|
|
Specifika sociální práce s rodinou v mediaci
HAUPTOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá problematikou rodinné mediace a jejího využití v rámci sociální práce s rodinou, kdy je jedním z vhodných prostředků k řešení rodinných sporů, které patří mezi ty emočně nejnáročnější na řešení. Právě mediace umožňuje řešit spory kultivovaným způsobem a to za pomoci prostředníka mediátora, který spor nerozhoduje, ale pomáhá stranám nalézt nejpřijatelnější řešení. Cílem této práce je zmapování, jakým způsobem je rodinná mediace využívána a jaký je její potenciál. Dílčími cíli pak je identifikace nesnází a benefitů, které mediace do práce s rodinnou přináší a zjištění popularity mediace, proč není využívaná tolik jako by mohla být. Výzkumnými otázkami jsem dále chtěla zjistit, jak na mediaci nahlížejí a jak jsou s ní obeznámeny pracovnice orgánu OSPOD a mediátorky, vykonávající služby rodinné mediace. V neposlední řadě jsem se zajímala o spolupráci těchto dvou subjektů. Celý výzkum byl zaměřen na oblast Jihočeského kraje. K získání potřebných dat byl použit kvalitativní výzkum a jako techniku sběru dat, jsem si zvolila polostrukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořily 4 pracovnice orgánu OSPOD a 5 mediátorek, kdy jsem oběma těmto skupinám pokládala otázky, které byly rozdělené do několika navazujících okruhů. Celkem jsem tedy provedla 9 rozhovorů. Z výzkumu vyplynulo, že v současné době není mediace využívána, tak jak by mohla být, a tudíž její potenciál není naplněn. Za vinu to dávám především velmi nízkému povědomí o mediaci v široké, ale leckdy i v odborné veřejnosti, kdy jež prozatím se o mediaci ví velice málo. Na druhou stranu se, ale stále jedná o relativně nový institut, který se v našem prostředí musí etablovat a získat důvěru odborné i laické veřejnosti. Abych nebyla pouze negativní od doby, kdy byl přijat zákon č. 202/2012 o mediaci, se situace rapidně zlepšila, proto se i domnívám, že mediace bude mít v budoucnosti svoje místo ve sféře řešení mezilidských problémů a jenom je potřeba čas. To vyplývá i ze zkušeností ze zahraničí, kde má mediace již svoje místo.
|
|
|
Seberealizace seniorů v domově s pečovatelskou službou
ŠIMEČKOVÁ, Irena
Problematika stáří a stárnutí je pro každého z nás čím dál aktuálnější téma. Mnoho seniorů ani nečekalo, že se tak vysokého věku dožije. Je pochopitelné, že starým lidem postupně ubývají síly a dojdou k závěru, že chtějí být umístěni do pobytového zařízení. Je třeba dodat, že rozhodnutí seniora musí být dobrovolné, určitě jej nelze vynutit. Jeho rodina a přátelé mu můžou být oporou. V situaci, kdy je senior vcelku samostatný, avšak jeho zdravotní stav se zhoršuje a dá se očekávat, že bude potřebovat pomoc při zvládání běžných úkonů, může si podat žádost o umístění do domova s pečovatelskou službou. Senioři pak s obcí, která vlastní domov s pečovatelskou službou uzavřou řádnou nájemní smlouvu a s pečovatelskou službou se domluví, jaké konkrétní úkony potřebují. Aby se senior lépe adaptoval v domově s pečovatelskou službou, může si vzít nábytek ze svého domova, obrázky či fotografie. Výhodou pro seniora může být, že v domově má známé a zná okolí. Mnohdy je v domově s pečovatelskou službou lepší dostupnost zdravotní péče, služeb a dopravy nežli v jeho předchozím bydlišti. Výhodou je i program, který domov s pečovatelskou službou pro seniory vytváří. Je samozřejmostí, že i senioři si mohou vytvořit svůj vlastní program. I senioři se mohou seberealizovat. Mohou navštěvovat kluby pro seniory, vzdělávat se na univerzitách třetího věku, chodit do divadla, navštěvovat zajímavá místa či chodit na procházky. Téma mé diplomové práce je Seberealizace seniorů v domově s pečovatelskou službou. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují potřebu seberealizace seniorů v konkrétním domově s pečovatelskou službou. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak senioři vnímají možnost seberealizace s podporou pečovatelské služby. Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum se uskutečnil v Domově s pečovatelskou službou v Tylově ulici v Českých Budějovicích. Pečovatelskou službu zde zajišťuje Ledax, o.p.s. Z výzkumu vyplynulo, že senioři se cítí bezpečně a znají svá práva. Senioři uváděli, že jsou spokojeni s pečovatelskou službou, na druhou stanu chtějí zůstat co nejdéle samostatní. Dotazovaní se shodli, že jejich zdravotní stav není ideální, ale snaží se vše brát s nadhledem. Mají strach z toho, že se stanou plně závislí na péči jiné osoby. Dále se velmi těžko vyrovnávají se ztrátou sousedů, se kterými navázali přátelství, toto uváděli senioři, kteří zde žijí více jak deset let, zároveň se shodli, že dříve zde byli sousedské vztahy lepší a pořádalo se mnohem více společenských akcí. Senioři, kteří jsou v domově kratší dobu uváděli, že sousedské vztahy jsou dobré. Všichni senioři jsou v pravidelném kontaktu se svou rodinou a známými. Preferují osobní návštěvu, ale když je nejhůř, tak si zavolají. Senioři se zúčastňují volnočasových aktivit, které pořádá domov s pečovatelskou službou a to zejména ženy. Z výzkumu dále vyplynulo, že by senioři uvítali více volnočasových aktivit. Během rozhovoru uvedli někteří z dotazovaných seniorů, že se pro ostatní snažili vymýšlet různé volnočasové aktivity, bohužel se to však nesetkalo s úspěchem. Na zodpovězení hlavní výzkumné otázky - Jak senioři vnímají možnost seberealizace s podporou pečovatelské služby? Mohu sdělit, že pro seniory je důležitá podpora pečovatelské služby jak při jejich každodenních záležitostech, tak i při volnočasových aktivitách. V případě že mají problém, část dotazovaných se shodla na tom, že je to právě pečovatelská služba, kam se obrátí pro radu. Výsledky této práce budou předány sociálním pracovníkům a seniorům v Domově s pečovatelskou službou v Tylově ulici v Českých Budějovicích.
|
|
|
Adaptační proces v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích
VALEŠOVÁ, Olga
Diplomová práce se zaměřuje na proces adaptace v konkrétním Domově pro seniory ve Strakonicích. Stáří je poslední vývojovou etapou života, a proto by se společnost měla snažit umožnit toto období prožít harmonicky, s pocitem klidu a radosti. Senior je v dnešní době nucen zvažovat možnosti využití sociálních služeb, pokud mu to jeho zdravotní stav neumožní, jestliže není schopen se o sebe dostatečně samostatně postarat a není připraven tuto péči si zajistit ani za pomoci rodiny. Jako vhodná možnost se jeví pobytová služba domov pro seniory. Nástup do tohoto zařízení se obecně považuje za jednu z nejobtížnějších situací, se kterou se senior může setkat. Přináší řadu rizik jako je změna prostředí, neznalost jak prostor, tak lidí, představuje ztrátu či ohrožení autonomie, zvyklostí a soukromí, apod. Senior by měl společně s rodinou tuto situaci dobře zvážit, připravit se na ni a rozhodnout se dobrovolně k nástupu do domova pro seniory. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují adaptaci seniorů v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích. V empirické části byla použita pro sběr dat metoda kvalitativního výzkumu, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí metody kvótového záměrného výběru. Samotný výzkum byl proveden na vybraném vzorku seniorů, kteří splňovali stanovené kvótní podmínky. Z výzkumu vyplynulo, že nástup do domova pro seniory je podmíněn zhoršeným zdravotním stavem a nevyhovující bytovou situací, která pro seniora představuje bariérové prostředí.K zodpovězení hlavní výzkumné otázky: Jaké faktory ovlivňují adaptační proces v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích? mohu konstatovat, že faktory jako jsou prostředí domova, saturace potřeb, sociální kontakty s rodinou, přáteli a ostatními uživateli a aktivní trávení volného času seniory ve větší či menší míře ovlivňují. Výsledky výzkumu poukázaly také na důležitost soběstačnosti, která je sice ovlivněna zdravotním stavem, ale i tak jsou senioři nejen posláním Domova pro seniory Rybniční, ale též vlastní iniciativou hnáni k udržení co největší míry samostatnosti a soběstačnosti. Zdravotní stav a míra soběstačnosti má velký vliv na samotný proces adaptace a ovlivňuje jednotlivé faktory adaptace. Tato práce by měla poukázat na důležitost procesu adaptace seniora v domově pro seniory, který není možný brát na lehkou váhu. Dále by pak měla vyzdvihnout nutnost spolupráce personálu s rodinou, důležitost komunikace, prostředí, saturování potřeb a aktivizačních činností, které seniorovi mohou pomoci tento nelehký životní krok překonat. Získané poznatky a závěry diplomové práce budou využity jako zpětná vazba pro dané zařízení, kde byl výzkum realizován.
