|
|
Stanovení vybraných vonných látek v potravinách a kosmetických výrobcích
Obrdlíková, Blanka ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku stanovení alergenních vonných látek v různých matricích. V rámci Evropské legislativy je vymezeno 26 potenciálně alergenních látek, jejichž obsah v kosmetických výrobcích je limitován. V potravinách zatím takovéto omezení uvedeno není. V experimentální části byly pomocí metody mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií identifikovány a kvantifikovány alergenní vonné látky ve vybraných vzorcích kosmetických výrobků a potravin. Součástí práce je i senzorické hodnocení vůně příp. chuti jednotlivých vzorků.
|
|
|
Faktory ovlivňující kumulaci ftalátů v potravinách
Němečková, Tereza
Bakalářská práce Faktory ovlivňující kumulaci ftalátů v potravinách má charakter literární rešerše a zabývá se faktory, které ovlivňují migraci ftalátů do potravin. Ftaláty jsou lipofilní organické sloučeniny, které se používají k měkčení plastů. V důsledku lidské činnosti pronikají do životního prostředí, z něhož se následně dostávají do potravního řetězce lidí. Ke kontaminaci potravin však dochází i při jejich výrobě a uchovávání. Mezi faktory, které ovlivňují migraci ftalátů do potravin patří doba kontaktu potraviny s polymerem, teplota uchovávání, ultrazvuk, pH potraviny, UV záření, druh konzervantu a složení obalového materiálu a potraviny. Ftaláty negativně působí na zdraví lidí a zvířat. Způsobují poruchy reprodukce, alergické reakce, poruchy imunitního systému, kardiovaskulární problémy a jsou karcinogenní.
|
|
|
Antimikrobiální rezistence a její šíření v potravinovém řetězci
Maršová, Nikol
Bakalářská práce pojednává o rezistenci mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám a jejím následném šíření vpotravinovém řetězci. Zaměřuje se převážně na rezistenci mikroorganismů k antibiotikům, a to ve vztahu k typům antibiotik dle chemické struktury a jejich mechanismu účinku. Popisuje základní principy látek užívaných proti virům, kvasinkám, plísním a parazitům. Charakterizuje podstatu vzniku a mechanismy rezistence. Dále se zabývá metodami využívanými ke stanovení rezistence mikroorganismů k antimikrobiálním látkám. Popisuje kdy se historicky začala rezistence mikroorganismů objevovat a její výskyt v jednotlivých sekcích potravinového řetězce. V e vztahu k šíření antimikrobiální rezistence v potravinovém řetězci, popisuje nejzávažnější původce zoonóz v současnosti.
|
|
|
Slevové akce a jejich vliv na chování spotřebitelů při nákupu potravin v kontextu plýtvání potravinami
Brodský, Marek
BRODSKÝ, M. Slevové akce a jejich vliv na chování spotřebitelů při nákupu potra-vin v kontextu plýtvání potravinami. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzi-ta v Brně, 2023. Diplomová práce se zabývá slevovými akcemi a jejich vlivu na chování spo-třebitelů při nákupu potravin v kontextu plýtvání potravin. Cílem práce je identifi-kovat faktory ovlivňující nákupní chování spotřebitelů před, při a po nákupu po-travin. Dále na základě výsledků z výzkumu navrhnout možná doporučení pro prodejce potravin. Primární data jsou získána z dotazníkového šetření (n = 238) a hloubkových rozhovorů se zástupci domácností (n = 11). V rámci práce jsou vypočteny základní statistické ukazatele a ověřeny hypotézy. Slevové akce využívá při svém nákupu 89,8 % spotřebitelů a dokonce 57,8 % spotřebitelů odkládá z důvodu očekáváné slevové akce svůj nákup.
