|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
|
|
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v období 1945 - 1989 s přihlédnutím k Praze
Kaftanová, Ilona ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Pabián, Petr (oponent)
Tato diplomová práce popisuje vznik řeholí a jejich vývoj ve světě a u nás. Řehole jsou popsané z pohledu jejich charitativní činnosti. Dále se zabývá perzekucí církve obecně a perzekucí a životem kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského s přihlédnutím k Praze v období 1945 - 1989. Tato část je rozdělena na časová období podle důležitosti vlivu státu na činnost církve a kongregace samotné. Celkem je jich šest. Každé toto období je dělené na dvě části. První část seznamuje obecně s vývojem vztahů státu a církve. Druhá část popisuje vztah státu k ženským řeholím a ke kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Práce využívá dostupnou literaturu a archivní dokumenty. Archivní materiály pocházejí z Národního archivu z Praze, z největší části z fondu SÚC (Státního úřadu pro věci církevní), z Vojenského historického archivu a z archivu kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Na závěr je zařazeno zamyšlení o úloze řeholí v dnešní době. Klíčová slova Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, perzekuce, řehole, církev
|
|
|
Vzdělávací činnost Jednoty bratrské v regionu Mladá Boleslav
Nedvědová, Denisa ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na Jednotu bratrskou na historii a její činnost na území českomoravském a severoamerickém. Historická část zkoumá její počátky. Shrnuje období založení a pronásledování. Poukazuje na významné osobnosti Jana Blahoslava a Jana Amose Komenského. Dále se zabývá její misijní prací. Zkoumá vliv českého odkazu u Moravských bratří v Severní Americe a jeho zachování. Dále se zaměřuje na vzdělávací činnost Jednoty bratrské v České republice a především v Mladé Boleslavi.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Návraty volyňských Čechů a jejich asimilace, se zvláštním zřetelem k Vyškovsku
Martinková, Dagmar ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
V 2. polovině 19. století odešlo do carského Ruska hledat nový život asi 15 000 Čechů. Nejvíce se jich usadilo ve Volyňské gubernii, kde zakoupili půdu, založili české vesnice, rozvinuli pěstování chmele. V první světové válce volyňští Češi podpořili vznik československých legií a mnozí do nich vstoupili. Po této válce se několik stovek Čechů vrátilo do vlasti. Během druhé světové válce se Češi opět zapojili do odboje a vytvořili základ 1. československého armádního sboru. Po válce se většina přihlásila k reemigraci. Češi na Volyni poznali jaký je sovětský komunismus, perzekuce, kolektivizace, nebo i ukrajinský nacionalismus. Návrat do vlasti nebyl pro ně lehký a jejich repatriaci provázely těžkosti. Nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem a varovali před ním obyvatelstvo Československa. Mnoho volyňských Čechů bylo komunistickým režimem sledováno a vězněno. Pro dějiny volyňských Čechů nebo jejich "dějinný příběh" byla vždy specifická láska k vlasti a tvrdá práce.
|
|
|
Propaganda komunistického režimu proti katolické církvi v Československu
Volf, Jan ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Zavadilová, Tereza (oponent)
v českém jazyce Práce popisuje vývoj soužití mezi katolickou církví a komunistickým režimem v Československu od doby nástupu komunistů k moci až po Sametovou revoluci. Autor se soustředí na komunistickou perzekuci proti katolické církvi a na propagandu této perzekuce v soudobých médiích. Speciální pozornost je věnována zasazení rozbrojů mezi dvěma ideologiemi do kontextu dějin celého Československa tak, aby práce předala co nejpřesnější obraz poměrů v době komunismu. První část je zaměřena na období od konce druhé světové války do roku 1968, nejvíc se pak věnuje letům 1948-1953, tedy období nejtvrdší perzekuce. Druhá část je zaměřena na období normalizace po invazi vojsk Varšavské smlouvy, tedy od roku 1968, až po Sametovou revoluci roku 1989, na jejíž začátek měla katolická církev velký vliv.
|
|
| |
|
|
Život a dílo Antonie Hofmanové
Weisbauer, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
česky Práce se zabývá pozoruhodnou osobností františkánské terciářky Antonie Hofmanové, která jak příkladem svého života, tak i svým literárním dílem má stále co říci i dnešní době. Její život je svědectvím osobní statečnosti, skromnosti, ale i křesťanské radostnosti a nezlomné lidské síly a vůle plynoucí z pevné víry v Boha v období totality v našich zemích. Obsahem práce je chronologické rozčlenění jednotlivých etap jejího života, což je klíčové pro pochopení nejen jejího životního poslání, ale i jejího literárního díla. Kromě toho práce podá výčet publikací, které napsala, se stručným zhodnocením. V práci je věnována rovněž pozornost katolickému hnutí jocismus, který u nás Antonie Hofmanová propagovala a všimne si rovněž její františkánské spirituality, která dotvářela její život i dílo a kterou dovedla mistrně uplatňovat v praxi všedního, často těžkého života. Stejně tak práce ukáže specifický způsob evangelizace, která byla obvyklá v době totality.
|
host ::
RSS.