Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 54 záznamů.  začátekpředchozí32 - 41dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Domov důchodců
Řimnáč, Radek ; Šich, Pavel (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zpracovaný formou projektové dokumentace obsahující veškeré náležitosti dle platných předpisů. Navržený domov důchodců se nachází mezi obcemi Lomnička u Tišnova a Šerkovice. Objekt je čtyřpodlažní. V objektu se nachází 42 obytných jednotek sociální péče a zázemí pro seniory. Konstrukční systém je tvořen železobetonovým skeletem a výplňovým zdivem z keramických tvárnic. Celý objekt je opatřen kontaktním zateplovacím systémem. Střešní konstrukci tvoří příhradové vazníky a plechová krytina.
Domov pro seniory
Vávra, Milan ; Havířová, Zdeňka (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Diplomová práce Domov pro seniory je zpracována formou projektové dokumentace obsahující všechny náležitosti dle platných předpisů. Navržený Domov pro seniory je na parcela č. 253/4 v Táboře. Objekt je čtyřpodlažní. V objektu se nachází 64 obytných jednotek sociální péče a zázemí pro seniory. Konstrukční systém je navržen z vápenopískových cihel, předpjatých betonových stropních panelů, ploché střechy sedlové střechy z příhradových vazníků. Objekt má kontaktní zateplovací systém.
Podnikatelský záměr – založení agentury domácí péče
Buďová, Radka ; Rašticová, Martina (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nezbytnými kroky, které jsou nutné pro založení agentury domácí péče. Cílem práce je zjistit, zda je v současné době lukrativní podnikat v oblasti poskytování zdravotní a sociální péče touto formou. Z hlediska specifičnosti poskytování zdravotní péče, práce obsahuje jak detailní analýzu současného stavu na trhu zdravotní péče, tak teoretické poznatky týkající se legislativních a právních úprav spojených se založením agentury domácí péče.
Kvalita života seniorů žijících v Domě s pečovatelskou službou v Lišově
ŠIMKOVÁ, Petra
Bakalářská práce zjišťuje kvalitu života seniorů v Domě s pečovatelskou službou v Lišově. Teoretická část popisuje stáří, stárnutí, projevy stáří a potřeby seniorů. Dále charakterizuje kvalitu života, její metody a nástroje zjišťování. V závěru se věnuje sociálním službám určeným pro seniory, pečovatelské službě a charakteristice domu s pečovatelskou službou v Lišově. Výzkumná část zjišťuje subjektivní vyjádření spokojenosti seniorů s kvalitou života v jednotlivých oblastech.
Vybrané aspekty rozvoje pečovatelské služby v České republice
FORMÁNKOVÁ, Petra
Vývoj sociálních služeb de facto i služby pečovatelské, ovlivňuje celá řada faktorů, jejichž význam se mění v závislosti na konkrétních historických podmínkách jednotlivých regionů. Jedná se především o faktory demografické, sociálně-ekonomické a společensko-politické. Hlavním cílem disertační práce proto bylo nalezení vztahu mezi vybranými aspekty pečovatelské služby (územním profilem, legislativní změnou a profilem organizace poskytující pečovatelskou službu) a rozvojem pečovatelské služby (navyšováním počtu uživatelů, zvyšováním využívání úkonů, rozvojem časové a územní dostupnosti služby, rozsahem nabídky fakultativních služeb, zvyšováním kvality poskytovaných služeb a zlepšením systému financování). Pro dosažení vytyčených dílčích cílů disertační práce bylo od samého počátku plánované použití smíšeného výzkumu. Pro deskripci a analýzu míry závislosti proměnných byly použity kvantitativní metody zkoumání, které byly realizovány jednak za pomoci sekundární analýzy dat, dále pak za pomoci dotazování. Pro hlubší pochopení vztahu mezi vybranými aspekty pečovatelské služby a jejím rozvojem byla zvolena metoda kvalitativní, neboť bylo předpokládáno, že právě interpretací informací od odborníků z terénu je možné porozumět širším souvislostem zkoumaného problému. Z výzkumu je zřejmé, že napříč ČR panuje výrazná diverzita vzájemných vazeb mezi vybranými charakteristikami územního profilu a počtem uživatelů pečovatelské služby. I přes tuto celorepublikovou různorodost bylo identifikováno několik společných charakteristik územního profilu, jež ovlivňují rozvoj pečovatelské služby v naší zemi. Hodnotí-li respondenti územní dostupnost pečovatelské služby po nabytí účinnosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tak je z jejich výpovědi zřejmé, že nedošlo k výrazným změnám. Po sedmi letech od platnosti zákona poskytovatelé pečovatelských služeb nepozorují vyšší zájem o službu. Naopak, rozsah využívaných úkonů pečovatelkou službou má snižující se tendenci. Prokázalo se, že především církevní či krajské organizace pečovatelských služeb zabezpečují větší územní dostupnost služby, stejně tak i častěji zabezpečují rozšiřování své časové dostupnosti služby. Poskytovatelé potvrdili, že zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách přinesl především kvalitativní změny v rámci poskytování pečovatelské služby, které jsou zabezpečeny stanovenými pravidly, kontrolním mechanismem a individualizací služby. Přes nesporné klady by měl být zákon dopracován, zejména v oblasti stávajícího systému financování služby a realizací inspekcí kvality sociálních služeb.
