Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Typologická klasifikace a kategorizace travních porostů ve zvoleném území a návrhy vhodné pratotechniky
KADLECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo vytvořit botanický snímek vybraných lokalit, kterými byly louky, pastviny a také neudržované travní porosty, zjistit plošnou pokryvnost třech hlavních agrobotanických druhů, tj. trav, jetelovin a bylin, zpracovat je příslušným statistickým programem, zjistit způsob a intenzitu využívání a hnojení jednotlivých porostů a navrhnout vhodné pratotechnické postupy. Ve vybraných lokalitách byla sledována a na základě botanických snímků popsána fytocenologická skladba jednotlivých porostů. Byly zdokumentovány pratotechnické postupy aplikované v jednotlivých lokalitách a posouzen jejich vliv na botanickou skladbu jednotlivých porostů. Hodnocení (botanické snímkování a výpočty) byly prováděny na lokalitách Vřeskovice, Čeletice, Městiště na území Plzeňského kraje, bývalý okres Klatovy. Pro každou lokalitu byly vybrány 3 plochy o rozměrech 5 x 6 metrů. V každé sledované lokalitě byla zjištěna plošná pokryvnost trav, jetelovin a bylin a vypočtena střední indikační hodnota vlhkosti. Střední indikační hodnota vlhkosti je parametr, kterého lze využít pro stanovení vhodných postupů obhospodařování a využívání pozemků s TTP. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel. Analyzované porosty bych doporučila obhospodařovat následujícími způsoby: 1. Louka Vřeskovice za čističkou - přísev jílku vytrvalého a jetele lučního a plazivého. 2. Louka Mstice - totální obnova porostu nebo konzervativní pratotechnická opatření - hnojení hnojem v dávce 20 t/ha a přísev jetele lučního a plazivého a trav - kostřavy červené, lipnice luční a jílek vytrvalý. 3. Louka nad trafostanicí Vřeskovice - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetelovin. 4. Pastvina Čeletice spásaná koňmi - ponechat stávající údržbu nebo přísev kostřavy červené, kostřavy rákosovité a bojínku lučního. 5. Louka Městiště využívaná kombinovaně pastvou skotu a sečením - ponechat stávající údržbu 6. Pastvina Vřeskovice spásaná skotem - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetele lučního a jetele plazivého. 7. Pastvina Vřeskovice spásaná ovcemi - ponechat stávající údržbu, po potlačení nebezpečných plevelů pastvou postupně snížit počet pasených zvířat. 8. Louka ladem Vřeskovice za Petrovickým nesečená nepasená - návrh ošetření - mulčování 2x ročně 1-2 roky, pak pastva nebo rovnou pastva extenzivního plemene skotu (Galloway) nebo ovcí, či pravidelné sečení 2x ročně. 9. Louka Vřeskovice úhor příkop u statku - ponechání ladem přispívá ke zvýšení biodiverzity, případně 1-2x ročně posekat z estetických důvodů.
Analýza mléčné užitkovosti dojnic v souvislosti se změnami chovatelského prostředí v ZD Rodvínov
TLACHNOVÁ, Nikola
Cílem diplomové práce bylo analyzovat mléčnou užitkovost dojnic ve dvou farmách Zemědělského družstva Rodvínov (Zdešov a Bednárec) a zjistit její úroveň v různých chovatelských podmínkách. Práce byla rozdělena do dvou analýz. Analýza č. 1 se zabývala porovnáním obou farem ZD v letech 2012-2015 s rozdílným chovatelským prostředím. Farma Zdešov chovala dojnice ve stáji (kapacita 500 dojnic) s volným ustájením a přistýlanými boxovými loži a dojením 2x denně v rybinové dojírně 2 x 12 míst. Na farmě Bednárec byly dojnice v tomto období chovány ve starších stájích K96 a K64 ( kapacita 160 dojnic) s volným ustájením, stlanými loži, možností pastvy a dojením 2x denně v tandemové dojírně 2 x 6 míst. Dojnice farmy Bednárce dosahovaly v celoživotní užitkovosti lepších výsledků v produkci mléka, tučnosti, produkci tuku a bílkovin. V průměrné užitkovosti zkoumaného období byl zjištěn statisticky významný rozdíl v obsahu tuku ( = 0,001; p 0,001) a produkci tuku ( = 0,05; p 0,05) ve prospěch dojnic Bednárce. Statisticky významný rozdíl byl taktéž potvrzen v mléčné užitkovosti porovnatelných plemenných skupin chovaných v různém prostředí. Analýza č. 2 sledovala užitkovost dojnic farmy Bednárec v letech 2015-2018, které bylo rozděleno do dvou období, období A - bez změn chovatelských podmínek, období B - se změnami chovatelských podmínek. První změnou byl přesun stáda na celoroční pastvu, druhou změnou uvedení do provozu nové dojírny, a nakonec přesun do moderní velkokapacitní stáje (kapacita 312 dojnic). Statisticky nebyl potvrzen významný rozdíl v průměrné mléčné užitkovosti dojnic vlivem změn chovatelského prostředí. Během změn došlo ke statisticky významnému prodloužení mezidobí a prodloužení věku 1. otelení. Proti předpokládanému očekávání se stres vyvolaný dlouhodobými změnami chovatelských podmínek v tomto chovu neprokázal jako statisticky významný faktor pro úroveň užitkovosti dojnic. Větší problémy způsobily nedostatky v managementu řízení reprodukce, zejména vyhledávání říjí a inseminací během těchto změn.
