Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 156 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Náhrobní kameny v kostele sv. Jakuba v Jihlavě
VENCELIDES, Jan
Předložená bakalářská práce se zabývá identifikací a nastíněním života osob, na něž na konci 18. století upomínaly náhrobní kameny, které se nacházely v podlaze farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě. První kapitola stručně představuje dějiny královského horního města Jihlavy do první poloviny 18. století. Důraz je kladen nejen na politické dějiny města, ale také na dějiny správy nebo náboženský vývoj. V další části jsou představeny dějiny jihlavského farního kostela sv. Jakuba Většího. Pozornost je věnována vnější i vnitřní podobě kostela, jeho mobiliáři a rovněž událostem, kterým se svatojakubský kostel stal za dobu své existence svědkem. Stěžejní část práce se na základě rukopisu Jana Jindřicha Marzyho, dalších pramenů a odborné literatury snaží rekonstruovat životní osudy 22 významných jihlavských měšťanských rodin a dalších osob, k nimž se vztahovaly sepulkrální památky v interiéru zdejšího svatojakubského chrámu.
Obraz Jana Husa v české raněnovověké literatuře
Hejdová, Tereza ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Pr ce Obraz Jana Husa v esk ran novov k literatu e se sna zmapovat pohled na esk ho kazatele ve vybran ch liter rn ch textech 15. a 18. stolet , zachytit prom ny vytv en ho obrazu Mistra Jana Husa, nebo zvolen auto i poch zej z r zn ch zem a pou vaj jin jazyk, zastupuj odli n prost ed , spole ensk vrstvy i n zorov skupiny, tak maj jin vzd l n a n bo ensk vyzn n . nrov odli n liter rn d la byla posuzov na na z klad srovn n kl ov ch epizod, kter se bu v jednotliv ch textech opakovaly, nebo je autor z m rn nepou il. K pochopen vytv en ho obrazu Jana Husa p isp la i dobov ikonografie, kter byla vzata v n kter ch p padech i z jin ch liter rn ch text , ne kter byly srovn v ny obsahov , aby Hus v obraz byl co nejcelistv j . Porovn n textu s ikonografi uk zalo, jak v rn bylo dodr eno popisovan sch ma a jak se obraz Jana Husa i zde postupn prom oval. Propojen p semn ho a ikonografick ho materi lu z konkr tn ch asov ch rovin umo nilo sledovat postupn prom ov n pohled na osobnost Jana Husa a ud losti s n m spojen , proto e auto i zastupovali stanovisko sv n rodnostn spole ensk skupiny a doby. Obraz Jana Husa je proto velmi plastick a mnohdy dokonce protich dn .
Bájná zvířata v zrcadle raně novověké naučné literatury
DVOŘÁKOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá dvěma bájnými zvířaty, konkrétně jednorožcem a fénixem od antiky až po raný novověk. Nejprve se v první kapitole věnuji metodologii a současnému stavu bádání o zvířatech celkově, včetně těch bájných. Druhá kapitola představuje jednorožce v antických a středověkých pramenech, kde se toto bájné zvíře zrodilo a vyvíjelo. Třetí kapitola tvoří polovinu hlavního zájmu práce, a to jednorožce v 16. a 17. století. V další kapitole následuje kodifikace fénixe v antice a středověku, kdy i tento bájný tvor měl zde svůj původ. Pátá kapitola tvoří druhou polovinu práce, jež se věnuje bájnému ptáku v 16. a 17. století v naučných a cestovatelských spisech, ale také jak byl fénix zobrazován v krásné literatuře. Následující kapitolou je představení fénixe v hmotných pramenech od antiky po raný novověk.
Dar v symbolické komunikaci šlechtické společnosti českých zemí počátkem novověku
KALIVODA, Jakub
Předkládaná diplomová práce se zabývá dary ve společnosti předbělohorské české a moravské šlechty. Na základě analýzy epistolografických pramenů se pokouší přiblížit osoby dárců a obdarovaných, předměty posílané jako dary a účely, kterých měl tento společenský akt dosáhnout. Velké množství nalezených dopisů umožnilo použití kvantitativního přístupu, prameny jsou však analyzovány i sémanticky. Obdarování je v práci nahlíženo jako způsob komunikace, kterým si zúčastnění šlechtici předávali nějaké informace. Teoreticky je pohled na dary zakotven v antropologických a sociologických prací Marcela Mausse, Pierra Bourdieua a dalších.