Ochrana lidských práv uživatelů pečovatelské služby.
VANDASOVÁ, Lucie
Tato práce krátce zmiňuje historii sociálních služeb v České republice. Dále vymezuje základní pojmy, se kterými je operováno: pečovatelská služba, standardy kvality, ochrana lidských práv. Teoretická část práce se zaobírá i zákonem o sociálních službách a jeho důležitosti a podkladu při ochraně lidských práv uživatelů pečovatelské služby. Praktická část práce shrnuje výstupy z několika rozhovorů a analyzuje data ze samotného průzkumu. V rámci tohoto průzkumu bylo ověřeno, zda jsou uživatelé pečovatelské služby spokojeni s úrovní ochrany lidských práv a zda skutečně vnímají právo na lidskou důstojnost jako nejdůležitější právo chráněné listinou lidských práv. Další součástí průzkumu byla otázka, zda uživatelé i veřejnost ví o povinnosti poskytovatele mít ochranu lidských práv zakotvenou ve svých dokumentech a zda se chtějí uživatelé a jejich rodinní příslušníci aktivně podílet na tvorbě těchto pravidel. Součástí práce je i návrh takovéhoto standardu, který v pečovatelské službě může chránit lidská práva, zakotvená již v listině lidských práv a svobod.
Analýza potřeb seniorů - uživatelů pečovatelské služby Městské Charity České Budějovice
HOFMANNOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá potřebami seniorů v pečovatelské službě v Českých Budějovicích. Teoretická část seznamuje s pojmy stáří a stárnutí, potřeby seniorů, pomoc a péče poskytovaná rodinou a pečovatelskou službou, a zároveň uvádí navazující služby pro seniory. V závěru jsou uvedeny legislativní souvislosti poskytování sociálních služeb. Empirická část analyzuje u uživatelů potřeby či činnosti zajišťované rodinou a pečovatelskou službou.
