Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Danish journalists in Central and Eastern Europe: Work, motivation and role perception
Varming, Johanna Maj ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Zahraniční zpravodajové působí jako gatekeepři našeho světa a jejich výstupy mohou mít vliv. Tato studie zkoumá motivaci, práci a vnímání rolí dánských novinářů, kteří informují o střední a východní Evropě. Pro účely této studie bylo v březnu 2023 provedeno 10 polostrukturovaných rozhovorů s různými typy zpravodajů. Bourdieuova teorie pole byla použita k pochopení novinářské praxe: jak tito novináři v terénu interagují a co vnímají jako "pravidla" hry. Tato studie ukazuje, že novináře vedou osobní a idealistické motivy. Novináři zažívají vysokou míru autonomie, která se podle Bourdieua rovná moci a je považována za konečný cíl hry pro novináře. Tato studie zjišťuje, že novináři vnímají svou roli jako "kurátoři" nebo "pozorovatelé", kteří co nejobjektivněji informují o událostech ve střední a východní Evropě. Tím se hlásí k velmi tradičním hodnotám žurnalistiky a vnímání rolí. V tak prestižním oboru, jako je zahraniční zpravodajství, lze předpokládat, že boj o moc je intenzivní. Tato studie však zjistila, že i když novináři zaujímají v oboru velmi odlišné pozice, hlásí se k podobným ideálům žurnalistiky a nezpochybňují obor.
Ochranná funkce pracovního práva v judikatuře českých soudů
Vopelka, Adam ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Název práce: Ochranná funkce pracovního práva v judikatuře českých soudů Abstrakt: Tato diplomová práce se zaměřuje na ochrannou funkci pracovního práva v judikatuře českých soudů. Ochranná funkce pracovního práva je jednou z jeho základních funkcí, která úzce souvisí s ochranou zaměstnance jako slabší strany pracovněprávních vztahů. Soudy přitom jako orgány veřejné moci nadané rozhodovací pravomocí zásadním způsobem ovlivňují konečnou podobu této ochranné funkce při poskytování ochrany právům zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že ochranná funkce je pracovnímu právu imanentní a judikatura českých soudů se neustále vyvíjí, jedná se dle mého názoru o stále aktuální a vyvíjející se téma. Obsah této diplomové práce je rozčleněn na 4 kapitoly. První kapitola přibližuje význam ochranné funkce v pracovním právu, její zakotvení jako základní zásady pracovněprávních vztahů a právní důsledky s tím spojené. Její součástí je též stručný výklad k pojmu flexicurity. Druhá, třetí a čtvrtá kapitola se zabývá třemi oblastmi pracovního práva, ve kterých se zásadní měrou promítá ochranná funkce pracovního práva. Těmito oblastmi jsou odměňování, ochrana zaměstnance před skončením pracovního poměru a pracovní podmínky včetně BOZP. V každé z těchto kapitol je pojednáno o ochranném účelu vybraných právních institutů. K tomu...
Návrh změn konceptu řízení lidských zdrojů v podniku
Andrsová, Zuzana ; Pfeifer, Marcel Rolf (oponent) ; Konečná, Zdeňka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením lidských zdrojů ve vybrané organizaci. Hlavním cílem práce je na základě zjištěných dat navrhnout opatření ke zlepšení funkčnosti systému řízení lidských zdrojů, a tak i ke zlepšení prosperity organizace. Ve své první polovině se práce věnuje teoretickým východiskům a poznatkům z již provedených studii. Druhá část práce se již zabývá analýzou vybrané společnosti, identifikaci problémů a následným návrhům a doporučením pro zlepšení stávající situace.
Vývoj migračního potenciálu příhraničního regionu Hrušovansko
Sečanská, Barbora
Cílem předkládané diplomové práce je analýza migračního potenciálu obyvatel příhraničního regionu Hrušovansko za prací do Rakouska. Vzhledem k blízkosti česko-rakouského hraničního přechodu a výhodám, které práce v Rakousku nabízí je zde totiž potenciál pro pracovní migraci Čechů poměrně značný. Diplomová práce se skládá ze dvou částí. Literární rešerše se zprvu zabývá hlavně samotným pojmem migrace, jejími druhy, historickým vývojem a následuje výpis povinností migrujících osob za prací do Rakouska. Porovnávány jsou také podmínky a nároky, které pracující lidé v obou státech mají. V empirické části je provedena analýza místního trhu práce, ovšem stěžejní část diplomové práce je založena na kvalitativním výzkumu -- dotazníkovém šetření místních obyvatel. Do interpretace výsledků se promítá i sekundární analýza dat, z dotazníkového šetření konaného na územní Hrušovanska v roce 2000 pod záštitou Univerzity Karlovy, jejíž výsledky jsou s některými daty současného průzkumu porovnávány.
Pracovněprávní podmínky novinářek a jejich vliv na plánování mateřství
Zanga, Clara ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pracovněprávní podmínky novinářek v kontextu zhoršující se kvality mediálního pracovního trhu a na to, jak tyto podmínky ovlivňovaly či ovlivňují plánování mateřství novinářek. Výpovědi deseti respondentek pracujících v pražských celostátních redakcích byly analyzovány metodou zakotvené teorie. Výsledná teorie, která vznikla třístupňovou analýzou, popisuje faktory, které ovlivňují plánování mateřství novinářek v kontextu pracovních podmínek. Interpretace získaných dat odpovídá také na otázky ohledně zkušenosti respondentek s atypickými smlouvami, toho, jak pracovněprávní podmínky ovlivňují jejich prožívání nebo ohledně toho, jaké strategie novinářky uplatňují pro skloubení práce a péče, případně jaké strategie zvažují do budoucna.
