|
|
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Malínková, Valerie ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá obnovou zámku ve Velkých Němčicích. Bakalářská práce navazuje na architektonickou studii, vypracovanou v předmětu AG033 Ateliéru obnovy památek. Zadáním práce je zhotovení kompletního projektu vhodného obnovení a rekonstrukce zámku a navržení jeho nového využití. Současně se v práci zaměřuji i na řešení nejbližšího okolí zámku. Řešený objekt bude koncipován jako společensky kulturní objekt s administrativními funkcemi. Zámek by měl sloužit jako nový obecní dům, a v souladu s tím budou do zámku vytvořeny následující místnosti: obřadní síň, infocentrum, kancelář starosty, kancelář sekretářky, matrika, kancelář účetní, archiv, knihovna, klubovna, občerstvovací zařízení a interaktivní místnost. K docílení zavedení nového provozu do zámku je nutné provést správnou obnovu historického objektu. Za pomoci průzkumů a historických pramenů zkoumám architektonické hodnoty a konstrukce stavby. Snažím se maximálně zachovat historicky významné vrstvy, odstraňovat rušivé novodobé prvky a navracet objektu původní výraz. Za pomocí nových technologií se snažím stavbu zachovat také pro budoucí generace. Moderních konstrukcí a prvků navrhuji minimum, a tedy většinu své pozornosti věnuji především správné rekonstrukci a obnově.
|
|
|
Vybrané skalní lezecké oblasti České republiky a možnosti jejich ochrany
KRČMÁŘOVÁ, Tereza
Předložená práce se zabývá vybranými lezeckými oblastmi České republiky, charakterizuje tyto oblasti z hlediska jejich polohy i převažujícího typu horniny, přibližuje vlastnosti jednotlivých hornin, a to včetně jejich náchylnosti k porušení přírodními i antropogenními vlivy. Obsahem práce je i stručné seznámení s historií skalního lezení na našem území a přiblížení rozdílů v technice lezení a užívaném lezeckém materiálu na různých typech hornin. Část je poté věnována možnostem ochrany často nevratně poškozených vybraných skalních oblastí, kde je mimo jiné zahrnuta i fotografická dokumentace některých typů poškození, doplněná o komentář.
|
|
|
Městská nemocnice v Brně
Seďa, Ondřej ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nemocnice na Kraví hoře v Brně. Návrh nové městské nemocnice v Brně nahrazuje funkce dvou stávajících městských nemocnic, Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazové nemocnice, jejichž technologie neodpovídají medicínským požadavkům 21. století. V nemocnici jsou navrženy standardní provozy nemocnice městského typu, a to ambulantní zdravotní provozy včetně denních stacionářů, centrální odběry krve, urgentní příjem, operační a zákrokové sály, centrální sterilizaci, anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednoty intenzivní péče, porodnici a neonatologické oddělení, vyšetřovací komplement, laboratoře, rehabilitační oddělení, lůžková oddělení chirurgických a interních oborů, nezdravotnické a komerční prostory, personální zázemí, technické zázemí a parkování. Nemocnice je navržena jako 10podlažní objekt. Hlavní myšlenkou návrhu bylo vytvoření nemocnice, jejíž forma bude umožňovat výhledy nejen do parkových ploch ale i na panorama Brna.
