|
|
Obraz novináře ve videoherních titulech
Odstrčil, Tomáš ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Obraz novináře ve videoherních titulech si klade za cíl zjistit, jakým způsobem jsou novináři zobrazováni v mainstreamových videoherních titulech. Analýza je provedena na základě pěti případových studií videoherních titulů, ale jsou do ní zapojeny poznatky i z jiných her zkoumaných sérií. Práce podrobně zkoumá devět videoherních žurnalistů, kteří spadají do různých kategorií: investigativní novináři, zpravodajští fotožurnalisté, paparazzi fotografové, rozhlasoví a televizní reportéři i moderátoři televizních pořadů. U jednotlivých postav je kromě jejich chování analyzován i jejich zevnějšek, neboť i ten je u utváření videoherních postav naprosto v rukou herních vývojářů. Analýza prokázala, že se vývojáři uchylují k využívání stereotypů, ale vždy k tomu přistupují ze zřejmých důvodů. Často se však stereotypům také vyhýbají a dokáží i věrně popsat žurnalistické praktiky a chování. Novinářská praxe je věrněji zobrazována v případě, že je novinář kladnou postavou a protagonistou dané videohry. Pokud je však padouchem a vedlejší postavou, je novinařina představena negativně, stereotypně a zkratkovitě.
|
|
| |
|
|
Humanistická reportážní fotografie
Pokorná, Eliška ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Bakalářská práce Humanistická reportážní fotografie zkoumá paradigma humanistické reportážní fotografie ve světě a v Československu v padesátých letech 20. století. V první části poskytuje základní představu o tom, jak se dané paradigma ve fotožurnalistice projevovalo. Speciální důraz přitom klade na fotografickou výstavu Lidská rodina a práci fotografů agentury Magnum Photos. Dále se práce zabývá jak inspiračními zdroji, tak tematikou a estetikou těchto fotografií. Nabízí také životopisné profily vybraných fotografů tvořících v rámci paradigmatu, stejně tak jako objasnění důležitosti obrazových zpravodajských časopisů pro fotožurnalistiku ve sledovaném období. V analytické části práce pomocí kvantitativní obsahové obrazové analýzy zkoumá reportážní fotografie ve dvou časopisech - jednom světovém, časopise Life, a jednom československém, časopise Mladý svět. Práce si dává za cíl potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že paradigma humanistické reportážní fotografie tak, jak se ve sledovaném období objevovalo v časopise Life, se do jisté míry projevilo i v časopise Mladý svět. Zároveň ale předpokládá, že zejména práce s fotografiemi na stránkách časopisu bude v obou případech odlišná, stejně tak jako že se bude částečně lišit četnost témat fotografií i jejich formální zpracování. Na základě obdržených...
|
|
|
Vítězné fotografie Danish Photo of the Year v kontextu zpravodajských hodnot
Zamouřilová, Klára ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce Vítězné fotografie Danish Photo of the Year v kontextu zpravodajských hodnot se věnuje analýze fotografií, které zvítězily v dánské národní fotožurnalistické soutěži v kategoriích Årets Pressefoto a Årets Pressefotograf od vzniku soutěže v roce 1974 až do roku 2017. Teoretická část představuje téma novinářské fotografie, jejích žánrů a také koncept zpravodajských hodnot a vizuálního gatekeepingu. Práce se poté zaměřuje na podrobnou historii dánského fotožurnalismu od sedmdesátých let a přináší informace o soutěži Årets Pressefoto, na závěr teoretické části představuje metodu obrazové obsahové analýzy. Empirická část práce používá metodu obsahové analýzy k aplikaci na výzkumný vzorek 241 fotografií a hledá odpovědi na výzkumné otázky týkající se přítomnosti vybraných zpravodajských hodnot ve fotografických materiálech. Po vyhodnocení výsledků jsou tato data diskutována v souvislosti se stanovenou hypotézou.
