|
|
Význam koprofágních brouků pro obnovu travního porostu na pastvině skotu
JANOVSKÝ, Jindřich
Tato práce se zaměřuje na význam koprofágních brouků pro rozklad výkalů a obnovu travního porostu na pastvinách skotu. Byla měřena diverzita společenstva koprofágních brouků pomocí návnadových pastí a to na čtyřech pastvinách rodinné ekologické farmy v západních Čechách. Měření probíhalo 3x po dobu jednoho týdne v měsících květen 2014, srpen 2014 a září 2013. Na sledovaných lokalitách bylo celkem odchyceno 22 druhů a 444 jedinců. Odchycení jedinci patřili do čeledí Scarabaeidae a Hydrophilidae. Tito brouci byli zařazeni do funkční skupiny netunelujících druhů. Na obnovu travního porostu mají největší vliv tunelující druhy, ti však na sledovaných pastvinách odchyceni nebyli. Nejvyšší početnost byla zjištěna v květnu s 379 jedinci. V tomto období byla průkazně vyšší početnost u malých i velkých netunelujících druhů a u Hydrophilidae oproti srpnu (P < 0,05), početnost vrubounovitých se mezi srpnem a září průkazně nelišila (P > 0,05). Největší funkční význam pro dekompozici výkalů na pastvině lze očekávat u velkého druhu Aphodius rufipes, který se může ve výkalech vyskytovat ve značném počtu na konci léta.
|
|
|
Vliv pratotechniky na druhovou skladbu a pícninářské charakteristiky vybraných travních porostů.
HAŠKOVCOVÁ, Petra
Cílem této práce je posoudit vliv sečení a pastvy s různou frekvencí a hnojení na druhovou skladbu, pícninářskou hodnotu a produkci biomasy. Pokus byl prováděn u obce Hrazany, okres Písek v roce 2017. Na těchto pozemcích byly sledovány ekologické podmínky travních porostů, termíny a intenzita využívání, produkce biomasy, botanická skladba a druhová diverzita. Získaná data byla využita pro výpočet Hillova indexu diverzity, výpočet zatížení pastvin a výpočet výnosu v sušině. Nehnojené pozemky dosahují nejnižších výnosů. Nejvíce trav se nachází na pozemku hnojeném močůvkou. Nejmenší disturbance a nedopasky se objevují na pastvině s oplůtkovou pastvou. Hodnoty byly statisticky zpracovány.
|
|
|
Pastva a její význam v době laténské a římské
Belavá, Barbora ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje pastvě a celkovému obrazu chovu hospodářských zvířat na území střední Evropy v době laténské a římské. Důležitou součástí je zhodnocení osteologických souborů pastevně využívaných zvířat, otázka spektra druhů a vytváření modelů aplikovaných na území dnešní ČR. Významnou složkou předkládané práce je porovnání chovu hospodářských zvířat v době laténské a římské. Klíčová slova: pastva - chov zvířat - zemědělství - doba laténská - doba římská - archeozoologie
|
|
| |
|
|
Nouzové ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
VACÍK, Slavomír Ladislav
Bakalářská práce zpracovává téma nouzového ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V zájmové oblasti bylo vybráno 20 zemědělských podnikatelů, kteří chovali minimálně 50 kusů skotu. Skot byl zvolen jako referenční druh hospodářských zvířat, protože se jednalo o největší kategorii hospodářských zvířat, která byla chována ve stáji i na pastvinách. Výzkum byl proveden formou strukturovaného dotazníku, který byl po telefonické dohodě zaslán jednotlivým respondentům, a měl zodpovědět otázku, zda je nouzové ustájení skotu ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín dostatečně zabezpečeno. Z výsledků vyplynulo, že nouzové ustájení zřejmě není v předním zájmu zemědělských subjektů, protože vyplněných dotazníků zaslalo zpět pouze 55 % oslovených respondentů. Většina, tj. 64 %, chovala skot ve stáji i na pastvě, 27 % ve stáji a 9 % výhradně na pastvě. Pro krmení byla vedle pastvy používaná především konzervovaná krmiva (siláž, senáž, seno) a pro napájení voda z podzemních zdrojů a z vodovodní sítě, které je možné chránit před radioaktivním spadem. Dále bylo zjištěno, že pro potřeby zásobování napájecí vodou byla využívaná elektrická energie. Při jejím výpadku, až na dvě výjimky, nebyly k dispozici záložní zdroje. Elektrické ohradníky u pastvin také neměly, s výjimkou dvou respondentů, záložní zdroje. Poplachový plán veterinárních opatření Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín požaduje zajištění krmení a napájení na 3 dny po dobu nepřítomnosti ošetřovatelů. Tato podmínka nemůže být zajištěna z kapacitních důvodů krmišť ve stájích. Z výsledků výzkumu plyne, že není možné provést hermetizaci budov dle požadavku zmíněného plánu, protože je nelze utěsnit s ohledem na jejich "vzdušnou" konstrukci. Uvedené výsledky mohou být použity k úpravě poplachového plánu veterinárních opatření, se kterým by měla být lépe seznámena zemědělská veřejnost.
