|
|
Důvěra vybraným politikům v mezinárodním kontextu – podzim 2023
Červenka, Jan
V šetření, které se v období od konce září do začátku prosince 2023 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.\n\nNejvyšší podíl důvěry šetření ukázalo u Z. Čaputové (52 %), nejvíce nedůvěřujících bylo u V. Putina (82 %).\n\nOproti jaru roku 2022 vzrostla nedůvěra a případně poklesla důvěra s jedinou výjimkou u všech sledovaných politiků, nejvýrazněji v případě V. Zelenského, E. Macrona, J. Bidena, Z. Čaputové, U. von der Leyenové a O. Scholze.
|
|
|
Morálka politiků očima veřejnosti – únor/březen 2023
Čadová, Naděžda
Polovina (50 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, necelá polovina (47 %) věří, že by měla být posuzována stejně, a pouze 2 % soudí, že mírněji. Od posledního šetření z roku 2020 výrazně poklesl (o 10 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní, a naopak o 12 procentních bodů vzrostl podíl občanů, podle kterých platí pro morálku politiků stejná pravidla jako pro všechny ostatní.\nVíce než polovina (54 %) dotázaných si myslí, že při posuzování morálky politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky, 45 % uvádí, že je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život. Poprvé za celou dobu sledování tak převážil u české veřejnosti názor, že hodnocení morálky politika má zahrnovat jen výkon jeho funkce.\nNecelých devět desetin oslovených souhlasilo s tím, že o problémech, sporech a aférách je třeba informovat, protože politici potřebují kontrolu veřejnosti (89 %), že je často těžké se v těchto sporech a aférách vyznat (86 %) a že se spousta vážných problémů a afér zatajuje (85 % občanů).
|
|
|
Důvěra vrcholným ústavním činitelům – červenec 2021
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v červencovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsman, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
|
|
|
Důvěra stranickým představitelům – červen 2021
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v červnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 19 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové. Mezi představiteli parlamentních stran v červnu 2021 občané nejčastěji vyjadřovali důvěru Andreji Babišovi (26 %), Ivanu Bartošovi (25 %), Vítu Rakušanovi, Tomiu Okamurovi a Janu Hamáčkovi (všichni shodně 24 %), nejvyšší podíly nedůvěry se objevily v případě Andreje Babiše (69 %), Jana Hamáčka (66 %), Tomia Okamury (64 %), Ivana Bartoše (62 %) a Vojtěcha Filipa (61 %).
|
|
|
Talk show Uvolněte se, prosím a její političtí hosté (kvalitativní a kvantitativní analýza účasti politiků v pořadu)
Svobodová, Ivana ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Talk show Uvolněte se, prosím a její političtí hosté pojednává o tématu sbližování politiky a zábavy, potažmo politiky a médií jako takových. Teoretická část práce se zabývá širšími souvislosti této problematiky - věnuje se zobrazování politiků v televizi a spojení politiky a humoru a s ohledem na název práce se obsáhle zabývá i rolí talk shows v politické komunikaci. Teoretická část také představuje téma politických celebrit jako jednoho z prvků, které ovlivňují komunikaci politiků s občany. Praktická část práce se věnuje kvalitativní a kvantitativní analýze účasti politických hostů v české verzi amerických talk shows Uvolněte se, prosím. Kvantitativní analýza zkoumá například to, která politická strana byla v pořadu nejčastěji zastoupena, zda během rozhovorů byla zastoupena více osobní nebo politická témata a která témata byla probírána nejčastěji. Kvalitativní analýza zkoumá průběh vystoupení politických hostů a to, jak byli hosté prezentováni.
