|
|
Vliv rozvoje hudebních streamovacích služeb na česká rádia
Šidlák, Jan ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Moravcová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem proměny komunikace českých rozhlasových stanic ve světle rozvoje streamovacích platforem, nových médií a technologií. Zejména popisuje, jakým způsobem využívají rozhlasové stanice nová média ke svojí komunikaci a doplnění tradičního FM vysílání. Teoretická část práce popisuje historii rozhlasu u nás, představuje streamovací služby jako nový způsob distribuce hudby a shrnuje názory některých autorů, kteří se tématem zabývali dříve. Praktickou část práce tvoří analýza mediálních výstupů jednotlivých stanic a rozhovory s respondenty, profesionály z rozhlasové praxe.
|
|
|
Veřejnoprávní rozhlas v Česku, jeho současná a budoucí pozice ve společnosti
Hanáčková, Kamila ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou poslechu veřejnoprávního rozhlasu v Česku mezi mileniály. Chce zjistit jejich poslechové návyky a chování, motivaci poslechu a vnímání současné pozice a budoucí role veřejnoprávního rozhlasu ve společnosti. Teoretická část práce vysvětluje základní pojmy, které jsou pro práci zásadní, představuje metodologii a obsah celé práce, také uvádí teoretické přístupy kulturálních studií, o které se práce opírá. Ty vychází zejména z konceptu aktivního publika, teorie selektivity a poznatků tzv. birminghamské školy. Stručně popisuje historický vývoj a úlohu rozhlasu v Čechách a jeho současnou podobu. V praktické části práce interpretuje vlastní empirický výzkum, v čem spočívá, jak byl proveden a jaké jsou jeho závěry. Ten byl proveden kvalitativní metodou a formou hloubkových rozhovorů s dvanácti respondenty, přičemž se ptal na dvacet otevřených otázek, které zjišťovaly poslech, motivaci a vnímání českého veřejnoprávního rozhlasu účastníků. Pomocí metody tzv. zakotvené teorie se skrze otevřené, axiální a selektivní kódování vytvořily kategorie, pomocí nichž mohla být zpracována kategorie centrální, na jejímž základě se vystavila finální zakotvená teorie shrnující výsledky výzkumu. Na závěr dokument shrnuje klíčové poznatky teoretické i praktické části a kriticky hodnotí celou práci.
|
|
|
Na červenou start - příběh prostitutky Terezy
Džindžichašvili, Michael ; Gulda, Jana (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Praktická bakalářská práce Na červenou start - příběh prostitutky Terezy je rozhlasovým dokumentem, který se snaží co nejkomplexněji zachytit a ukázat osobnost respondentky Terezy - v roli prostitutky, dcery, partnerky a závislé na drogách. Teoretická část popisuje základní pojmy fenoménu - vymezení a teorii prostituce, definuje pojmy ulice, rizikový sex a pohlavní nemoci, gender. Rozděluje formy prostituce na pouliční, privátní a klubovou. Forma, tedy dokument, je teoreticky ukotvena, shrnuta je osoba respondentky a popsána metodologie práce. Na základě toho se praktická práce snaží hledat důvody a zkušenosti, které vyústily v dosavadní životní příběh jedince. Obecnou rovinu do konkrétního příběhu vnáší poznatky z rozhovoru s adiktoložkou a terapeutkou Ilonou Preslovou. Pro oddělení tematických částí využívá rozhlasový dokument hudebních prvků.
|
|
|
Sklizeň brambor na Vysočině - rozhlasová reportáž
Procházka, Adam ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce za pomoci rozhlasové reportáže přiblíží posluchači proces sklizně brambor, a to na statku Josefa Vlka v Čelistné nedaleko Pelhřimova. V první, tedy teoretické části, je zmíněné téma reportáže jako rozhlasového žánru s doplněním jeho minulosti i současnosti. Jedna kapitola se také zaměří na základní orientaci o sklizni brambor. Druhá polovina je věnována metodologii tvorby rozhlasové reportáže. Zabývá se přípravou, postupem při nahrávání a následnou postprodukcí.
|
|
|
Rozdělení Československa (rozhlasové rozhovory s vybranými osobnostmi)
Zemánek, Tomáš ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Rozhlasový rozhovor patří mezi základní žánry využívané v rozhlasu. Tato praktická bakalářská práce staví právě na dvou rozhlasových rozhovorech, jež autor práce nahrál s osobnostmi bývalé československé politiky, které ve významných funkcích zažily rozdělení země na nástupnické státy České a Slovenské republiky. Teoretická část práce nejprve za použití uvedených odborných zdrojů popisuje historickou událost rozdělení České a Slovenské federativní republiky. Dále se autor práce pokouší stručně shrnout situaci obou nástupnických zemí a jejich vzájemné vztahy 30 let od aktu rozdělení. Důležitou součástí teoretické části práce je i představení respondentů pro rozhlasové rozhovory, které tvoří praktickou část. A autor práce také na základě odborné literatury vymezuje pojem rozhlasový rozhovor, vysvětluje rozdíly mezi jeho jednotlivými variantami a na konkrétním příkladu popisuje praktickou stránku vzniku takového rozhovoru. Praktická část práce pojímá 2 rozhlasové rozhovory, které jsou místy oživeny krátkými zvukovými vsuvkami (např. z autorových předchozích rozhovorů), které obsahově a dramaturgicky dotváří komplexitu výsledku. Dva stěžejní rozhlasové rozhovory jsou vedeny se zástupcem slovenské strany - bývalým poslancem Slovenské národní rady a diplomatem Peterem Weissem a se zástupcem české strany...
