|
|
Optimalizace výživy sportovních koní
MARYŠKA, Jan
Předkládaná diplomová práce se zabývá výživou sportovních koní. Vhodná výživa koně je nezbytným předpokladem pro zdravý a správný vývoj celého organismu. Každý kůň je jiný nejen svou osobností i zařazením do různého stupně zátěže a proto je nutné individuálně sledovat optimální množství živin a dalších látek obsažených v krmných dávkách. Správně sestavit krmnou dávku pro koně, správně nastavit úroveň energetické hodnoty podle intenzity práce, zajistit správný poměr minerálních látek i vitaminů a zároveň dbát na dietetické souvislosti a zdravotní působení jednotlivých krmiv i komplexní výživy není jednoduché. Cílem práce je provedení analýzy krmných dávek koní chovaných v konkrétním hřebčinci, který se specializuje na chov sportovních koní. Práce je v zásadě členěna na část teoretickou obsahující přehled o trávicím aparátu koní, druhů krmiv a živin, která jsou nezbytná pro správnou výživu koní, a na analytickou (praktickou) část představující metodiku použitou při provedené analýze, dále pak popis této analýzy, kdy byly stávající krmné dávky porovnány s optimálními krmnými dávkami pro dané kategorie koní s využitím příslušného softwaru. Speciální pozornost je věnována obsahu selenu ve výživě a jeho suplementace u koní s deficitem tohoto prvku. V závěru práce je vypracováno doporučení pro optimálnější výživu těchto koní.
|
|
|
Aktivita štítné žlázy koní
ŠINÁKLOVÁ, Petra
Bakalářská práce na téma: Aktivita štítné žlázy koní je zaměřena na posouzení aktivity štítné žlázy u vybrané skupiny koní na základě produkce hormonů štítné žlázy (TT4, TT3, fT4 a fT3). Krev byla odebírána jednorázově ve spolupráci s privátními veterinárními lékaři z vena jugularis. Následně byly stanoveny hormony štítné žlázy RIA metodou. Hodnocení aktivity štítné žlázy bylo uskutečněno celkem u 12 koní (8 valachů a 4 klisen) v Jihočeském kraji. Průměrný věk byl 8,5 let. U zkoumaných vzorků se celkový hormon T4 pohyboval v průměru 37, 24 +- 9,88 nmol-l-1, u celkového hormonu T3 byla průměrná hodnota 0,99 +- 0,23 nmol-l-1. Volná frakce hormonu fT4 se nacházela v průměru 13,28 +- 2,66 pmol-l-1 a volná frakce hormonu fT3 byla 5,43 +- 1,42 pmol-l-1. Nejvyšší hladina hormonu TT4 byla zaznamenána u teplokrevných koní (46,03 nmol.l. -1), naopak nejnižší hladina byla u skupiny pony a Hucul (27,86 nmol.l. -1). Nejvyšší hodnota hormonu TT3 byla u skupiny pony a Hucul (1,13 nmol.l. -1) a nejnižší u chladnokrevných plemen koní (0,74 nmol.l.-1). Nejvyšší hladina fT4 byla u chladnokrevných plemen koní (14,73 pmol.l. -1), nejnižší u teplokrevných koní (12,68 pmol.l.-1). Hladina hormonu fT3 byla nejvyšší u teplokrevníků (6,02 pmol.l. -1), nejnižší u chladnokrevníků (4,78 pmol.l.-1). Koncentrace celkového T4 a T3 byla vyšší u klisen, než u valachů, T4 o 1,81 nmol-l-1 a T3 o 0,05 nmol-l-1. Naopak koncentrace volného T3 byla u klisen nižší, než u valachů a to o 0,32 nmol-l-1. U volného T4 byla zaznamenána u klisen opět vyšší koncentrace, než u valachů, o 1,31 nmol-l-1. Při porovnání našich výsledků s referenčními hodnotami je patrné, že se koncentrace tyreoidálních hormonů pohybovala na horní hranici fyziologického rozpětí, nebo lehce nad, nelze tak předpokládat u těchto koní nedostatek jódu a s tím spojenou sníženou aktivitu štítné žlázy. Dále byly zjištěny vztahy mezi aktivitou štítné žlázy a koncentrací Ca v krevní plazmě a souběžně aktivitou enzymu alkalické fosfatázy (ALP). Korelační koeficienty vykazovaly negativní vliv zvýšené aktivity štítné žlázy na metabolizmus kostní tkáně.
