|
| |
|
|
Sociálně aktivizační programy pro seniory z pohledu sociálních pracovníků
HAMERNÍKOVÁ, Lada
Tato bakalářská práce s názvem Sociálně aktivizační programy pro seniory z pohledu sociálních pracovníků se zabývá především problematikou sociálně aktivizačních programů, které jsou poskytovány seniorům v pobytových zařízeních. Hlavním cílem práce je zjistit názory sociálních pracovníků na tyto programy. V bakalářské práci jsou stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. První z nich se zabývá tím, zda jsou aktivizační programy pro seniory účelné a kvalitní, druhá výzkumná otázka zkoumá názor sociálních pracovníků na to, zda jsou ze strany seniorů sociálně aktivizační programy využívány. Teoretická část práce popisuje současnou situaci týkající se stáří, stárnutí, zabývá se gerontologií, biologickými, psychickými a sociálními projevy stáří, přípravou na stáří, komunikací se seniory, kvalitou života seniorů, sociálním vyloučením seniorů, dále pojednává o službách poskytovaných seniorům, úloze sociálních pracovníků v pobytových zařízeních, individuálním plánování, aktivním stárnutí, aktivizačních programech pro seniory. Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky ve vybraných pobytových zařízeních sociálních služeb. Pro rozhovor bylo stanoveno 5 základních otázek a 1 otázka doplňující týkající se sociálně aktivizačních programů. Z výsledků práce vyplynulo, že sociálně aktivizační programy pro seniory jsou z pohledu sociálních pracovníků v pobytových zařízeních velmi přínosné, účelné, kvalitní a důležité, jsou ze strany seniorů využívány a zlepšují kvalitu života seniorů. Výsledky bakalářské práce mohou být využity ke zvýšení kvality a počtu nabízených aktivizačních programů pro seniory v pobytových zařízeních.
|
|
|
Domácí péče versus ústavní péče o seniory z hlediska ošetřovatelství
SLÁDEČKOVÁ, Petra
Již mnoho let se věnuje velká pozornost péči o seniory z důvodu celosvětového stárnutí populace. Téměř všichni lidé si přejí, aby mohli strávit celé stáří doma ve svém prostředí. Tato myšlenka je podporována i mnoha odborníky, kteří se problematikou stáří zabývají a poukazují na výhody, které to obnáší jak pro daného seniora, tak i pro společnost. Proto je paradoxem, že mnoho starých lidí je umístěno v různých zdravotních a sociálních zařízení a to i přes velkou nabídku různých terénních služeb, které umožňují seniorům v domácím prostředí setrvat. Právě proto si tato diplomová práce klade za cíl porovnat ošetřovatelskou péči o seniory poskytovanou v jejich domácím prostředí s péčí v ústavních zařízeních, a to jak z pohledu sestry, která péči poskytuje, tak z pohledu samotného seniora či jeho rodinných příslušníků. Celá práce je členěná na dvě hlavní časti. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení stáří a změn, které s sebou stáří přináší. Také poukazuje i na to jak je stáří vnímáno v současné společnosti. Dále se zaobírá různými typy péče o seniory, která je nejčastější dělena na rodinnou, zdravotní a sociální péči. Praktická část práce je zaměřena přímo na jednotlivé rodiny seniorů, kteří žijí ve své domácnosti s podporou domácí péče a na rodiny, které mají svého člena na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Dále jsem se v praktické části zaměřila i na ošetřující personál, konkrétně zdravotní sestry, které přicházejí každý den do styku s těmito seniory. K výzkumnému šetření byla využita kvalitativní výzkumná metoda. Ke sběru dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. První část výzkumného souboru tvořily sestry pracující na oddělení dlouhodobě nemocných a sestry, které pracují v domácí péči. Druhá část souboru se skládala ze seniorů a jejich rodin, kteří pobývají na oddělení dlouhodobě nemocných a seniorů a jejich rodin, kteří využívají služeb domácí péče. Výpovědi jednotlivých sester, seniorů a jejich rodin jsou rozděleny do jednotlivých kategorií, jimiž jsou: informovanost, důvod umístění na LDN, spokojenost s poskytovanou péčí, výhody a nevýhody domácí péče/LDN, odlišnosti v péči na LDN a v domácím prostředí, ve stravování a pitném režimu, v polohování a výskytu dekubitů, v hygieně, v podávání léků, v převazech, ve vyprazdňování, v chování personálu/rodiny, v zázemí seniora. Z celého šetření vyplývá, že rodiny seniorů hodnotí péči v nemocnici i péči doma jako velmi dobrou, nicméně si lze všimnout, že sestry z domácí péče se těší větší důvěře rodiny a mají s ní daleko bližší vztah, než je tomu v nemocnici. Obě skupiny sester si myslí, že péče, kterou poskytují je kvalitní a odborná, ale poukazují na nedostatek financí, které má jak nemocnice, tak agentura domácí péče. Jako velmi překvapující se ukázal fakt, že rodiny, které mají svého seniora v ústavní péči, jsou rády, za jeho umístění, neboť se domnívají, že by se sami o něho nezvládly náležitě postarat. Z provedeného šetření nelze jednoznačně posoudit, který typ péče je nejvýhodnější, neboť oba způsoby mají své pozitivní i stinné stránky pro každou zúčastněnou stranu a velkou roli zde hrají různé proměnné, jako je třeba zdravotní stav seniora, jeho rodina či sociální zázemí. Pro důkladné zmapování celé situace by bylo zapotřebí realizovat kvantitativní výzkum v delším časovém úseku, který by mohl dlouhodobě sledovat poskytovanou péči a vzít v úvahu i výše uvedené proměnné, které se mohou v průběhu času měnit.