Individuální plánování péče s uživateli osobní asistence a pečovatelské služby
SOCHOROVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá procesem individuálního plánování péče v organizacích poskytujících terénní sociální službu osobní asistence a pečovatelskou službu. Teoretická část je zaměřena na vývoj sociálních služeb a sociální služby v České republice. Dále charakterizuje službu osobní asistence a pečovatelskou službu. Zákon č. 108/2006 Sb. ukládá poskytovatelům sociálních služeb povinnost zpracovat a plnit standardy kvality sociálních služeb. V teoretické části diplomové práce stručně popisuji všechny standardy kvality sociálních služeb. Největší pozornost je věnována standardu kvality č. 5 (Individuální plánování průběhu sociální služby), který je pro tuto diplomovou práci klíčovým. Vyhláška č. 505/2006 Sb. definuje kritéria, která je poskytovatel povinen naplňovat. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat, jak jsou poskytovateli osobní asistence a pečovatelské služby reflektována kritéria naplňování standardu kvality č. 5. Dílčím cílem práce je zjistit, s jakými uživateli činí individuální plánování péče poskytovatelům největší potíže. H1: Obtížnost naplňování standardu kvality č. 5 se zmenšuje s rostoucím počtem požadovaných aktivit ze strany uživatele sociální služby. Pro testování hypotézy a naplnění cílů ve své diplomové práci jsem zvolila kvantitativní výzkum. Použila jsem metodu dotazování pomocí dotazníku. Otázky v první části dotazníku jsou směřované k hlavnímu cíli práce, ve druhé části k dílčímu cíli a testování hypotézy. U vybraných otázek jsem pomocí programu SPSS provedla statistickou analýzu závislosti v kontingenčních tabulkách a analýzu pomocí koeficientu nejistoty. V rámci mého výzkumu jsem prostřednictvím e-mailu oslovila poskytovatele pečovatelské služby a osobní asistence v Jihočeském kraji. Zpět se vrátilo 167 vyplněných dotazníků. Po shrnutí uvedených výsledků můžeme konstatovat, že kritéria naplňování standardu kvality č. 5 jsou převážnou většinou poskytovatelů reflektována. Poskytovatelé mají písemně zpracovanou metodiku individuálního plánování a v praxi podle ní postupují. Plánují společně s uživatelem, zohledňují osobní cíl uživatele a společně plán vyhodnocují. Mají písemně zpracovaný systém předávání informací o individuálním plánování uživatele a pracovníci se jím řídí. Největší obtíže poskytovatelům činí individuální plánování péče s uživateli, kteří využívají pouze službu malého rozsahu. Tuto skutečnost potvrzují i výsledky statistické analýzy. Na základě odpovědí respondentů lze hypotézu, že obtížnost naplňování standardu kvality č. 5 se zmenšuje s rostoucím počtem požadovaných aktivit ze strany uživatele sociální služby, uznat jako platnou.
Sociálně zdravotní význam pečovatelské služby a osobní asistence pro rodiny s nesoběstačným seniorem
HELEBRANDOVÁ, Lucie
Abstrakt: Pro svou práci jsem si zvolila téma, které se zabývá péčí o nesoběstačné občany v seniorském věku. Téma je mi blízké z toho důvodu, že jsem se během svého života ocitla v situaci, kdy jsem pečovala o své blízké, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu a snížené soběstačnosti. Načerpala jsem tak zkušenosti, které se společně se studovaným oborem staly důvodem ke zvolení tématu práce. Práce obsahuje dvě základní části, teoretickou a praktickou. Teoretickou část jsem rozdělila do čtyř základních kapitol. V první kapitole popisuji současný stav seniorské populace, rovněž úlohu státu a postavení seniorů v naší společnosti. Druhá kapitola navazuje na toto pojednání a zabývá se stárnutím a stářím. Ve čtvrté kapitole se v teoretické rovině zabývám významem služeb sociální péče, konkrétně pečovatelské služby a osobní asistence, pro rodiny s nesoběstačným seniorem. Zejména se zaměřuji na to, jakou pomoc obě služby rodinám nabízejí. Druhá část práce představovala kvalitativní výzkumné šetření, které mi pomohlo dokončit a naplnit cíl mé práce. Předmětem výzkumného šetření bylo zjistit, do jaké míry jsou tyto služby využívány a jaký mají význam pro rodiny s chronicky nemocným nebo jinak znevýhodněným seniorem. Účelem výzkumného šetření bylo získat reakce a odpovědi na výzkumnou otázku: ?Jaký je sociálně zdravotní význam pečovatelské služby a osobní asistence pro rodiny s nesoběstačným seniorem.? Výzkum byl zaměřen na osoby a rodiny, které se starají o své blízké a příbuzné v seniorském věku, kteří jsou částečně nebo úplně závislé na pomoci druhé osoby. Jednalo se právě o takové pečující rodinné příslušníky, které využívají pečovatelskou službu či osobní asistenci. Abych získala potřebné informace, zvolila jsem metodu individuálního rozhovoru, neboť tak jsem mohla účastníky výzkumu v diskusi nasměrovat k těm tématům, které mi pomohly objasnit cíle mé práce. Celé mé výzkumné šetření vyústilo ve shrnutí výsledků. Výsledky jsem zformulovala na základě zaznamenaných reakcí účastníků nejprve v obecné rovině a potom formou tabulek. Tyto získané poznatky se staly podkladem pro zformulování jasného zhodnocení celého výzkumného šetření. Zde byl také zhodnocen cíl práce odpověď na mou výzkumnou otázku. Ve většině případů se hlavním významem pečovatelské služby a osobní asistence stalo to, že rodiny mohou zachovat více či méně životní standart nejen svůj, ale zejména pečované osoby. Kvalita života osoby o kterou pečují, je pro rodiny velmi důležitá, a proto se snaží s pomocí sociálních služeb poskytnout seniorům maximum v oblasti zdravotní i sociální. Význam obou uvedených sociálních služeb spočívá rovněž v tom, že nesoběstačný člen rodiny má možnost zůstat v přirozeném domácím prostředí uprostřed svých blízkých. Pečující osoby mají prostor k odpočinku a regeneraci a rovněž čas k vyřízení potřebných osobních a pracovních záležitostí. Sociální služby mohou usnadnit společný život nesoběstačnému seniorovi a celé jeho rodině.
