|
|
Issue of teaching the pronunciation of the German language at Czech primary schools
Habánová, Eva ; Nečasová, Pavla (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou německé výslovnosti na prvním stupni základní školy v Čechách. Teoretická část objasňuje důležitost výuky výslovnosti - fonetiky a fonologie - pro dosažení komunikativních dovedností. Vysvětluje termíny související s výslovností, popisuje jevy německého hláskového systému pro Čechy obtížné a pojednává metody výuky německé výslovnosti v kontextu prvního stupně základní školy. Poukazuje také na to, že zastoupení výuky německé výslovnosti v RVP je nedostatečné a ve školních vzdělávacích plánech velmi rozdílné. Praktická část nejprve představuje tři učebnicové soubory a analyzuje míru zahrnutí výuky výslovnosti do jejich konceptů. Následně představuje výzkum, který proběhl v pěti třídách prvního stupně. V rámci výzkumu probíhaly hospitace a rozhovory s učiteli a bylo zjišťováno zvládnutí nejobtížnějších německých hlásek žáky. Výsledky výzkumu v jednotlivých třídách jsou poté porovnány. Zjištěno bylo, že existují jisté souvislosti mezi učitelem, jeho výukou a výslovnostními dovednostmi žáků, avšak celkově žáci výslovnost německých hlásek po dvou letech němčiny příliš neovládají. KLÍČOVÁ SLOVA němčina jako cizí jazyk, výslovnost, výuka výslovnosti, chyby ve výslovnosti, segmentální rovina výslovnosti, hlásky, první stupeň
|
|
|
Výslovnost hlásky r v českých projevech cizinců s mateřštinou němčinou a jeho percepční přijatelnost
Novotná, Gabriela ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Téma diplomové práce spadá do oblasti osvojování si a učení se L2. Zaměřuje se na češtinu jako druhý a cizí jazyk u mluvčích s mateřštinou němčinou, konkrétně na jejich výslovnost souhlásky r a její percepční přijatelnost pro rodilé mluvčí češtiny. Teoretická část shrnuje problematiku osvojování si a učení se výslovnosti v druhém a cizím jazyce a nastiňuje výslovnostní obtíže, které mívají němečtí mluvčí v češtině. Věnuje se skupině r-ových hlásek obecně a dále se zaměřuje na hlásku r v češtině a v němčině, jak samostatně, tak ve vzájemném srovnání. V poslední kapitole jsou rozebrány kombinatorické vlastnosti hlásky r, které slouží jako základní východisko pro praktickou část práce. Praktická část práce popisuje výzkum, pro který byly pořízeny nahrávky od pěti německých studentů programu Erasmus, kteří přijeli na jeden semestr do Prahy a začali se učit česky. Pro účely výzkumu byl sestaven text ke čtení založený na slovech obsahujících hlásku r. Z nahrávek tohoto textu byla vystříhána klíčová slova a z nich sestavený percepční test byl zadán rodilým mluvčím češtiny k ohodnocení výslovnosti hlásky r. Výsledky výzkumu a závěry vyvozené z něj ukázaly mimo jiné statisticky významné rozdíly mezi hodnocením výslovnosti hlásky r podle jejího kombinatorického okolí. Klíčová slova výslovnost, L2, hláska r,...
|
|
|
Výslovnost konsonantických skupin v českých projevech španělských mluvčích
Pugachova, Kateryna ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Škodová, Svatava (oponent)
Téma této diplomové práce patří do oblasti osvojování si L2. Zaměřuje se na češtinu jako druhý/cizí jazyk u mluvčích s mateřštinou španělštinou, konkrétně na jejich výslovnost vybraných souhláskových skupin ve srovnání s českou ortoepickou normou. Teoretická část shrnuje problematiku osvojování si výslovnosti druhého/cizího jazyka a následně popisuje hláskové systémy, strukturu slabiky a specifické kombinatorické vlastnosti hlásek češtiny a španělštiny. Praktická část práce popisuje výzkum, pro který byly pořízeny nahrávky od třinácti španělských mluvčích z různých zemí a s různou délkou pobytu v České republice. Pro účely výzkumu byl sestaven text ke čtení obsahující vybrané souhláskové skupiny v iniciální, mediální a finální pozici slova. U zkoumaných slov byla provedena percepční analýza a výsledky byly zpracovány podle stanovených kritérií.
