jeho analogů, v regulaci energetického metabolismu a vlivu na buněčný fosfoproteom. V první části práce jsme se zaměřili na výzkum vlivu TRH a interakčních partnerů TRH-R na laterální pohyblivost tohoto receptoru v membráně buněčné linie TRY-1 stabilně exprimující TRH-R na C-konci značený žlutým fluorescenčním proteinem (YFP). Z výsledků těchto experimentů je patrné, že nejen stimulace ligandem, ale také přítomnost vazebných partnerů přispívá k modulaci parametrů...
Studium buněčné signalizace iniciované TRH receptorem
Trubačová, Radka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Brejchová, Jana (oponent) ; Lazar, Josef (oponent)
Signalizace spojená s aktivací receptoru pro tyreoliberin (TRH-R) má svou nezastupitelnou úlohu v řadě buněčných procesů. Tyreoliberin (TRH) má důležitou roli v regulaci sekrece ostatních hormonů a existují také zmínky o jeho možných antiapoptotických a neuroprotektivních účincích. Na druhou stranu je TRH velice rychle degradován a také jeho další vlastnosti, jako jsou srdeční a endokrinní vedlejší účinky a nízká lipofilita, znevýhodňují terapeutické aplikace tohoto hormonu oproti jeho různým analogům. Díky svým účinkům na centrální nervový systém představují TRH i jeho analogy potenciální možnost pro terapii různých neurologických onemocnění, neurodegenerativní choroby nevyjímaje. Molekulární mechanismy zodpovědné za prospěšné působení TRH a jeho analogů zatím nejsou zcela objasněny. Dosud se také jen málo ví o zapojení TRH, popřípadě jeho analogů, v regulaci energetického metabolismu a vlivu na buněčný fosfoproteom. V první části práce jsme se zaměřili na výzkum vlivu TRH a interakčních partnerů TRH-R na laterální pohyblivost tohoto receptoru v membráně buněčné linie TRY-1 stabilně exprimující TRH-R na C-konci značený žlutým fluorescenčním proteinem (YFP). Z výsledků těchto experimentů je patrné, že nejen stimulace ligandem, ale také přítomnost vazebných partnerů přispívá k modulaci parametrů...
Optimalizace dopravních křižovatek pomocí metod strojoveho učení
Hlaváček, Jakub ; Frýza, Tomáš (oponent) ; Götthans, Jakub (vedoucí práce)
Práce se věnuje oblasti problematiky řízení dopravy, konkrétně světelnému řízení křižovatek, zejména technologiím řízení na základě získaných dat o provozu. Hlavním cílem práce je návrh a následná implementace reálné křižovatky Anenská a kpt. Jaroše, Pardubice v podobě modelu. Práce se dále zabývá úkázkou využívaných signálních programů řízení křižovatek skrze vytvořený model. Model je sestaven ze dřevěné základny a menší součásti vyhotoveny 3-D tiskem. Celek je řízen mikropočítačem Arduino. Při tvorbě této práce se mi podařilo porozumět komplexnímu řízení dopravy v dnešních městech, která si aktuální dopravní situace žádá.
Mechanisms of the tolerance and homeostasis of immune cells
Tsyklauri, Oksana ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
(Czech Version) Schopnost imunitního systému tolerovat vlastní antigeny a současně vytvářet vhodné reakce na patogeny je nezbytná pro přežití organismu. Navzdory dlouhodobému výzkumu mnoho detailů mechanismů autotolerance není stále dobře pochopeno. Cílem této práce je rozšířit naše znalosti o mechanismech imunitní. Jádro disertační práce tvoří pět publikací, které se týkají dvou hlavních výzkumných směrů. První se zabývá mechanismy periferní imunitní tolerance, které zprostředkovávají regulační T-lymfocyty. Ukázali jsme, že Tregy zvyšují kvorum autoreaktivních CD8+ T-lymfocytů nutné pro indukci autoimunity. Kromě toho jsme identifikovali novou podskupinu antigen-stimulovaných CD8+ T-lymfocytů, které expandují v nepřítomnosti Tregů. Nazvali jsme je super-efektorové T-lymfocyty. Zjistili jsme, že podávání IL- 2 mimikuje nepřítomnost Tregů, tedy indukuje super-efektorové T-lymfocyty a zvyšuje imunitní odpověď CD8+ T-lymfocytů v modelu autoimmunity a rakoviny. Naše výsledky ukazují, že hlavní supresní mechanismus Tregů omezuje dostupnost IL-2 pro CD8+ T-lymfocyty. Kromě toho jsme v rámci spolupráce ukázali, že signalizace přes MyD88 v thymických buňkách je přispívá k vývoji Tregů a následnému pro nastolení imunitní tolerance. Druhý směr se zabývá ciliopatií Bardet-Biedlova syndromu (BBS). I přes četné...
