|
|
Motivační činitelé ke sportovní činnosti u dětí florbalového oddílu
JIROUŠEK, Jaroslav
Bakalářská práce je zaměřena na motivační činitele ke sportovní činnosti u dětí florbalového oddílu FBC Český Krumlov. Cílem práce je zjistit, co děti nejvíce motivuje ke sportovní činnosti, co jim přináší největší prožitek ze hry a proč u tohoto sportu zůstávají. Tato bakalářská práce se zaměřuje na děti druhého stupně základních škol ve věku 10 až 15 let. V teoretické části se práce zabývá florbalem, historií tohoto sportu a základní charakteristikou, dále charakteristikou období dospívání, pojmem motivace a psychologií sportu. Praktická část je vytvořena na základě dotazníkového šetření, kdy dotazníky byly podkladem pro grafickou část. Výsledky dotazníku vypovídají o motivačních činitelích u dětí florbalového oddílu a jsou podkladem pro doporučení trenérům, jaké motivační klima pro tyto děti zvolit ke zlepšení jejich výkonů a radosti ze hry.
|
|
|
Adaptace seniorů v domově pro seniory.
ČANIGOVÁ PROROKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje adaptací seniorů v Domově pro seniory. Teoreticky popisuje stáří, změny, které toto období doprovází. Je zde několik kapitol, které popisují význam rodiny pro seniora, potřeby a komunikaci se seniory. Kapitola o sociálních služebách nám nabízí pohled na možnosti využití sociálních služeb a popisuje sociální službu, která je hlavním bodem práce a to Domov pro seniory. Nejhlavnějším bodem práce je adaptace obecně, adaptace na stáří a proces adaptace seniora v domově pro seniory. Bakalářská práce obsahuje 5 kazuistik vybraných klientů domova pro seniory, které nám nabízí různé příběhy klientů a jejích přizpůsobení se pobytu v zařízení. V závěru je shrnuta adaptace, která je u klientů různá a činitele, které vedou k úspěchu, či neúspěchu adaptace.
|
|
|
Naplňování fyziologických potřeb dítěte v mateřské škole
SOUPÍROVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá významem naplňování fyziologických potřeb dítěte v mateřské škole. Teoretická část je zaměřena na popis potřeb dítěte z pohledu psychologů, dětských lékařů a pedagogů. Uvádí podmínky vzdělávání obsažené v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Upozorňuje na význam efektivní komunikace jako základního nástroje v naplňování fyziologických potřeb dítěte v mateřské škole. Připomíná důsledky nenaplňování potřeb dítěte v mateřské škole. Praktická část je zaměřena na vysledování použití efektivní komunikace učitelkou a nepedagogickým personálem v souvislosti s naplňováním fyziologických potřeb dítěte v režimu dne mateřské školy.
|
|
|
Eticko-psychologické kontexty vztahu sociálního pracovníka a klienta
SÝKOROVÁ, Eva
Práce reflektuje vztah sociálního pracovníka a klienta v eticko-psychologických kontextech a zprostředkovává porozumění jeho významu. Informuje o podmínkách vytváření optimálního vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem, ale i o rizicích, které mohou vzájemný vztah narušovat, zejména o riziku moci. V práci je charakterizován sociální pracovník, klient a jejich vztah z hlediska profesní etiky. Má-li být etická úvaha kompetentní, musí zahrnovat i psychologické poznatky jako jsou lidské potřeby, pohnutky a motivace jednání. V závěru práce jsou formulována etická východiska, která by měl sociální pracovník ve vztahu ke klientovi zohlednit. Jedná se o lidskou důstojnost, respekt, autonomii, odpovědnost, závislost a zranitelnost.
|
|
|
Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z MŠ domů, a to z pohledu rodičů.
VESELÁ, Veronika
Bakalářská práce na téma "Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z mateřské školy domů, a to z pohledu rodičů" se v teoretické části zabývá v obecné rovině specifiky a potřebami dítěte předškolního věku. V užším pojetí rozebírá režim dne, rituály a aktuální změny životního stylu. Cílem práce bylo zmapovat režim dne dětí z pohledů rodičů, zda mají potřebný pravidelný denní řád, jak vypadá a co ho ovlivňuje. Pro splnění vytyčeného cíle bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, konkrétně metody polostrukturovaného rozhovoru. Všechny rozhovory s rodiči byly absolvovány v jižních Čechách. Z uskutečněných rozhovorů vyplývá, že se rodiče o režim snaží, ale dětem chybí přítomnost prarodičů, každodenní hry s otci, nadměrně sledují televizi a navštěvují větší počet zájmových kroužků.