|
|
|
Obsah selenu v sušině hub v závislosti na aplikaci hnojiv
Hrušková, Jitka
Práce se zabývá zkoumáním vlivu aplikace selenu jako hnojiva do substrátu s myceliem hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na vzrůst tohoto prvku v sušině hub. S využitím kumulačních vlastností hub, tzn. schopnosti hromadit do sebe látky z okolí. Účelem tohoto pokusu je možné využití takto obohacené hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) o selen, jako případnou funkční potravinu. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení jednotlivých pojmů definice hub, jejich složení, vlastnosti a vliv na lidský organismus se zaměřením především na hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus). Bližší pozornost je také věnována selenu, jeho formě, funkci a jeho vlivu na lidský organismus. Praktická část zahrnuje výsledky pokusů vzniklých pěstováním hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na substrátu, který je obohacen o pentahydrát seleničitanu sodného (Na2SeO3.5H2O) v různých koncentracích. Jednotlivé vzorky jsou stanoveny pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS, Inductively coupled plasma mass spectrometry) po předchozí dekompozici vzorku v mikrovlnném systému. Výsledky jsou dle jednotlivých obsahů selenu v sušině hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) seřazeny v doporučených denních dávkách (DDD), pro možné využití jako funkční potraviny. Součástí této práce je zkoumání vlivu koncentrace selenu na růst mycelia hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus).
|
|
|
Fortifikace máku (Papaver somniferum L) selenem
Tobek, Ladislav
Selen patří mezi nepostradatelné prvky pro lidský organismus. Jednou z možností jeho doplnění do naší potravy je biofortifikace konzumovaných plodin. Předmětem bakalářské práce bylo pozorování vlivu aplikace selenu mimokořenovou výživou u máku setého (Papaver somniferum L.) na jeho obsah v rostlinách, v semeni a na výnos. Účelem biofortifikace bylo zvýšení množství tohoto prvku v semeni s dopadem na jeho produkci. V jednoletém maloparcelkovém pokusu byl selen aplikován ve formě Na2SeO3 ve čtyřech dávkách (25, 50, 100 a 200 g.ha-1). Foliární aplikace selenu se pozitivně projevila nárůstem jeho koncentrace v sušině rostlin. Naopak byl zaznamenán pokles hmotnosti sušiny jedné rostliny. Aplikace Se negativně ovlivnila odběr N rostlinou máku. Biofortifikace selenem zvýšila výnos semene až o 13,8 % (u dávek 25 a 50 g.ha-1), což ale nebylo statisticky průkazné. Z kvalitativních parametrů byl zjištěn nárůst koncentrace Se v semenu. Z důvodu sníženého výnosu při vysokých dávkách selenu se zdá nejvhodnější dávka 50 g Se.ha-1 aplikovaná mimokořenově.
|
|
|
Význam a zdroje selenu ve výživě člověka
KRATOCHVÍLOVÁ, Zuzana
Bakalářské práce je zaměřena na funkce selenu ve výživě člověka. Selen je esenciální stopový prvek důležitý pro lidské zdraví. Jeho dostupnost závisí na koncentraci selenu v půdě. Průměrné příjmy selenu u obyvatel České republiky jsou obvykle 36 g/den na jednotlivce. Nadměrný nebo nedostatečný příjem selenu může vést k nepříznivým účinkům na lidské zdraví. K nejvýznamnějším zdrojům selenu ve stravě většiny lidí patří maso, ryby, vejce, mléko, obiloviny a ořechy. Selen hraje důležitou roli v řadě metabolických funkcí, včetně antioxidačních systémů, hormonů štítné žlázy, metabolismu, imunitní funkce a reprodukce. Nízké hladiny selenu jsou spojeny se zvýšeným rizikem mortality, špatnou funkcí imunitního systému a úbytkem kognitivních funkcí, zatímco vysoké hladiny selenu způsobují po česneku zapáchající dech, ztrátu vlasů a nehtů, poruchy nervového systému a kůže a kazivost zubů. Množství selenu a jeho potřeba se mění v průběhu života. Doporučené dávky selenu pro ženy jsou 55 g/den a pro muže 70 g/den. Těhotné a kojící ženy potřebí v průměru 65-75 g selenu/den. Nedostatek selenu u žen způsobuje problémy s otěhotněním, vývojové vady plodu či poporodní komplikace. Novorozenec přijme mateřským mlékem zhruba 10 g selenu/den. Doporučené dávky pro děti se pohybují v rozmezí 20-30 g selenu/den. U seniorů nedostatek selenu způsobuje úbytek svalové hmoty a síly. Naopak dostatečné dávky selenu mohou předejít vzniku osteoporózy a různým zdravotním komplikacím. Při sportovní činnosti vzniká v těle velké množství volných radikálů, a proto je potřeba tělu dodat dostatečné množství selenu, který pomáhá svými antioxidační účinky předejít oxidačnímu poškození svalů. U obyvatel vystavených nízkým hladinám selenu může být případný nedostatek zvýšen užitím potravinových doplňků se selenem.
