Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 144 záznamů.  začátekpředchozí97 - 106dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv půdních aditiv na regulaci příjmu rizikových prvků a živin rostlinami
Vondráčková, Stanislava ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Pěstování rostlin na půdách silně kontaminovaných rizikovými prvky je problematické, neboť vysoké koncentrace rizikových prvků v půdách mohou být pro řadu tolerantních rostlin fytotoxické, případně způsobit i jejich úhyn. Vápnění nebo aplikace fosforečných aditiv omezují mobilitu řady rizikových prvků v půdách a mohou tak být vhodným opatřením pro kontaminované půdy. Zvolená půdní aditiva nemají vliv jen na mobilitu rizikových prvků, ale také na mobilitu živin v půdě. Nevhodně zvolené půdní aditivum nebo jeho nevhodná aplikační dávka může omezit příjem živin, vyvolat jejich deficienci a znemožnit tak pěstování rostlin na kontaminovaných půdách. Na stabilizovaných půdách je proto potřebné testovat i reakce tolerantních rostlin (bylin i dřevin) a pro půdy silně kontaminované rizikovými prvky hledat nejvhodnější kombinaci půdního aditiva a tolerantní rostliny. Experimentální část doktorské práce byla rozdělena na inkubační experimenty a nádobové pokusy. V modelových inkubačních experimentech byla během 42 dnů posuzována účinnost vápenatých hmot a fosforečných aditiv pro stabilizaci toxických prvků (As, Cd, Pb, Zn) a mikroprvků (Fe, Mn). Zvolená aditiva byla aplikována do slabě kyselé a alkalické silně kontaminované půdy ve třech dávkách. V nádobových pokusech byly posuzovány reakce tolerantních rostlin (šťovík tupolistý, vrba Smithova), pěstovaných v silně kontaminovaných půdách stabilizovaných vápněním nebo aplikací fosforečných aditiv. V rámci pokusů byl hodnocen růst a mortalita rostlin, produkce biomasy rostlin, labilní koncentrace široké škály prvků v půdě a dále jejich celkové obsahy v rostlinné biomase. Ve slabě kyselé půdě byly potenciálně mobilizovatelné koncentrace Cd, Pb, Zn a Mn během 42 dnů inkubace více imobilizovány aplikací rychle rozpustných aditiv (vápno, superfosfát) než pomalu rozpustných aditiv (dolomit, mletý fosfát). Stabilizace půdy vápnem v kombinaci s listovou aplikací železa se projevilo jako nejvhodnější opatření pro zvýšení produkce biomasy vrb a snížení toxických prvků, zejména Cd a Zn, ve slabě kyselé půdě. Počáteční fáze růstu šťovíků negativně ovlivňovala vysoká dostupnost Ca, Cd, Pb a Zn v půdách. Šťovík tupolistý s nízkou akumulací (exkludační) se ve vyvápněných půdách a v alkalické půdě ošetřené superfosfátem choval jako rostlina s běžnou až s vysokou akumulací (indikační až akumulační) rizikových prvků. V alkalické půdě se šťovík tupolistý navíc choval i jako hyperakumulační rostlina Al. Určování rostlin vhodných pro fytoremediace by proto mělo být prováděno obezřetně s ohledem na vlastnosti rostlin a chemické vlastnosti půd.
Laboratorní ověření účinnosti tradičně využívaných léčivých rostlin Bolivie
Hladová, Alena ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Přemysl, Přemysl (oponent)
Tradiční medicína domorodých kultur je založena na léčivých účincích místních rostlin. Tito lidé se je naučili v průběhu historie využívat a nahrazují jimi tak primární zdravotnickou péči. K tomu přispívá i fakt, že na ni nemají finanční prostředky a současně je to provázeno i obtížnou dostupností nemocnic v oblastech výskytu těchto kultur. Diplomová práce se zabývá laboratorním ověřením antimikrobiální a antioxidační účinnosti amazonských rostlin pocházejících z jihozápadu Bolívie. V práci je také stručně uvedena hospodářská a politická situace státu společně s vývojem tradiční medicíny ve světě a jejím možným využitím ve farmacii. Část práce je také věnována problematice stále vzrůstající antimikrobiální rezistence a možným účinkům volných radikálů v lidském organismu. Experiment byl věnován laboratornímu testování 9 vzorků dovezených sušených rostlin. Ke zjištění antimikrobiálních vlastností byla zvolena mikrodiluční metoda a antioxidační působení bylo ověřeno ORAC metodou, která je založena na eliminaci radikálů. Mikrodiluční metodou byla potvrzena 80% MIC v počátečních testovaných koncentracích (1,024 mg/ml) u rostliny Satureja ovata proti bakteriím Staphylococcus aureus ATCC 33591 a Streptococcus pyogenes u rostliny Baccharis genistelloides proti S. pyogenes. U ostatních vzorků se nepodařilo stanovit hodnoty minimálních inhibičních koncentrací. To lze připsat více faktorům, které jsou v práci popsány. Naproti tomu bylo u všech vzorků potvrzeno pozitivní působení proti volným radikálům. Nejvyšší účinnost vykazovala Satureja ovata (1373,2 ug TE/mg extraktu). Zpracování práce bylo provázeno obtížně dohledatelnými informacemi o testovaných rostlinách, a to jak z hlediska botanického popisu, tak z hlediska porovnání získaných laboratorních výsledků s výsledky odborných studií. Výsledky experimentu byly tedy hodnoceny především vzhledem k tradičnímu užívání testovaných rostlin, které bylo uvedeno bolivijskými domorodci nebo dohledáno z literatury.