|
|
|
Odcházení. Série rozhovorů na téma odcházení a doprovázení v poslední etapě lidského života
Voldánová, Sára ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Paliativní péče zajišťuje pacientům prostřednictvím komplexní lékařské a psychologické pomoci co nejkvalitnější poslední chvíle života a důstojný odchod z tohoto světa. Záměrem této bakalářské práce je snaha přiblížit posluchačům a čtenářům realitu práce lidí, kteří se tomuto specifickému odvětví věnují, a také zamyšlení se nad nutností zajistit všem lidem důstojný konec života. Praktická část této práce je zpracována jako série rozhlasových rozhovorů, tato je pak doplněna částí teoretickou, která stručně reflektuje paliativní péči v odborné literatuře.
|
|
|
Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu
Bečková, Kateřina ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu hledá odpověď na otázku, zda výběr témat v televizi a rozhlase ovlivňují technologie, které mají média k dispozici. S tím souvisí i to, zda tedy média zpracovávají do vysílání odlišné události. Teoretická část práce se proto věnuje charakteristice konceptů gatekeepingu, zpravodajských hodnot a rovněž technologickému determinismu. Autorka pro účely výzkumu zvolila nejprve obsahovou analýzu zaměřenou na kategorizaci témat. Výzkumným vzorkem byly dvouhodinové úseky vysílání kolem hlavních zpráv v poledne a večer po tři dny. Vybraná témata, která ČT24 nabídla divákům navíc v komparaci s Radiožurnálem, pak autorka podrobila sémiotické analýze, aby zjistila, zda je obraz tím rozhodujícím faktorem, proč se událost do vysílání rozhlasové stanice nedostala. Kontext pak zjištěním dodává šest polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů se zástupci obou médií. Ze všech získaných dat vyplývá, že televize vysílá o desítky témat denně víc, a to z důvodu časového prostoru, který má pro zpravodajství k dispozici. Na rozdíl od Radiožurnálu se pak ČT24 významně soustředí na vizuální stránku událostí, a proto někdy může docházet k odmítnutí vedením redakce některého tématu, jež reportéři navrhují...
|
|
|
Popularizace vědy v českých audiovizuálních médiích se zaměřením na kosmonautiku
Vopršal, Lukáš ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem zpracování a popularizace vědy v oblasti kosmonautiky v českých audiovizuálních médiích. Cílem práce bylo na příkladech vědecko-populárních pořadů ve dvou různých audiovizuálních médiích interpretovat obsahovou stránku vybraných epizod ve zvoleném časovém období a vhodnou srovnávací metodou zhodnotit využití popularizačních prvků ve vysílání každého z pořadů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce byla vytvořena rešerše, zpracovaná na základě české i zahraniční odborné literatury, s cílem zmapovat a popsat přístupy k popularizaci vědy v médiích formou vymezení pojmů věda, masová média, vědecká žurnalistika, popularizace vědy. Rozsáhlá část rešerše se věnuje vývoji české vědecké žurnalistiky od 2. poloviny 19. století po současnost, a v detailu téma rozebírá na příkladech dvou renomovaných vědecko- populárních pořadů - Meteor a Okna vesmíru dokořán. V praktické části se autor věnoval interpretaci obsahu a obsahové analýze televizního pořadu Hyde Park - Civilizace v pěti vybraných epizodách zaměřených na kosmonautiku, a vysílaných v období roků 2021 - 2022, a též rozhlasového magazínu "Experiment" ve dvanácti vybraných epizodách vysílaných v roce 2022. Dále autor zpracoval rozhovory s autory magazínu "Experiment" na téma...
|
|
|
Publicistický podcast. Fenomén trampingu
Palát, Daniel ; Gulda, Jana (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Tramping je jedinečný československý fenomén, se kterým je spojená jedna z nejvýznamnějších subkultur v historii země. Jeho počátky sahají až před první světovou válku a během více než sto let existence se měnila jeho podoba i vztah k většinové společnosti. Tato práce tramping představuje pomocí publicistického podcastu, ve kterém tramping popisují jak dva odborníci na toto téma, tak i dva z nositelů trampingu. Podcast doprovází teoretická část práce, která shrnuje teoretické poznatky jednak o podcastu jako formě a jednak o trampském hnutí. Dále také popisuje proces produkce podcastu a vyhodnocuje jeho výsledek.
|
|
|
MUDr. Jan Paták - lékař z první linie
Klouda, Martin ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Bakalářskou práci tvoří dvě části. Část praktická, která je přiložena externě v podobě audia ve formátu mp3 a část teoretická, která ji doplňuje a rozšiřuje. Praktická část je koncipována jako rozhovor s doktorem Janem Patákem z jednotky intenzivní péče Pelhřimovské nemocnice. Cílem této části praktické je přiblížit posluchačům práci doktora z "první linie" boje proti covidu-19, její dopad na jeho osobní život a některé jeho názory týkající se pandemie. Teoretická část představuje žánr rozhlasového rozhovoru, jeho historii, typy rozhlasového rozhovoru, porovnává tento žánr s podcastem a upozorňuje na technickou stránku rozhovoru, jako jsou příprava hosta, vedení rozhovoru a jeho postprodukční úpravy. V její druhé části autor hodnotí dodržení zásad a reflektuje vlastní odvedenou práci.
|
host ::
RSS.