|
| |
|
|
Publicistická činnost Oty Pavla v letech 1956 - 1964
Keimar, Jaroslav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Ota Pavel je známý pro svou beletristickou tvorbu, zejména pro povídky s autobiografickými motivy. Účelem této bakalářské práce je poukázat na Pavlovu publicistickou činnost v časopisech, která jeho literární kariéře předcházela. Teoretická část si klade za cíl poskytnout kontextuální portrét Oty Pavla ve vztahu k jeho publicistické činnosti. Praktická část obsahuje kvalitativní rozbor vybraných Pavlových příspěvků v časopisech Stadión a Československý voják v období vymezeném roky 1956 až 1964. Součástí přílohy je Pavlova kompletní bibliografie ve zmíněných periodikách. Klíčová slova Ota Pavel, sport, povídky, časopisy, reportáž, literární reportáž, publicistika
|
|
|
Využití reportáže jako metody rozhlasové tvorby na příkladu Českého rozhlasu
Zasidkovych, Ilona ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Podstatou této diplomové práce je vymezení reportáže jako metody rozhlasové tvorby ve vysílání českého veřejnoprávního rozhlasu, kterým je Český rozhlas. Autorka se v teoretické části zabývá definicí a popisem konkrétních rozhlasových žánrů a na základě geneze rozlišení zpravodajských, publicistických, dokumentárních a dramatických forem rozhlasové tvorby. Hledá souvislosti a uplatnění metody rozhlasové reportáže při jejich výrobních postupech. Pomocí definic a odborných studií mediálních a rozhlasových teoretiků, pojmenovává základní atributy těchto žánrů. Předkládaná práce je průřezem populárních a nepopulárních forem současné rozhlasové tvorby skrze prizma reportážní metody. Praktická část diplomové práce je založená na kvalitativní analýze vybraných pořadů Českého rozhlasu. Rozbor materiálů ve výzkumné části pracuje s předepsanými teoretickými koncepty rozhlasové práce a také z nich při výzkumu vychází. Zkoumané pořady jsou rozebírány na základě výskytu reportážních metod a prvků v jednotlivých žánrech. Součástí kvalitativního výzkumu je zvukový a textový rozbor jednotlivých děl. Ke srovnání dochází na základě výrazových prostředků, technických parametrů a pracovních postupů reportážní metody. Celkový výzkum tak nabízí pohled na reportáž ne jako na žánr, ale jako na metodu, která...
|
|
|
Oriana Fallaci a její přístup k východní společnosti a islámu
Golasovská, Kateřina ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Fousek Krobová, Tereza (oponent)
Práce definuje postoj Oriany Fallaciové k islámskému náboženství, kultuře a společnosti. Teoretická část obsahuje její životopis a definice základních pojmů této problematiky. Praktická část se věnuje výzkumu. Z jejího díla byly vybrány pasáže, na základě kterých je možné definovat její postoje. V praktické části je rovněž stručně popsáno, do jaké míry a v jakých souvislostech o Fallaciové psala česká média. Výzkum odhalil, že Fallaciová není kritičkou islámu, ale spíše zastánkyní hodnot jako demokracie, svoboda, kritické myšlení a rovnoprávnost žen, které islám v jistých případech potlačuje. Fallaciová byla v českých médiích několikrát citována, její myšlenky však byly prezentovány jen povrchně, v textech se navíc vyskytují překladatelské chyby.
|
|
|
Proměna tématické struktury hlavní zpravodajské relace České televize
Hatalová, Barbora ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnou tematické struktury hlavní zpravodajské relace České televize, Událostí. Kromě změn v tematické struktuře se v základní rovině věnuje i formálním proměnám. K tomu účelu byl vybrán výzkumný vzorek, který zahrnoval vždy týden vysílání v roce 1994, 2005 a 2011. Ve třech zkoumaných obdobích bylo analyzováno celkem 27 relací, které obsahovaly 341 reportáží. Následná komparace dat odpověděla na následující otázky: Jak se změnil poměr zahraničních a domácích témat? Jak se změnil poměr hard and soft news v rámci jedné zpravodajské relace? Jaká je tematická struktura ve zkoumaných třech obdobích? Došlo k proměně tematické skladby? Jak se změnila délka Událostí? Jak se změnil počet reportáží v rámci jedné relace? Jak se změnila délka reportáží? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současná rozhlasová reportáž v proudovém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Podstatou této bakalářské práce je obsahová a formální definice současné rozhlasové reportáže v proudovém vysílání nejposlouchanějšího veřejnoprávního rádia v České republice - Českého rozhlasu Radiožurnálu. V teoretické části autor na základě popisu geneze rozhlasové reportáže pomocí odborné literatury a teorií renomovaných mediálních odborníků vymezuje tento syntetický žánr a pojmenovává jeho základní atributy. Nashromážděné údaje vytváří komplexní schéma pro klasifikaci rozhlasové reportáže a jejích derivátů a současně poskytují obsažný přehled syntaktických prvků reportáže využívaných v jiných rozhlasových žánrech. Výzkumná část této bakalářské práce je vystavěna na rozhovorech s vybranými respondenty z vedení Českého rozhlasu a také případovými studiemi odvysílaných příspěvků profesionálních reportérů. Rozbor těchto materiálů spolu s výpověďmi autorů reportáží v kontrastu s teoretickou částí této práce nabízí ucelenou představu o podobě současné rozhlasové reportáže na Radiožurnálu, a to včetně témat, výrazových prostředků, pracovních postupů a technických parametrů těchto zpravodajsko-publicistických příspěvků. Součástí kvantitativního výzkumu stavějícího na analýze je zároveň výzkum kompozičních postupů uplatňovaných při přípravě, realizaci a případné postprodukci rozhlasové...
