Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 83 záznamů.  začátekpředchozí65 - 74další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd
Expoloranium CZ, s.r.o., Brno ; Kašparec, Ivan
V průběhu řešení byly provedeny tyto práce: terénní gama-spektrometrická měření na asi 150 bodech, laboratorní spektrometrie půdních vzorků a frakcí včetně jejich úpravy (asi 300 vzorků), laboratorní spektrometrie nádržních sedimentů (80 vzorků), zhodnocení a interpretace výsledků, konzultační činnost, metodika a interpretace radiologických dat. Obsahem zprávy je dokumentace všech provedených prací a výsledků v etapě 2005 a prvotní interpretace výsledků.
Zjištění kvality a způsobu nakládání s kaly z vybraných komunálních ČOV: I. etapa: Výsledná zpráva dotazníkové akce
Vodohospodářský podnik, Plzeň ; Frank, Karel
Byla získána data od provozovatelů velkých ČOV o kvalitě, množství a způsobu nakládání s kalem. Soubor dat může sloužit jako podklad pro přípravu implementace Směrnice EU č. 86/278/EEC, o ochraně životního prostředí a zvláště půdy při používání čistírenských kalů v zemědělství.
Základní regionální výzkum horninového prostředí‚ geologické mapování a geofaktory životního prostředí: Shrnutí výsledků řešení výzkumného záměru České geologické služby (Českého geologického ústavu) v letech 1999 - 2003
Česká geologická služba, Praha
Nejvýznamnější výsledky výzkumu a vývoje v oblastech: regionální geologie a geologické mapování, aplikovaná geologie, environmentální geochemie a biogeologie, izotopová biogeochemie, regionální výzkum chemismu říčních vod a sedimentů, environmentální aspekty dolování, globální změny v současnosti, globální změny v geologické minulosti, informační systémy. Výběr publikací pracovníků ČGS za období 1999 - 2003.
Současnost a vývojové tendence v oblasti nakládání se sedimenty z vodních toků a nádrží
Institut environmentálního inženýrství, VŠB-TU Ostrava, Ostrava-Poruba ; Kruťáková, Jana ; Slivka, Vladimír ; Dirner, Vojtech
Podrobná studie se zabývá problematikou sedimentů uložených ve vodních tocích, jezerech, nádržích a rybnících České republiky. Na základě právního rámce jsou navrhovány možnosti využití sedimentu při stanovení míry jejich kontaminace. Limitní hodnoty jsou navrhovány jako součást právních předpisů. Jsou popsány metody vzorkovaní sedimentů s ohledem na získání optimálního hodnocení stupně kontaminace. Jsou zhodnoceny technické problémy spojené s těžbou, příp. likvidací sedimentů.
Hodnocení vlivu běžných zdrojů komunálního znečištění na vodní prostředí
ŠATRA, Václav
Cílem práce bylo posoudit vliv běžných zdrojů (ČOV) situovaných na horních tocích a na kontaminaci vodního prostředí. V roce 2009 bylo provedeno hodnocení kontaminace vodního prostředí na třech vybraných lokalitách nacházejících se pod čistírnami komunálních odpadních vod a třech lokalitách nacházejících se nad těmito potenciálními zdroji znečištění. Indikátorovým druhem byl pstruh obecný. V odebraných směsných vzorcích svaloviny ryb a sedimentů dna byla zjišťována přítomnost rtuti, POPs, MUSK, BFRs.
Manipulace s průtoky nádrže - možnosti omezení rozvoje sinic
Maršálek, Blahoslav ; Šejnohová, Lenka ; Vinklárková, Darina ; Plotěný, Miroslav ; Jančula, Daniel
Srovnáváme-li technologie překrývání sedimetů a tvorby aktivních barier proti uvolnění fosforu ze sedimentu s technologiemi manipulace s průtoky, je patrné, že dobře promyšlenými manipulacemi s průtoky nádrže lze podstatně levněji a ekotoxikologicky i limnologicky bezproblémověji dosáhnout při nejmenším stejných cílů. Manipulaci s vodní hladinou lze tedy využít k omezení masového rozvoje sinic jako doplňující, nebo podpůrné opatření, má ale, jak je v textu popsáno, různé efekty v různou dobu a proto musí být konkrétní opatření konzultováno vždy s odborníky.
