Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 280 záznamů.  začátekpředchozí192 - 201dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza potřeb seniorů - uživatelů pečovatelské služby Městské Charity České Budějovice
HOFMANNOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá potřebami seniorů v pečovatelské službě v Českých Budějovicích. Teoretická část seznamuje s pojmy stáří a stárnutí, potřeby seniorů, pomoc a péče poskytovaná rodinou a pečovatelskou službou, a zároveň uvádí navazující služby pro seniory. V závěru jsou uvedeny legislativní souvislosti poskytování sociálních služeb. Empirická část analyzuje u uživatelů potřeby či činnosti zajišťované rodinou a pečovatelskou službou.
Motivace zaměstnanců a zaměstnanecké benefity
Jantošová, Nicole ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
Cílem práce je seznámit se s problematikou motivace zaměstnanců z teoretického hlediska a následně analyzovat motivační systém ve vybrané společnosti Sellier & Bellot. V závěru práce bych chtěla zhodnotit získané poznatky a navrhnout určité změny a doporučení pro zlepšení motivace v analyzované společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. První tři jsou spíše teoretické. V první části se zabývám vysvětlením pojmu motivace, charakterizuji zde její typy a zdroje. Druhá část je zaměřena na motivaci pracovního jednání, kde uvádím nejvýznamnější motivační teorie a zabývám se faktory, které motivaci v podniku podporují a které ji naopak narušují. Třetí kapitola je věnována zaměstnaneckým benefitům, zejména jejich významu a členění. V praktické části jsou následně aplikovány poznatky nabyté v teoretické části, kde jsem se pokusila analyzovat systém motivace ve vybrané společnosti. Byl proveden i vlastní výzkum pomocí dotazníkového šetření mezi zaměstnanci firmy.
Ošetřovatelská péče poskytovaná klientům židovského vyznání v ČR a Rakousku
VEJVALKOVÁ, Eva
Hlavním cílem práce bylo, zjisti možnosti poskytování ošetřovatelské péče židovským klientům v ČR a Rakousku, srovnání poskytování ošetřovatelské péče obou zemí a také zjistit znalosti sester, týkající se péče o klienty židovského vyznání. Položily jsme si 4 výzkumné otázky a to: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o klienty s židovským vyznáním? Jaké jsou rozdíly v péči o klienta židovského vyznání v ČR a Rakousku? Jaké možnosti ošetřovatelské péče se klientům židovského vyznání nabízejí v ČR a Rakousku? Jaké znalosti mají sestry pečující o klienta s židovským vyznáním? Bylo provedeno kvalitativní šetření, které probíhalo formou individuálního polostrukturovaného rozhovoru a analýzou internetových zdrojů. Výzkumný soubor tvořily 4 sestry z ČR a Rakouska. Analýza zdrojů byla provedena z internetových stránek. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přepsány. Rozhovory s rakouskými kolegyněmi předem přeloženy. Rozhovory tvoří podklad, ze kterého byly vytvořeny, pomocí rámcové analýzy, kategorizační skupiny, které byly znázorněny také pomocí schémat. Také analýza zdrojů s rozhovorem se sestrou z rakouského zařízení byla znázorněna ve schématu. Z výsledků je zřejmé, že všechny sestry z ČR i Rakouska mají povědomí o specifikách ošetřovatelské péče o židovského klienta. Rozdíly v péči o klienta židovského vyznání mezi ČR a Rakouskem jsou závislé především na vědomostech sester. Rakouské sestry prokázaly, že jejich vědomosti jsou hlubší, přesnější a konkrétnější., což se odráží na ošetřovatelské péči. Znalosti českých sester jsou oproti znalostem rakouských kolegyň základní, což nemůže pokrýt ošetřovatelskou péči v holistickém pojetí. Z výsledků vyplývá, že zařízení pro klienty s židovským vyznáním se nachází jak v ČR, tak v Rakousku. Rakouské zařízení má oproti českému dlouholetou tradici a několikanásobně větší kapacitu. Nutno podotknout, že v rakouském zařízení jsou hospitalizováni klienti nejen židovského vyznání, což v ČR platí. Samozřejmostí v obou zařízeních je dodržování židovských tradic a zvyků. Zarážejícím výsledkem bylo, že i přes součást multikulturního ošetřovatelství ve studijním plánu, které rakouské sestry neabsolvovaly, byly vědomosti českých sester o poznání slabší, než jejich rakouských kolegyň. Neznalost kulturních specifik může přispívat k nedostatečné ošetřovatelské péči, ve které je v dnešní době vyžadován holistický přístup, který bez těchto znalostí nemůže být naplněn. Práce by měla poukázat na nutnost vzdělávání sester v oboru multikulturní ošetřovatelství.