Pes v rodinné zahradě
Adámková, Simona ; Buttry, Ivana (vedoucí práce)
Ve své práci chci řešit problematiku malých plemen psů v zahradě u rodinného domu: - vhodný výběr plemena do zahrady - výchova psa - volba typu zahrady - vhodná volba rostlin - výběr správného plotu - pohyb psa v zahradě - jak omezit ničení zahrady (značkování) - jaké nástrahy mohou čekat na psa - vyhodnocení
Biotechnologie pro udržitelnost zemědělských systémů.
Hroníková, Soňa ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Nový, Pavel (oponent)
Udržitelnost zemědělských systémů úzce souvisí s ochranou půdního fondu a půdního prostředí, pokud možno bez vedlejších negativních dopadů pro životní prostředí. Vzhledem k velkému úbytku zemědělské půdy v posledních dvou desetiletích, je třeba nastavit fungující systém postupné regenerace agroekosystému, na základě získaných poznatků z oblasti biotechnologií, produktů biotechnologických procesů, vybraných účinných látek a pomocných prostředků. V literární rešerši jsou zhodnoceny jednotlivé druhy zemědělství, způsoby hospodaření a jejich vliv na půdní prostředí a okolní krajinu. Dále přibližuje možnosti využití biotechnologií v tomto oboru. V poslední části práce je provedena srovnávací studie účinnosti dvou různých podpůrných biologických prostředků na výnos a kvalitu produkce vybraných zemědělských plodin, a to jak samostatně tak i v kombinaci s aplikací NPK. Výsledky studie prokázaly významný vliv podpůrného prostředku WormsAktiv na kvalitativní i kvantitativní parametry zkušebních plodin. Jednotlivé hodnoty tohoto podpůrného prostředku vyšly ze srovnání lépe než samostatná aplikace NPK. Hlavním přínosem této práce je zjištění, že za pomoci vhodných kombinací přírodě blízkému hospodaření a poznatků moderní vědy, lze dosáhnout trvale udržitelného systému zemědělství bez negativních dopadů pro životní prostředí.
Výzkum možností využití bioindikátorů pro monitoring skládek
Lichovníková, Veronika
Vazba druhového složení a prosperity rostlinných společenstev na přírodní podmínky v místě jejich výskytu je velmi úzká a lze díky ní sledovat možné zhoršení jednotlivých přírodních složek. Tato vazba neboli bioindikace, je v moderní vědě hojně využívána a platí za efektivní a ekonomicky příznivou metodu detekce znečistění. Prohloubení znalostí o bioindikaci je věnována také tato doktorská disertační práce na téma: Výzkum možností využití bioindikátorů pro monitoring skládek. Technické zabezpečení skládek odpadů dnes striktně podléhá příslušným právním předpisům, a proto je riziko úniku polutantů vznikajících při ukládání a následném rozkladu odpadů nepatrné. Přesto je třeba dbát na možná rizika úniku těchto látek a následné kontaminace přilehlého okolí. Výzkum na ověření možností využití cévnatých rostlin při monitoringu skládky probíhal v letech 2013 až 2015 na skládek tuhého komunálního odpadu Petrůvky. Během tříletého období jsme provedla rekognoskaci terénu a vytyčila jsem 5 biotopů, na kterých jsem následně zaznamenávala druhové složení a pokryvnost cévnatých rostlin. Na základě jejich ekologických požadavků a míry výskytu jsem určila jejich bioindikační hodnotu. Zvláště jsem věnovala pozornost druhům, které poukazovaly na vyšší úživnost stanoviště. Významnými aspektem pro ověření stavu daného prostředí byly identifikované zvláště chráněné druhy: bělolist žlutavý (Filago lutescens), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), pomněnky dvoubarevné (Myosotis discolor), Pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus) a rozrazil Dilleniův (Veronica Dillenii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a bělolist rolní (Filago arvensis), které indikovaly dobré přírodní podmínky. Bioindikační vlastnosti rostlinných druhů byly následně porovnány s výsledky analýzy povrchové, podzemní vody a půdy, které byly analyzovány v rámci pravidelného monitoringu provozované skládky. K porovnání výsledků byly dále využity výsledky fytologického monitoringu, který byl na části území proveden v roce 2009. Na základě provedeného výzkumu jsem stanovila možnost využití rostlinných bioindikátorů pro monitoring skládky.