|
|
|
Složky koordinované rehabilitace využívané u vybrané skupiny jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
PYKALOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na vybrané složky koordinované rehabilitace, které jsou využívány u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v konkrétním nestátním zdravotnickém zařízení v Českých Budějovicích. Dětská mozková obrna je nejčetnější neurovývojové onemocnění, u kterého se zdravotní postižení může projevit v jedné nebo ve více oblastech. V současném pojetí je chápána jako interdisciplinární obor usilující o co nejrychlejší a co nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do všech obvyklých aktivit života společnosti s využitím léčebných, pedagogických, sociálních a pracovních prostředků. Předpokladem úspěšnosti je multidisciplinární tým, tzv. kruhová podpora, ve které spolupracují odborníci s rodiči, a to ve prospěch dítěte s postižením. Práce obsahuje teoretická východiska, kde je zmiňováno zdravotní postižení, koordinovaná rehabilitace a DMO, u které je popsán výskyt, formy, přidružené poruchy a léčba. Samostatnou kapitolu jsem věnovala rodině jedince se zdravotním postižením, kde uvádím reakce rodičů na narození dítěte s postižením, vliv postižení a pomoc rodině. Dále se věnuji sociálním službám pro osoby se zdravotním postižením a centru ARPIDA, kde byl výzkum realizován. Ve výzkumné části je vymezen cíl diplomové práce, kterým bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace, které se využívají u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Dílčím cílem práce bylo srovnat využití složek koordinované rehabilitace u jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let.V souvislosti s cílem diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Výzkumná část diplomové práce probíhala formou kvantitativního výzkumu. K získání dat jsem použila metodu dotazování. Výzkumný soubor tvořili jedinci s DMO (kombinovanou disabilitou), kteří navštěvují centrum ARPIDA, přičemž dotazníky vyplňovali jejich rodiče. Provedený výzkum v rámci diplomové práce, který byl podpořen nastudovanou odbornou literaturou, potvrdil třetí hypotézu, o větším využití Vojtovy metody reflexní lokomoce, která je aplikována u jedinců s DMO v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Zbylé dvě hypotézy nebyly potvrzeny. Ze statistického šetření dále vyplývá, že péče o jedince s DMO je dlouhodobá, kdy je nutná provázanost služeb v rámci koordinované rehabilitace. Ve skupině jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let bylo využito odlišných složek koordinované rehabilitace, což souvisí s věkem, formou DMO, přidruženými poruchami a dalšími faktory. Problematické zůstává pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením, kteří mnohdy zůstávají doma bez možnosti další stimulace. Péče a služby v centru ARPIDA byly komplexně hodnoceny pozitivně. Výsledky a závěry diplomové práce budou použity jako zpětná vazba centru ARPIDA, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců ve skupině do 15 let a nad 15 let.
|
|
|
Vychovatelské strategie zvládání verbální agrese dětí
KORANDOVÁ, Denisa
Práce se zabývá vychovatelskými strategiemi, které vychovatelé používají nebo používali při projevech verbální agrese u dětí. Jsou zde teoreticky shrnuta témata, která se objevovala v realizovaném kvalitativním výzkumu (design zakotvené teorie, rozhovory s 9 respondenty). Jedná se o především o agresi jako pojem, verbální agresi, typy agrese, které respondenti rozlišují. Teoreticky jsou také popsány strategie jak osvědčené, tak neosvědčené, kde se objevují témata jako výchova, rodina, spolupráce rodiny se školou, kázeň, trest. Rozhovory s respondenty byly analyzovány pomocí otevřeného a axiálního kódování. Kategorie jsou zpřehledněny a je vytvořeno schéma, které znázorňuje vztahy mezi těmito kategoriemi. V závěru práce jsou uvedeny výsledky, které z daného kvalitativního výzkumu vyšly.
|
|
|
Středisko rané péče v Českých Budějovicích. Aktivity a aktuální problémy.
AMBROZKOVÁ, Edita
Tématem bakalářské práce je Středisko rané péče v Českých Budějovicích, aktivity a aktuální problémy. Tato práce je deskriptivním výzkumem fenoménu rané péče. Úvodní část je zaměřena jednak na objasnění základních pojmů, které souvisí s danou problematikou, dále na problematiku rané péče u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením s důrazem na sociální aspekty a představení organizace Střediska rané péče v Českých Budějovicích, se zaměřením na poskytované služby, aktivity a cíle. V závěru této části jsou uvedeny některé příklady dobré praxe.
|
|
|
Prvky žánru road movie s využitím subjektu rodiny v současné kinematografii
Honzková, Aneta ; DUFEK, Jiří (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
V teoretické práci se budu věnovat proměnám a práci se žánrem road movie, které se zabývají tématem rodiny.