Problematika komunikace a ošetřovatelská péče u pacienta s afázií na neurologickém oddělení
LIŠKOVÁ, Petra
Pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je komunikace velmi důležitá. Tím, že pacient není schopen komunikovat, může dojít při poskytování ošetřovatelské péče k mnohým nedorozuměním. V teoretické části je práce zaměřena na celkovou problematiku afázie, na komunikaci s pacientem a s rodinou, na náhradní komunikační prostředky a na saturování potřeb souvisejících s poruchou řeči. Cílem bylo zjistit, s jakými problémy se setkávají sestry při poskytování ošetřovatelské péče o pacienta s afázií, dále jestli se orientují v nabídce komunikace pro efektivní komunikaci a zda je používají při péči o pacienta s afázií. Posledním cílem bylo zjistit, zda je rodina spokojená s edukací ve využití efektivních komunikačních dovedností pro komunikaci se svým blízkým. Při výzkumné šetření v empirické části byla použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků, které byly určeny pro sestry iktových center, cerebrovaskulárních komplexních center a standartních neurologických oddělení. Pro šetření v oblasti spokojenosti s použitím efektivních komunikačních dovedností bylo použito kvalitativní šetření. Ve výzkumu byla užita metoda nestandardizovaného rozhovoru se sedmi rodinnými příslušníky hospitalizovaných pacientů s afázií.
Úrazy obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb, příčiny, prevence
FENCLOVÁ, Zuzana
Diplomová práce je zaměřena na zdravotní stav a úrazy obyvatel v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních a jejich předcházení. Vzhledem k tomu, že úrazy způsobují vysokou nemocnost a úmrtnost seniorů, je důležité myslet na prevenci a hledat příčiny těchto úrazů.Hlavním cílem empirické části práce bylo zjistit příčiny úrazů obyvatel sociálních a zdravotnických zařízení a porovnat oba typy zařízení a rozdíl odpovědí mezi pohlavími. Pro výzkum v empirické části této práce byla použita strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování, technika sběru dat dotazník. Výzkum ukázal, že 87 % respondentů trpí chorobami pohybového aparátu.Pád s následnou hospitalizací prodělalo 44 % dotázaných a častěji ženy než muži. Diplomová práce může pomoci pochopit problematiku úrazovosti seniorů, vlivu zdravotního stavu na kvalitu života osob žijících ve zdravotních a sociálních zařízení.
Cestovní ruch pro handicapované
KOVÁČOVÁ, Kateřina
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zhodnocení současného stavu a možností pro cestování osob s handicapem na základě analýzy potenciálu vybraných měst v České republice. V první části práce jsou teoreticky vymezeny pojmy týkající se této problematiky. V další části byly zjištěny informace, zda jsou ubytovací zařízení v rámci měst České Budějovice a Český Krumlov schopna poskytnout své služby námi vybranému specifickému segmentu a v neposlední řadě jsou odhaleny potřeby a požadavky vybraného segmentu. Na základě zjištěných skutečností byl připraven návrh produktu a navržena opatření, která povedou k usnadnění cestování handicapovaných osob.
Ošetřovatelská péče u pacienta s polytraumatem
SKLÁŘOVÁ, Lucie
Polytrauma je současné poranění nejméně dvou tělesných systémů. Na jednotce intenzivní péče je pacient s polytraumatem kvůli hrozícímu selhání jednoho či více orgánů, případně systémů. Ošetřování pacienta je proto systematické, kontinuální a součástí je monitorování stavu a saturace základních potřeb. Ošetřovatelská péče na JIP je závislá na jeho zdravotním stavu a neustále se mění. Sestra většinou přebírá veškerou péči o pacienta a ten na ní bývá závislý. Sestra proto musí znát všechny pacientovy potřeby a zajišťovat je s ohledem na jeho soběstačnost. Soběstačnost je míra samostatnosti člověka při vykonávání denních činností. K jejímu hodnocení se využívá Barthelův test základních všedních činností. V literatuře se jako identický pojem využívá sebepéče. Ta označuje samostatné vykonávání denních aktivit. Empirická část bakalářské práce je zaměřena právě na soběstačnost, sebepéči a aktivizaci pacienta. Cílem výzkumu je zjištění rozdílu v rozsahu poskytované péče u pacienta s polytraumatem na JIP a na standardní ošetřovací jednotce v souvislosti s mírou sebepéče. K naplnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumné otázky zněly: ,,Jak posuzují sestry soběstačnost pacienta s polytraumatem na JIP a na standardní ošetřovací jednotce? Jakým způsobem provádí ošetřovatelskou péči u pacienta s polytraumatem na standardní ošetřovací jednotce? Jakým způsobem provádí ošetřovatelskou péči u pacienta s polytraumatem na JIP?? K zodpovězení otázek a ke zjištění cíle byl použit kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum byl prováděn na traumatologické JIP a na standardním oddělení. 