|
|
|
Dodržování práv seniorů v domovech pro seniory
TROUSILOVÁ, Iva
Problematika stáří a stárnutí je postupem času čím dál víc aktuální. Všechna období lidského života jsou velice důležitá, ale období stáří je završením života člověka. Stárnutí a období stáří s sebou přináší mnoho změn. Důležitou životní změnou v životě seniora může být přestěhování do pobytové sociální služby, kterou může být domov pro seniory. Tato změna může být velice náročná a problematická. Stále by měla být dodržována lidská práva a uspokojovány potřeby člověka. V oblasti uspokojování potřeb člověka nastává také mnoho změn. Některé potřeby se s postupem věku mění, některé se upřednostňují a jiné naopak upozaďují. Každý člověk, bez výjimky, má svá práva a svobody, které je nutné respektovat a dodržovat bez ohledu na barvu pleti, náboženské vyznání, státní příslušnost, vzdělání, sexuální orientaci, pohlaví nebo věk. Téma této diplomové práce je Dodržování práv seniorů v domovech pro seniory. Cílem práce je zmapování názorů na dodržování práv seniorů v konkrétním domově pro seniory. Byly stanoveny dva dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je zjistit, jak vnímají dodržování práv seniorů zaměstnanci konkrétního domova pro seniory. Druhým dílčím cílem je zjistit, jak vnímají dodržování svých práv senioři v konkrétním domově pro seniory. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka - Jaké jsou rizikové oblasti při dodržování lidských práv seniorů v konkrétním domově pro seniory? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky bylo stanoveno šest dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že zaměstnanci konkrétního domova pro seniory vnímají, že jsou práva seniorů v oblasti fyziologických potřeb, potřeby bezpečí a jistoty, sounáležitosti a lásky, úcty a uznání a potřeby seberealizace v konkrétním domově dodržována. Z výzkumu je patrné, že nejrizikovější okruhy lidských práv při jejich dodržování jsou právo na osobní ochranu, rovnost a důstojnost lidí. Z výpovědí seniorů vyplynulo, že největší omezení při dodržování lidských práv shledávají imobilní senioři v oblasti hygieny a pohybu. Mobilní senioři se necítí být izolováni, mají pocit naprosté svobody. Senioři do kategorie šedesát let se cítí být omezeni věkem, to má dopad na jejich pocity izolovanosti a uzavřenosti. Výsledky této práce jsem poskytla Domovu pro seniory XY jako zpětnou vazbu seniorů na poskytované služby. Výsledky také byly použity při revizi standardu č. 2 "Ochrana práv" v Domově pro seniory XY.
