Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 133 záznamů.  začátekpředchozí122 - 131další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dílo J. Hory v kontextu literatury 1. poloviny 20. století (monografická studie)
KLEČÁK, Jiří
Diplomová práce se zabývá analýzou souboru díla Josefa Hory (1891-1945) v kontextu literatury 1. poloviny 20. století. Je zaměřena hlavně na proměny Horovy poetiky v jeho díle básnickém. Jejím předmětem zájmu je také další autorova umělecká a publicistická tvorba, vše je uváděno do souvislostí s jeho životem a ostatní literární produkcí té doby. První kapitola je věnována životopisu Josefa Hory se zaměřením na vlivy na jeho dílo. Druhá kapitola analyzuje autorovo dílo básnické po jednotlivých básnických sbírkách. Ty jsou řazeny chronologicky pro lepší pochopení vzájemných vlivů i vlivů doby, v nichž vznikaly. Ve třetí kapitole je popsán vývoj jeho próz a jejich interpretace, řazeny jsou opět chronologicky. Čtvrtá kapitola referuje o Horových překladech z ruštiny, němčiny a z jihoslovanských jazyků. V páté kapitole se stručně pojednává o jeho tvorbě publicistické, především o tématech a žánrech, jimž se věnoval. Šestá kapitola zachycuje bibliografii Josefa Hory a v závěru jsou shrnuta a zobecněna všechna zjištěná fakta.
Poezie v předškolním vzdělávání
NEBESOVÁ, Blanka
Záměrem mé práce je zmapovat možnosti využití lidové a autorské poezie v oblasti předškolního vzdělávání v prostředí konkrétní mateřské školy a upozornit na další možnosti jejího využití. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na definování literárního prostoru při hledání vhodného materiálu pro práci s dětmi a na vymezení psychologických zvláštností dětí předškolního věku a jejich dalších schopností ve vztahu k poezii. Praktická část je tvořena třemi tématickými bloky, které prezentují různé způsoby a možnosti využití poezie a její součástí je krátký videozáznam z ukázky přímé práce s dětmi.
Dílo básníků ze skupiny kolem Kamila Bednáře
BRDEK, Zdeněk
Diplomová práce s názvem {\clqq}Dílo básníků ze skupiny kolem Kamila Bednáře`` pojednává o skupině literátů, jež se na přelomu 30. a 40. let 20. století utvořila kolem jmenovaného básníka, který platil za mluvčího své generace, označované jako {\clqq}protektorátní``. Pokoušíme se vysvětlit historické souvislosti tvorby této skupiny v kontextu české literatury 40. let a sledujeme její útlum během 2. sv. války, postupný rozklad v poválečných letech i definitivní konec po převratu v únoru 1948. Věnujeme se pouze básníkům, jejich poetické tvorbě a teoretickým textům, které zasáhly do diskuze o mladé generaci a její poezii. Snažíme se ozřejmit pojem a koncepci {\clqq}nahého člověka``, která naznačovala, že by mohla být považována za program mladých umělců nebo při nejmenším za jejich společnou základnu. Svou pozornost upínáme na tři patrně nejzajímavější básnické postavy, a sice na Kamila Bednáře, Hanuše Bonna a hlavně na Jiřího Ortena. Budeme si všímat podobností, rozdílností a také existenciálních fenoménů, které bývají se skupinou kolem Bednáře spojovány. Právě Jiří Orten se ukáže být nejtalentovanějším, nejinspirativnějším a zřejmě nejblíže filozofickému existencialismu. Zvláštní kapitoly tvoří Jarní almanach básnický, jakožto generační vystoupení mladých básníků, Kritický měsíčník {--} časopis, který pod vedením Václava Černého poskytl bednářovcům prostor, Ohnice, jako poslední počin skomírající skupiny a krátce se zmíníme i o pronikání existencialismu do Českých zemí.
Máchovský rodokmen české lyriky
Křivánek, Vladimír
Mácha svou poezií založil tradici hlubinné meditativní poezie směřující k transcendentnímu přesahu a pojímající lidské bytí jako rozporné, stejně krásné jako trýznivé, rozklenuté mezi světem smyslů a světem ducha, tělesností a spiritualitou, mezi nebem a zemí. Mácha vstupoval do české poezie různě. Zprvu prostřednictvím vyznavačských básní jemu věnovaných. Tyto básně často programní povahy se různou měrou ztotožňují s máchovským gestem a představují Máchu jako prototyp moderního básníka. Máchovo dílo postupně vyjevovalo v řadě nových básnických kreací svou zázračnou inspirativní potenci a prostoupilo verši řady českých básníků ve všech vrstvách básnického tvaru. Temní, melancholií prostoupení reflexivní básníci tragického životního pocitu tvoří vůdčí linii máchovského rodokmenu.
Funkce toponym v poezii Karla Šiktance
Štěpán, Pavel
Analýza identifikační, symbolické a estetické funkce toponym v poezii K. Šiktance.
Zapomenutý turnovský básník Josef Vítězslav Šimák
Kábová, Hana
Příspěvek se věnuje básnické tvorbě historika J. V. Šimáka (1870-1941), který psal příležitostně poezii po celý svůj život. Charakterizuje jeho tvorbu zejména v letech 1886-1907. Podává hlavně rozbor umělecky hodnotnější epiky, částečně uveřejněné časopisecky (Osvěta). Nejvíce se zaměřuje na lyricko-epickou básnickou skladbu Tur (otištěnou v Památníku Sokola turnovského i samostatně r. 1903). Připojeny jsou čtyři ukázky převážně dosud nepublikované Šimákovy poezie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 133 záznamů.   začátekpředchozí122 - 131další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.