|
|
Zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat šumavské ovce a jejich kříženců
Koutná, Svatava
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat šumavské ovce a jejich kříženců s plemenem texel. Celkem bylo sledováno 79 jehňat následujících genotypů Š 100, Š 50 T 50, Š 75 T 25 a T 75 Š 25 na rodinné farmě v městě Proseč. V rámci hodnocení růstu jehňat byla sledována živá hmotnost při narození, v 70, 100 dnech věku a před porážkou. V rámci sledování byl zjišťován (za celý sledovaný soubor) vliv genotypu, pohlaví, četnosti vrhu, interakce genotypu x pohlaví a interakce genotypu x četnosti vrhu na ukazatele růstové schopnosti, respektive na živé hmotnosti a denní přírůstky jehňat. Vliv genotypu, pohlaví, četnosti vrhu, interakce genotypu x pohlaví a interakce genotypu x četnosti vrhu měl vysoce průkazný vliv na většinu sledovaných živých hmotností. Co se týká denních přírůstků, zde byl také zaznamenán průkazný vliv výše uvedených ukazatelů na většinu sledovaných denních přírůstků. Z výsledků kontrolní porážky vyplývá, že genotyp měl průkazný vliv na většinu sledovaných ukazatelů jatečné hodnoty. Vysoce průkazný vliv genotypu byl zaznamenán na živé hmotnosti před porážkou, věk při porážce, hmotnost jatečně upraveného těla, podíl kůže, podíl ledvinky a zmasilost. Průkazný vliv byl zaznamenán na výtěžnost a hmotnost ledvinky. Na úplný závěr je možno dodat, že z pohledu jednotlivých genotypů byl zaznamenán nejvyšší přírůstek u Š 75 T 25 a nejnižší u T 75 Š 25. Co se týká jatečné hodnoty, relativně nejlepší výsledky byly zjištěny u kříženců Š 50 T 50.
|
|
|
Zhodnocení růstové schopnosti plemene Charolais ve vybraném chovu hospodařícím v systému ekologického zemědělství
Ludvíková, Lenka
Cílem této bakalářské práce byla charakteristika plemene charolais a jeho růstové schopnosti v České republice. Literární přehled pojednává o historii chovu plemene, blíže jsou pak popsány porody, porodní hmotnosti, růst a vzhled exteriéru. Dále je práce zaměřena na ekologické zemědělství a chov masného skotu v ekologickém zemědělství. V praktické části byly zhodnoceny výsledky růstové schopnosti ve vybraném chovu hospodařícím v systému ekologického zemědělství v České republice z Kraje Vysočina zaměřené na hmotnost při porodu, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Výsledky byly porovnány s hodnotami růstové schopnosti plemene charolais z celé České republiky. V této části bakalářské práce byly zhodnoceny také průběhy porodů, které byly porovnány s výsledky z České republiky. Z výsledků je patrné, že plemeno charolais ze sledované ekofarmy dosahuje vyšších průměrných hmotností, než je průměr celé České republiky. V letech 2011, 2012, 2013 byla naměřena průměrná porodní hmotnost u býků 47,3 kg a u jalovic 43,1 kg. Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla u býků 199,3 kg a u jalovic 181,6 kg. Průměrná hmotnost v 210 dnech byla u býků 329,9 kg a u jalovic 302,3 kg. Porody byly ve sledované farmě téměř vždy snadné.
|
|
|
Účinnost nízkoproteinových krmných směsí s doplňkem limitujících aminokyselin u brojlerů
Kupčíková, Lucie
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv čtyř různých hladin dusíkatých látek v krmných směsích s doplňkem limitujících aminokyselin na růst kuřat, konverzi krmiva a kvalitu jatečně upraveného těla (JUT). Pokus byl proveden na 2640 kuřatech hybridů ROSS 308 od 10. dne věku do 30. dne věku. Kuřata byla rozdělena do 4 skupin po 6 opakováních a přijímali krmnou směs s odlišnou hladinou dusíkatých látek, doplněnou o synteticky vyráběné aminokyseliny. Do 10. dne žrala všechna kuřata stejnou krmnou směs BR1. Od 10. dne věku skupina NL22 přijímala v krmné směsi 22 % NL, kontrolní skupina K přijímala 20,8 % NL, skupina NL20 přijímala 19,5 % NL a skupina NL18 přijímala 18 % NL, přičemž obsah stravitelných limitujících aminokyselin (lysin, methionin, leucin, izoleucin, threonin, tryptofan a valin) byl ve všech skupinách shodný. Statisticky průkazně nejhůře (P<0,05) rostla kuřata skupiny NL18, oproti tomu nejlépe rostla kuřata skupiny NL20. Statisticky nejlepší konverze krmiva dosáhla kuřata ve skupině NL20 a opět nejhorší konverze dosáhla skupina NL18. Jatečná výtěžnost a hmotnost prsní svaloviny byla statisticky průkazně nejlepší (P<0,05) u skupiny NL22. JUT skupiny NL18 mělo statisticky průkazně nejvyšší (P<0,05) podíl abdominálního tuku. Na základě výsledků lze doporučit využívání 19,5% hladiny dusíkatých látek s doplňkem limitujících aminokyselin, bez průkazného vlivu na konverzi krmiva a růst brojlerových kuřat.