Domácnost Marie Terezie ze Schwarzenberku v polovině 18. století
SUCHANOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zabývá domácností Marie Terezie ze Schwarzenberku, rozené z Lichtenštejna, v první polovině 18. století. Na základě rozboru bohatého souboru badatelsky dosud nevyužitých písemných pramenů - především kalendáře ke psaní z let 1742 až 1744 - se autorka pokusila zrekonstruovat domácnost zmíněné schwarzenberské šlechtičny. Práce tematizuje nejen složení jejího dvora, ale také zejména náboženský mecenát, jenž představoval na prahu novověku jednu z nejvyšších položek v rozpočtu každého šlechtice. Nedílnou součást pojednání rovněž tvoří rekonstrukce hmotného vybavení domácnosti Marie Terezie ze Schwarzenberku, do kterého se promítala její urozenost a společenské postavení. Stranou pozornosti neponechává ani šlechtickou zábavu.
Relátoři českých zemských sněmů v letech 1606-1610
ZIMOLA, Josef
Předkládaná práce se věnuje urozeným relátorům zemských sněmů Českého království v letech 1606-1610 a navazuje tak na bakalářskou práci. První část se věnuje krátkému shrnutí poznatků o tehdejším sněmovnictví a jeho roli v politickém systému předbělohorského státu. V další kapitole se práce zaměřuje na nastínění politického pozadí let, ve kterých zkoumané sněmy probíhaly. Ze sněmovních usnesení vzešly také seznamy přítomných relátorů, které jsou klíčem pro nejdůležitější část práce, což je zejména analýza skladby šlechty, která byla zasedání zemskému sněmu přítomna. Údaje o přítomných urozencích byly zjišťovány zejména s použitím dostupné literatury a vydaných pramenů. K základním zkoumaným charakteristikám u těchto osob patří stavovské začlenění, krajská příslušnost, majetnost, náboženská orientace, některé kulturní aktivity a také vzájemné příbuzenské vazby. Závěr práce obsahuje také pokus o vymezení sněmovního jádra a porovnání výsledků výzkumu se závěry z bakalářské práce. Hlavním cílem práce je zejména prohloubení dosavadních poznatků o tom, jaké osoby na počátku 17. století hájily stavovské zájmy na zemských sněmech.
Zvíře v každodenní komunikaci na dvoře Jindřicha staršího ze Švamberka
KALIVODA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá symbolickými významy zvířecích darů na dvoře renesančního jihočeského velmože Jindřicha staršího ze Švamberka. Pojednává o osobách na obou stranách komunikace, o rodu pánů ze Švamberka a jeho představiteli Jindřichovi starším ze Švamberka a o spřízněných šlechticích, kteří mu posílali zvířecí dary. Na těchto základech zkoumá roli zvířat ve šlechtické komunikaci. Nakonec se snaží odhalit hierarchii zvířecích darů. Práce je pokusem o použití historickoantropologického směru animal studies na prostředí české raně novověké šlechty.
Relátoři českých zemských sněmů před propuknutím stavovského povstání
ZIMOLA, Josef
Předkládaná práce se zabývá relátory českých zemských sněmů před vypuknutím stavovského povstání v letech 1618-1620. První část se zaměřuje na popsání instituce sněmovnictví v 16. a na počátku 17. století. Zkoumá roli zemských sněmů v politickém systému české stavovské monarchie, dále jejich kompetence, průběh jednání a význam této instituce jako důležité komunikační platformy mezi stavy a panovníkem. Další část práce se zaměřuje na politický vývoj v posledních několika letech před vypuknutím stavovského povstání, zejména na události let 1616 a 1617, kdy se odehrály dva zemské sněmy. Usnesení vzniklá na těchto jednáních obsahují seznamy relátorů, jejichž struktura byla zjišťována zejména na základě dostupné literatury a vydaných pramenů. K základním zkoumaným charakteristikám u těchto osob patří stavovské začlenění, krajská příslušnost, majetnost, náboženská orientace, některé kulturní aktivity a také vzájemné příbuzenské svazky. Závěr práce komparativně porovnává zjištěné informace o účastnících obou zemských sněmů a snaží se o zodpovězení otázky, kdo vlastně hájil zájmy českých stavů na těchto jednáních.
Nový krchov k pohřbu obecnímu těl mrtvých nad městem a v něm kostel postaviti jsme dali. Rituál pohřbu a vznik nových hřbitovů v Království českém na prahu novověku
SAMEK, Jakub
Diplomová práce je zaměřena na poznání problematiky pohřbívání v předbělohorské době. První část poukáže na rituál pohřbu u tří nejčastějších křesťanských konfesí a porovná rozdíly v pohřební praxi. Pramennou základnu pro tuto část budou tvořit kněžské agendy. V druhé části budou přiblíženy konkrétní příklady hřbitovů vzniklých v daném období, které se nacházejí v městech Království českého, s výjimkou Prahy. Výchozí publikací pro tuto práci bude osmidílná encyklopedie Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterou napsal Karel Kuča. Z pramenů písemných je nutné zvýraznit především prameny právní povahy, které mohou pomoci objasnit právní podmínky vzniku raně novověkých hřbitovů, kněžské agendy či testamenty.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 156 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.