5 sester a jedna pacientka byli z JIP a dalších 5 sester a dva pacienti byli ze standardního oddělení. Na první výzkumnou otázku byly odpovědi všech respondentů totožné. Hodnocení soběstačnosti pacienta probíhá pomocí Barthelova testu. Odpovědi skoro většiny dotázaných poukazují na to, že tento test je nepraktický a nevyhovující. Výsledky druhé a třetí výzkumné otázky můžeme shrnout do jednoho závěru. Vzhledem k faktu, že sestry z JIP a ze standardního oddělení se vyjadřovaly shodně. Ošetřovatelskou péči provádějí vždy s ohledem na soběstačnost pacienta. Psychicky pacienta podporují ve snaze být více soběstačný. K nácviku soběstačnosti využívají dostupné pomůcky. Pomocí výzkumných otázek jsme dospěli k naplnění cíle. Zjistili jsme, že rozdíl v rozsahu poskytované péče spočívá v počtu aktivit, které za pacienta vykonávají sestry na JIP a na standardním oddělení. Na jednotce intenzivní péče logicky sestry provádějí za pacienta více činností. Je to dáno stavem pacienta, který je v počátku akutní. I přesto se sestry snaží, co nejvíce pacienta aktivizovat v činnostech, které provádět může. Oproti tomu sestry na standardním oddělení mají možnost pacientovu soběstačnost zvyšovat ve více aktivitách. Usilují o to, aby byli pacienti soběstační v hygieně, stravování, chůzi a vyprazdňování. V tom by pacientům měli pomáhat i fyzioterapeuti. Jak se ale shodují sestry z JIP a ze standardního oddělení, tento přístup ne úplně funguje a tak jediným, kdo pacienta aktivizuje, jsou sestry a ošetřovatelky. Práce by měla sestrám sloužit k osvětlení závažnosti polytraumatu a k prohloubení jejich znalostí o řešené problematice.
Problematika předčasného porodu v porodní asistenci
RUNTOVÁ, Petra
Předčasný porod je definován jako porod před 37. týdnem těhotenství. Je stálým a závažným problémem zdravotnictví a také příčinou mnoha perinatálních komplikací. Těhotné ženy, u kterých hrozí předčasný porod, bývají často dlouhodobě hospitalizovány. Samotná hospitalizace v nemocnici s sebou přináší různá úskalí. To se týká samotného prostředí, individuality jednotlivých žen, jejich přizpůsobení se cizímu prostředí, ostatním klientkám, provozu oddělení, ale také zdravotnickému personálu. Porodní asistentka poskytuje péči pomocí ošetřovatelského procesu, kdy pracuje s potřebami klientky. Důležitý je holistický pohled na ženu, porodní asistentka nesmí opomenout její fyzický stav, ale i psychiku, sociální podmínky, emociální stabilitu, sebeúctu, postavení v zaměstnání a v rodině. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou prioritní biopsychosociální problémy u žen dlouhodobě hospitalizovaných s hrozícím předčasným porodem. Byly položeny dvě výzkumné otázky: ?Jaké jsou prioritní problémy v oblasti biopsychosociální u dlouhodobě hospitalizovaných žen s hrozícím předčasným porodem?? ? Jak vnímají ženy s hrozícím předčasným porodem saturaci jejich potřeb při hospitalizaci ze strany porodních asistentek?? K výzkumu bylo zvoleno kvalitativní šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru, rozhovory byly anonymní a výzkumu se zúčastnilo osm žen hospitalizovaných na Oddělení rizikového a patologického těhotenství Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Na obě dvě výzkumné otázky byly nalezeny odpovědi. Jako nejčastější problém dotazované ženy uváděly strach, strach o nenarozené dítě a strach z budoucnosti. Ke zmírnění jejich strachu jim pak pomáhala dobrá komunikace s ošetřujícím personálem, dostatečné množství informací a také péče porodních asistentek. Tu respondentky hodnotily jako perfektní, výbornou, uváděly, že porodní asistentky jsou aktivní, mají o klientky zájem a snaží se jim pomáhat řešit jejich problémy. Dále pak z výzkumu vyplynulo, že velkým problémem je pro hospitalizované ženy celodenní ležení a s tím související omezení jejich aktivit. Volný čas na oddělení trávily především čtením, sledováním televize a surfováním na internetu. Nově by pak ženy uvítaly možnost v rámci oddělení absolvovat předporodní přípravu, protože právě hospitalizace jim znemožnila absolvovat některý z předporodních kurzů. Celkově ženy hodnotily péči porodních asistentek kladně, na práci a přístupu porodních asistentek by nic neměnily. Uváděly, že porodní asistentky jsou milé, hodné, starostlivé, vstřícné a empatické. Že se snaží klientkám pomáhat, vyzařují pozitivní energii a mají dobrou náladu, která se pak přenáší i na klientky. Respondentky dále kladně hodnotily i dostatečné množství informací, což je na oddělení podle nich samozřejmostí. A samozřejmostí je i milé a vstřícné chování porodních asistentek a jejich aktivní péče. Z výzkumného šetření tedy vyplynula potřeba vytvořit předporodní kurzy přímo pro klientky Oddělení rizikového a patologického těhotenství GPK FN v Plzni, kterým je doporučen při hospitalizaci z důvodu hrozícího předčasného porodu klidový režim. Dále pak může být toto výzkumné šetření využito jako zpětná vazba pro porodní asistentky pracující na tomto oddělení i na celé klinice a využito k dalšímu zkvalitňování péče o těhotné klientky.