|
|
|
Měření vlhkosti pískovce: Laboratorní a terénní techniky
Sommerová, Anna ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem vytvořila přehled nejčastěji používaných metod měření vlhkosti s ohledem na pískovcové horniny. Nejpoužívanější přímou metodou je metoda gravimetrická, která se používá ke kalibraci metod přímých. Z nepřímých metod zmiňuji radiometrické, mikrovlnou, odporovou a kapacitní metody. Největší prostor v práci věnuji kapacitnímu přístroji TDR (time domain reflektometry), který vysílá elektromagnetické pulzy a měří čas reflexe na počátku a na konci sondy. Tato metoda je nedestruktivní a široce používána zejména v pedologii. V praktické části jsem pracovala s odebranými jádry hruboskalského pískovce z přirozených výchozů, u kterých jsem zjišťovala hmotnostní vlhkost gravimetrickou metodou, jejich objemovou hmotnost a následně jsem z těchto hodnot vypočítala objemovou vlhkost. Průměrná hodnota z dat naměřené hmotnostní vlhkosti je 3,3%, z objemové vlhkosti pak 6,2%. Na některých lokalitách byly mimo jader pískovce vytvořeny i návrty pro opakované měření metodou TDR a bylo možné porovnat měření vlhkosti pomocí TDR a gravimetrické metody. Měření TDR obvykle vykazují vyšší hodnoty (průměrně o 1%) než gravimetrická metoda. Tato skutečnost je dána kalibrací a přesností přístroje, obecně je však měření v pískovcových výchozech metodou TDR možné a vhodné pro dlouhodobé pozorování dané...
|
|
| |
|
|
Propustnost přírodních povrchů hruboskalského pískovce ve skalních městech pro vodní páru a intenzita výparu
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlíková, Milena (oponent)
Cílem diplomové práce bylo charakterizovat transport kapilární vody a vodní páry v přípovrchové zóně hruboskalského pískovce v Českém ráji. Pomocí metody "wet cup" jsem kvantifikoval propustnost hruboskalských pískovců pro vodní páru. Dále jsem určil rychlost saturace vrtných jader pískovce vodou vlivem kapilárního nasákávání, zjistil jsem míru výparu z několika výchozů hruboskalského pískovce za skutečného mikroklimatu a pravidla, kterými se výpar řídí. Také jsem se pokusil rozhodnout, zda a popřípadě jakou roli hraje přítomnost krusty u zkoumaných parametrů. Z velkého množství zpracovaných vzorků vyplývá, že propustnost různých typů hruboskalských pískovců pro vodní páru nevykazuje významné odlišnosti, na rychlost difúze vodních par navíc nemá vliv, zda je na výparné ploše krusta či ne. Na rychlost saturace pískovců vlivem kapilárního nasákávání má vliv přítomnost krusty, která saturaci zpomaluje. Zkoumané pískovce se řadí mezi materiály se střední až vysokou absorpcí. Prokázal jsem, že výpar z porézního prostředí lze poměrně přesně aproximovat jednoduchou exponenciální funkcí. Rychlost výparu z pískovcového prostředí je v přirozených podmínkách silně ovlivněna klimatickými poměry, zejména relativní vlhkostí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kanály vzniklé prouděním podzemní vody v lomu Střeleč: erozní procesy a faktory ovlivňující vznik kanálů
Soukup, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Grmela, Arnošt (oponent)
Vlivem těžby vznikla v okolí lomu Střeleč rozsáhlá deprese hladiny podzemní vody, kdy do lomu ve formě soustředěných vývěrů přitéká až 70 l/s. Na vývěrech podzemní vody dochází k tvorbě systému kanálů, dosud největší vzniklý kanál dosahoval délky 300 m, výšky 17 m a objemu až 22 tisíc m3. Tyto kanály se v lomu utváří několik měsíců až let. Rychlý vývoj umožňuje detailně studovat erozní procesy in situ. V práci jsem se zabýval detailním popisem kanálů, charakterem proudění a erozními procesy. Zjištěné rychlosti proudění vody v kanálech dosahují až 0,4 m/s při hydraulickém gradientu 1 - 5%. Rychlosti proudění a spád hladiny v kanálech odpovídají erozi zvané "piping". Nejprve dochází k tvorbě malých kanálků, postupně se sbírá více vody a utváří větší hlavní kanál s menšími přítoky. Kanály sledují existující puklinový systém a jejich šíření do stran je omezeno průběžnými puklinovými plochami. Nad hladinou vody vznikají prostory řícením podetnutých pískovcových bloků. Rozšiřování v lomu je možné jen díky existenci méně pevných erodabilních partií pískovce. Pro popis pevnějších i méně pevnějších partií byly adaptovány metody na měření erodability (REI) a odolnosti vůči vrtání (DR), které slouží k relativnímu porovnávání vlastností povrchů pískovce. Při bázi lomu byly touto metodou vymapovány erodabilní...