|
|
| |
|
|
Koncentrace hormonů štítné žlázy v krevní plazmě ovcí
DŘÍZHALOVÁ, Blanka
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem hormonů štítné žlázy ? tyroxin, trijodtyronin a jejich aktivní (volné) formy v krevní plazmě. Je zde popsána štítná žláza, ve které se tyto hormony tvoří, tvorba samotných hormonů a jejich působení na organismus. Praktická část sleduje a vyhodnocuje vzájemné vztahy a dynamiku tyroidních hormonů ovcí v jejich krevné plazmě v závislosti na zvýšeném příjmu jodu a měnícím se příjmu selenu. Výsledky jsou zpracovány statisticky.
|
|
|
Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení): Vybrané odpady – autovraky a elektroodpad
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Hudáková, Věra
Sledování obsahu nebezpečných látek vyskytujících se v dosud nevyužitelných frakcích odpadů, které vznikají po zpracování odpadů z autovraků a elektroodpadů probíhalo v letech 2006 až 2011. Byla shromážděna data o sledovaných ukazatelích olova, kadmia, šestimocného chromu v odpadech ze zpracování autovraků a u elektroodpadů navíc i polybromovaných bifenylů, polybromovaných difenyléterů, arsenu, antimonu, berylia a selenu. Získané hodnoty byly vyhodnoceny statisticky a zhodnocen byl i vývoj obsahu jednotlivých kongenerů PBDE ve sledovaných odpadech. Jsou uvedeny poznatky o zpracovatelských technologiích, druzích plastů používaných v automobilech a elektrozařízeních a jejich zpracování, součástkách a v nich obsažených nebezpečných látkách.
|
|
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Toxikologicky závažné kovy v emisích a jejich podíl na tvorbě sekundárních částic
EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Fara, Milan
Studie se zabývá vlastnostmi těžkých kovů vzhledem k jejich vstupu do organismů a škodlivým účinkům. Jsou uvedeny vstupy těžkých kovů do životního prostředí, přírodní a antropogenní zdroje emisí těžkých kovů a je diskutována esencialita těžkých kovů. Podrobně jsou uvedeny toxické vlastnosti olova, kadmia, rtuti, arsenu, mědi, chromu, niklu, selenu a zinku, což jsou kovy sledované v emisích a reportované podle mezinárodních dohod. Jsou diskutovány spalovací procesy jako zdroj emisí těžkých kovů a schopnost kovů účastnit se reakcí s jinými částicemi nebo radikály podle fyzikálně chemických vlastností prostředí. Z transformačních procesů těžkých kovů v životním prostředí a v atmosféře zvlášť je zdůrazněn pohyb rtuti, která vykazuje vysokou mobilitu díky své plynné formě. Rámcově jsou uvedeny technické prostředky k omezování emisí těžkých kovů. Jsou diskutovány emise těžkých kovů a tuhých částic ve vybraných aktivitních sektorech a jsou uvedeny emisní faktory. Pozornost je věnována i emisím prachu a sekundární prašnosti, včetně emisí asbestu a umělých minerálních vláken, emisí ze skládek tuhých odpadů a sektoru dopravy.
|
|
| |
host ::
RSS.