Vliv delimitace druhů pozemků na snížení odnosu sedimentů
HUMPÁL, David
Tato bakalářská práce se zabývá odnosem sedimentů a možnostmi jeho snížení v zemědělské krajině, prostřednictvím delimitace a dalších protierozních opatření. Úvodní část je věnována obecné charakteristice sedimentů a udává množství sedimentů v jednotlivých prvcích hydrologické sítě v České republice a ve světě. Následující dvě části popisují příčiny a důsledky zvýšeného obsahu sedimentů ve vodním prostředí. V další části jsou určeny faktory ovlivňující odnos sedimentů do povrchových vod a popis těchto faktorů. Poslední dvě části, jež jsou nejobsáhlejší, se zabývají prostředky sloužící ke snížení odnosu sedimentů v zemědělské krajině z pohledu protierozní ochrany a možnostmi využití delimitace k omezení odnosu sedimentů. Cílem této práce je určit a popsat ochranná opatření, především delimitační, která slouží ke snížení odnosu sedimentů v zemědělské krajině a zároveň poukázat na důsledky, které jsou způsobeny sedimenty ve vodním prostředí, pocházející především z nedostatečně chráněné zemědělské půdy.
Nepřímé stanovení forem rtuti v půdách a sedimentech pomocí atomové absorpční spektrometrie.
ŠPAČKOVÁ, Jitka
V rámci diplomové práce byly testovány 4 extrakční techniky k izolaci organických forem rtuti ze sedimentů (extrakce v systému kapalina-kapalina, mikrovlnná extrakce v systému kapalina-kapalina, extrakce tuhou fází a extrakce s využitím iontoměniče) s následným stanovením rtuti na atomovém absorpčním spektrofotometru AMA-254. Dobrých výsledků bylo dosaženo při extrakci v systému kapalina-kapalina a při extrakci s použitím iontoměniče, kdy dosažená procenta shody orgHg s certifikovaným referenčním materiálem pro sedimenty CRM-580 odpovídala 86,44 ? 16,63 %, resp. 87,01 ? 29,22 %. Díky jednoduchému postupu, rychlosti extrakce a snadnosti stanovení obsahu organických forem rtuti byla především ověřena metoda s použitím iontoměniče, jejíž princip a postup je velmi jednoduchý. Tato technika byla aplikována na množství reálných vzorků sedimentů odebraných z vodních nádrží Jordán a Skalka. Bylo prokázáno, že tato metoda představuje vhodnou alternativu k metodám chromatografickým, popř. elektromigračním.
Studie vlastností DET, metody pro vzorkování pórové vody v sedimentech
JAROLÍMOVÁ, Zuzana
Cílem této práce bylo zjistit vybrané vlastnosti DET (diffusive equilibration in thin films), metody pro odebírání pórové vody v sedimentu. Tyto vlastnosti byly: 1)doba potřebná k ustálení rovnováhy mezi: a)destilovanou vodou v gelu v DET a pórovou vodou b)vzorkem pórové vody v DET a destilovanou vodou 2)srovnání vzorků získaných pomocí DET a jinou metodou 3)zjisti chování DET v praxi
Výskyt rtuti a olova v sedimentech horního toku Vltavy a nádrže Lipno.
MAŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zhodnotit zatížení sedimentů horního toku Vltavy a ÚN Lipno rtutí a olovem s cílem posoudit, zda sklárna v Lenoře měla případný vliv na zatížení této lokality. Práce byla rozšířena o testování ryb z lipenské přehrady na zatížení jejich jater obsahem celkového olova a rtutí, byly určeny izotopické poměry olova v těchto rybách, kde se podobně jako v sedimentech ÚN Lipno neprokázala signatura olova odpovídající olovu ze sklárny v Lenoře. Sestavený literární přehled se týká především problematiky obsahu rtuti a olova ve vodách a sedimentech vodních toků a nádrží, chemickým složením sedimentů vodních nádrží, vazby toxických prvků v sedimentech a rizik jejich uvolňování do životního prostředí, ale také výroby skla ve sklárně v Lenoře a surovinám používaným pro jeho výrobu. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky jednotlivých analýz. Sedimenty údolní nádrže Lipno a horního toku Vltavy sice nejsou závažně zatíženy rtutí ani olovem, ale v sedimentech pod Lenorou byl prokázán několikanásobný nárůst obsahu olova i rtuti proti pozadí, ale odpovídá limitům. Lesní půdy mají ve srovnání se sedimenty vyšší obsah rtuti ve všech studovaných lokalitách, obsah EDTA-extrahovatelného olova v půdách studovaných lokalit je naopak nižší. Zjištěné izotopické poměry olova v sedimentech Vltavy pod sklárnou v Lenoře mají jasně odlišnou signaturu proti signatuře olova v sedimentech Vltavy nad Lenorou (pozadí). Naopak signatura olova všech sedimentů nádrže Lipno vykazovala hodnoty odpovídající přirozenému pozadí oblasti. Signatura odpovídající olovu ze sklárny byla ale překvapivě zjištěna také v humusovém horizontu lesní půdy z okolí Lenory.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 83 záznamů.   začátekpředchozí65 - 74další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.