|
| |
|
| |
|
|
Návrh pohybového programu se zaměřením na atletiku pro předškolní vzdělávání
Hollasová, Kateřina ; Fořterová, Petra (vedoucí práce) ; Panská, Šárka (oponent)
Název: Návrh pohybového programu se zaměřením na atletiku v předškolním vzdělávání Cíl: Cílem práce je vytvořit pohybový program zaměřený na atletiku pro děti předškolního věku a ověřit jej v mateřské škole. Metody: Jedná se o případovou studii, která má charakter deskripce. Využili jsme testování, které nám sloužilo jako vstupní informace o pohybových schopnostech a dovednostech dětí předškolního věku. Dále nám testová baterie posloužila k ověření vlivu aplikovaného pohybového programu zaměřeného na atletické dovednosti. Vybrali jsme testy z testové baterie DMT a MOBAK - běh na 10 m, skok daleký z místa, hloubka předklonu a hod na cíl. Dále bylo využito škálování pro hodnocení techniky hodu míčkem. Poslední použitou metodou bylo zúčastněné pozorování při realizaci pohybového programu. Výsledky: Pohybový program zaměřený na atletické dovednosti byl rozvržen do 10 lekcí po 45 minutách, každá lekce obsahovala 4 části: rušnou, průpravnou, hlavní a závěrečnou. Účinnost programu byla ověřena vybranou testovou baterií. K výraznému zlepšení došlo v testu skok do dálky z místa i v běhu na 10 m. Stejně tak výrazný posun nastal u technického provedení hodu míčkem. U testu flexibility a hodu na cíl nedošlo k tak výraznému zlepšení. Klíčová slova: atletika, pohybový program, předškolní věk, testová baterie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití interaktivní tabule při vzdělávání dětí předškolního věku
KUBÁNKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá využitím interaktivní tabule při vzdělávání dětí předškolního věku. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je objasněno předškolní vzdělávání, předškolní věk, rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, využití interaktivní tabule ve výuce, učitelé a technologie a poslední kapitola seznamuje s interaktivní tabulí, její historií, druhy, výhody a nevýhody. Praktická část se věnuje pilotní studii, kde nalezneme návrh souboru cvičení a her, který je vhodný pro práci na interaktivní tabuli pro předškolní děti, tvorbu cvičení a her v programu ActivInspire, aplikaci těchto cvičení a her v mateřské škole a pozorování práce dětí na interaktivní tabuli. Praktická část je zakončena rozhovory s paní učitelky z mateřské školy. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda interaktivní tabule může obohatit vzdělávání dětí předškolního věku a rozvíjet je ve všech oblastech.
|
|
|
Vnímání smrti u předškolních dětí
HNOJSKÁ, Michaela
Má bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vnímání smrti u dětí předškolního věku. Mapuje vyrovnávání se dětí s úmrtím otce a podporu, kterou v rodině měly. Teoretická část tématizuje ztrátu v rodině, hlouběji se věnuje vývoji porozumění smrti. Představuje specifika dětského truchlení a možnosti podpory dětí, které truchlením procházejí. Okrajově hovoří o tématu smrti v knihách pro děti. Praktická část představuje výzkumnou sondu mapující, jak se 6 dětí v předškolním věku setkalo a vyrovnávalo se smrtí svého otce. Představuje, jak matky s dětmi komunikovaly a jak moc se jejich život od této události změnil. Ukázalo se, že svou roli ve vyrovnávání hrál způsob smrti. Děti, jejichž otcové umírali na závažnou nemoc, byly svědky postupného zhoršování jejich tělesného stavu, přijaly smrt jako určité přirozené vyústění. Naopak děti, jejichž otec zemřel násilnou smrtí (sebevražda a vražda), reagovaly silněji. Vjednom případě, kde matka dceři po nějaký čas úmrtí otce tajila, je patné náročnější truchlení. Ve sledovaných rodinách se dodržuje zavedený řád dne a na tatínka děti vzpomínají pomocí hodinek či prohlížení si společných fotografií. Ke komunikaci někdy využívají dětskou literaturu - Lentilka pro dědu Edu, Špunťa a já anebo plyšáka, který je prostředníkem těchto hovorů. V některých případech si děti vytvořily určité rituály, které jim nepřítomnost otce pomáhají překonat.
|
|
|
Pobyt v přírodě ve vztahu k environmentální výchově v mateřské škole.
ŠŤASTNÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá pobytem předškolních dětí v přírodním prostředí ve vztahu k environmentální výchově v mateřské škole. Hlavním cílem bakalářské práce bylo prostřednictvím kvantitativní metody za pomoci dotazníkového šetření zjistit, jaký je pohled rodičů předškolních dětí na význam pobytu v přírodě ve vztahu k environmentální výchově. Zejména pak kolik volného času tráví děti předškolního věku v přírodě a jakou formou je tento čas využit. Teoretická část obsahuje kapitoly zaměřené na environmentální výchovu, přínos pobytu ve volné přírodě pro rozvoj předškolních dětí a jejich environmentálního cítění a v neposlední řadě i rodinu a její význam pro environmentální výchovu. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pro rodiče předškolních dětí je pobyt v přírodě důležitý nejen z hlediska posílení fyzického zdraví a psychické odolnosti, ale i ze strany posílení dětské osobnosti celkově. Snahou rodiče je dítěti zajistit pobyt v přírodním prostředí minimálně 27 minut denně. V souvislosti s environmentální výchovou v rámci pobytu venku v MŠ rodiče postrádají větší intervenci od pedagoga směrem k dětem a využívání i jiného přírodního prostředí, než je zahrada u mateřské školy. Na základě teoretických východisek a výsledků výzkumu byl autorkou navržen vzdělávací program pro podporu pobytu předškolních dětí v přírodním prostředí.
|
|
|
Distanční forma logopedické intervence u dětí předškolního věku v době pandemie covid-19
KOREŠOVÁ, Eliška Gabriela
Cílem této bakalářské práce je analyzovat distanční formu logopedické intervence u dětí předškolního věku v době pandemie covid-19, rozkrýt problémy a pozitiva, které se během jejího užívání objevily. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje obor logopedie, vývoj řeči, narušenou komunikační schopnost u dítěte předškolního věku. Dále je v této části popsána telemedicína v době pandemie Covid-19, distanční logopedická intervence a komunikační kanály k její realizaci. Praktická část obsahuje výsledky smíšeného výzkumného šetření. Tvoří ji část kvantitativní, která byla realizována za pomoci online dotazníku, a část kvalitativní, uskutečněná prostřednictvím rozhovoru s klinickou logopedkou. V době pandemie nabízela terapeutka distanční logopedickou intervenci za pomoci videokonzultace.
|
host ::
RSS.