|
|
Srovnání historické přesnosti renesančního umění v počítačové hře Assasin's Creed II.
VARGOVÁ, Hana
Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Jejím cílem je porovnat především architekturu renesanční Florencie s její herní interpretací, a tím získat přehled o shodách a odlišnostech. Zaměřuje se také na to, jak je historie prezentována v dnešní kultuře mladým lidem. Teoretická část se zabývá především vývojem herního průmyslu a s tím spojené společnosti Ubisoft. Ta měla na svědomí vývoj hry Assasin's Creed II., která je stěžejní hrou pro tuto práci. Z herního prostředí je popisována především architektura a s ní spojené umění renesanční Florencie a hierarchie společnosti. Kvůli zvolenému téma hry je nutné zde zmínit i vznik a vývoj společenství templářů a asasínů. V druhé části teoretického bloku je rozvedena skutečná historie renesanční Florencie, kde je popsána architektura i společnost města. Na závěr je podrobnější pozornost věnována historii a architektuře baziliky Santa Maria Novella, která je stěžejní budovou pro praktickou část této práce. Praktická část se tedy věnuje především průčelí baziliky a její interpretaci ve hře. Obsahem je také skicový a studijní materiál, který slouží jako podklad pro finální modelaci tohoto fragmentu.
|
|
|
Zámek v Komařicích - jeho stavební proměny a kulturně-historický význam
KUBOVCOVÁ, Anežka
Zámek v Komařicích - jeho stavební proměny a kulturně-historický význam Renesanční zámek v Komařicích je kamenicky kvalitně a náročně pojednaná stavba, která se může pyšnit tím, že si svůj původní renesanční vzhled z velké části dochovala až dodnes. Kolem roku 1565 ji nechal vystavět Jiřík Kořenský z Terešova spolu se svou manželkou Kristýnou Dráchovskou s Dráchova. Tato bakalářská práce se bude v první části zabývat stavební historií objektu, a zároveň postupně představí majitele Komařic v jednotlivých obdobích. V následném popisu stavby detailně zachytí a analyzuje jednotlivé významné prvky zámku. Nevynechá přitom ani ostatní budovy, které k zámku původně náležely, především se jedná o sýpku, budovu bývalého pivovaru a další hospodářské budovy v zámeckém areálu. V další části práce následuje pokus o rekonstrukci regionálního významu komařického zámku v době raného novověku, ale také o poukázání na významnost stavby při srovnání s dalšími renesančními stavbami na území Čech, při kterých bylo stejně jako zde zřejmě využito vzorníků Sebastiana Serlia. Práce následně upozorní na vážné ztráty, které stavba po výměně vlastníků při pozemkových reformách ve 20. letech 20. století utrpěla. V poslední části práce shrne památkové hodnoty zámku a nastíní budoucí osud stavby.
|
|
|
Renesanční pojetí perspektivy a způsoby její prezentace v současnosti
PROCHÁZKA, Jan
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část práce se bude zabývat základy perspektivy, zejména objevem lineární neboli analytické perspektivy v renesanci. Text rovněž poukáže na didaktickou stránku problematiky. Praktická část navazuje na část teoretickou. Jejím cílem je vytvořit sérii třech prezentačních boardů (o minimální velikosti - A1), které jednak srozumitelně a neotřele shrnou téma lineární - analytické perspektivy, a jednak také navrhnou grafickou úpravu, atraktivní pro druhý stupeň základní školy. V práci bude zohledněna snaha o nový didaktický přístup a kvalitní grafický design.
|
|
|
Podobizna Polyxeny z Lobkovic - haptický model pro osoby se zdravotním postižením
NOVOTNÁ, Petra
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. První kapitola teoretické části se zabývá otázkou renesanční ženy ve společnosti. Nahlíží na ženu v roli panny, manželky a vdovy, popisuje výchovu, kterou si tehdejší žena procházela, a pohlíží na urozenou ženu stran šlechtické společnosti. Druhá kapitola teoretické části se věnuje konkrétní šlechtičně Polyxeně z Lobkovic, rozené z Pernštejna, a popisuje její životní cestu. Poslední kapitola této části se zaobírá problematikou vnímání osob se zrakovým postižením a zaměřuje se na metodiku kompenzačních pomůcek, výhradně haptických modelů pro zrakově znevýhodněné. Praktická část bakalářské práce má za cíl přetvoření portrétní malby Polyxeny z Lobkovic do haptického modelu v podobě reliéfu, jenž je primárně určený pro nevidomé a slabozraké.