Road movie je sice mnohotvárný žánr, ale s přesně vymezeným pravidlem - z bodu A do bodu Z. Co se stane na cestě, to je otevřené.
Na příkladu road movie, hlavně té současné, se dá demonstrovat, jak se vytrácejí naše závěry, sny a cíle. Co vlastně chceme, kdy to chceme, proč to chceme? Co hledáme. Naše generace se učí dosáhnout všeho a pokud možno hned. Co nejvíc a co nejrychleji.
Ale to vede jen ke vzniků rebelů, antihrdinů, které známe z road movie. Stejně jako oni se vydáváme na cesty a pátráme po tom něčem "onom," co dá našemu životu smysl.
|
|
|
Hledání aspektů zdraví a zdravotního stavu školáků - případová studie
Rousová, Gabriela
Bakalářská práce "Hledání aspektů zdraví a zdravotního stavu žáků" je zaměřena na otázky týkající se zdraví a spokojenosti žáků základních škol Jihomoravského kraje. Cílem práce je hledat aspkety zdraví a zdravotního stavu žáků základních škol pomocí analytického nástoje, jakým je dotazník. Zájmem je porovnat výsledky podle věkových kategorií a pohlaví, podle charakteristiky školy, její geografické polohy a velikosti sídla. Případová studie, jako použitá výzkumná metoda, umožní komparaci výsledků s již publikovanými výsledky mezinárodní srovnávací studie HBSC. Práce se na svém začátků zabývá pojmy, které se následně v práci budou vyskytovat, v další části jsou již výsledky zpracovávány a porovnávány.
|
|
|
Témata a zdroje sexuální výchovy u žáků vybrané střední zdravotnické školy
Bednářová, Jitka
Bakalářská práce se zabývá zdroji sexuální výchovy u žáků vybrané střední zdravotnické školy a tím, jaká témata s danými zdroji probírají. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Cílem teoretické části je zejména definovat sexuální výchovu a specifikovat hlavní zdroje sexuální výchovy, jako jsou rodina, škola, vrstevníci a média. Dále je popsán obsah sexuální výchovy, tedy témata, která se v rámci této problematiky řeší. Metodami, které jsou použity v teoretické části, jsou analýza, syntéza a komparace odborných zdrojů, které jsou v tištěném i elektronickém provedení. Cílem empirické části bylo zjistit, jaké zdroje, v rámci sexuální výchovy, žáci středních odborných škol, užívají a které preferují a zároveň, jaký je obsah sexuální výchovy u jednotlivých zdrojů. Metodou empirické části bylo dotazování. Data pro účely průzkumu byly získávány prostřednictvím dotazníkového šetření. Respondenty byly žáci vybrané střední zdravotnické škole. Předpokládaný počet byl sto respondentů. Výsledná data byla následně vyhodnocována jednoduchými statistickými metodami. V závěru práce jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření, ze kterých jsou formulovány doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Role nukleární rodiny v rámci studia žáků střední školy
Lemperová, Pavla
V bakalářské práci je zpracováno téma role nukleární rodiny v rámci studia žáků střední školy. Cílem teoretické části je definovat pojem rodina, klasifikovat typy a funkce rodiny, popsat strukturu rodiny a rodinné prostředí, výchovné styly, rodičovskou péči. Dále je cílem specifikovat si komunikaci v rodině, komunikační procesy, komunikaci mezi rodinou a školou a popsat celkový vliv na vzdělávání žáků. Pro zpracování teoretické části práce jsou použity metody studium odborných literárních zdrojů, vytváření poznámek a jejich analýza, srovnávání a syntéza. V praktické části je hlavním cílem zjistit, jakým způsobem přistupuje rodina ke vzdělávání žáků. Dílčím cílem je zjistit zájem rodičů o studium žáků, zdali rodiče kontrolují studium a studijní výsledky žáků, komunikaci rodičů se žáky, komunikaci rodičů se školou (především s třídním učitelem) a zdali a jakým způsobem se rodiče zajímají o budoucnost žáků. K naplnění cíle je použita dotazníková metoda. Nástrojem sběru dat je dotazník vytvořený pro účely výzkumu. Respondenty jsou žáci druhých, třetích a čtvrtých ročníků oboru Obchodní akademie na Obchodní akademii, Střední odborné škole knihovnické a Vyšší odborné škole Brno, Kotlářské 9. Data z dotazníků jsou zpracována statistickými metodami, především však za využití popisné statistiky, do přehledných tabulek a grafů. Výzkum vede k návrhům pro zlepšení komunikace mezi rodinou a školou, návrhům jak společně komunikovat, možným prostředkům společné komunikace.
|
host ::
RSS.