|
|
Vývoj porodnosti v ČR a její důsledky na potřebu kapacity předškolních zařízení
Hříchová, Vendula ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vývoj obyvatelstva a porodnosti v ČR a na faktory ovlivňující porodnost. Následně se zabývá formami a kapacitou předškolních zařízení. Obyvatelstvo nejenom ČR prošlo výraznými změnami demografického chování, na základě kterých se měnila i výše porodnosti. Výslednou hodnotu porodnosti ovlivňuje mnoho faktorů, ale hlavní příčinu nelze jednoznačně určit. Na dlouhodobý pokles narozených dětí reagoval stát snižováním počtu zařízení pro předškolní péči. V současné době mohou rodiče umisťovat své potomky zejména do jeslí, mateřských škol a dalších alternativních institucí.
|
|
|
Vývoj počtu narozených dětí v Českých zemích podle pořadí
Rumlová, Alena ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Cílem práce je zmapovat vývoj porodnosti v českých zemích od 19. století, vysvětlit podstatné výkyvy a poukázat na následky, které může stále se snižující počet narozených dětí mít. Tato práce by měla nastínit trendy, které jsou ve společnosti nastaveny, a lze ji tedy použít jako případný podklad pro plánování regionálního rozvoje. Na základě výsledků analýzy je možné predikovat potřebnou kapacitu jeslí či mateřských a později i základních škol. Zvolila jsem rozdělení do dvou hlavních částí. V teoretické části je popsáno postavení dětí v rodině. Další subkapitola obsahuje popis vývoje porodnosti, jenž je dělen do etap ohraničených důležitými historickými milníky. Praktická část je zaměřena na analýzu dostupných statistických dat, získaných od Českého statistického úřadu, které téma podstatně konkretizují. Nejprve je detailně znázorněn vývoj počtu rozených dětí za jednotlivá pořadí v ČR a následně ve všech krajích. Poslední kapitola ukazuje srovnání podílu dětí v krajích republiky.
|
|
|
Změna rodinného chování obyvatel České republiky
Vacková, Veronika ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
V bakalářské práci zkoumám českou rodinu na základě demografických ukazatelů, a to v období od roku 1945 do roku 2010. Změna rodinného chování obyvatel České republiky se výrazně projevila po roce 1989. V teoretické části bakalářské práce vysvětluji jednotlivé zkoumané pojmy a historii české rodiny. V této části také popisuji historický vývoj v ČR od roku 1945 do současnosti pro lepší pochopení nastalých situací v demografii ČR. V analytické části jsem sledované období rozdělila na 3 části -- první období od roku 1945 do roku 1967, druhé období od roku 1968 do roku 1989, třetí období od roku 1990 do roku 2010. Pomocí grafů jsem znázornila vývoj jednotlivých demografických ukazatelů. Ve třetí části práce jsem shrnula sociální a ekonomické důsledky změn v rodinném chování českého obyvatelstva. V této části jsem se také zaměřila na naznačení očekávaného vývoje ukazatelů ovlivňujících rodinné chování obyvatel.
|
|
|
Porodnost a plodnost v evropských zemích
Bydžovská, Tereza ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Proces stárnutí populace, který začíná být aktuálním problémem ve většině evropských zemí, je úzce spojen právě s poklesem úhrnné míry plodnosti pod hranici prosté reprodukce. Cílem práce je srovnání vývoje porodnosti a plodnosti ve vybraných evropských zemích za posledních dvacet let se zaměřením na porovnání odlišností a podobností s vývojem v České republice. Data použitá pro grafy a výpočty jsou převzata z webových stránek Eurostatu. Evropa je pro účely analýzy rozdělena na severní, západní, jižní a východní oblast podle publikace World Population Data Sheet 2011. Práce se dále zabývá analýzou míry potratovosti, která ovlivňuje míru porodnosti, a okrajově se věnuje i kojenecké a novorozenecké úmrtnosti, které souvisí do značné míry s kvalitou zdravotní péče. Závěr práce je věnován popisu populační politiky, která má možnost do jisté míry ovlivnit plodnost a na kterou by se měly tedy více zaměřit státy potýkající se s nízkou úhrnnou plodností. Dále je zde nastíněn budoucí vývoj plodnosti v České republice vycházející z prognózy Českého statistického úřadu a prognózy zpracované pro Ministerstvo práce a sociálních věcí.
|
|
|
Hospodářský cyklus a plodnost: Vliv nezaměstnanosti na míru porodnosti
Tománková, Ivana ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl kvantifikovat vliv hospodářských cyklů na porodnost. Regresní analýza s použítím prvních diferencí provedená na panelových datech 31 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v letech 2003 -- 2010 potvrdila procyklický charakter porodnosti. Ceteris paribus, růst obecné míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod vede k poklesu hrubé míry porodnosti o 0.054. Univerzitní vzdělání, průměrná mzda, poměr mezd žen a mužů, sňatečnost a rozvodovost mají na porodnost kladný vliv, míra zaměstnanosti žen naopak záporný.
|
|
|
Rodičovská dovolená - vývoj doby čerpání rodičovského příspěvku po roce 2008
TŮMOVÁ, Petra
Úvodní část bakalářské práce se zabývá demografickým vývojem, s nímž souvisí i vývoj sociální, respektive rodinné, politiky v našem státě. Rodičovský příspěvek je přímou podporou státu rodinám s dětmi do 4 let věku a je tu mapován jeho vývoj v období od roku 2008, kdy došlo ke změně koncepce jeho vyplácení. Ve druhé části je prezentován výzkum, zaměřený na rozhodování rodičů ve vztahu k rodičovskému příspěvku v období let 2009-2011. Zároveň práce zjišťuje, zda došlo k nárůstu počtu otců, jako žadatelů o rodičovský příspěvek.
|
|
|
RODINNÁ POLITIKA A JEJÍ ÚČINNOST V PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY A ŠVÉDSKA
Petrusová, Alena ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Szabová, Lucia (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací systémů rodinných politik v České republice a Švédsku za účelem celkového zhodnocení prorodinného prostředí v těchto zemích. Práce analyzuje konkrétní nástroje pro podporu rodin a hodnotí jejich účinnost v tom smyslu, zda jsou schopné finančně zabezpečit mladou generaci a vytvářet podmínky slučitelnosti rodiny a zaměstnání. Švédská rodinná politika bývá v tomto směru považována za úspěšnou, o čemž svědčí poměrně vysoká porodnost, vzhledem k opačným demografickým trendům v ostatních zemích, i v České republice. Práce tak fakticky hledá příčiny úspěchu rodinné politiky ve Švédsku a její nedostatky v ČR, poukazuje na odlišnosti systémů rodinných politik dané rozdílným historickým vývojem, které se odráží na objemu finančních prostředků určených rodinám s dětmi, a jako stěžejní proměnnou z hlediska úspěšnosti rodinné politiky označuje oblast slaďování pracovních a rodinných životů, kde právě Česká republika výrazně zaostává.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.