|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Ševčíková, Veronika ; Zoubek, Michal (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Obytný soubor na úpatí Palackého vrchu v Brně-Komíně. Lokalita na pomezí lesa a sídliště je v dnešní době zahrádkářskou kolonií. Ta je inspirací konceptu zástavby, jehož cílem je zachování charakteru zahrad jako přidané hodnoty k bydlení. V návrhu je pozemek zastavěný strukturou řadových domů, které doplňují mozaiku zástavby úpatí kopce podél ulice Pastviny. Jako reakce na svažitost terénu vytváří zahrady terasy poskytující obyvatelům dostatek soukromí. Členitá struktura zároveň vytváří měřítkem příjemné prostory pro setkávání.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Mrázková, Iva ; Zajíček, David (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Urbanistická koncepce je založená na hierarchizaci prostor od veřejných, přes poloveřejné k soukromým. Celý soubor je rozdělen do několika bloků, které utvářejí “venkovní místnosti”, tedy zajišťují určitou míru soukromí od okolního světa, aniž by se člověk musel uzavřít do domu. Tohle uspořádání má také podpořit pobyt venku a podnítit vzájemné setkávání mezi obyvateli. Pestrá skladba zástavby umožňuje větší škálu obyvatel, kteří zde budou bydlet. Struktura nabízí bydlení pro single, pár, začínající rodinu či velkou rodinu s dětmi. V závěru pozemku jsou umístěny viladomy s luxusními byty a výhledem na Komín. To znamená, že “je pokaždé někdo doma” a probíhá tak lépe sociální kontrola ulice a tím i narůstá pocit bezpečí.
|
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
|
|
Vliv managementu na složení rostlinných společenstev a na ohrožené zájmové druhy NPR Vyšenské kopce
VACEK, Michal
Studie hodnotí vliv na složení rostlinných společenstev a na ohrožené druhy rostlin. Studovali jsme účinek pastvy na (pasené a nepasené kontrolní) trvalé plochy po 20 letech od založení na polopřirozených vápenatých trávnících v Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce, a založili jsme nové trvalé experimentální plochy pro zásah kosením. Porovnávali jsme druhové složení a počty druhů mezi managementy a porovnali jsme výsledky založené na monitorování v různých obdobích během jednoho roku.
|
|
|
Vliv pastvy dojnic na mikrobiální kontaminaci syrového kravského mléka
KOŠTELOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce bylo porovnání hygienické jakosti syrového kravského mléka, vyjádřené ukazatelem celkového počtu mikroorganismů (CPM) v chovech dojnic používajících letní pastvu (3 chovy) v porovnání s chovy dojnic bez použití pastvy (5 chovů). Chovy se dále od sebe lišily technologií ustájení a dojení, používáním predippingu a velikostí stáda. V průběhu sledování (leden až prosinec 2007) byly zjištěny u chovů používajících letní pastvu nižší průměrné hodnoty CPM (11,04.103.ml-1) v porovnání s chovy, které pastvu nepoužívaly (12,76.103.ml-1), rozdíl nebyl statisticky významný na hladině významnosti P < 0,05. V rámci chovů s pastevním systémem byla zjištěna nižší mikrobiální kontaminace mléka v pastevním období (CPM = 7,92.103.ml-1) v porovnání s mimopastevním obdobím (CPM = 13,38.103.ml-1). Lze konstatovat, že pastva má pozitivní vliv na snížení mikrobiální kontaminace mléka.
|
|
|
Pastva dojnic ve vztahu k počtu somatických buněk v syrovém kravském mléce
HNISOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo sledovat hodnoty PSB v syrovém kravském mléce u chovů dojnic používajících letní pastvu (3 chovy) a chovů bez využití letní pastvy (5 chovů) a jejich vzájemné porovnání. Chovy se od sebe dále lišily technologií ustájení a dojení, toaletou mléčné žlázy (predipping a postdipping) a velikostí stáda. V průběhu roku 2007 byly zjištěny u chovů používajících letní pastvu nižší průměrné hodnoty PSB (260,99.103.ml-1) v porovnání s chovy nepoužívajícími letní pastvu (282,44.103.ml-1), přičemž rozdíl byl statisticky významný (P = 0,03) na hladině významnosti P < 0,05. Dynamika hodnot PSB u chovů používajících letní pastvu vykazovala zvýšení PSB po zahájení pastvy a následný pokles u dvou chovů, u jednoho chovu tento stav přetrvával po celé pastevní období. Jednalo se o chov s vyšším výskytem subklinických mastitid.