|
|
|
Komparace typologie a užití televizních žánrů v hlavních zpravodajských relacích ČT a ruské 1TV
Tkačenko, Jekatěrina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pomocí komparativní analýzy srovnává typologii a užití zpravodajských televizních žánrů v ruském a českém vysílacím prostředí. Analýze podlehl pořad Události a Vremja, hlavní zpravodajské relace ČT1 a ruské televizní stanice Pervyj kanal. Cílem práce bylo porovnat prostředí, ve kterém se zformovaly zpravodajské televizní žánry daných zemí. Nejprve z teoretického hlediska, které zahrnuje mimo jiné historický a normativní základ televizního vysílaní v jednotlivých zemích, a poté z praktického hlediska, kdy autorka vybrala dva květnové vysílací dny, a podrobila je analýze. Výsledkem práce je ucelený komparativní výklad o podobě televizního vysílání v České republice a Ruské federaci. Dále pak komparace dvou konkrétních zpravodajských pořadů, jejich formy a užití zpravodajských žánrů. V závěru práce autorka formuluje několik doporučení pro tvůrce pořadů Události a Vremja, kterými by se navzájem mohli obohatit.
|
|
|
Počátky sportovního rozhlasového vysílání na území Československa (1923-1948)
Michna, Tomáš ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce formou praktického výzkumu a historické analýzy popisuje rozvoj sportovního rozhlasového vysílání na území Československa. Zkoumané období začíná rokem 1923, počátkem existence Radiojournalu jako první rozhlasové stanice v Československu a je vymezeno do roku 1948. Práce je rozdělena systematicky do celkem pěti období, ve kterých jsou postupně popsány náznaky prvního zájmu o sport v pravidelném rozhlasovém vysílání, první velké sportovní akce ve vysílání Radiojournalu, organizační, personální a technické zázemí, okrajové sporty. Podrobně jsou popsány vybrané sportovní události většího i menšího významu, které byly postupně přenášeny Radiojournalem a Československým rozhlasem v jednotlivých obdobích. V práci je zmíněno také období okupace Československa během druhé světové války, ve kterém sice zájem o sport v rozhlase poklesnul, ale zcela nevymizel. Ve stejném období je nastíněna také činnost Josefa Laufra, ikony československé sportovní rozhlasové reportáže, během druhé světové války a okupace. V poválečném období poté vzniká samostatná sportovní redakce Československého rozhlasu a dochází k personálnímu rozšíření. Práce vychází z praktického výzkumu v archivu Českého rozhlasu, kdy nejvíce přínosných informací poskytla jednotlivá vydání rozhlasového týdeníku v rámci vymezeného období.
|
|
|
Proměny rozhlasové reportáže v letech 1926 až 1989
Gillichová, Martina ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tématem této diplomové práce je historické formování rozhlasové reportáže. Autorka zde vychází jak ze společensko-politických, tak z technologických aspektů, kterými rozhlasová reportáž v českém prostředí prošla. Jednotlivá historická období jsou popsána za pomoci konkrétních rozhlasových reportáží, které se v dané době vysílaly. Na těchto příspěvcích je například vidět, jak se rozhlasoví reportéři vyrovnávali nejprve s německou, poté sovětskou nadvládou. Byl to právě rozhlas a jeho reportéři, se kterými lidé prožívali smutné ale i veselé momenty historie českého státu. A tak v této práci najdeme příspěvky točené v době Protektorátu Čechy a Morava, v době euforie ze skončení druhé světové války v květnu 1945, reportáž obsahující bezprostřední názory občanů na srpen 1968 a v neposlední řadě příspěvky týkající se revoluce 1989. Tato publikace vychází i z primárních pramenů ve formě příspěvků uchovaných v Archivních a programových fondech Českého rozhlasu, ale zároveň využívá i příspěvků současných redaktorů, kteří se rozhlasové historii věnují. Práce má přispět k lepší orientaci v dané problematice a utřídit historické proměny vybraného rozhlasového žánru.
|
|
|
Objektiv-cestovatelský magazín České televize
Brodcová, Daniela ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šobr, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá cestovatelským magazínem Objektiv a širším teoretickým ukotvením žánru cestovatelských pořadů. Přestože patří z hlediska společenského a kulturního přínosu mezi významné součásti televizní publicistiky, nebyl dosud v odborné literatuře věnován cestovatelským magazínům větší prostor. Práce proto nejprve blíže specifikuje jejich žánrové ukotvení v rámci televizní tvorby a věnuje se jejich charakteristickým znakům. Těžištěm zájmu tohoto textu je cestovatelský magazín Objektiv, který poprvé vysílala Československá televize v roce 1987. Na českých obrazovkách je tak nejstarším pořadem tohoto druhu s doposud nepřerušenou tradicí. Autorka při jeho zkoumání aplikuje znalosti vymezené v první části bakalářské práce a informace načerpané z rozhovorů s tvůrci Objektivu. Zabývá se vznikem a vývojem pořadu, dále se soustředí na různé aspekty jeho realizace - například způsob získávání reportážních materiálů či celkovou dramaturgií. Praktická část sestává z kvantitativní analýzy tematické agendy Objektivu, jak ji magazín předkládal v roce 2014. Na základě získaných výsledků je následně zmapováno, jakým způsobem pořad v současné době plní svou úlohu cestovatelského magazínu a zda nabízí ve všech směrech vyvážený obsah. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.