Význam pečovatelské služby pro seniory a jejich rodinu
ŠPAČKOVÁ, Ivana
Pečovatelská služba je jako terénní nebo ambulantní služba poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rovněž je využívána rodinami s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Tato služba je zaměřena na individuální podporu života člověka v jeho přirozeném prostředí. Teoretickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. První kapitola se zabývá stářím a stárnutím, protože v této době nastávají změny v celkové struktuře organismu, které ovlivňují jeho funkce a promítají se v podobě zvýšené zranitelnosti, omezeného výkonu a poklesu schopností jedince. Ve druhé kapitole se zabývám změnami ve stáří, které se týkají především oblasti tělesné, psychické a sociální. Ve třetí kapitole popisuji současnou situaci v poskytování sociálních služeb. Tyto služby jsou definovány podle zákona č.108/2006 Sb. především jako prostředek k zajištění co největší psychické a fyzické soběstačnosti jedince, kterému se snaží umožnit zapojení do běžného života, důstojné prostředí a zacházení. Čtvrtá kapitola se zabývá konceptem poskytování pečovatelské služby v České republice. Poslední pátá kapitola se zabývá individuálním plánováním, které je jedním z nejvýznamnějších nástrojů zajištění a zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb a je také ukotveno v zákoně č.108/2006Sb. o sociálních službách. Praktická část mé bakalářské práce byla zpracována technikou kvalitativního výzkumu, konkrétně metodou dotazování pomocí polostandardizovaného rozhovoru s předem určenými otevřenými otázkami a analýzou osobní dokumentace. Základní výzkumný soubor tvořili vybraní uživatelé a pracovníci pečovatelské služby Ledax o.p.s. Cílem tohoto výzkumu bylo zjištění faktorů, které jsou vnímány uživateli pečovatelské služby jako nejvýznamnější. Ze zkoumání vyplynulo, že k využívání péče je přivedl především zhoršený zdravotní stav a vysoký věk. Z mého výzkumu dále vyplynulo, že uživatelé vnímají svého klíčového pracovníka spíše jako důvěrníka, nebojí se svěřit se svými pocity či problémy a udávají, že má vždy dostatek času je vyslechnout. Naopak je tomu u samotných pracovníků, kteří svou roli vidí pouze na pozici pomocníka, navíc díky velkému pracovnímu vytížení postrádají dostatek času na uživatele. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se s tímto problémem mnohdy setkávám, jelikož pečovatelky mají na starosti více uživatelů a péče se nezajišťuje soustředěně na jednom místě. Řešením této situace by bylo snížení počtu uživatelů na jednu pečovatelku, avšak tím by byl nucen poskytovatel rozšířit počet svých zaměstnanců, v současné době je však omezen finančními a i provozními limity dané organizace. Důležité je zdůraznit, že pokud má být péče a podpora u uživatele zajištěna na profesionální úrovni, tak by měl klíčový pracovník být tím, kdo koordinuje péči u uživatele, je jeho důvěrníkem a průvodcem nelehkým životním obdobím. I přesto, že se ukazují rozdíly v pohledu na faktor osobnosti pečovatele, tak se domnívám, že vnímání pečovatele z pohledu uživatele jako důvěrníka je také určitou zárukou efektivního provádění individuálního plánování v organizaci daného poskytovatele.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 54 záznamů.   začátekpředchozí32 - 41dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.