|
|
|
Růst a jatečná hodnota býků a jalovic českého strakatého plemene skotu
Perničková, Andrea
Práce je zaměřena na růst skotu, jatečně upravené tělo spolu s jatečnou hodnotou. Je potřeba zmínit, že růst skotu probíhá nejintenzivněji do šestého měsíce věku. Toto období je nutné věnovat zvířeti velkou pozornost, jelikož ovlivňuje produkční období jedince. Optimální výživou a kvalitním WELFARE se zajistí, že zvíře bude v dalších letech ekonomicky významným pro svého chovatele. Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů jatečné hodnoty je jatečná výtěžnost, která se u plemene českého strakatého skotu pohybuje kolem 58 %. Netto přírůstek je ovšem důležitým ukazatelem masné užitkovosti a zohledňuje se při šlechtění. V porovnání s jalovicemi mají býci vyšší jatečnou výtěžnost a nižší sklony k tučnění. U jalovic bylo prokázáno, že věk při porážce má významný vliv na jejich masnou užitkovost.
|
|
|
Individuální růst a variabilita časných preimaginálních stádií vodní ploštice bodule obecné (Ilyocoris cimicoides) (Heteroptera: Nepomorpha: Naucoridae)
PILAŘOVÁ, Simona
Byl zkoumán vliv environmentálních faktorů (teplota a dostupnost potravy) na vývoj a růst prvních tří nymfálních stádií bodule obecné Ilyocoris cimicoides Linnaeus, 1758. Jedinci bodule byli chováni v experimentálních chovech individuálně od ekloze do dospělosti. Experimenty byly realizovány v kombinaci čtyř odlišných teplot (17?, 19?, 22? a 25?C) a dvou režimech různé dostupnosti potravy (full- krmeni každý den, red- krmeni obden) (celkem v osmi variantách pokusů). Bylo zjištěno, že teplota ovlivnila významně délku vývoje. Nejkratšího vývoje dosahovali dle očekávání jedinci chovaní při teplotě 25 °C. Délka vývoje se s klesající teplotou prodlužovala. Při nejnižších teplotách, aplikovaných v experimentu (17 ?C) se nejdéle vyvíjely nymfy 3. instaru, ale délka vývoje nymf 1. a 2. instaru se zkracovala. Nejnižší užitá teplota 17 ?C, ale zároveň i teplota nejvyšší 25 ?C, jsou pravděpodobně velmi blízko teplotní hranice, na které leží limity postembryonálního vývoje. Optimální teplotou pro vývoj bylo 22 ?C. Dále bylo zjištěno, že dostupnost potravy měla rovněž významný vliv na vývoj a růst. Překvapivě menší mortalita byla zaznamenána u jedinců s redukovaným potravním režimem, výjimkou byla pouze varianta s nízkou teplotou (19 ?C), kde byla zaznamenána vyšší mortalita právě u jedinců krmených obden.
|
|
|
Růst hmyzu skokem: studie založená na morfometrických metadatech vodních ploštic (Heteroptera: Gerromorpha, Nepomrpha).
VARAUSOVÁ, Eliška
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat růst vodních ploštic (Heteroptera: Gerromorpha; Nepomorpha), zjistit růstové trendy a konfrontovat je se "skokovou" teorií růstu. Růstové trendy byly ověřovány na morfometrických metadatech vodních ploštic (Nepomorpha) a semiakvatických ploštic (Gerromorpha). Literární přehled se zabývá růstem obecně, růstem hmyzu a charakteristikou vybrané skupiny ploštic. Vlastní práce obsahuje z metadat vytvořené růstové grafy, zobrazující růstový trend, a okomentování růstových trendů na základě vizuálního a početního hodnocení. Růst byl zkoumán u pěti rozměrů (délka těla, délka stehen 2. a 3. páru nohou, délka holení 2. a 3. páru nohou). Výsledky práce potvrzují, že skokový růst existuje, ale nelze jej spolehlivě zjistit u všech sledovaných zástupců, resp. u všech sledovaných rozměrů. Zřetelný skokový růst všech sledovaných rozměrů byl zaznamenán u 33% sledovaných druhů. Růstové trendy se liší u jednotlivých sledovaných rozměrů. Skokový růst je nejzřetelnější v případě délky těla všech vývojových stadií, v případě sledovaných rozměrů nohou stehen a holení - není tak výrazný nebo nelze jednoznačně prokázat.
