Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 67 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
Reciproční predace mezi nepůvodními raky a lososovitými rybami Kdo koho žere?
MÜLLEROVÁ, Lucie
Rak signální (Pacifastacus leniusculus) je významným invazním druhem v evropských vodách. Jeho tlak na vodní organismy je z literatury znám stejně jako přímý a nepřímý vliv na rybí obsádky. Cílem této práce bylo experimentální zhodnocení vlivu nepůvodního raka signálního jako predátora vůči lososovitým rybám v porovnání s původním rakem říčním (Astacus astacus) a zároveň významu juvenilních raků signálních jako kořisti pro lososovité ryby. Byly provedeny pokusy s jikrami a váčkovým plůdkem lipana podhorního (Thymallus thymallus) jakožto kořisti pro jedince obou druhů raků. V dalším experimentu byla jako kořist použita tohoroční ráčata raka signálního pro půlročka pstruha obecného (Salmo trutta). Z výsledků vyplývá, že v případě porovnání mezi dvěma druhy raků se prokázala větší potenciální hrozba raka signálního vůči jikrám lipana podhorního. Rozdíly mezi raky ale byly překvapivě malé a ve většině parametrů neprůkazné. V případě váčkového plůdku se statistická významnost mezi druhy neprokázala vůbec. Schopnosti obou druhů raků v těchto experimentech jsou tedy podobné, ne-li až srovnatelné. I přes to může být vliv populací původního a nepůvodního druhu raka v přírodě výrazně jiný. Rak signální totiž dokáže vytvářet mnohem hustší populace oproti raku říčnímu díky jeho rychlejšímu růstu a dospívání. Z výsledků pokusu s ráčaty je zřejmé, že pstruh obecný jako predátor nemá tak významný tlak na ráčata v porovnání s predací raků na jikry a váčkový plůdek lososovitých ryb. Tudíž tlak lososovitých ryb na juvenilní raky není tak výrazný jako vliv raků na jikry a váčkový plůdek ryb.
Hlasové projevy žab
Karochová, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na popsání a zhodnocení výzkumů zabývajících se hlasovými projevy žab. Cílem bylo porovnat známé informace o typech vokalizace, vlivu pohlavního výběru na volání samců, sborovém chování žab a vlivu predace. Výzkum bioakustiky byl uskutečněn na mnoha druzích žab z různých koutů světa, přičemž nejvíce experimentů bylo provedeno na neotropických žábách, konkrétně na Physalaemus pustolosus. Akustická komunikace je poměrně silně rozšířený jev napříč celou živočišnou říší. Téma bioakustiky je v poslední době vcelku hojně studované. Nejvíce prací je ale většinou zaměřeno na ptáky či savce a studium žab, zejména evropských druhů, je neprávem opomíjeno. Detailně prostudovaný je vliv pohlavního výběru samičky na parametry hlasových projevů samců, zatímco výzkum jiných evolučních principů jako například vliv predátora je studován jen okrajově. Výzkumy na nových druzích žab se většinou zaměřují na popsání typů hlasových projevů, které se u daného druhu vyskytují. Dále na detailnější studium jednotlivých parametrů hlasu jako je frekvence nebo intensita a u žab vokalizujících ve sborech se zjišťuje zejména načasování nebo synchronizace. Nově byla zjištěna schopnost některých žab tvořit ultrazvuk a překvapivé bylo i zjištění vokalizace u samiček některých druhů. Zobecnění...
Morfologické strategie fotoautotrofních protist v různých podmínkám prostředí.
Ševčíková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Cílem této práce je poskytnout ucelený přehled morfologických přizpůsobení fotoautotrofních protist různým podmínkám prostředí a popsat význam jejich tvaru a velikosti pro různé životní strategie. Práce shrnuje přehled hlavní faktory ovlivňující přírodní mikrořasová společenstva a ukazuje jejich význam pro život fotoautotrofních protist; konkrétně se jedná o množství živin, pH, teplotu, dostupnost světla a přítomnost predátorů. Dále jsou uvedeny také různé metodické přístupy a názory, jak lze morfologické vlastnosti zkoumat, měřit a reprodukovat.
Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek
Sevruková, Natálie ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavní náplní mé diplomové práce byl výzkum výskytu a ekologie trojvětevných ploštěnek (Tricladida) ve Vltavě a v některých potocích protékajících územím hlavního města Prahy s důrazem na nepůvodní severoamerický druh - ploštěnku americkou (Dugesia tigrina). Výzkum lze rozdělit na terénní zjišťování početnosti populace a ekologických nároků ploštěnek a na laboratorní experiment, ve kterém jsem zjišťovala predační chování ploštěnek. Při mém terénním výzkumu, který probíhal od 22. 8 do 12. 11. 2009 jsem zjistila, že se ploštěnka americká vyskytuje pouze ve Vltavě, a to z devíti lokalit na šesti. V potocích během výzkumu nalezena nebyla. Vybírá si lokality s přírodním břehem, hlubším dnem, peřejnatou vodou a žije ve společnosti hlavně ploštěnky říční (Dugesia polychroa). Vyskytovala se na místech mírně znečištěných. Při predačním pokusu, který probíhal od 17. 12. 2009 do 20. 10. 2010 při teplotě 14řC a trojnásobných opakováních ve všech vzájemných kombinacích pěti druhů ploštěnek, se potvrdil vnitrodruhový kanibalismus a časté nepohlavní rozmnožování ploštěnky americké. Z pokusu vyplynulo lovení hlavně původního druhu ploštěnky černé (Polycelis nigra), ploštěnkou americkou (Dugesia tigrina). Naopak ploštěnku americkou lovily ostatní druhy jen minimálně. Klíčová slova: ploštěnka americká (Dugesia...