Péče o bylinné patro v památkách zahradního umění
Baroš, Adam ; Barošová, Ivana ; Bulíř, Pavel ; Dostálek, Jiří
Metodika komplexně zpracovává velkou část postupů při péči o bylinné patro zejména v objektech památek zahradního umění. Metodika také shrnuje problematiku památkové ochrany bylinného patra, ačkoliv pouze okrajově, přesto se tohoto tématu dotýká s ohledem na její celkové zaměření. Dále metodika obsahuje základní přehled použití bylin v historii v Evropě a na území v ČR, a to z důvodu doplnění a pochopení problematiky managementu bylinného patra v památkách zahradního umění. Výše uvedené pak doplňuje také ryze praktické srovnání finančních nároků na údržbu vybraných složek bylinné vegetace.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Řízení a vizualizace provozních veličin fytotronových komor
Baudyš, Adam ; Sumec, Stanislav (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
V této práci došlo k nastínění principů a způsobů regulace fyzikálních veličin za cílem co nejefektivnějšího pěstování rostlin. Na základě zjištěných faktů byl zvolen a naprogramován způsob ovládání fytotronové komory v PLC AMiNi2DS. Pro přístup k datům a možnostem nastavení byly také zhotoveny SCADA a HMI. Závěrem byl zhotoven manuál pro obsluhování zařízení a softwaru osobami seznámenými.
Transport vybraných kovů z půdy do rostlin
Šilerová, Iva ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá půdou, její kontaminací vybranými těžkými kovy a transportem těchto těžkých kovů z půdy do rostlin. Jsou zde popsány možnosti vstupu těžkých kovů do půd, jejich chování v půdním prostředí a jejich přechod do rostlinného materiálu. Jako sledované toxické kovy byly vybrány: olovo, kadmium a měď. Dále jsou zde popsány způsoby odběru půdního vzorku, jeho zpracování pro následnou analýzu a stanovení těžkých kovů ve vzorku.
Efektivita badatelských metod výuky na 2. stupni základních škol
PEŠKOVÁ, Šárka
Hlavním cílem bakalářské práce je zjištění efektivity badatelsky orientovaného vyučování (dále jen BOV) ve výuce přírodopisu na druhém stupni základních škol. Dalším dílčím cílem je srovnání výkonnosti žáků při výuce s prvky badatelsky orientovaného vyučování (tzv. experimentální skupina) a žáků při výuce frontální (tzv. kontrolní skupina). Bakalářská práce se zabývá výukovými metodami, které je možno použít při výuce žáků druhého stupně základních škol a zaměřuje se na možnosti badatelsky orientovaného vyučování (BOV). V práci jsou navrženy tři badatelsky orientované úlohy, které se zaměřují na rostliny a jejich části (kořen, stonek, list). Využitelnost těchto navržených úloh byla ověřena ve vlastní autorčině praxi na jedné základní škole v sedmém ročníku. Jednotlivé úlohy jsou sestaveny a připraveny tak, aby rozvíjeli kreativitu, samostatnost, chuť spolupracovat a bádat nad danými tématy. Navrhovaná témata jsou využitelná na druhém stupni základnách škol v předmětu Přírodopis. Výsledky efektivity navržených badatelsky orientovaných úloh jsou prezentovány v bakalářské práci.
Využití alternativních postupů (homeopatie) v zahradnické produkci
Martincová, Jana
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení vlivu homeopatických přípravků na kvalitativní a zdravotní stav sadby. Sledovanými parametry byla hmotnost nadzemní části rostlin a listová plocha. V literární části je uvedena rešerše, která popisuje dosavadní podklady a poznatky o používání homeopatických přípravků při ochraně rostlin. V experimentální části metodiky jsou popsány tři experimenty, které byly provedeny v prostorách Zahradnické fakulty v Lednici ve vybraných obdobích let 2013 a 2014. Pokusnou plodinou bylo hlávkové zelí (Brassica oleracea var. capitata) a pekingské zelí (Brassica pekinensis). Celkem byly testovány tři homeopatické přípravky (Carbo vegetabilis, Acidum salicylum a Silicea) v odlišných pěstebních podmínkách s odlišným počtem aplikací. U všech testovaných přípravků byl během jednotlivých pokusů zaznamenán statisticky průkazný rozdíl.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 144 záznamů.   začátekpředchozí97 - 106dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.