|
|
|
Fotosyntéza, produkce a růst rostlin při časově proměnné ozářenosti
KUBÁSEK, Jiří
V této disertační práci se experimentálně zabývám vlivem dynamické ozářenosti (i) na fotosyntézu, růst a netěsnost pochev cévních svazků C4 rostlin a (ii) na fotosyntézu mechorostů. Součástí práce je literární přehled postihující obecnější aspekty vztahu dynamické ozářenosti a fyziologických a produkčních procesů rostlin.
|
|
|
Vliv mezidruhové hybridizace na fitness jeseterovitých ryb
ŠACHLOVÁ, Hana
Jeseteři jsou jednou z nejstarších skupin obratlovců žijících na naší planetě a jejich polyploidní původ je předurčuje k častým mezidruhovým hybridizacím. Tyto mezidruhové a dokonce i mezirodové hybridizace byly popsány jak v přírodních, tak i v akvakulturních podmínkách. Doposud však nebylo studováno fitness takovýchto hybridů ve vztahu k původním rodičovským druhům, které může mít zásadní vliv pro zlepšení produkce jeseterovitých ryb. Cílem této práce bylo porovnat reprodukční ukazatele (oplozenost, líhnivost) a růstové ukazatele cíleně vytvořených hybridů jesetera ruského (Acipenser gueldenstaedtii) a jesetera sibiřského (A. baerii) s jejich rodičovskými druhy. Celé sledování bylo provedeno do 262 dne po vykulení. Lze předpokládat, že tyto sledované parametry mohou mít zásadní vliv na fitness jedinců. Nejvyšších hodnot oplozenosti a zároveň i líhnivosti dosáhl hybrid mezi jeseterem sibiřským a jeseterem ruský (A. baerii × A. gueldenstaedtii ). Naopak nejnižších hodnot oplozenosti a líhnivosti dosáhla kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). V počátečních fázích odchovu do 37. dne od vykulení vykazovaly vyšší úroveň přežití kontrolní skupiny čistých rodičovských druhů, zatímco od 37. dne odchovu se tento trend nepatrně obrátil ve prospěch hybridů a na konci experimentu dosahovala nejnižších hodnot přežití kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). Celkově nejnižších hodnot růstu za celé experimentální období měla také kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). Oproti tomu celkově nejlepší růstové ukazatele byly pozorovány u hybrida jesetera ruského a jesetera sibiřského (A. gueldenstaedtii × A. baerii ) a to i přesto, že do 101. dne od vykulení naopak rostl nejpomaleji ze všech sledovaných skupin. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, se jeví tento typ hybrida jako nejvhodnější pro intenzivní chov v akvakultuře v průběhu prvního roku života. Zároveň lze na základě zjištěných výsledků konstatovat, že hybrid jesetera ruského a jesetera sibiřského (A. gueldenstaedtii × A. baerii ) je vhodný pro chov v polykultuře s ostatními druhy jeseterů. Z celkového pohledu může být chov hybridů jeseterovitých ryb perspektivní alternativou pro akvakulturu, avšak záleží na typu hybrida a na účelu chovu.
|
|
|
Potravní biologie a růst piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v průběhu prvního roku života
KOCIÁN, Pavel
Hlavní náplní této bakalářské práce je zmapování potravní biologie a růstu piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis). V úvodu je věnován prostor literární rešerši, která by měla zdokumentovat dosavadní publikované materiály o této problematice. Největší část práce pojednává o samotném experimentu, na jehož základě byla popsána potravní biologie a růst piskoře pruhovaného v prvním roce života. Důraz je kladen primárně na determinaci potravy a popis potravní nabídky. V závěrečné části jsou prezentovány výsledky preferované potravy a průběžného růstu ryb v jednotlivých obdobích odlovu. Výsledky prokázaly, že v prvním měsíci byly dominantní potravou perloočky, vířníci a kryténky. Začátkem následujícího období byl pozorován největší přírůstek všech jedinců a plůdek začal preferovat buchanky, lasturnatky a larvy pakomárů.
|
|
|
Platnost Dyarova pravidla pro růst vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha)
PROCHÁZKOVÁ, Marie
Hlavním cílem této bakalářské práce je ověřit platnost Dyarova pravidla pro růst vodních ploštic. Platnost pravidla byla ověřována na vybraných morfometrických metadatech, která byla převzata z dostupné odborné literatury. Práce obsahuje přehled literatury zabývající se růstem vodních ploštic a prezentuje původní grafy a tabulky druhů ploštic. Ze statistické interpretace grafů vyplývá, že Dyarovo pravidlo lze na základě užití metadat vyvrátit pouze pro velmi omezený počet sledovaných rozměrů, tzn. nelze ho vyvrátit zcela; zároveň to však ukazuje, že není možné platnost Dyarova pravidla pro všechny sledované rozměry ani zcela potvrdit.
|
host ::
RSS.