|
|
Menšiny v českém a polském právu
Řezníková, Sylva ; Pomahač, Richard (vedoucí práce) ; Adamec, Martin (oponent)
Menšiny v českém a polském právu Abstrakt Tato práce se věnuje srovnání právní úpravy postavení národnostních a etnických menšin v českém a polském právu. Tyto dvě jurisdikce byly zvoleny pro částečnou podobnost právních kultur, jazykovou spřízněnost obou zemí a srovnatelnou novodobou právní historii. Analýza se zaměřuje na srovnání poskytování právních záruk národnostním a etnickým menšinám v obou zemích a odhaluje, že přes podobné rysy právních kultur je mezi českým a polským právním systémem ochrany menšin řada odlišností. V obou zemích jsou základní záruky menšinám poskytnuty ústavou a dále jsou hlavní záležitosti systematicky upraveny v zákonech věnovaných výlučně národnostním a etnickým menšinám, v České republice je to zákon o právech příslušníků národnostních menšin, č. 273/2001 Sb., v Polsku je takovým zákonem Zákon ze dne 6. ledna 2005 o národnostních a etnických menšinách a regionálním jazyce (Sb. z. z 2005 r. Č. 17, poz. 141, Č. 62, poz. 550). Oba zákony upravují obdobné oblasti, tedy vzdělávání v menšinových jazycích, právo na rozšiřování a přijímání informací v menšinových jazycích, právo na vícejazyčné názvy a označení, právo na užívání jména a příjmení v jazyce menšiny a právo na užívání menšinového jazyka v jednání před státními orgány a soudy. Menšinové zákony v obou zemích také upravují...
|
|
|
The right to participate as part of the European protection of national minorities.
Pál, Ádám ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Petráš, René (oponent)
Právo na participáciu ako súčasť európskej ochrany národnostných menšín práca sa zaoberá problematikou práva národnostných menšín na efektívnu participáciu, predovšetkým vo svetle európskej regionálnej úpravy menšinového práva. Hlavným cieľom práce je vymedziť, akými konkrétnymi postupmi a prostriedkami môžu štáty zabezpečiť účinnú účasť menšinových príslušníkov v rôznych oblastiach spoločenského života. menšín, prijatý na pôde Rady Európy, ktorý obsahuje dodnes jediné právne záväzné garantujúce menšinám právo na účinnú účasť na európskej úrovni. Samotná práca je rozdelená na štyri časti. Úvodná časť práce poskytuje pohľad na participačné právo vo všeobecnom zmysle v kontexte medzinárodnej ochrany ľudských práv. čas univerzálnej a regionálnej ochrany národnostných menšín, prípadne tiež v iných medzinárodných dokumentoch, ktoré môžu byť relevantné z hľadiska menšín časti práce sa už sústreďujú na vyššie zmienený Rámcový dohovor. Tretia časť sa výhradne zameriava na článok 15 Rámcového dohovoru, ktorý má menšinovým príslušníkom zaručiť účinnú účasť na verejných záležitostiach kultúrnom živote spoločnosti. Autor v tejto časti práce analyzuje charakter uvedeného ustanovenia a jeho význam vo vzťahu k ostatným menšinovým právam. Táto časť práce tiež odhaľuje, že zmluvným štátom vyplýva z článku 15 iba povinnosť...