|
|
|
Zemědělské osídlování - horská pastvinářská družstva v okrese Trutnov 1945-1949
Nováková, Tamara ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Historie horských pastvinářských družstev v letech 1945-1949 není zatím dostatečně zpracovaná a reflektovaná v celé šíři problematiky ani na celorepublikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu, či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text se zaměří na genezi vzniku horských pastvinářských družstev na celorepublikové úrovni v kontextu politicko- společenského dění v letech 1945-1949 včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň konkrétně popíše realizaci šesti družstev na příkladu východních Krkonoš a Podkrkonoší, resp. politického okresu Trutnov. Formou sondy budou pro srovnání popsána i realizovaná HPD v okrese Prachatice. Komparace teoretických záměrů ministerstva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských pastvinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti a za druhé představuje roli horských potravinářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky konfiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými...
|
|
|
Vliv pastvy koní na vegetaci
Třeštíková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Mnoho studií ukazuje, že velcí býložravci mohou mít zásadní vliv na složení vegetace. Zavedením celoroční pastvy s nízkou intenzitou spásání vede rostlinné ekology k domněnce, že selektivní pastva býložravců vytvoří mozaiku společenstev s rozdílnou strukturou a druhovým složením. Očekává se, že tato mozaika nakonec zaručí vysoký stupeň biodiverzity. Pastva se proto jeví jako vhodný prostředek k údržbě travnatých porostů. Významná je také schopnost herbivorů ovlivňovat vegetaci prostřednictvím endozoochorie. V předkládané práci jsem se pokusila zjistit, jaké mají koně dietní preference ve vztahu k rostlinným druhům a jaké rostlinné druhy mohou šířit prostřednictvím endozoochorie. Tyto poznatky jsem porovnala se skladbou pastveních a lučních porostů na zkoumané lokalitě v Malenicích a Hoslovicích. Za účelem zjištění druhové preference jsem vytyčila na pastvině plošky, na nichž jsem zaznamenala údaje o vegetaci před pastvu a v časových intervalech v průběhu pastvy. Dále jsem zjišťovala množství klíčivých semen a druhové složení semenáčků v trusu, který jsem nechala klíčit. Abych porovnala druhového složení pasených a sečených luk na dané lokalitě jsem zhotovila fytocenologické snímky z pastvin a luk. Na zkoumané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než luk. V pokusech na selektivitu pastvy...
|
|
|
Typologická klasifikace a kategorizace travních porostů ve zvoleném území a návrhy vhodné pratotechniky
KADLECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo vytvořit botanický snímek vybraných lokalit, kterými byly louky, pastviny a také neudržované travní porosty, zjistit plošnou pokryvnost třech hlavních agrobotanických druhů, tj. trav, jetelovin a bylin, zpracovat je příslušným statistickým programem, zjistit způsob a intenzitu využívání a hnojení jednotlivých porostů a navrhnout vhodné pratotechnické postupy. Ve vybraných lokalitách byla sledována a na základě botanických snímků popsána fytocenologická skladba jednotlivých porostů. Byly zdokumentovány pratotechnické postupy aplikované v jednotlivých lokalitách a posouzen jejich vliv na botanickou skladbu jednotlivých porostů. Hodnocení (botanické snímkování a výpočty) byly prováděny na lokalitách Vřeskovice, Čeletice, Městiště na území Plzeňského kraje, bývalý okres Klatovy. Pro každou lokalitu byly vybrány 3 plochy o rozměrech 5 x 6 metrů. V každé sledované lokalitě byla zjištěna plošná pokryvnost trav, jetelovin a bylin a vypočtena střední indikační hodnota vlhkosti. Střední indikační hodnota vlhkosti je parametr, kterého lze využít pro stanovení vhodných postupů obhospodařování a využívání pozemků s TTP. