Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 190 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj osobnosti u dětí předškolního a školního věku z pohledu analytické psychologie
Franzová, Martina ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Práce se zabývá vývojem osobnosti u dětí předškolního a školního věku, na který je nahlíženo z perspektivy analytické psychologie C. G. Junga a jeho následovníků. V literárně- přehledové části se věnuje nejprve vymezení pojmu osobnost a uvedení vybraných teorií podle jiných psychologických směrů. Dále seznamuje s Jungovým pohledem na dětskou psychologii a uvedena je i Neumannova teorie vývoje vědomí a Fordhamův náhled na problematiku. Největší pozornost je věnována symbolické tvorbě dětí, jejich imaginaci a tomu, jaký mají vliv na utváření jejich osobnosti. Výstupem práce je návrh výzkumu vývoje dětské osobnosti pohledem analytické psychologie, ve kterém se pracuje s analýzou dat získaných ze dvou projektivních metod, Scénotestu a Testu pohádek. Klíčová slova: Analytická psychologie, Vývoj osobnosti, Předškolní věk, Školní věk, Test pohádek, Scénotest
Způsoby zjišťování kognitivních deficitů u dětí předškolního věku
Hronová, Veronika ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsoby zjišťování kognitivních deficitů u předškolních dětí. Teoretická část bakalářské práce je nejprve zaměřena poznatky ohledně kognitivní úrovně u dětí v předškolním věku. Následně jsou popsány kognitivní deficity, jež se v tomto věku mohou projevovat. Největší pozornost je věnována diagnostickým nástrojům, které se v České republice využívají k vyšetření předškolních dětí. V práci jsou zmíněny jak klasické standardizované metody, tak metody dynamického vyšetření. Na závěr teoretické části jsou tyto dvě metody srovnány. Empirická část obsahuje návrh výzkumu, jehož cílem je ověřit přínos nově standardizovaného testu dynamického vyšetření ACFS z dlouhodobého hlediska. Klíčová slova: diagnostické metody, kognitivní deficity, předškolní děti, dynamické vyšetření
Potravinové alergie u předškolních dětí
Tomíšková, Markéta ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
1 Potravinové alergie u dětí jsou časté (postihují až 8 % dětí) a jejich prevalence v posledních dvou až třech dekádách roste. Základním opatřením k dlouhodobému managementu potravinové alergie je eliminační dieta, tedy vynechání příslušného alergenu ze stravy. Eliminační dieta může narušovat a ohrožovat zdravý růst a vývoj dítěte. Proto je důležité, aby eliminační diety se závažným dopadem do jídelníčku pacienta byly opřeny o lékařsky potvrzenou diagnózu potravinové alergie. Předškolní děti se přitom významnou měrou stravují mimo domov - 60 % jejich jídelníčku zajišťuje mateřská škola. Cílem práce je poskytnout rodičům dětí s domnělou či skutečnou potravinovou alergií praktická doporučení ohledně jejich výživy formou edukačního materiálu, a to s využitím nejnovějších teoretických poznatků, s důrazem na eliminaci potravin pouze na základě prokázané potravinové alergie a na pomoc rodičům v otázce stravování alergického dítěte v mateřské škole. Hlavní výstup práce tvoří edukační materiál v příloze č. 2 práce. Edukační materiál pomůže zvýšit u rodičů povědomí o potravinové alergii a potřebě jejího potvrzení diagnózou alergologa, zvláště v případech rizika závažných reakcí a vážných dopadů do stravy. Stejně tak by měl zvýšit povědomí o možnosti a vhodnosti nutričního poradenství v případě významných dopadů...
Média jako možný zdroj ohrožení dítěte předškolního věku očima jejich rodičů.
Brázdová Vančurová, Jana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma negativních vlivů médií působících na děti předškolního věku. Počáteční část práce se věnuje na vysvětlení pojmu médium, jeho typologii a funkcím. Dále se práce zaměřuje na důležitost mediální a digitální gramotnosti a její zasazení do vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání. Součástí práce je také popsání vývojových specifik dětí předškolního věku a popis negativních vlivů médií. Poslední kapitola teoretické části se věnuje výchovným stylům v rodině a jejich využití pro mediální výchovu. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem rodiče předškolních dětí vnímají sledování médií a zda si uvědomují možné negativní vlivy, které mohou na děti prostřednictvím médií působit. Výzkumné šetření bylo založeno na kvantitativní metodě a pro sběr dat byla využita forma nestandardizovaného dotazníku. Šetření se zúčastnilo 166 respondentů a na základě analýzy dat proběhla interpretace výsledků. Výsledky ukazují, že rodiče předškolních dětí si uvědomují negativní vlivy médií a mají zájem o obsah, který děti v médiích konzumují. Pro regulaci sledování médií využívají pravidla a nastavení rodičovské kontroly. KLÍČOVÁ SLOVA média, vliv médií, dítě předškolního věku, mediální gramotnost, rodiče
Přínos Tréninku jazykových schopností dle Elkonina pro jazykové schopnosti dětí
Šišková, Dorota ; Nováková Schöffelová, Miroslava (vedoucí práce) ; Málková, Gabriela (oponent)
Fonematické povědomí je považováno za jeden z důležitých prediktorů budoucí úspěšnosti čtení a psaní, kterým se budeme v diplomové práci zabývat. V teoretické části vymezujeme základní pojmy, věnujeme se predikorům čtení a psaní a fonologickému deficitu ve vývoji dítěte. Výzkumná část je pojata jako kvaziexperiment, ve kterém sledujeme dopad Tréninku jazykových schopností podle D. B. Elkonina na jazykové schopnosti dětí předškolního věku. Naším cílem diplomové práce je zhodnotit účinek české adaptace intervenčního programu u dětí a zachytit změny v důsledku implementace tohoto intervenčního programu. Výzkumný vzorek tvoří experimentální skupina a skupina kontrolní. Před a po absolvování intervence byla u dětí testována a měřena úroveň fonematického povědomí (konkrétně test izolace první, poslední hlásky, syntézy hlásky). Děti z experimentální skupiny byly meřeny i testem na opakování vět. Výsledky výzkumného šetření prokázaly pozitivní vliv předmětné intervence v oblasti jazykového vývoje dětí. Děti, které byly před tréninkem v oblasti svého jazykového vývoje slabé, po tréninku vykazovaly signifikantně lepší výsledky v testu opakování vět, své deficity fonematického povědomí po tréninku vyrovnaly a výkony se vyrovnaly normě. V úlohách hodnocích izolaci poslední hlásky a syntézy hlásky vykazovaly...