|
|
|
Přítomnost koloniální minulosti v současném Portugalsku
Tošnerová, Barbora ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Klíma, Jan (oponent)
Diplomová práce "Přítomnost koloniální minulosti v současném Portugalsku" pojednává o vyrovnání se portugalské společnosti se ztrátou posledních kolonií po demokratické revoluci v roce 1974. Portugalsko patřilo společně se Španělskem v Evropě k prvním koloniálním mocnostem a dlouho do dvacátého století byla ztráta těchto území pro značnou část jeho obyvatel nemyslitelná. Proto náhlé osamostatnění těchto kolonií po roce 1974 zastihlo mnohé Portugalce naprosto nepřipravené na tuto změnu. Postoj Porugalců k tomuto zvratu je analyzován na základě odrazu v akademickém a politickém prostředí po roce 1976. Přístup širší společnosti ke koloniálnímu dědictví pak je ukázán na příkladu masivní podpory, kterou portugalská veřejnost projevila bývalé kolonii Východnímu Timoru v září 1999. Politický přístup je představen na vybraných momentech v rozmezí let 1976- 1996. Analýza akademické diskuse se soustředí především na devadesátá léta a současnost, kdy se koloniální minulost stává předmětem širokého zájmu mnoha portugalských odborníků. Od konce devadesátých let se v Portugalsku začíná prosazovat také nový akademický směr - postkolonialismus, který je v práci také krátce zmíněn. Případová studie zaměřená na masivní demonstrace Portugalců na podporu Východního Timoru v září 1999 slouží k doplnění obrazu o postoji...
|
|
|
Veřejnost o důvodech k odstoupení politiků z funkce – březen 2020
Červenka, Jan
V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR pohlížejí na různé situace, jež mohou být důvodem pro to, aby veřejný činitel či politik, který se v nich ocitne, odstoupil ze své funkce. Více než čtyři pětiny dotázaných zastávají názor, že politik by měl odstoupit, pokud je usvědčen nebo jen obviněn z trestného činu, a to ať tento čin souvisí, nebo nesouvisí s jeho funkcí a rovněž i pokud neoprávněně používal akademický nebo vědecký titul. Jen o málo více než čtvrtina dotázaných zastává názor, že politik by měl odstoupit z důvodů přistižení při manželské nevěře a trestného činu příbuzné osoby. Dvě pětiny jsou pro odstoupení z důvodu přestupku, který nesouvisí s výkonem funkce. Od minulého šetření v roce 2018 se postoje k důvodům pro odstoupení vesměs významně neposunuly, v porovnání s rokem 2015 je patrný výrazný posun v podobě poklesu souhlasu s důvody jako je nevyjasněnost majetkových nebo finančních operací, spojení politika s nějakou trestnou činností, případně obvinění politika z trestného činu nesouvisejícího s výkonem jeho funkce.
|
|
|
Vliv na politické rozhodování – březen 2020
Červenka, Jan
V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo názory české veřejnosti na vliv voličů, občanů, vybraných institucí a dalších faktorů na rozhodování politiků. Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření. Podle českých občanů mají z vybraných faktorů na rozhodování politiků největší vliv úplatky a korupce, u kterých krajní variantu na sedmibodové škále, tedy že ovlivňují rozhodování politiků „v největší míře“, zvolilo 21 % dotázaných. Přibližně šestina (17 %) české veřejnosti přisuzuje nejvyšší míru vlivu zájmovým skupinám a lobby. Ve srovnání s výzkumem z dubna 2018 mírně posílilo mínění o vlivu vědců a odborníků a průzkumů veřejného mínění. Naopak pokles v hodnocení přisuzovaného vlivu na rozhodování politiků byl zaznamenán v případě většiny ostatních položek, nejvíce v případě médií.
|
|
|
Morálka politiků očima veřejnosti – březen 2020
Čadová, Naděžda
Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření. Tři pětiny (60 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, více než třetina (35 %) si myslí, že by měla být posuzována stejně, a pouze 3 %, že mírněji. Od posledního šetření v roce 2018 se výrazně zvýšil (o 9 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní. Necelá polovina (49 %) dotázaných si myslí, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život, srovnatelný podíl dotázaných (46 %) uvedl, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky.
|
|
|
Politická kultura veřejně činných lidí – březen 2020
Čadová, Naděžda
Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.\nNejlépe česká veřejnost hodnotí politickou kulturu představitelů místních samospráv, nejhůře jsou v tomto ohledu hodnoceni politici SPD, TOP 09, Trikolóry a poslanci. V porovnání s posledním výzkumem dubna 2018 se zlepšilo hodnocení politické kultury členů vlády, poslanců, senátorů, politiků ČSSD, politiků TOP 09 a politiků ANO. K určitému zhoršení oproti dubnu 2018 došlo v případě hodnocení politické kultury politiků Pirátů a politiků KSČM.
|
host ::
RSS.