|
|
|
Česká ortoepická kodifikace
Štěpánová, Veronika ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent) ; Ološtiak, Martin (oponent)
Mgr. Veronika Štěpánová Česká ortoepická kodifikace Abstrakt Disertační práce pojednává o výslovnostní kodifikaci spisovné češtiny. Zaměřuje se na specifika zkoumání a popisu zvukové roviny jazyka a obecněji na problematiku ortoepické kodifikace, její kritéria, zdroje, vztah k ortografii atp. Rozebírá rovněž historii českého ortoepického zkoumání, podrobně se zabývá zejména prvními kodifikačními snahami, přípravami příruček Výslovnost spisovné češtiny I (ed. B. Hála; 1955, 1967) a Výslovnost spisovné češtiny II (ed. M. Romportl; 1978) a nově shrnuje i vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti od 80. let 20. století do současnosti. Těžiště práce spočívá zejména v analýze obsahů významných ortoepických příruček, a to nejen publikací Výslovnost spisovné češtiny I a II, ale i prací starších a novějších. Explicitně je upozorňováno na jevy, jejichž hodnocení se postupně proměňovala (např. výslovnost skupin zapisovaných jako mě a sh, užívání rázu, zjednodušování vybraných souhláskových skupin, znělostní asimilace před jedinečnými souhláskami) nebo jejichž pojetí je z pohledu současné výslovnostní normy problematické. Se vznikem práce je těsně spjato vybudování korpusu Monolog, jenž obsahuje nahrávky a ortografické přepisy veřejných projevů profesionálních mluvčích veřejnoprávního Českého rozhlasu a slouží...
|
|
|
Fonetická gramotnost českých žáků středních škol v ruském jazyce
Konečný, Jakub ; Žofková, Hana (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent) ; Ondráková, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá výslovností českých žáků v ruském jazyce. V práci je formulována definice fonetické gramotnosti, pozornost je zaměřena na proces jejího utváření. Text je rozdělen do tří základních částí - první je věnována teoretickým základům, ovlivňujícím osvojování zvukové stránky cizího jazyka žáky (z hlediska lingvistického, psychologického a lingvodidaktického), druhá část shrnuje výsledky výzkumu vztahu vyučujících ruského jazyka ke zkoumané problematice a výsledky analýzy dostupných učebních souborů a popisuje realizované fonetické testování žáků středních škol včetně interpretace jeho výsledků. Ve třetí části práce je provedena syntéza poznatků z obou předcházejících kapitol, na kterou navazuje diskuse. Při zpracování disertační práce byly použity kvantitativní i kvalitativní metody pedagogického výzkumu: dotazníkové šetření, obsahová analýza učebních souborů, fonetické testování a analýza nahrávek autentického projevu žáků. Práce poskytuje ucelený pohled na zkoumanou problematiku v kontextu aktuální situace, kdy je ruský jazyk na českých školách vyučován jako další cizí jazyk. Ukazuje se, že vyučující ruského jazyka kladou důraz na správnost výslovnosti žáků pouze v případě, že jsou k tomu vybízeni zadáním cvičení v učebnici, nicméně učební soubory obsahují relativně nízký...
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
|
| |
|
|
Phonetic Analysis of Anglicisms in French
Tomíčková, Markéta ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Vacula, Richard (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat začleňování anglicismů do francouzštiny po fonetické stránce. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu anglicismus, jeho místem ve slovní zásobě francouzštiny, srovnáním fonologických systémů obou jazyků a zákonitostmi ve fonetickém ztvárňování anglicismů v cílovém jazyce. Praktická část práce zahrnuje analýzu výslovnosti vybraných anglicismů, zachycuje kolísání výslovnosti jak v lexikografických dílech, tak i v reálně řeči a stanovuje míru jejich variability na základě nahrávek rodilých mluvčí. Diplomová práce vychází z předpokladu, že anglicismy byly, jsou a budou pro francouzštinu aktuálním tématem, a že přes všechna opatření zaměřená proti jejich začleňování do francouzské slovní zásoby v ní mají své místo, a to často i v několika výslovnostních variantách - ať už kvůli odlišnému inventáři fonémů či proměnlivosti sociolingvistických faktorů. KLÍČOVÁ SLOVA: anglicismus, francouzština, výslovnost, fonetická adaptace výpůjček
|
|
|
Původ americké španělštiny
Terešková, Barbora ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato práce se zabývá původem latinskoamerické španělštiny. Vzhledem k tomu, že je naprosto nemožné studovat cokoliv bez znalosti historického kontextu, je první část této diplomové práce věnována právě situaci v níž se nacházelo Španělské království v dobách objevných plaveb, které jsou také v této části práce rozpracovány. Vezmeme-li v úvahu fakt, že Nový svět nebyl objeven během týdne ani měsíce, ale že tento proces trval velmi dlouho, uvidíme, jak velkou důležitost zde historický kontext a datace jednotlivých plaveb hraje. Součástí historického kontextu je taktéž kapitola zabývající se jazykovou politikou. Nejvyšší záměr Katolických králů v Novém světě bylo pokřesťanštění původních obyvatel, k čemuž byl hlavním nástrojem jazyk. Jazyková politika uplatňovaná panovníky po staletí nám dopomůže pochopit některé skutečnosti. Na úplném počátku je potřeba si definovat, co to americká španělština je a jaké je klíčové období pro její formování. Vzhledem k faktu, že rozsah práce neposkytuje prostor k tomu, aby zde byli zmínění všichni lingvisté zabývající se kdy tímto tématem, zvolila jsem jen ty nejdůležitější, kteří do tématu vnesli něco zásadního. V následující části se práce věnuje charakteristickým prvkům latinskoamerické španělštiny v oblasti výslovnosti, morfosyntaxe a lexika. Ve většině těchto...
|
|
| |
host ::
RSS.