Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diverzita makrozoobentosu v Evropsky významné lokalitě výskytu raka kamenáče (Austropotamobius torrentium)
PEŘINOVÁ, Eliška
Zákolanský potok je zařazen do Evropsky významné lokality s výskytem chráněného raka kamenáče (Austropotamobius torentium). Tato oblast je intenzivně zemědělsky obhospodařovaná a do místních potoků jsou odvedené přečištěné vody z čistíren odpadních vod. Cílem diplomové práce bylo popsat druhovou diverzitu makrozoobentosu na Zákolanském potoce a vyhodnotit ekologický stav toku pomocí biotických indexů. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány ze tří profilů v pěti vzorkovacích obdobích. Profil 1 byl kontrolní, profil 2 se nacházel pod ústím čistírny odpadních vod a třetí profil byl níže na toku. Pro hodnocení společenstva makrozoobentosu byla sledována diverzita a spočteny biomasa, saprobní index, BMWP a ASTP skóre. Saprobní index odpovídal v prvním profilu hodnotě betamezosaprobity (2,0 - 2,4), na druhém profilu saprobní index vykazoval poměrně široké rozmezí od horší oligosaprobity až k horší beta-mezosaprobitě (1,2 - 2,4). Na třetím profilu se saprobní index pohyboval od lepší beta-mezosaprobity k lepší alfa-mezosaprobitě (1,6 - 2,6). BMWP a ASPT skóre ve všech profilech odkazovaly na střední až nízkou kvalitu vodního prostředí. Diverzita společenstva nabývala nejlepších hodnot na 3. profilu, o jeden celý taxon oproti 1. profilu, který byl kontrolní. Se zvyšujícím se organickým zatížením diverzita klesala, na 2. profilu byla nižší, přestože tu byl nalezen i citlivější druh oproti kontrolnímu profilu.
Vliv urbanizace na ekologický stav Smržovského potoka
Polák, Michal ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Libuše, Libuše (oponent)
Tato diplomová práce řeší ekologický stav Smržovského potoka, resp. změnu ekologického stavu toku vlivem urbanizace. Smržovský potok, konkrétně pravostranný přítok významné jizerskohorské řeky Kamenice, pramení v CHKO Jizerské hory, kde je takřka netknutý vzhledem k znečištění vody a postupně protéká urbanizovaným územím s relativně vysokým stupněm infrastruktury a zdroji znečištění. V hodnocení ekologického stavu toku byly použity následující tři ukazatele: hydromorfologické mapování, fyzikálně-chemická analýza vody a hodnocení biologické složky makrozoobenthosu z hlediska saprobity. Práce poskytuje informace o kvalitě vody v potoce s tím, že tato jedinečná data mohou být podkladem pro studii jiných malých toků, které také pramení v urbanizovaných horských oblastech.
Diverzita makrozoobentosu v toku ovlivněném vyústěním vyčištěné odpadní vody z ČOV
SOUKUPOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit diverzitu makrozoobentosu na podélném profilu Živného potoka, který protéká městem Prachatice a je do něj vyústěn výtok z městské ČOV. Byly prováděny odběry na 4 profilech- C, U, E a R, každý v pěti různých datech během roku 2015. Na základě determinace a stanovení početnosti a biomasy byl spočten saprobní index a Shannon-Wienerův index diverzity. Biomasa ani početnost společenstva makrozoobentosu se statisticky významně nelišila mezi jednotlivými odběrovými profily. Naopak hodnoty saprobního indexu a indexu diverzity se mezi lokalitami statisticky významně lišily (p < 0,05). Nejvyšší průměrné hodnoty početnosti a biomasy makrozoobentosu bylo dosaženo nad výtokem z ČOV v profilu U (2068 ? 1712 ind.m-2), naopak nejnižší průměrné hodnoty početnosti byly zjištěny v profilu E pod výtokem z ČOV (925 ? 781 ind.m-2), biomasa společenstva makrozoobentosu byla nejnižší v profilu R (4,25 g.m-2). Saprobní index se pohyboval v hodnotách 1,55 - 2,32 odpovídajících betamezosaprobitě, což nám o toku vyjadřuje, že se jedná o mírně až středně organicky znečištěnou vodu. Index diverzity byl nejvyšší v kontrolním profilu C (H´= 2,59), naopak v následujícím profilu U, který se nacházel ve městě nad ČOV, byl nejnižší (H´= 1,52).
Monitoring plůdkových společenstev ve vybraných tocích na Moravě
GEBAUER, Radek
Monitoring plůdkových společenstev probíhal v letech 2012 a 2013 na 35 profilech na 25 vybraných moravských tocích ve spolupráci s pracovníky Povodí Moravy s. p. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat zdejší plůdková společenstva a vyhodnotit základní charakteristiky těchto ichtyocenóz (druhová pestrost, biodiverzita, ekvitabilita, abundance a dominance). Vedlejším cílem bylo vyhodnocení hydromorfologické kvality a jakosti vody na základě dat poskytnutých Povodím Moravy s. p. Při monitoringu bylo využito přenosného elektrického agregátu typu FEG 1500 a jako strategie byl zvolen kontinuální odlov, vždy se postupovalo proti proudu. Jednotlivé profily byly předem vybrány zkušenými pracovníky Povodí Moravy s. p. Ulovené ryby jsme neprodleně determinovali a šetrně vrátili zpět do toku. Celkem bylo uloveno 28 druhů rybího plůdku, z nichž se nejčastěji vyskytoval jelec tloušť (Leuciscus cephalus, 23 lokalit), hrouzek obecný (Gobio gobio, 19 lokalit) a plotice obecná (Rutilus rutilus, 19 lokalit). Na 13 lokalitách se vyskytoval plůdek parmy obecné (Barbus barbus), což je vzhledem k její citlivosti vůči znečištění pozitivním zjištěním. Naopak nepříjemným překvapením byl masový výskyt invazivního hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) na některých lokalitách. Na 4 lokalitách se nevyskytoval žádný plůdek. Byl vypozorován zvyšující se trend diverzity v závislosti na zlepšujícím se hydromorfologickém charakteru toku, zatímco abundance nevykazovala takřka žádné rozdíly. Saprobní index plůdkového společenstva vzrůstal se zhoršující se jakostí vod, což může značit, že plůdek je relativně spolehlivým ukazatelem kvality vody. Výsledky této práce budou využity k celoplošnému zdokumentování moravských toků a při srovnání s opakovanými odlovy na stejných lokalitách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.