Význam koprofágních brouků pro obnovu travního porostu na pastvině skotu
JANOVSKÝ, Jindřich
Tato práce se zaměřuje na význam koprofágních brouků pro rozklad výkalů a obnovu travního porostu na pastvinách skotu. Byla měřena diverzita společenstva koprofágních brouků pomocí návnadových pastí a to na čtyřech pastvinách rodinné ekologické farmy v západních Čechách. Měření probíhalo 3x po dobu jednoho týdne v měsících květen 2014, srpen 2014 a září 2013. Na sledovaných lokalitách bylo celkem odchyceno 22 druhů a 444 jedinců. Odchycení jedinci patřili do čeledí Scarabaeidae a Hydrophilidae. Tito brouci byli zařazeni do funkční skupiny netunelujících druhů. Na obnovu travního porostu mají největší vliv tunelující druhy, ti však na sledovaných pastvinách odchyceni nebyli. Nejvyšší početnost byla zjištěna v květnu s 379 jedinci. V tomto období byla průkazně vyšší početnost u malých i velkých netunelujících druhů a u Hydrophilidae oproti srpnu (P < 0,05), početnost vrubounovitých se mezi srpnem a září průkazně nelišila (P > 0,05). Největší funkční význam pro dekompozici výkalů na pastvině lze očekávat u velkého druhu Aphodius rufipes, který se může ve výkalech vyskytovat ve značném počtu na konci léta.
Vliv pratotechniky na druhovou skladbu a pícninářské charakteristiky vybraných travních porostů.
HAŠKOVCOVÁ, Petra
Cílem této práce je posoudit vliv sečení a pastvy s různou frekvencí a hnojení na druhovou skladbu, pícninářskou hodnotu a produkci biomasy. Pokus byl prováděn u obce Hrazany, okres Písek v roce 2017. Na těchto pozemcích byly sledovány ekologické podmínky travních porostů, termíny a intenzita využívání, produkce biomasy, botanická skladba a druhová diverzita. Získaná data byla využita pro výpočet Hillova indexu diverzity, výpočet zatížení pastvin a výpočet výnosu v sušině. Nehnojené pozemky dosahují nejnižších výnosů. Nejvíce trav se nachází na pozemku hnojeném močůvkou. Nejmenší disturbance a nedopasky se objevují na pastvině s oplůtkovou pastvou. Hodnoty byly statisticky zpracovány.
Pastva a její význam v době laténské a římské
Belavá, Barbora ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje pastvě a celkovému obrazu chovu hospodářských zvířat na území střední Evropy v době laténské a římské. Důležitou součástí je zhodnocení osteologických souborů pastevně využívaných zvířat, otázka spektra druhů a vytváření modelů aplikovaných na území dnešní ČR. Významnou složkou předkládané práce je porovnání chovu hospodářských zvířat v době laténské a římské. Klíčová slova: pastva - chov zvířat - zemědělství - doba laténská - doba římská - archeozoologie
Vliv způsobu a intenzity využívání travních porostů na pícninářskou hodnotu a produkci biomasy
BĚLÍK, Michal
Hlavním cílem této diplomové práce bylo posouzení způsobů a intenzity využívání travních porostů, jež mají vliv na pícninářskou hodnotu a produkci biomasy. K analýze se vybrala 4 stanoviště s různým typem obhospodařování. Zvolili se dvě louky a dvě pastviny, z čehož jedna pastvina je využívána kombinovaným způsobem.