Úloha hnízda při reprodukci rákosníka velkého
Jelínek, Václav ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent) ; Trnka, Alfréd (oponent)
6 Abstrakt Ptačí hnízda poskytují ochranu vejcím a mláďatům, umožňují rodičům bezpečně opustit potomstvo a zase se k němu vrátit, jejich termoregulační vlastnosti snižují energetické náklady na inkubaci vajec a zahřívání mláďat, a jsou tedy klíčovými strukturami v reprodukci drtivé většiny druhů ptáků. Díky svému významu by tedy měla podléhat přírodnímu výběru. Bylo proto navrženo několik hypotéz, které popisují selekční tlaky, jež na velikost hnízda samého nebo některých jeho částí působí. Ve své dizer- tační práci jsem testoval platnost několika z nich u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) - otevřeně hnízdícího druhu pěvce, jehož hnízda jsou k tomu velmi vhodná, neboť vykazují značnou ve- likostní variabilitu. K tomuto účelu jsem využil jak rozsáhlého datového souboru několika set změře- ných hnízd tohoto druhu, tak i experimentů, při kterých jsem s velikostí rákosničích hnízd aktivně ma- nipuloval. Ve shodě s předchozími studiemi se nám nepodařilo prokázat, že by velikost hnízda rákosníka velkého měla vliv na pravděpodobnost jeho parazitace kukačkou obecnou (Cuculus canorus). Ta byla ovšem ovlivněna několika jinými faktory, a to načasováním hnízdění, hustotou rákosového porostu v blízkosti hnízda, a především jeho viditelností z nejbližšího potenciálního místa, ze kterého kukačky hostitelská...
Faktory ovlivňující klíčení, vzcházení a mortalitu semen v půdní zásobě u druhu Bromus sterilis L.
Žďárková, Veronika ; Soukup, Josef (vedoucí práce)
Sveřep jalový (Bromus sterilis L.) je rozšířen na celém území Evropy a jeho význam jako plevele roste v posledních 10 letech i na území České republiky. Sveřep jalový zapleveluje převážně ozimé plodiny, jako je ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka, vinice a další produkční plochy. Na pozemcích obdělávané minimalizačními technologiemi je problém výskytu sveřepu jalového vyšší než na pozemcích s klasickým zpracováním půdy. Hlavní vlastnosti, které přispívají k jeho rozšíření a adaptabilitě v prostředí, jsou krátká dormance a vysoká klíčivost obilek. O těchto vlastnostech existují pouze neúplné informace, proto je studie zaměřena biologické vlastnosti obilek sveřepu jalového v podmínkách České republiky. Obilky byly vystaveny různým teplotním a světelným režimům a vodnímu stresu ve velkém rozpětí všech těchto ukazatelů. Byla sledována dormance, dynamika klíčení, teplotní optimum, vliv stáří obilek a dynamiky vzcházení z různých hloubek půdního profilu a životaschopnost v půdním profilu. Primární dormance obilek sveřepu jalového je ukončena brzy po dozrání obilek, maximálně po třech týdnech. Se stářím obilek klíčivost roste. Teplotní optimum pro klíčení je mezi 5-23°C. Minimální teplota pro klíčení sveřepu jalového byla zjištěna 3°C a maximální teplota 35°C. Klíčivost je ovlivňována světlem; obilky klíčí lépe za tmy. Snížená dostupnost vody má malý vliv na klíčení obilek. Klíčivost obilek v podmínkách vodního stresu je významněji ovlivňována teplotou pod 10°C klíčivost velmi rychle klesá. Na povrchu obilek sveřepu jalového nacházíme převážně fytopatogenní houby z rodu Alternaria. Vzcházivost obilek sveřepu jalového se významně snižuje s hloubkou uložení v půdním profilu. Obilky vzchází nejlépe z povrchových vrstev do 40 mm. Životaschopnost obilek sveřepu jalového v půdní zásobě semen je velmi krátká, u většiny obilek kratší než 1 rok.