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel. Analyzované porosty bych doporučila obhospodařovat následujícími způsoby: 1. Louka Vřeskovice za čističkou - přísev jílku vytrvalého a jetele lučního a plazivého. 2. Louka Mstice - totální obnova porostu nebo konzervativní pratotechnická opatření - hnojení hnojem v dávce 20 t/ha a přísev jetele lučního a plazivého a trav - kostřavy červené, lipnice luční a jílek vytrvalý. 3. Louka nad trafostanicí Vřeskovice - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetelovin. 4. Pastvina Čeletice spásaná koňmi - ponechat stávající údržbu nebo přísev kostřavy červené, kostřavy rákosovité a bojínku lučního. 5. Louka Městiště využívaná kombinovaně pastvou skotu a sečením - ponechat stávající údržbu 6. Pastvina Vřeskovice spásaná skotem - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetele lučního a jetele plazivého. 7. Pastvina Vřeskovice spásaná ovcemi - ponechat stávající údržbu, po potlačení nebezpečných plevelů pastvou postupně snížit počet pasených zvířat. 8. Louka ladem Vřeskovice za Petrovickým nesečená nepasená - návrh ošetření - mulčování 2x ročně 1-2 roky, pak pastva nebo rovnou pastva extenzivního plemene skotu (Galloway) nebo ovcí, či pravidelné sečení 2x ročně. 9. Louka Vřeskovice úhor příkop u statku - ponechání ladem přispívá ke zvýšení biodiverzity, případně 1-2x ročně posekat z estetických důvodů.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti dojnic v souvislosti se změnami chovatelského prostředí v ZD Rodvínov
TLACHNOVÁ, Nikola
Cílem diplomové práce bylo analyzovat mléčnou užitkovost dojnic ve dvou farmách Zemědělského družstva Rodvínov (Zdešov a Bednárec) a zjistit její úroveň v různých chovatelských podmínkách. Práce byla rozdělena do dvou analýz. Analýza č. 1 se zabývala porovnáním obou farem ZD v letech 2012-2015 s rozdílným chovatelským prostředím. Farma Zdešov chovala dojnice ve stáji (kapacita 500 dojnic) s volným ustájením a přistýlanými boxovými loži a dojením 2x denně v rybinové dojírně 2 x 12 míst. Na farmě Bednárec byly dojnice v tomto období chovány ve starších stájích K96 a K64 ( kapacita 160 dojnic) s volným ustájením, stlanými loži, možností pastvy a dojením 2x denně v tandemové dojírně 2 x 6 míst. Dojnice farmy Bednárce dosahovaly v celoživotní užitkovosti lepších výsledků v produkci mléka, tučnosti, produkci tuku a bílkovin. V průměrné užitkovosti zkoumaného období byl zjištěn statisticky významný rozdíl v obsahu tuku ( = 0,001; p 0,001) a produkci tuku ( = 0,05; p 0,05) ve prospěch dojnic Bednárce. Statisticky významný rozdíl byl taktéž potvrzen v mléčné užitkovosti porovnatelných plemenných skupin chovaných v různém prostředí. Analýza č. 2 sledovala užitkovost dojnic farmy Bednárec v letech 2015-2018, které bylo rozděleno do dvou období, období A - bez změn chovatelských podmínek, období B - se změnami chovatelských podmínek. První změnou byl přesun stáda na celoroční pastvu, druhou změnou uvedení do provozu nové dojírny, a nakonec přesun do moderní velkokapacitní stáje (kapacita 312 dojnic). Statisticky nebyl potvrzen významný rozdíl v průměrné mléčné užitkovosti dojnic vlivem změn chovatelského prostředí. Během změn došlo ke statisticky významnému prodloužení mezidobí a prodloužení věku 1. otelení. Proti předpokládanému očekávání se stres vyvolaný dlouhodobými změnami chovatelských podmínek v tomto chovu neprokázal jako statisticky významný faktor pro úroveň užitkovosti dojnic. Větší problémy způsobily nedostatky v managementu řízení reprodukce, zejména vyhledávání říjí a inseminací během těchto změn.
|
host ::
RSS.