|
|
|
Adaptace dětí předškolního věku na škole v přírodě
NOVÁKOVÁ, Ivana
Cílem této práce je zjistit, jak probíhá adaptace dětí předškolního věku při pobytu na škole v přírodě. Diagnostikovat vzniklé potíže, které mohou nastat a ovlivňovat chování dětí. Zaměřit se na to, jak těmto problémům předcházet, či je alespoň eliminovat. Teoretická část představuje prostředí školy v přírodě s vymezením hlavního přínosu tohoto typu zařízení. Další část je věnována stručné charakteristice předškolního období a jeho vývojovým specifikům. Závěr je zaměřen na adaptační proces, jeho formy, potíže a činitele, kteří jej ovlivňují. V praktické části bylo provedeno výzkumné šetření pro určení nejčastějších potíží adaptace při delším pobytu mimo domov, stanovení jak jim předcházet, či je alespoň eliminovat. Použita byla metoda rozhovoru a analýza záznamů pořízených z téměř ročního pozorování dětí na škole v přírodě.
|
|
|
Potřeby žen s gestačním diabetem mellitus
MALÁTOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřená na potřeby žen s gestačním diabetem mellitus. Výzkumné šetření proběhlo v nemocnici v Českých Budějovicích na oddělení rizikového těhotenství a v gynekologické ordinaci Dr. Výborné v Českých Budějovicích. Metoda výzkumu byla kvalitativní. Byla prováděna formou rozhovorů s ženami na oddělení rizikového těhotenství s diagnostikovaným gestačním diabetem mellitus a v gynekologické ordinaci, poté zpracována do krátkých kazuistik. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké jsou potřeby žen s gestačním diabetem mellitus. Druhým cílem bylo zjistit, jak ženy s gestačním diabetem dbají na dodržování diet. Třetím cílem bylo zjistit, jaké mají informace ženy s gestačním diabetem. Na základě těchto cílů byli stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se týkala potřeb těhotných žen s gestačním diabetem mellitus. Druhá výzkumná otázka se týkala vhodného stravování žen s gestačním diabetem mellitus. Třetí výzkumná otázka se týkala informovanosti žen s gestačním diabetem mellitus. Jedním z cílů bylo zjistit, jaké jsou potřeby žen s gestačním diabetem. Všechny tři ženy odpověděly, že potřeba výživy. Potřeba spánku byla u všech žen přibližně stejná, spí 8-9 hodin denně. Potřeba pohybu je pro paní Janu velmi důležitá, paní Petra se raději kvůli nepříznivému gynekologickému nálezu většímu pohybu vyhýbá a paní Ivana dává přednost rodinným procházkám v přírodě. Dalším z cílů bylo zjistit, jak paní Jana, paní Petra a paní Ivana dodržují dietní režim. Na otázku, jak změnily ženy své stravovací návyky, odpověděla paní Petra, že měla problém s omezením cukrů, ale po pár dnech si zvykla a pije většinou vodu a neslazené čaje. Paní Jana s tím problém neměla, má malé děti, kterým vařila lehká jídla a konzumovala je také. Své stravovací návyky moc upravovat nemusela, pouze vynechala některé druhy ovoce. Paní Ivana se změnou jídelníčku problém neměla, už před diagnózou gestačního diabetu jedla hodně zeleniny a drůbežího masa, sladké jen zřídka. Třetí cíl zjistit jaká je informovanost žen s gestačním diabetem, byl splněn. Na otázku jaké dostávají nejčastěji ženy informace, se všechny tři ženy shodly. V prvním případě paní Janě podávala informace lékařka na oddělení a poté porodní asistentka. Paní Petře nejprve podávala informace lékařka v gynekologické ordinaci současně s porodní asistentkou a hned poté byla předána do péče diabetologa kam chodila každý měsíc na kontroly. Paní Petře diabetolog podal informace o vhodném stravování a rozložení stravy během dne. Paní Ivana dostala první informace i praktické rady od paní doktorky v gynekologické ordinaci, poté byla předána do péče diabetologa, kde dostala kromě informací i letáky o vhodném složení potravin a vhodné skladbě jídelníčku při léčbě diabetu.
|
|
|
Vliv nezaměstnanosti na život člověka
KLIMENTOVÁ, Dana
Má bakalářská práce se zabývá vlivem nezaměstnanosti na lidský život. Cílem této práce je poukázat na negativní důsledky zapříčiněné nezaměstnaností. V teoretické části se práce věnuje definici práce, významu práce, různým pohledům na práci a jejímu vlivu na člověka. Dále se věnuje definici nezaměstnanosti, jejímu dělení a oblastem lidského života, které ovlivňuje, a strategií zvládání nezaměstnanosti a službami, prostřednictvím kterých má být nezaměstnaným poskytována pomoc. Empirická část se zabývá výzkumem, který má za cíl zjistit vliv změn způsobených ztrátou zaměstnání, významem práce pro člověka a tím, jak pociťují nezaměstnaní přístup úřadu práce a ostatních institucí vzhledem k jejich nepříznivé životní situaci. Zabývá se také tím, jak lidé bez zaměstnání pociťují vliv ekonomické recese na jejich nezaměstnanost.