|
|
|
Hodnotový systém seniorů v Domově seniorů Jindřichův Hradec
BERÁNKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnoty, které preferují senioři v DpS. Hodnoty jsou neodmyslitelnou součástí každého lidského života. Ve stáří dochází ke změně orientace hodnot potřeb, je zde velká fixace na rodinu, kdy senior potřebuje dodávat pocit potřebnosti a lásky. Uspokojování potřeb je podkladem pro vznik hodnotového systému, kdy hodnotová hierarchie je uspořádaný systém podle důležitosti. Staří lidé mají potřebu komunikace, však tato potřeba nebývá příliš dobře saturována. S přibývajícím věkem dochází k osamocenosti a zvýrazňují se potřeby biologické. V emperické části diplomové práce je stanovený cíl, který má zjistit, jaké životní hodnoty preferují senioři v Domově seniorů Jindřichův Hradec. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního výzkumu a zvolená byla metoda případových studií. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí metody kvótového záměrného výběru. Byl tvořen šesti uživateli z DpS, kdy se jednalo o komunikativní muže a ženy, ve věku 65-85 let, kteří pobírali příspěvek na péči II. stupně. Stěžejní technikou pro získání dat byl rozhovor pomocí návodu, který byl využit u šesti respondentů z DpS Jindřichův Hradec. Celkem bylo osloveno 15 uživatelů, kteří splňovali kvótové podmínky, ale pouze šest uživatelů bylo ochotno zúčastnit se výzkumu a poskytnout rozhovor. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce respondenty ovlivňuje pobyt na třílůžkovém pokoji, který je omezuje při kvalitě spánku, soukromí a adaptaci. Pro respondenty je nejdůležitější zachování důstojnosti a komunikace s personálem. Na zodpovězení hlavní výzkumné otázky "Jaké životní hodnoty preferují senioři v Domově seniorů Jindřichův Hradec?" mohu odpovědět, že pro respondenty je nejdůležitější jejich soběstačnost, zdravotní stav, který bezesporu ovlivňuje naplňování všech ostatních potřeb a rodina, která je smyslem života respondentů, je jejich hnacím motorem a oni mají pro co žít. Tato práce, by měla poukázat na důležitost toho, co preferují uživatelé v Domově pro seniory, jak důležitá je spolupráce s rodinou, jak podstatná je komunikace, která napomáhá v adaptaci uživatelů na nové prostředí a následně vytváření individuálních plánů pro zachování soběstačnosti seniorů a v případě, že již nemohou být soběstační a je zde potřeba pomoci druhé osoby, je potřebné si uvědomit jak důležité je pro uživatele zachování důstojnosti. Tato práce napomáhá opodstatnění významu hodnotového systému u seniorů, a snaha o zkvalitnění života seniorů v pobytových sociálních službách a zároveň zefektivnění sociální práce.
|
|
|
Prevence úrazů seniorů v domovech pro seniory
STRAKOVÁ, Dana
V diplomové práci je proveden rozbor literatury k charakteristice stárnutí a stáří, k domovu pro seniory, k prevenci a úrazům u seniorů. Cílem diplomové práce je zjistit, zda ve vybraných domovech pro seniory existují opatření ve vztahu k prevenci úrazů. V teoretické části se zaměřím na možná rizika úrazů a dále pak na opatření, které je nutné přijmout v rámci prevence úrazů. K danému tématu práce je zvolen kvalitativní výzkum, založený na rozhovoru, zúčastněném pozorování. V praktické části jsou prezentovány výsledky. Výzkumem je zjištěno, že v domovech existují opatření, která snižují rizika úrazů. Práce může sloužit k edukaci a zvýšení informovanosti personálu domovů pro seniory.
|
|
|
Předsudky některých geriatrických pacientů a jejich blízkých proti hospitalizaci na Oddělení následné péče v Nemocnici Tábor, a.s.
BIDMONOVÁ, Alena
Základní teoretická východiska Úvodní část se věnuje otázkám stáří, charakterizuje obecně stárnutí a stáří. Vystihuje změny a potřeby ve stáří, role ve stáří, jeho přijetí a líčí seniora jako pacienta. Další část popisuje obecně komunikaci a její specifika se seniory a jeho blízkými. Dále je teorie zaměřena na nejčastější choroby ve stáří, jejich specifické rysy a na ošetřovatelskou péči obvykle poskytovanou na oddělení následné péče. Zvláštní pozornost je věnována pohledu na ošetřovatelskou rehabilitaci, paliativní péči a ošetřování pacienta s bolestí. Důležitý je také pohled na přístup sestry při poskytování ošetřovatelské péče seniorům. V další části je poukázáno na zdravotně sociální služby, které jsou poskytovány pacientům na oddělení následné péče. Teorii uzavírají kapitoly o osobnosti sestry ošetřující geriatrické pacienty, o ošetřovatelské etice a základní body charty práv pacientů seniorů. Cíle práce Prvním cílem bakalářské práce je zjistit z jakých důvodů někteří geriatričtí pacienti odmítají hospitalizaci na oddělení následné péče. Druhým cílem je stanovit, proč mají obavy z hospitalizace na oddělení následné péče příbuzní pacientů. Třetí cíl má za úkol určit, zda se jedná o důvody odmítání hospitalizace oprávněné nebo jde jen o nepodložené předsudky. Použité metody Pro výzkum byla použita forma kvalitativního výzkumného šetření metodou rozhovorů. Sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru s geriatrickými pacienty a jejich rodinnými příslušníky. Pro výzkum byly realizovány tři oblasti rozhovorů. Nejprve byli pacienti dotazováni na počátku hospitalizace na ONP. Druhý rozhovor probíhal u stejných pacientů, ale až po určité uplynulé době hospitalizace, kdy již mohli posoudit kvalitu poskytované péče. Třetí oblast výzkumných otázek byla zaměřena na rodinné příslušníky seniora již v průběhu hospitalizace na ONP. Rozhovory byly analyzovány a uspořádány do významových kategorií. Výběr respondentů byl záměrný, orientovaný na pacienty a jejich rodiny, kteří hospitalizaci na oddělení následné péče z nějakého důvodu zpočátku odmítali, ale nakonec hospitalizováni byli. Výzkumný soubor byl tvořen 6 pacienty a 6 členy jejich rodiny. Výsledky Z výsledků výzkumného šetření se ukázalo, že geriatričtí pacienti převážně odmítají hospitalizaci na oddělení následné péče z neznalosti podstaty tohoto oddělení. Hospitalizaci odmítají více sami pacienti než jejich rodinní příslušníci. Pacienti mají o oddělení mylné představy, které jsou dány nevědomostí nebo jsou také podpořeny negativními zkušenostmi lidí z jejich okolí. Teprve když si respondenti přivykli na nové prostředí ONP a dobře ho poznali, tak mohli nezávisle posoudit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Respondenti i jejich rodiny kladně ohodnotili individuální přístup zdravotnického personálu, komplexní ošetřovatelskou péči, rehabilitační péči, služby sociální pracovnice i dobrovolnickou činnost, která je na ONP realizována. Již v průběhu hospitalizace pacienti uznali, že se v jejich případě jednalo o negativní předsudky vůči oddělení následné péče, které nebyly podloženy osobní nepříznivou zkušeností. Rodiny respondentů hospitalizaci neodmítaly, ale většinou ji uvítaly z důvodů zajištění péče, odborné rehabilitace, zvýšení soběstačnosti a kompenzace zdravotního stavu jejich seniora. Závěr Tato bakalářská práce pohlíží na problematiku a specifika péče o geriatrické pacienty, se kterými se sestra na oddělení následné péče denně setkává. Konkrétní výstupy z práce budou zapracovány do přednášky pro personál ONP, která bude prezentována na provozní schůzi. Výsledky práce mohou posloužit zdravotnickému personálu oddělení následné péče jako zpětná vazba pro neustálé zlepšování kvality ošetřovatelské péče.
|
|
|
Role všeobecné sestry v prevenci úrazů u pacientek s osteoporózou se zaměřením na ženy v menopauze
ŽAMBOCHOVÁ, Pavla
V současné době v České republice dochází ke značnému nárůstu úrazů seniorů, kde velkou skupinu tvoří ženy v menopauze s diagnostikovanou osteoporózou. Jedná se o takzvané nízkoenergetické úrazy, které jsou úzce spojeny se zvýšením úmrtností starých lidí. Tato problematika se netýká pouze zdravotnictví, ale i sociální a ekonomické sféry. Jedním z klíčových prostředků, vedoucích ke snížení počtu osteoporotických fraktur, je řádná osvěta v prevenci vzniku úrazu u žen s tímto onemocněním. V etickém kodexu Mezinárodní rady sester je zdůrazněna povinnost sestry převzít zodpovědnost i v oblasti prevence. Teoretická část této práce je věnována charakteristikám období menopauzy, vzniku osteoporózy, nejčastějším úrazům spojeným s osteoporózou, prevenci a nastínění sociálního a ekonomického dopadu úrazovosti. Praktická část se zabývá výzkumem, který byl proveden u pacientek ortopedické ambulance Nemocnice Tábor, a.s. Bylo vybráno šest žen s diagnostikovanou osteoporózou v menopauze. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jakou roli zaujímá sestra ortopedické ambulance v prevenci úrazu u žen s osteoporózou, zda mají pacientky informace o možnostech prevence úrazu, která forma podávání těchto informací je pacientkami nejlépe hodnocena a zda pacientky svoje vědomosti ohledně prevence úrazu uplatňují i v praxi. Formou nestandardizovaného rozhovoru bylo provedeno kvalitativní šetření s předem rámcově připravenými otevřenými otázkami. S každou pacientkou byl tento rozhovor veden individuálně. Z výsledků rozhovorů byla provedena rámcová analýza s vytvořením kategorizačních skupin. Zpracováním výsledků byla zjištěna minimální informovanost pacientek o prevenci úrazu při osteoporóze personálem ortopedické ambulance. Sestry se do této preventivní činnosti zapojují buď velmi málo nebo vůbec. Náplní dalšího výzkumu by v tomto případě mohla být komplexní identifikace problému. Bylo by zapotřebí zjistit, zda sestry neinformují pacientky z důvodu omezeného času, který pacientkám mohou věnovat, neznalosti dané problematiky či zda se jedná o jejich lhostejný postoj k tomuto problému. Na druhou stranu pouze některé pacientky svoje získané znalosti uplatňují i v praxi. Z rozhovorů lze nicméně usuzovat, že poskytnutím souhrnných informací o prevenci a rizicích úrazů by mohlo ženy inspirovat ke změně jejich dosavadního způsobu života. Jako vhodnou formou poskytování informací se jeví vytvoření skupinové přednášky spojené s možností získat tištěný materiál s ucelenými údaji k této celospolečenské problematice, která se posléze dotýká nás všech.