|
|
|
Vliv pastvy velkých herbivorů na společenstva brouků stepních trávníků
AMBROŽOVÁ, Lucie
Tato práce je zaměřena na význam pastvy velkých herbivorů pro společenstva členovců v temperátních stepích. Studovaná lokalita se nachází v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice, regionálním centru biodiverzity, kde byla zavedena pastva divokých koní a praturů jako způsob aktivního managementu v ochraně přírody. Cílem předkládané práce bylo zhodnotit význam struktury vegetace a přítomnosti pastvy na společenstva brouků zachycených ve dvou výškách pasti, dále otestovat nárazové pasti jako metodu monitoringu členovců na bezlesí, založit kontinuální monitorovací program zaměřený na členovce a navrhnout vhodné modelové skupiny pro hodnocení habitatových změn.
|
|
|
Velcí herbivoři v české krajině - vzdělávací projekt
ČEJKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce s názvem Velcí herbivoři v české krajině - vzdělávací projekt je určena pro žáky 2. stupně základních škol či pro zájmové útvary v mimoškolním vzdělávání. V první části bakalářské práce se zaměřuji na konkrétní druhy velkých herbivorů - divoké koně, pratury a zubry, na jejich základní charakteristiky, historii a současný stav v České republice. Další část je zaměřena na vliv pastvy na krajinu a na vybrané skupiny organismů, na jejichž diverzitu má pastva významný vliv. Obsahem druhé části bakalářské práce je návrh výukového programu s podrobným popisem aktivit, návrhem výukových textů pro lektora a s pracovními listy. Cílem práce je přiblížit důležitost pastvy velkých herbivorů v krajině, jejich vliv na biodiverzitu a formování krajiny.
|
|
|
Vliv pastvy koní na vegetaci
Třeštíková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Mnoho studií ukazuje, že velcí býložravci mohou mít zásadní vliv na složení vegetace. Zavedením celoroční pastvy s nízkou intenzitou spásání vede rostlinné ekology k domněnce, že selektivní pastva býložravců vytvoří mozaiku společenstev s rozdílnou strukturou a druhovým složením. Očekává se, že tato mozaika nakonec zaručí vysoký stupeň biodiverzity. Pastva se proto jeví jako vhodný prostředek k údržbě travnatých porostů. Významná je také schopnost herbivorů ovlivňovat vegetaci prostřednictvím endozoochorie. V předkládané práci jsem se pokusila zjistit, jaké mají koně dietní preference ve vztahu k rostlinným druhům a jaké rostlinné druhy mohou šířit prostřednictvím endozoochorie. Tyto poznatky jsem porovnala se skladbou pastveních a lučních porostů na zkoumané lokalitě v Malenicích a Hoslovicích. Za účelem zjištění druhové preference jsem vytyčila na pastvině plošky, na nichž jsem zaznamenala údaje o vegetaci před pastvu a v časových intervalech v průběhu pastvy. Dále jsem zjišťovala množství klíčivých semen a druhové složení semenáčků v trusu, který jsem nechala klíčit. Abych porovnala druhového složení pasených a sečených luk na dané lokalitě jsem zhotovila fytocenologické snímky z pastvin a luk. Na zkoumané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než luk. V pokusech na selektivitu pastvy...
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Mrázková, Iva ; Zajíček, David (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Urbanistická koncepce je založená na hierarchizaci prostor od veřejných, přes poloveřejné k soukromým. Celý soubor je rozdělen do několika bloků, které utvářejí “venkovní místnosti”, tedy zajišťují určitou míru soukromí od okolního světa, aniž by se člověk musel uzavřít do domu. Tohle uspořádání má také podpořit pobyt venku a podnítit vzájemné setkávání mezi obyvateli. Pestrá skladba zástavby umožňuje větší škálu obyvatel, kteří zde budou bydlet. Struktura nabízí bydlení pro single, pár, začínající rodinu či velkou rodinu s dětmi. V závěru pozemku jsou umístěny viladomy s luxusními byty a výhledem na Komín. To znamená, že “je pokaždé někdo doma” a probíhá tak lépe sociální kontrola ulice a tím i narůstá pocit bezpečí.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Ševčíková, Veronika ; Zoubek, Michal (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Obytný soubor na úpatí Palackého vrchu v Brně-Komíně. Lokalita na pomezí lesa a sídliště je v dnešní době zahrádkářskou kolonií. Ta je inspirací konceptu zástavby, jehož cílem je zachování charakteru zahrad jako přidané hodnoty k bydlení. V návrhu je pozemek zastavěný strukturou řadových domů, které doplňují mozaiku zástavby úpatí kopce podél ulice Pastviny. Jako reakce na svažitost terénu vytváří zahrady terasy poskytující obyvatelům dostatek soukromí. Členitá struktura zároveň vytváří měřítkem příjemné prostory pro setkávání.
|
host ::
RSS.