Současná skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici i v terénu
KREZLOVÁ, Lucie
Mateřské mléko je jedním z nejcennějších darů, kterým může matka své dítě obdařit. Proto je nejlepší volbou matky, své dítě kojit. Je ovšem velmi důležité, aby byly matky řádně poučeny a věděly o všech výhodách a správné technice kojení. Takto ucelené informace mohou dostat pouze při úzkostlivém dodržování metodických doporučení v péči o matky, v období od prenatálního až po postnatální. Porodní asistentka v této oblasti hraje významnou roli, neboť je s matkami ve velmi blízkém kontaktu. Věnuje se potřebám matky a dítěte, péči realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Práce je zaměřena na metodická doporučení, která by měla vést k podpoře kojení donošených novorozenců. Prvním cílem práce bylo zmapovat, zda je v nemocnici realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Druhým cílem bylo zjistit, zda je matkám po porodu umožněno přiložit dítě k prsu do hodiny po porodu. Třetím cílem bylo zmapovat, zda je v terénu realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jakým způsobem je v terénu zajištěna edukace matek, týkající se realizace 10 kroků k úspěšnému kojení. Byly stanoveny hypotézy, které zněly takto: H1 ? Skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici odpovídá metodickému doporučení dle WHO/UNICEF. H2 ? Matkám je umožněno přiložit své dítě k prsu do hodiny po porodu. Obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Dále byly položeny výzkumné otázky, které zněly takto: VO1 ? Odpovídá skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu metodickému doporučení dle WHO/UNICEF? VO2 ? Jaký je názor matek na realizaci 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu? Obě dvě výzkumné otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní výzkumná část práce byla zpracována formou dotazníkového šetření zaměřeného na matky po porodu, po dobu jejich pobytu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Pro kvalitativní výzkumnou část práce byly zvoleny strukturované rozhovory, vedené v terénu s matkami, které byly šest měsíců po porodu. Z výsledků výzkumu vyplívá, že v nemocnici i v terénu je 10 kroků k úspěšnému kojení skutečně realizováno. Matkám je po porodu umožněno přiložení dítěte k prsu do hodiny po porodu. Pokud nedošlo do jedné hodiny po porodu k přiložení dítěte k prsu, dostaly matky adekvátní informace, jakým způsobem stimulovat a udržet laktaci. V terénu respondentky uváděly, že byly edukovány sestrou a pediatrem. Všechny dotazované respondentky v terénu se shodují v názoru, že realizace 10 kroků k úspěšnému kojení, je na dobré úrovni. Výsledky výzkumného šetření mohou být přínosem a motivací pro práci ošetřovatelského personálu na oddělení šestinedělí a roomingu. Výsledky tak mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o kojící matky a novorozence. V terénu mohou být výsledky výzkumu použity pro zkvalitnění edukace matek o kojení, jak v těhotenských poradnách, tak i v předporodních kurzech. Výsledky práce by mohly sloužit k vypracování jednoduchého a uceleného manuálu, letáku či internetové stránky pro matky, které budou mít k dispozici u svého ošetřujícího gynekologa, v porodnici na ambulanci, na oddělení šestinedělí, nebo ve chvíli kdy budou již v domácí péči a budou mít přístup k internetu.
Spokojenost a pracovní chování
FRYDRYCHOVÁ, Václava
Bakalářská práce se snaží definovat pracovní spokojenost se vztahem k pracovnímu chování. Teoretická část se opírá o poznatky z odborné literatury. Součástí práce je i dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjištění celkové pracovní spokojenosti a nejdůležitějších faktorů, se vztahem k pracovnímu chování.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 280 záznamů.   začátekpředchozí192 - 201dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.