|
|
|
Spektrum ošetřovatelské péče o závislé seniory u vybraných poskytovatelů
PFLEGEROVÁ, Monika
Senioři a stárnoucí populace jsou aktuálním tématem dnešní doby, stejně jako otázka kdo, kdy a jakým způsobem uspokojí potřeby této stále početnější části obyvatelstva. V pokročilém věku potřebuje člověk stále více pomoci při běžných denních činnostech. Cílem práce bylo zmapování spektra ošetřovatelské péče a dostupnosti péče o seniory závislých na pomoci druhé osoby poskytované domovem pro seniory, agenturou domácí péče a ordinací praktického lékaře ve spolupráci s rodinou. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jak jsou uspokojovány fyziologické potřeby seniora u vybraných poskytovatelů péče? Jak jsou uspokojovány psycho-sociální potřeby seniora u vybraných poskytovatelů péče? Jak je zajištěna edukace seniora u vybraných poskytovatelů? Jaká je dostupnost zdravotní péče pro seniora u vybraných poskytovatelů péče? Pro zpracování bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. K získání informací byla použita technika hloubkového rozhovoru pomocí otevřených otázek metodou dotazování. Rozhovory byly se svolením respondentů nahrávány na diktafon a poté doslovně přepsány. Získaná data z jednotlivých rozhovorů byla analyzována pomocí metody kódování v ruce, neboli metodou papír a tužka. Výzkumný soubor tvořilo 12 respondentů ve věku od 65 do 94 let. Průměrný věk respondentů byl 87 let. Výzkumný vzorek se skládal z 8 žen a 4 mužů. Respondenti byli rozděleny dle vybraných poskytovatelů péče a dle uznaného stupně závislosti. Výběr respondentů byl záměrný. V každé skupině poskytovatelů péče byli pro homogennost výzkumného souboru zastoupeny všechny stupně závislosti. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti prvního a druhého stupně závislosti, s ohledem na poskytovatele péče, nemají zásadní problémy v uspokojování potřeb a poskytované služby jsou dostačující. Zásadní rozdíly jsou však u respondentů s vyšším stupněm závislosti a to s negativním dopadem na seniory využívající terénních služeb.Výstupem z této bakalářské práce bude publikace odborného článku v časopise Medicína pro praxi
|
|
|
Služby cestovního ruchu pro seniory a možnosti jejich dalšího rozvoje v oblasti Mikroregion Jindřichohradecko
ZLATUŠKOVÁ, Lucie
Práce obsahuje přehled řešené problematiky, kde je zdůvodněn význam cestovního ruchu seniorů. Ukazuje, že stárnutí populace je významným demografickým trendem, který ovlivňuje situaci v cestovním ruchu. Bylo vymezeno zkoumané území a provedena jeho analýza. Formou dotazníkového šetření byl proveden výzkum mezi seniory a pomocí řízených rozhovorů byly zjišťovány informace u odborníků z oblasti cestovního ruchu a péče o seniory. Byla provedena syntéza získaných informací a výsledků terénního šetření, vlastního pozorování a praxe, a na jejím základě byly zpracovány návrhy na zlepšení situace ve vybrané oblasti. V práci jsou vysvětleny přínosy opatření a návrhů.
|
host ::
RSS.