Dítě předškolního věku v dětském domově
SRBENÁ, Jana
Bakalářská práce zkoumá specifika výchovy a vzdělávání dětí z dětského doma a jejich adaptaci na mateřskou školu z hlediska předškolních pedagogů a vychovatelů z dětských domovů. V teoretické části jsou zmíněny pojmy týkající se tohoto tématu. Jedná se o pojmy adaptace, faktory ovlivňující dítě při adaptaci, dětský domov a příčiny umístění do dětského domova. V praktické části jsou popsána specifika, příp. problémy, se kterými se předškolní pedagogové při adaptaci, výchově a vzdělávání dětí z dětského domova setkávají. Tato data byla získána prostřednictvím rozhovorů s předškolními pedagogy a vychovateli z dětských domovů, kteří mají zkušenost s prací s dětmi předškolního věku z dětského domova.
Hudební pohádka v mateřské škole
ADAMOVIČOVÁ, Nicola
Bakalářská práce se zabývá hudební pohádkou interpretovanou dětem předškolního věku. Na začátku byly stručně definovány pojmy související s daným tématem. Zmíněna byla také dramatická výchova, díky jejímž metodám byla hudební pohádka předkládána dětem předškolního věku. Poté byl vymezen samotný předškolní věk a vzdělávací oblasti z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Praktickou část tvoří dvě hlavní výzkumné otázky, na které byly zjišťovány odpovědi pomocí kvalitativního výzkumu, a to metodami otevřeného kódování a strukturovaného rozhovoru. Významnou roli hrála dramatizace hudební pohádky, při které vybrané respondentky aktivně pozorovaly reakce předškolních dětí. S každou respondentkou byl veden individuální strukturovaný rozhovor. Rozhovory byly následně pomocí otevřeného kódování kategorizovány a analyzovány. Z kvalitativního výzkumného šetření vyplývá, že se dětem interpretovaná hudební pohádka líbila a rovněž byly naplněny všechny vzdělávací oblasti z RVP PV v souvislosti s daným tématem.
Poruchy příjmu potravy u dětí před zahájením školní docházky
Zdeňková Kroužková, Pavlína ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kosheleva, Svetlana (oponent)
Úvod: Existuje málo informací o diagnostických, terapeutických postupech a nutričních rizicích u poruch příjmu potravy u dětí před zahájením povinné školní docházky. Vybíravé nebo vyhýbavé jídelní chování může významně ovlivnit zdraví a kvalitu života nejen dítěte, ale také jeho rodičů. Cíl: Cílem diplomové práce bylo zjistit možné rizikové faktory, které přispívají ke vzniku poruch příjmu potravy u dětí před zahájením povinné školní docházky. Metody: Jedná se o výzkumnou práci dotazníkového typu realizovanou na jednotlivých případech, ve které bylo sledováno 21 dětí předškolního věku s psychiatrem potvrzenou poruchou příjmu potravy a následně porovnáváno se skupinou zdravých dětí párovaných věkem a pohlavím. Výsledky byly statisticky zpracovány v programu STATISTICA 12 a MS EXCEL. Soubor: Výzkumný soubor tvořilo 21 dětí s poruchou příjmu potravy, kontrolní skupinu 22 dětí zdravých, párovaných věkem a pohlavím s výzkumným souborem. Účastníci výzkumu byli vybráni metodou prostého záměrného účelového výběru na základě dostupnosti a dobrovolnosti. Výsledky: Mezi nejvýznamnější rizikové faktory, které mohou přispívat ke vzniku poruch příjmu potravy (PPP) u dětí předškolního věku, patřila kratší doba výlučného kojení, nižší váhový přírůstek matek v graviditě a psychiatrické onemocnění v rodině. Matky...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 190 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.