|
|
|
Obalové materiály používané v potravinářském průmyslu
Peter, Jiří
Konvenční obalové materiály v potravinářském průmyslu čelí přicházejícím inovacím se záměrem zvýšení udržitelnosti obalového průmyslu a prodloužení údržnosti potravin. Cílem teoretické práce je popsat skupiny používaných obalových materiálů a podložit je aktuálními legislativními požadavky. Zvýšené pozornosti se dostává aktivním, inteligentním a jedlým obalům. Rešerše je uzavřena informacemi o bezpečnosti obalů a vlivu do potravin migrujících látek na zdraví spotřebitele. Během posledních let dostaly svá omezení látky bisfenol A, melamin, formaldehyd nebo ftaláty. Bezpečnost obalů je v tomto směru omezena množstvím toxikologických dat a migračních studií. Jedlé obaly nabízejí řešení zejména v prodloužení údržnosti potravin, slibných výsledků dosahuje oddalování mikrobiální zkázy a zachování senzorických vlastností po delší dobu. Praktické aplikace zatím brzdí chybějící evropská legislativa.
|
|
| |
|
|
Chování spotřebitele na trhu privátních značek
Barančicová, Terezie
Barančicová, T. Chování spotřebitele na trhu privátních značek. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Tato diplomová práce se zabývá chováním spotřebitele na trhu privátních značek. Dále se zaměřuje na chování spotřebitele na trhu privátních značek po-travin v online prostředí. Cílem práce je na základě výsledků z vlastního dotazní-kového šetření identifikovat faktory ovlivňující chování spotřebitele na trhu pri-vátních značek a rozdělit spotřebitele pomocí shlukové analýzy do jednotlivých segmentů. Výslednými segmenty jsou konzervativní spotřebitelé a spotřebitelé 21. století. Nakonec je navrženo několik doporučení pro nabídkovou stranu trhu. Mezi doporučení lze zařadit Blind test, zaměření se na kvalitu, akce s dopravou zdarma nebo výhody při platbě kartou.
|
|
|
Biodostupnost vitamínu C z různých zdrojů
Gabrhelová, Lucie
Vitamín C se řadí k hydrofilním vitamínům a v lidském těle plní několik funkcí. Je nutné ho přijímat ve formě potravy, jelikož člověk v průběhu evoluce ztratil schopnost jeho tvorby. Z potravin jsou nejvýznamnějším zdrojem ovoce a zelenina. Jedná se o poměrně nestabilní vitamín a při zpracování potravin tak může docházet k jeho ztrátám. Proto existují šetrnější způsoby úpravy, kterými je možné dané ztráty omezit. Za účelem zvýšení stability a tím i biodostupnosti se využívají také další metody, nejčastěji různé typy enkapsulace. Kromě potravin je možné vitamín C získávat i z doplňků stravy. Ty se na trhu vyskytují v několika formách, které se neliší pouze cenou či vzhledem, ale především biodostupností samotného vitamínu C. Nejefektivnější formou je lipozomální vitamín C, který je v této podobě schopen zajistit vysokou biodostupnost vitamínu C.
|
|
|
Trendy ve využití hmyzí suroviny v potravinách
Polák, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá využitím hmyzí suroviny v potravinářství. Po celém světě je zaznamenáno okolo 2000 jedlých druhů hmyzu, které se běžně konzumují na území Afriky, Asie a Oceánie. Během posledních let se stal jedlý hmyz i hlavním předmětem diskuze v západním světě. V Evropské unii byly podniknuty legislativní kroky, které umožnily kategorizovat určité druhy jedlého hmyzu jako potravinu. Na evropském trhu nalezneme výrobky z potemníka moučného, cvrčka domácího, sarančete stěhovavého a potemníka stájového. Tento jedlý hmyz je bohatým zdrojem bílkovin, tuků, vitamínů a minerálních látek. Obsahuje také vlákninu chitin, která je spojována s nižší stravitelností hmyzích výrobků a zároveň může působit jako alergen. Některé nutriční látky mohou být předmětem k vývoji inovativních technologií. Například bílkoviny ze sarančete stěhovavého mají předpoklady pro vývoj jedlých obalů nebo vláknina chitin může být dalším alternativním zdrojem k získávání chitosanu.
|
|
| |
host ::
RSS.