|
|
|
Využití aplikace Instagram v současné fotožurnalistice
Císařová, Petra ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Topinková, Martina (oponent)
Využití aplikace Instagram v současné fotožurnalistice je teoreticko-empirickým výzkumem. Cílem práce byla deskripce způsobu, jakým aplikaci Instagram používají vybraní čeští fotoreportéři. Zda je pro ně důležitá z hlediska profesního zaměření, nebo ji využívají spíše k osobním účelům a také, zda je pro ně důležitá zpětná vazba, kterou prostřednictvím této aplikace mohou získat. V první kapitole se diplomová práce zabývá fotografií jako takovou, jejím přechodem z analogového k digitálnímu věku a problematikou její manipulace. Druhá a třetí kapitola této diplomové práce se věnuje sociálním sítím a aplikaci Instagram, která je pro ni stěžejní. Dále se zabývá tím, jak proces digitalizace ovlivnil práci dnešního fotoreportéra. Praktická část práce je založena na dvou přístupech - kvantitativní obsahové analýze a kvalitativními rozhovory s některými z reportérů. Výzkumná otázka zní: Jakým způsobem se prezentují někteří čeští fotožurnalisté na sociální sítí Instagram? Kvantitativní obsahová analýza odpověděla na stanovené hypotézy v rámci výzkumné otázky, které se týkaly především vizuální stránky instagramových účtů. Kvalitativní rozhovory daly možnost nahlédnout na konkrétní strategie, se kterými fotožurnalisté k aplikaci přistupují. V závěru jsou výsledky obou výzkumných metod vyhodnoceny a mohly by...
|
|
|
Fotografie ve službách žurnalistiky: Sociálně sémiotická analýza vítězných snímků Czech Press Photo (2006-2015)
Patáková, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená práce se zabývá vizuálním sdělením v podobě fotografie. Na teoriích Rolanda Barthese a Viléma Flussera představujeme blízký vztah tohoto média se skutečností, čímž je zdánlivě zastřena jeho konstruovaná povaha. Role fotografie jako pouhého svědka událostí je klíčová v žurnalistickém kontextu, kdy nám snímky nabízejí příběh, jenž je však ztotožňován se samotnou realitou. Práce se snaží prezentovat mediální diskurzivní praktiky, pomocí nichž jsou zobrazené události vnímány jako pozornosti hodné. Vychází z teorie zpravodajských hodnot a z metody sociálně sémiotické analýzy, které aplikuje na vítězné snímky soutěže Czech Press Photo (2006-2015), a poukazuje u jednotlivých snímků na jejich významotvorný proces pomocí sémiotických prostředků. Výsledkem práce je zjištění, že preferovanými hodnotami jsou negativita, dobrý estetický dojem, blízkost a personalizace, a často zastoupeným typem záznamu jsou fotografie, které sémiotickými prostředky posilují zdání své čistě informativní povahy.
|
|
|
Stanislav Tereba: jeho kariéra a fotografický styl
Hejbal, Dominik ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Diplomová práce mapuje kariéru fotografa Stanislava Tereby, který se proslavil především hlavní cenou v prestižní mezinárodní soutěži World Press Photo, kde uspěl se snímkem fotbalového brankáře Miroslava Čtvrtníčka z utkání hraného v Praze na Letné. Práce se zabývá především Terebovou prací v době, kdy působil v redakci Večerní Prahy, kde strávil většinu své kariéry. Část práce je věnována také samotné Večerní Praze, v jejíž redakci se dostávalo fotografii velké pozornosti. Terebova kariéra od 90. let je pak příznačnou ukázkou problémů, které mnoha novinářům nastaly po sametové revoluci, kdy se média dostávala do soukromého vlastnictví. V práci je také Terebova kariéra zasazena do kontextu vývoje sportovní fotografie v Česku. Terebův fotografický styl je zde zkoumán s využitím sémiotické analýzy a metody kompoziční interpretace. Dále se práce skládá z případové studie zaměřené na Terebův úspěch ve World Press Photo. Terebův snímek je srovnáván s ostatními vítěznými fotografiemi i s konkurencí v samotném ročníku 1959, kdy byl poctěn hlavní cenou i na úkor obvykle oceňovaných válečných fotografií. Pozornost je věnována také vzniku Terebova vítězného snímku od účasti na utkání až po následnou úpravu fotografie.