Vyhodnocení predace poloumělých bažantích hnízd v okolí Prahy
Melecká, Radka ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Práce pojednává o predaci bažantích hnízd. Jejím cílem bylo provést sledování predace bažantích hnízd v modelových oblastech v okolí hlavního města Prahy. Mezi tyto oblasti byly vybrány přírodní park Draháň v Praze Tróji a přírodní rezervace Údolí Únětického potoka, která se nachází mezi Prahou Suchdolem a Úněticemi. Cílem bylo zmapovat výskyt predátorů bažantí zvěře v těchto lokalitách a vyhodnotit největší rizika pro jejich úspěšné hnízdění. V rámci vyhodnocení predace bažantích hnízd, bylo náplní mé praktické části bakalářské práce, založení umělých bažantích hnízd lokalizovaných na slunných místech, na mezích, v křovinách a pícninách v daných lokalitách. To ve výsledcích ukázalo predaci v oblasti Údolí Únětického potoka do 35 % ze založených umělých hnízd a v oblasti Draháň až 85 % predaci. Mezi hlavní predátory byla vyhodnocena liška obecná, kuna skalní, kuna lesní, straka obecná, vrána obecná šedá a prase divoké. Na základě těchto výsledků bylo dosaženo závěru, že v Údolí Únětického potoka myslivecký spolek vhodně hospodaří se zvěří, a bylo doporučeno zaměřit se na budování dočasných i trvalých krytů, zásypů, biopásů a políček s vhodnými plodinami pro bažantí zvěř. Na lokalitě Draháň bylo doporučeno místo odstřelu predátorů zažádat o výjimku lovu na nehonebních pozemcích a redukovat stavy predátorů odchytem.
Dopady nepůvodního druhu norka amerického (Neovison vison) na původní faunu
Moucha, Pavel ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Norek americký patří mezi lasicovité (Mustelidae) šelmy pocházející ze Severní Ameriky. Jedná se o potravního oportunistu žijícího semiakvatickým způsobem života. Také se velice dobře přizpůsobuje novým prostředím. Byl introdukován člověkem jako kožešinové zvíře do mnoha oblastí Evropy, Asie, Jižní Ameriky a dalších oblastí. Druhotně však často unikal nebo byl vypouštěn do volné přírody, kde dokázal velice zdatně prosperovat a dál se množit. Do České republiky se dostal jako kožešinové zvíře ve 20. - 30. letech minulého století, ve volné přírodě byl pak pozorován od 60. let. Tato studie se zabývá dopady norka amerického na naši faunu, především z pohledu potravního spektra. Výzkum probíhal v oblasti středního toku řeky Berounky na Křivoklátsku od prosince 2014 do prosince 2015. Snahou byl odchyt co největšího počtu norků do živochytných pastí v průběhu letního i zimního období. Dalším cílem bylo ověření, zda norek ohrožuje místní populace plazů. Odchyt proběhl během 552 pasťonocí. Celkem bylo odchyceno 20 jedinců norka amerického. To znamená, že byl průměrně odchycen 1 norek na 28 pasťonocí. Z těchto 20 jedinců bylo 5 samic a 15 samců. Z toho se odchytlo 8 jedinců v zimním období a 12 jedinců v letním období. Na základě rozborů bylo 7 jedinců (35 %) z analýzy vyloučeno z důvodu prázdného žaludku. Největší složku potravy norka tvořili savci 76,16 % především řád: Rodentia např. hraboš polní (Microtus arvalis), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus). Další složky potravy tvořili na stejné úrovni s podílem 7,69 % plazi - užovka obojková (Natrix natrix), ptáci (řád: Passeriformes) a ryby (třída: Actinopterygii). Poslední složkou potravy vyskytující se ve vzorcích byl hmyz, a to s podílem 0,77 % (řády: Coleoptera, Lepidoptera). V rozborech nebyla zjištěna přítomnost žádného zástupce třídy obojživelníků (Amphibia). Potravní spektrum se v zimním a letním období nelišilo. Na ohrožení populací plazů ukazuje nález užovky v žaludku norka. Důležitým výstupem této práce je také upozornění na problematiku legislativy týkající se norka v ČR a možné ovlivnění vydrou říční (Lutra lutra).
Monitoring invazního raka pruhovaného v ÚN Lipno a evaluace jeho predace vybranými druhy ryb
SALON, František
Astakologický průzkum ÚN Lipno probíhal v letech 2012-2013. Pro samotné zmapování výskytu raka pruhovaného bylo vyčleněno celkem 17 lokalit. Na těchto monitorovacích územích byly provedeny 2 způsoby sběru vzorků. Jednalo se o odchyt jedinců pomocí vrší a do rukou, za pomoci síťky. U odchycených exemplářů raka pruhovaného bylo určeno pohlaví, změřena délka hlavohrudi, eventuelně postorbitální délka hlavohrudi. V průběhu celého monitoringu bylo odloveno 228 jedinců raka pruhovaného, 107 (47%) samic (DH= 21,5?7,3 mm), 121 (53%) samců (DH= 20,1?5 mm). Dalším záměrem této práce bylo prokázat, že rak pruhovaný figuruje v potravní nabídce ryb. Odlovy ryb probíhaly dvěma způsoby, lov ryb udicí a do tenat. U odchycených vzorků ryb byly analyzovány obsahy žaludků a střev. Pokud to stav obsahu žaludku nebo střeva dovoloval, bylo i identifikováno o jaký druh potravy se jedná. Do problematiky byly zahrnuty převážně piscivorní druhy ryb. Rak pruhovaný byl identifikován v žaludku u dvou druhů ryb a to u okouna říčního a štiky obecné.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 67 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.