Rizika na oddělení urgentního příjmu ve světle pandemie COVID-19
SMÝKALOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje rizikům na oddělení urgentního příjmu, která se mohou vyskytnout při nově vzniklých závažných epidemiích, obdobně jako v období pandemie COVID-19. Cílem práce bylo zejména zhodnotit rizika péče a určit charakterizující znaky pacientů s onemocněním COVID-19. Záměrem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá identifikace pozitivních pacientů. Posledním zvoleným cílem bylo vytvořit doporučení obsahující opatření pro ošetření pacienta s onemocněním COVID-19 a minimalizaci rizik na oddělení urgentního příjmu. Způsob výzkumného šetření k dosažení stanovených cílů probíhal pomocí retrospektivní observační studie a metodou zúčastněného pozorování. Výzkum probíhal u dospělých pacientů se zaměřením na pozitivní pacienty na pracovišti nízkoprahového urgentního příjmu. Získaná data v prospektivní observační studii byla zpracována za pomoci počítačového programu STATISTICA 12. Dle výsledků výzkumného šetření bylo na ambulanci posíláno více pozitivních pacientů z čekárny, zatímco na standardní oddělení, JIP, ARO nebo OUP bylo umístěno významně více pozitivních pacientů z observační haly. Na JIP a standardní oddělení bylo z observace hospitalizováno v obou případech více než 80 % pozitivních pacientů. Dle průměrného počtu pacientů navštíví NUP ve všední den o 8 % více pacientů než o víkendu. Z pozorovaného souboru byla identifikace pozitivních pacientů ve 112 (56,85 %) případech realizována pomocí testu Rapid Ag, Výsledky analýzy dat budou přínosem z hlediska rizik k vytvoření doporučení pro pracoviště urgentního příjmu pro ošetření pacienta s COVID-19 a minimalizaci rizik jak pro pacienty, tak ošetřující personál.
Agenturní zaměstnávání
MUSIL, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá agenturním zaměstnáváním. Popisuje princip, jak tato forma zaměstnávání funguje v rámci tuzemské legislativy. Rozpracovány jsou i současné problémy, které se v souvislosti s touto problematikou řeší. Podstatný zdroj informací poskytla také nedávná soudní rozhodnutí. Dotazníkovým šetřením, společně s dalšími získanými daty k tématu, jsou řešeny jednotlivé hypotézy práce a celkový cíl práce.
Role managementu v péči o zdraví všeobecných sester v hospicích.
MACINAUEROVÁ, Katarína
Cílem výzkumného šetření bylo prozkoumat u všeobecných sester v hospicích jejich psychický a fyzický zdravotní stav, zátěžové situace, copingové strategie, pracovní podmínky a participaci managementu na péči o jejich duševní a tělesné zdraví.
Pracovní podmínky sociálních pracovníků v organizacích
SMOLÍKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak jsou sociální pracovníci spokojeni s pracovními podmínkami v organizacích. Za dílčí cíl bylo stanoveno, jak probíhá adaptační proces u nově nastupujících sociálních pracovníků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je koncipována tak, aby vystihla pojetí sociální práce, sociálních služeb, profesi sociálního pracovníka a pracovní podmínky v organizacích. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena smíšená strategie výzkumu pomocí schématu QUAN-qual (The QUAN-Qual Model). Hypotézy byly testovány pomocí Chí kvadrát testu dobré shody - X2 a znaménkového schématu s hladinou významnosti 0,05, 0,01 a 0,001. V kvalitativní části byla použita technika rozhovoru dle návodu a data byla zpracována pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Kvalitativní výzkum doplňuje kvantitativní část o poznatky ředitelů vybraných organizací poskytujících sociální služby. Kvantitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl směrovaný jednak na ředitele organizací poskytujících sociální služby, tak i na sociální pracovníky v šesti náhodně vybraných krajích na území České republiky. Na výzkumu se podílelo 396 ředitelů a 331 sociálních pracovníků organizací poskytujících sociální služby (proběhl totální výběr organizací z Registru poskytovatelů sociálních služeb, bylo osloveno 1245 organizací poskytujících sociální služby). V souvislosti s cíli diplomové práce byly stanoveny dvě hypotézy. Obecná hypotéza (hypotéza 1) zjišťující závislost délky praxe a vzdělání sociálních pracovníků na spokojenosti sociálních pracovníků s vybranými pracovními podmínkami a hypotéza 2 zabývající se délkou zapracování nového sociálního pracovníka dle cílové skupiny organizace. V rámci obecné hypotézy byla potvrzena statisticky významná souvislost mezi vzděláním a spokojeností s kolektivem. V ostatních případech nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi proměnnými. U hypotézy 2 neexistuje statisticky významná souvislost mezi zaměřením organizace z hlediska cílové skupiny a délky zapracování nového sociálního pracovníka. V rámci výzkumné otázky zjišťující, jaké jsou pracovní podmínky sociálních pracovníků z pohledu jejich manažerů vyplynulo 5 kategorií pracovních podmínek (zázemí při výkonu, platové ohodnocení, pracovní benefity, týmovost, vztah nadřízený versus podřízený a 2 kategorie související s nespokojeností sociálních pracovníků (nespokojenost sociálních pracovníků a řešení nespokojenosti). Mimo to 3 kategorie související s adaptačním procesem (postupy adaptačního procesu, délka adaptačního procesu a seznámení s pracovními podmínkami). Rozhovory byly realizovány s 24 informanty. Výsledky mé diplomové práce jsou dílčí částí celkových výsledků projektu GAJU s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Získaná data budou použita k dalším rozšiřujícím výzkumům, popřípadě mohou být využita k vytvoření návrhu na zlepšení řízení organizací v sociální oblasti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.