|
|
| |
|
|
Representation of National Minorities in the Parliaments of the Post-Yugoslav States
Ďurišová, Johana ; Höfer, Karel (vedoucí práce) ; Šárovec, Daniel (oponent)
Skúmanie štátov bývalej Juhoslávie je vďaka nesustále pretrvávajúcemu napätiu a sporom medzi jednotlivými etnickým skupinami naďalej aktuálnou témou. Nesporne dôležitým faktorom pri zmierňovaní medzietnického napätia je inkluzívna politika voči národnostným menšinám, ktorá môže predchádzať pocitu vylúčenia a marginalizácii menšinových záujmov najmä legálnou podporou reprezentácie národnostných menšín v parlamente. Takáto forma reprezentácia dáva národnostnej menšine možnosť podieľať sa na tvorbe politiky, rozhodovacom procese a deľbe moci a získať sebavedomie, že jej záujmy sú zastupované. Práve reprezentácia národnostných menšín v štátoch bývalej Juhoslávie je vpredmetom výskumu tejto bakalárskej práce, pričom na reprezentáciu je nahliadané najmä z hľadiska toho, akým spôsobom získavajú národnostné menšiny kreslá v parlamente a aký vplyv má volebný systém a jeho špecifické opatrenia na výsledné zastúpenie národnostných menšín v legislatívnom orgáne. Hlavným cieľom práce je tieto podmienky nadobúdania deskriptívnej reprezentácie navzájom porovnať a zároveň porovnať vplyv jednotlivých volebných systémov a špeciálnych opatrení využívaných v danej oblasti na mieru zastúpenia národnostných menšín v jednotlivých parlamentoch. Pre porovnanie daných reálii je využívaná komparatívna metóda. V úvode práce sú...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vnímání kulturních odlišností u dětí s odlišným mateřským jazykem a u dětí pocházejících z bilingvního prostředí
Halámková, Kamila ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Vnímání kulturních odlišností u dětí s odlišným mateřským jazykem a dětí pocházejících z bilingvního prostředí je případovou studií na konkrétní základní škole. V teoretické části se zabývá metodikou vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, než je čeština a metodikou vzdělávání žáků, žijících v bilingvním prostředí. Dále je zde vysvětlena kulturní odlišnost, identita střetávání kultur. Práce se také zabývá problematikou národnostních menšin v ČR, stereotypy a nálepkováním. Praktická část je zaměřena na zjištění, zda žáci s odlišným mateřským jazykem a žáci z bilingvního prostředí vnímají kulturní odlišnosti na konkrétní základní škole. Jakým způsobem jim škola a pedagogové napomáhají k začlenění se do běžné výuky. Klíčová slova odlišný mateřský jazyk, bilingvní prostředí, kulturní odlišnost, stereotypy, předsudky, identita, národnostní menšina, nálepkování
|
|
|
Cizíma očima - série publicistických rozhovorů s cizinci žijícími v České republice
Schönová, Kristýna ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Cizíma očima: série rozhovorů s cizinci žijícími v České republice" se skládá z teoretické a praktické části. Praktickou část tvoří publicistické rozhovory s pěti cizinci trvale žijícími v České republice. Rozhovory jsou doplněny o portrétní fotografie a výsledek je prezentován formou fotoknihy. Teoretická část zasazuje rozhovory do kontextu a seznamuje čtenáře s problematikou migrace v České republice se zaměřením na dobrovolnou a trvalou migraci. V první kapitole jsou definovány pojmy jako je migrace, migrant a cizinec a jsou popsány různé druhy migrace. Dále jsou rozebrány příčiny a dopady migrace. Autorka následně prezentuje statistické údaje týkající se cizinců v České republice a porovnáním dostupných výzkumů rozebírá, jak jsou cizinci vnímáni českou veřejností. Poslední kapitola se věnuje mediálnímu obrazu cizinců, analyzuje současný způsob, jakým média o cizincích informují a stereotypy, které se v souvislosti s nimi objevují. Na závěr jsou rozebrány i některé z novinářských zásad při zobrazování migrantů. Práce má za cíl přiblížit běžný život cizinců a nabídnout pohled odlišný od toho, který je v médiích prezentován nejčastěji.
|
|
| |
|
|
Právní postavení menšin v Rusku
Ullmannová, Nicola ; Petráš, René (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Název práce: Právní postavení menšin v Rusku Tato práce je přehledem právního postavení menšin na území Ruska a jejich vzájemnou interakcí s dominantním národem v jednotlivých dějinných etapách. Jejím předmětem je zkoumání proměn postavení menšin v oblasti práv politických, kulturních, jazykových, náboženských, a také základních lidských práv. To je kladeno do historického kontextu a je zkoumán vliv menšinové politiky státu na státní integritu včetně hodnocení přiměřenosti státoprávního uspořádání potřebám národnostních menšin. Prostor je věnován také administrativnímu členění země, které hraje v ruských poměrech důležitou úlohu. Hodnoceny jsou klady a zápory dobové legislativy a její dopad na praktický život menšin je ilustrován na příkladech konkrétních menšin. Práce je strukturována chronologicky, přičemž prezentuje dějiny Ruska především z hlediska milníků významných pro národnostní menšiny. V prvé části věnované Ruskému carství je sledováno jeho postupné rozšiřování a odlišnosti v právním postavení podrobených národů. Přibližně od poloviny 19. století směřuje ruská legislativa k unifikaci, resp. rusifikaci celé říše, přičemž jsou sledovány příčiny a dopady tohoto počínání, především tvorba národnostních hnutí spějících k nezávislosti okrajových částí říše. Začátek 20. století je pak...
|
host ::
RSS.