|
|
| |
|
|
Edukace jako nástroj poznání národní kulturní památky státního hradu Buchlov
Jošková, Marcela ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vzájemné propojení edukace a poznání historie prezentované v prostředí národních kulturních památek. Jejím cílem je objasnit pojem edukace a představit ji jako jeden z nástrojů interpretace kulturního dědictví. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsou popsány hlavní edukační principy a možnosti využití edukace v praxi aplikované na památkových objektech. Na základě příkladů realizovaných edukačních programů na vybraných památkových objektech jsou extrahovaná data principiálně uplatněna pro sestavení edukačního programu v prostředí národní kulturní památky státního hradu Buchlov. Prostřednictvím prezentace skutečné dějinné události je formou příběhu navržena edukační syntaxe, která zprostředkovává poznání života v určitém historickém období. V praktické části je vazba širší historie a dějinných událostí hradu Buchlova spojena do edukačního programu prezentujícího poznání období pozdního středověku a renesance. Na základě analýzy objektu byl vytvořen návrh programu, jehož příprava, realizace a závěrečná reflexe jsou uvedeny v závěru druhé části diplomové práce. Klíčová slova: Edukace, edukační program, poznání, vzdělávání, interpretace, kulturní dědictví, renesance, kulturní památka, hrad Buchlov, historie
|
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Raková, Markéta ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Jejím cílem bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG033 - Ateliér obnovy památek. Objekt zámku s panským dvorem se nachází v jižní části obce v bezprostřední blízkosti centra a patří mezi nejstarší stavby v obci. S jeho stavbou se začalo ve 2. polovině 16. století, nejstarší dochované konstrukce spadají do období renesance. Návrh klade důraz na zachování historické a architektonické podstaty a stávajícího rázu objektu v co nejvíc ucelené podobě. Zkoumána byla kvalita a zachovalost jednotlivých vrstev. Součástí konceptu obnovy bylo také zamyšlení se nad vhodným využitím řešeného objektu. Budova by měla sloužit jako obecní úřad propojený s knihovnou a dále by měla poskytovat zázemí pro organizace a spolky, které v obci fungují. (Společenské centrum, Základní umělecká škola Slavkov, chovatelé, myslivci atd.). Nová funkce objektu reaguje na stávající, nevyhovující prostory knihovny i obecního úřadu, jenž se v současnosti nachází v prostorách řadového rodinného domu. Obec byla nucena řešit tyto nedostačující prostory přístavbami do dvora domu. Návrh dále reaguje na potřeby obyvatel, kteří by v obci uvítali více akcí a činností pro děti a mládež. Díky poloze budovy v centru obce a tomuto novému funkčnímu využití by ve Vážanech nad Litavou vznikl nový centrální veřejný prostor pro veškeré dění v obci.
|
|
|
K ikonografii italských renesančních desek ze svatebních truhlic na příkladech ze sbírek Národní galerie v Praze
Savická, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
V době, kdy středověk již téměř končil, ale vyobrazení pohanských bohů se stále objevovala v tzv. vysokém umění jen zřídka, byly relativně prosté předměty doslova pokryté antickými příběhy a klasickými mýty. Malby na florentských svatebních truhlicích quattrocenta představovaly některé výjevy opomíjené nebo zapomenuté po staletí. Svatební truhlice, zvané cassoni, tak hrály důležitou roli ve formování profánního malířství italské renesance. Tato práce se zabývá dvěma deskami z cassone ze sbírek Národní galerie v Praze, Paridovým soudem a Únosem Heleny. Je zaměřena na jejich ikonografii a její zdroje. Větší pozornost je věnována postavě s křídly na hlavě z Paridova soudu. Ta je identifikována jako Venuše, která se ve florentském umění 15. století objevuje s křídly často. Zváženy jsou také možné literární zdroje tohoto specifického atributu.
|
|
|
Zobrazení a význam zvířat v renesanční portrétní tvorbě: případ hranostaj
Marešová, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazováním a významem zvířat v evropské portrétní malbě období 2. poloviny 15. století až počátku 17. století a popsáním vztahu mezi člověkem a zvířetem projevujícím se v příznačném prostoru portrétu i renesanční kultuře obecně. V rámci uměleckých žánrů dochází právě v portrétu k jejich bezprostřední interakci, neboť zvířata jsou obvykle komponována do portrétu právě na přání zadavatele uměleckého díla a figurují zde v roli symbolu, skrze nějž portrétovaný komunikuje s divákem. Základním rysem zvířecí symboliky je ambivalence a mnohovrstevnatost, která se utvářela v průběhu staletí, a v případě renesanční ikonografie zvířat měly formulující význam především starověké rukopisy a středověké bestiáře. Ze široké škály zobrazovaných zvířecích druhů se tato práce podrobněji soustředí na zobrazení a význam hranostaje, který patří k méně obvyklým motivům. Symboliku hranostaje práce déle rozebírá v případové studii dvou mistrovských děl doby renesance - Dáma s hranostajem Leonarda da Vinci a Portrét mladého rytíře v krajině benátského malíře Vittore Carpaccia pro jejichž interpretaci sehrála jeho přítomnost významnou roli. Teoretickými východisky práce je pak dobový kontext umělecké produkce v Evropě a vývoj její ikonografie specificky zaměřené na zvířata. Klíčová slova: renesance,...
|
|
|
Italské renesanční truhly v českých sbírkách
Horáček, Jaroslav ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Karasová, Daniela (oponent)
Práce se zabývá tématem italských renesančních truhel (cassone) v českých sbírkách, mapováním tuzemského fondu a jejich kritickým zhodnocením. Výběrově byly zpracovávány nejvýznamnější kolekce v Moravské galerii v Brně, Severočeském muzeu v Liberci, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Národním muzeu v Praze, Národní galerii v Praze a ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Dále je pozornost věnována užitým zdobným technikám, materiálům, typologii a konstrukčním řešením. Nastíněna je i problematika odlišností v produkcích různých italských oblastí. Součástí práce je zárodek katalogu italských renesančních truhel v českých sbírkách.
|
host ::
RSS.