|
|
|
Fotografie jako součást komplexního komunikátu ve zpravodajství českých deníků
Jarošincová, Jitka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Tématem práce je dodržování novinářské etiky ze strany dvou seriózních českých deníků - Mladé fronty DNES a Hospodářských novin, v případě informování veřejnosti prostřednictvím komplexních komunikátů, jejichž součástí je novinářská fotografie. Vzorek výzkumu je omezen na domácí a zahraniční zpravodajství vydávané celostátně. Zkoumaným obdobím je březen 2014. Hodnocenou proměnnou je vztah mezi významy jednotlivých složek daných komunikátů (titulku, popisku, snímku a souvisejícího článku), které by - protože se všechny podílí na výstavbě společného smyslu sdělení, jež má být věrným obrazem skutečnosti - měly vůči sobě vykazovat princip harmonie a substituce. Výzkumné jednotky jsou analyzovány pomocí sémiotické analýzy na úrovni denotace a konotace. K výkladu jednotlivých znaků jsou použity znalosti sociální a vizuální sémiotiky, sémantiky a pragmatiky. V závěru je výzkum porovnán se zjištěními bakalářské práce Magdy Polmanové, která se zabývala téměř stejným tématem na stejném materiálu, avšak z roku 2011. Výsledkem mého výzkumu jsou zjištění, kolikrát došlo v daném období k uveřejnění nekoherentních komplexních komunikátů, jak se jejich počty lišily mezi danými periodiky, jak se jejich množství změnilo od roku 2011, jaké vzorce vztahů mezi sebou jednotlivé složky vykazovaly, jaké principy...
|
|
|
Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti
Týcová, Zdenka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti se věnuje vizuální složce mediálního obrazu normalizačního prezidenta Gustáva Husáka a demokratického prezidenta Václava Havla. Práce se zabývá jejich vizuální prezentací v deníku Rudé právo, Mladá fronta a Mladá fronta DNES. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení role prezidenta v českém politickém systému a nastiňuje dějinné souvislosti. Výzkumná část se zabývá kvantitativní a kvalitativní analýzou fotografií zveřejněných v určených denících. Součástí práce je i charakteristika profilu činnosti oficiálních fotografů prezidenta a vyhodnocení informací získaných během hloubkových rozhovorů s fotografy. Rozhovor s bývalým fotoreportérem ČTK se týká fotografování prezidenta Gustáva Husáka. Rozhovor s Tomkim Němcem, Karlem Cudlínem a Jaroslavem Hejzlarem je zaměřen na fotografování Václava Havla. Práce hledá odpověď na otázku, zda prezident zasahoval do činnosti svého oficiálního fotografa a v čem se liší profil práce prezidentského fotografa v období normalizace a v období demokracie. Cílem práce je představit, jak se měnil mediální obraz českých prezidentů a ověřit nebo vyvrátit hypotézu, že se vizuální reprezentace prezidenta v denním tisku výrazně lišila v době totalitního Československa a v demokratické...
|
|
|
Vizuální reprezentace ukrajinské krize v týdeníku Respekt
Trhoň, Ondřej ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Topinková, Martina (oponent)
Tato práce analyzuje, jak se hodnoty týdeníku Respekt odráží v jeho fotožurnalistickém pokrytí začátku Ukrajinské krize. Pomocí zjednodušené obsahové analýzy jsem kvantifikoval formální i obsahové prvky deseti galerií publikovaných během majdanských protestů a pokusil se interpretovat, jak je fotografové používají k ovlivnění svých čtenářů a jak se podílí na mediálním rámování konfliktu. Kromě konstrukce kódovací tabulky a interpretace výsledků jsem provedl rozhovory se dvěma hlavními fotografy Respektu. Souhrnná analýza těchto zdrojů odhalila, že pokrytí Ukrajinské krize týdeníkem není nestranné - ve skutečnosti favorizuje protestanty, zatímco druhou stranu konfliktu téměř nezobrazuje.
|
host ::
RSS.