|
|
|
Propustnost pískovcových povrchů a pohyb vody v mělkých zónách skalních měst
Sysel, Ondřej ; Slavík, Martin (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Voda v porézních horninách (např. pískovci) hraje zásadní roli při jejich rozpadu. Místa, kudy voda proniká do pískovcových skal, jsou však poněkud přehlížena. Ve své práci na dvou lokalitách v Českém ráji pomocí Karstenových trubic měřím kapilární nasákavost přírodních pískovcových povrchů a metodou TDR (Time Domain Reflectometry) sleduji pohyb vody v mělké zóně skalních měst. Kapilární nasákavost se na vzdálenosti desítek metrů lišila až o čtyři řády, přičemž nejvíce záleželo na typu povrchu. Nejvíce nasákavé byly zvětralé povrchy, druhé nejvíce nasákavé byly méně zvětralé povrchy pokryté biogenní kůrou. Horizontální povrchy na vrcholcích skal byly ještě méně nasákavé, nejspíš kvůli ucpání jemnými částicemi ze splachů z půdy. Nejméně nasákavé byly povrchy s železitou krustou. Rozdíly mezi těmi povrchy jsou statisticky významné. Metodou TDR byla změřena maximální rychlost šíření zvlhčovací fronty po umělé infiltraci do pískovce od 5,5.10-6 do 1,9.10-4 m.s-1. Vlhkost se touto rychlostí šířila jen do určité hloubky (první desítky cm), pak se ale její postup zastavil či výrazně zpomalil. Z dlouhodobého měření objemové vlhkosti bylo zjištěno, že půdní pokryv na vrcholu skal zachycuje do určité míry vodu v závislosti na počáteční vlhkosti a úhrnu srážek, ale při větším nasycení vodou (nad 17-27 obj. %)...
|
|
| |
|
|
Izotopová alterace karbonátové složky křídových sedimentů z xenolitů a z okolí vybraných těles neovulkanitů Jičínského vulkanického pole
Konečný, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem stabilních izotopů kyslíku a uhlíku křídových hornin z Jičínského vulkanického pole. Cílem práce je identifikovat izotopové alterace v křídových sedimentech transportovaných bazickými magmaty ve formě xenolitů a určit původ kyslíku a uhlíku hydrotermálních žilných karbonátů, které pronikají tělesy neovulkanitů. Práce je rozčleněna do dvou dílčích částí. Rešeršní část shrnuje obecné poznatky o stratigrafii České křídové pánve a kenozoickém vulkanismu Českého masivu, základní popis geochemie stabilních izotopů kyslíku a uhlíku a zabývá se geologickými poměry vybraných lokalit Jičínského vulkanického pole. Výzkumná část se podrobně zabývá lokalitami Hřídelec, Kulatý vrch, Zebín, Veliš a Kunětická hora. Křídové horniny z xenolitů v neovulkanitech vykazují extrémní variabilitu izotopového složení jak uhlíku (od 0,15 do -11,1 ‰ V-PDB), tak kyslíku (od -5,4 do -22,9 ‰ V-PDB). Výrazně tak přesahují variabilitu izotopového složení i diageneticky alterovaných křídových hornin ze stejné oblasti. Široké rozmezí izotopového složení kyslíku je výsledkem zejména variability teplot fluid (cca 300-20 řC), které izotopicky alterovaly křídové sedimenty. Izotopové složení uhlíku alterovaných sedimentů je ovlivněno především mobilizací organického uhlíku z křídových sedimentů, jeho...
|
host ::
RSS.