Nouzové ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
VACÍK, Slavomír Ladislav
Bakalářská práce zpracovává téma nouzového ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V zájmové oblasti bylo vybráno 20 zemědělských podnikatelů, kteří chovali minimálně 50 kusů skotu. Skot byl zvolen jako referenční druh hospodářských zvířat, protože se jednalo o největší kategorii hospodářských zvířat, která byla chována ve stáji i na pastvinách. Výzkum byl proveden formou strukturovaného dotazníku, který byl po telefonické dohodě zaslán jednotlivým respondentům, a měl zodpovědět otázku, zda je nouzové ustájení skotu ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín dostatečně zabezpečeno. Z výsledků vyplynulo, že nouzové ustájení zřejmě není v předním zájmu zemědělských subjektů, protože vyplněných dotazníků zaslalo zpět pouze 55 % oslovených respondentů. Většina, tj. 64 %, chovala skot ve stáji i na pastvě, 27 % ve stáji a 9 % výhradně na pastvě. Pro krmení byla vedle pastvy používaná především konzervovaná krmiva (siláž, senáž, seno) a pro napájení voda z podzemních zdrojů a z vodovodní sítě, které je možné chránit před radioaktivním spadem. Dále bylo zjištěno, že pro potřeby zásobování napájecí vodou byla využívaná elektrická energie. Při jejím výpadku, až na dvě výjimky, nebyly k dispozici záložní zdroje. Elektrické ohradníky u pastvin také neměly, s výjimkou dvou respondentů, záložní zdroje. Poplachový plán veterinárních opatření Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín požaduje zajištění krmení a napájení na 3 dny po dobu nepřítomnosti ošetřovatelů. Tato podmínka nemůže být zajištěna z kapacitních důvodů krmišť ve stájích. Z výsledků výzkumu plyne, že není možné provést hermetizaci budov dle požadavku zmíněného plánu, protože je nelze utěsnit s ohledem na jejich "vzdušnou" konstrukci. Uvedené výsledky mohou být použity k úpravě poplachového plánu veterinárních opatření, se kterým by měla být lépe seznámena zemědělská veřejnost.
Vliv pastvy velkých herbivorů na společenstva brouků stepních trávníků
AMBROŽOVÁ, Lucie
Tato práce je zaměřena na význam pastvy velkých herbivorů pro společenstva členovců v temperátních stepích. Studovaná lokalita se nachází v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice, regionálním centru biodiverzity, kde byla zavedena pastva divokých koní a praturů jako způsob aktivního managementu v ochraně přírody. Cílem předkládané práce bylo zhodnotit význam struktury vegetace a přítomnosti pastvy na společenstva brouků zachycených ve dvou výškách pasti, dále otestovat nárazové pasti jako metodu monitoringu členovců na bezlesí, založit kontinuální monitorovací program zaměřený na členovce a navrhnout vhodné modelové skupiny pro hodnocení habitatových změn.
Velcí herbivoři v české krajině - vzdělávací projekt
ČEJKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce s názvem Velcí herbivoři v české krajině - vzdělávací projekt je určena pro žáky 2. stupně základních škol či pro zájmové útvary v mimoškolním vzdělávání. V první části bakalářské práce se zaměřuji na konkrétní druhy velkých herbivorů - divoké koně, pratury a zubry, na jejich základní charakteristiky, historii a současný stav v České republice. Další část je zaměřena na vliv pastvy na krajinu a na vybrané skupiny organismů, na jejichž diverzitu má pastva významný vliv. Obsahem druhé části bakalářské práce je návrh výukového programu s podrobným popisem aktivit, návrhem výukových textů pro lektora a s pracovními listy. Cílem práce je přiblížit důležitost pastvy velkých herbivorů v krajině, jejich vliv na biodiverzitu a formování krajiny.
Vliv pastvy koní na vegetaci
Třeštíková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Mnoho studií ukazuje, že velcí býložravci mohou mít zásadní vliv na složení vegetace. Zavedením celoroční pastvy s nízkou intenzitou spásání vede rostlinné ekology k domněnce, že selektivní pastva býložravců vytvoří mozaiku společenstev s rozdílnou strukturou a druhovým složením. Očekává se, že tato mozaika nakonec zaručí vysoký stupeň biodiverzity. Pastva se proto jeví jako vhodný prostředek k údržbě travnatých porostů. Významná je také schopnost herbivorů ovlivňovat vegetaci prostřednictvím endozoochorie. V předkládané práci jsem se pokusila zjistit, jaké mají koně dietní preference ve vztahu k rostlinným druhům a jaké rostlinné druhy mohou šířit prostřednictvím endozoochorie. Tyto poznatky jsem porovnala se skladbou pastveních a lučních porostů na zkoumané lokalitě v Malenicích a Hoslovicích. Za účelem zjištění druhové preference jsem vytyčila na pastvině plošky, na nichž jsem zaznamenala údaje o vegetaci před pastvu a v časových intervalech v průběhu pastvy. Dále jsem zjišťovala množství klíčivých semen a druhové složení semenáčků v trusu, který jsem nechala klíčit. Abych porovnala druhového složení pasených a sečených luk na dané lokalitě jsem zhotovila fytocenologické snímky z pastvin a luk. Na zkoumané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než luk. V pokusech na selektivitu pastvy...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.