|
|
|
Úloha sestry v zajišťování potřeby spánku u hospitalizovaných dětí
KADLEČKOVÁ, Aneta
Abstrakt Jednou z častých poruch ve vývoji dítěte jsou poruchy spánku. Tyto mají původ fyzický, ale mnohem častěji psychický. V diplomové práci jsme se zabývali úlohou sester při poskytování potřeby spánku u hospitalizovaných dětí. V teoretické části jsme se věnovali charakteristice spánku, poruchám spánku a potřebám dítěte, které se mohou projevit nejen u hospitalizovaných dětí na dětském oddělení. Dále jsme se zabývali fyziologii spánku, ale i faktory, které kvalitu spánku ovlivňují. K tomuto šetření jsem použila polostrukturovaný rozhovor, který jsem provedla na dětském oddělení v Nemocnici Tábor a.s a v Nemocnici České Budějovice a.s.. Rozhovor obsahoval 15 otázek, na které jednotlivé sestry odpovídaly. Sběr dat probíhal v dubnu roku 2012. Celkový počet zkoumaných sester byl 16. V souvislosti s tématem byly vytyčeny 2 cíle a 2 výzkumné otázky. Cílem bylo zjistit, co je důležité pro zajištění spánku u hospitalizovaného dítěte a zjistit, zda sestry zajišťují podmínky pro kvalitní spánek hospitalizovaného dítěte. Výzkumné otázky. zněly : ,,Jaké zásady považují sestry za důležité pro zajištění režimu spánku u hospitalizovaného dítěte´´? a druhá otázka zněla ?Jak sestry zajišťují podmínky pro kvalitní spánek hospitalizovaného dítěte´´? Z teoretické oblasti sestry neznají základní fyziologii spánku (REM, non REM). Z odpovědí sester vyplývá, že každá sestra má individuální názor na faktory, které zajišťují kvalitu spánku hospitalizovaného dítěte. Sestry zajišťují podmínky pro kvalitní spánek tak, že vytvoří klidné prostředí, chladnou místnost a pokud je nutné i jejich přítomnost u usínajících dětí. Výsledky diplomové práce jsou individuální. Na podkladě těchto zjištění pokládám za nutné vypracovat edukační materiál a seznámit dětské sestry s jeho obsahem.
|
|
|
Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let v Jihočeském kraji
BLÁHOVÁ, Věra
V bakalářské práci se pojednává o kvalitě života dětí ve věku 10 až 18 let v dětských domovech. K úkolům patřilo zjistit, jak děti v domovech nahlížejí na svoje zdraví, jak se zde cítí a co prožívají. Ústředními body práce tedy jsou: dítě, kvalita života a zdraví, rodina a potřeby. V teoretické části je charakterizováno dětské období ohraničené věkem 10 až 18 let, vymezen pojem rodina a typy dětských domovů. S tímto tématem souvisí pojem zdraví a kvalita života. Přiblíženy jsou potřeby a hodnoty, které jsou pro děti důležité. Praktická část se zabývá zpracováním výsledků z dotazníku z pěti zkoumaných dětských domovů, prostřednictvím standardizovaného dotazníku ComQOL 1997 - přeloženého do češtiny a upraveného pro české prostředí. Cílová skupina - pubescentní dívky a chlapci ve věku 10-14 let, adolescentní dívky a chlapci ve věku 15-18 let z vybraných dětských domovů: Dětský domov Zvíkovské Podhradí, Dětský domov Písek, Soukromý dětský domov Zbytniny - Koryto 32 s.r.o., Prachatice, Dětský domov a Školní jídelna, Boršov nad Vltavou, Dětský diagnostický ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, ZŠ a školní jídelna Homole. Cílem práce je zjistit, jaké mají děti v životě nejdůležitější hodnoty a jak se cítí zdravé. Z výzkumu vyplynulo, že pubescentní a adolescentní dívky (95 %) a pubescentní a adolescentní chlapci (90 %) preferují jako nejdůležitější hodnotu rodinu. Adolescenti se celkově cítí zdravěji (dívky 100% a chlapci 95%) než pubescenti (dívky 71% a chlapci 92%). Výsledky jsou zajímavou sondou do života dětí v ústavní výchově v Jihočeském kraji a ráda bych pokračovala ve výzkumu ve své diplomové práci.
|
host ::
RSS.