Opioidní receptory a jejich signální systém v myokardu
Ladislav, Marek ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je shromáždit a systematicky seřadit poznatky o opioidních receptorech a jejich signálním systému v myokardu. Činnost srdce je však řízena především adrenergní signalizací a tato práce proto obsahuje také údaje týkající se vlastností a významu dalších důležitých receptorů. Pro lepší obecné porozumění a v rámci shrnutí lze v této práci také nalézt všeobecné základní informace o opioidním systému, především o receptorech a jejich signalizaci. O opioidních receptorech v myokardu se toho stále příliš mnoho neví, a to přesto, že především za různých patofyziologických okolností by opioidní systém mohl mít velmi důležitou úlohu. Důvodů může být několik. Možnost bližší charakterizace opioidních receptorů v myokardu je poměrně obtížná vzhledem k relativně malému množství těchto receptorů v srdeční tkáni. Situaci také poněkud komplikují určité mezidruhové rozdíly, které v modulaci funkce srdce panují. Dosud není zcela objasněn úplný mechanismus, kterým opioidní receptory působí na myokard. Především u lidí by toto poznání mohlo být klíčové, protože tyto receptory, resp. jejich ligandy, by se daly využít k lékařským účelům.
Úloha glykoproteinu NG2 v regulaci Rho/ROCK signalizace
Kratochvílová, Magdalena ; Rösel, Daniel (vedoucí práce) ; Kuželová, Kateřina (oponent)
NG2 je transmembránový glykoprotein, který se účastní buněčných procesů jako je adheze, migrace nebo invazivita, které jsou významné jednak pro vyvíjející se tkáň, ale také pro tvorbu nádorů a metastáz. NG2 mimo jiné způsobuje inhibici růstu neuritů, a je zřejmě významný pro améboidní invazivitu buněk. Oba tyto procesy jsou si v mnoha ohledech podobné. Jak při inhibici růstu neuritů, tak i při mezenchymální-améboidním přechodu dochází k morfologickým změnám buněk, jejichž výsledkem je ztráta buněčných výběžků a získání kulatého tvaru. Pro oba procesy je také zásadní aktivace Rho/ROCK signalizace. Propojení NG2 se signální dráhou Rho/ROCK bylo naznačeno právě v procesu inhibice růstu neuritů. Mechanismus regulace Rho/ROCK signalizace pomocí glykoproteinu NG2 ale zatím není znám. V této práci je navržen možný molekulární mechanismus aktivace Rho/ROCK dráhy, a to pomocí signalizačního komplexu NG2/MUPP1/Syx. Kdy "scaffold" protein MUPP1, vázaný na NG2, umožňuje vazbu a aktivaci proteinu Syx. Ten pak jakožto RhoGEF aktivuje Rho/ROCK signalizaci. Aktivovaná Rho/ROCK dráha vede jednak k inhibici růstu výběžků, tak i zvýšené kontraktilitě buněk a zvýšení jejich trakčních sil. Tyto procesy jsou přitom zcela zásadní pro améboidní způsob invazivity buněk. NG2 by mohl navíc fungovat i jako integriny zastupující...
Molekulární fyziologie opioidních receptorů
Valný, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Opioidní receptory (OR) patří mezi receptory spřažené s G proteiny (GPCR). Prostřednictvím především inhibičních G proteinů třídy Gi/Go regulují účinky opioidních agonistů vedoucí primárně ke snížení neuroexcitability. Klonováním byla potvrzena existence čtyř podtypů opioidních receptorů µ, κ, δ a ORL 1, z nichž každý reguluje účinky určité skupiny opioidních ligandů. Hlavním cílem této práce je shrnutí poznatků objasňujících funkce OR na molekulární úrovni. Akutní expozice OR jejich agonistům vede k aktivaci signalizačních kaskád vyvolávajících analgesii. Chronická expozice OR opioidním agonistům ovšem vede k desenzitizaci a internalizaci receptorů a k vývoji adaptačních procesů vedoucích k potlačení opioidní akce, což vede ke vzniku opioidní tolerance a závislosti. Ačkoliv v poznání molekulárních mechanismů signalizace OR byl učiněn velký pokrok, k jejich úplnému pochopení je stále velmi daleko.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.