|
|
Biologické a sociální prediktory a koreláty lidské morálky
Kopecký, Robin
V této disertační práci se zabýváme rozličnými oblastmi biologických a sociálních faktorů ovlivňujících lidskou morálku. Spojujícím prvkem tohoto souboru čtyř studií je souběžně zájem o lidskou morálku jako tradiční filozofické téma spolu s využitím metod empirických věd, zejména biologie, behaviorálních a kognitivních věd. První studie se zaměřuje na morální algoritmy v autonomních vozidlech. Zkoumali jsme morální preference týkající se volby mezi typy softwaru, které se liší zabudovanými algoritmy pro řešení smrtelných kolizí. Příslušné typy jsou kategorizovány do tří strategií: sobecké, altruistické a konzervativní. Respondenti preferovali altruistické strategie, a tato preference se ještě posílila, pokud byla signalizována ostatním. Altruistická preference je nejvýraznější, když se vztahuje na všechny ostatní, slabší, když odráží pouze osobní volbu, a nejslabší při volbě pro vlastní dítě. Docházíme k závěru, že zveřejnění volby výrazně ovlivní jedince směrem ke společensky výhodnějšímu řešení. Druhá studie zkoumá vztah mezi infekcí parazitem Toxoplasma gondii a jejím následným dopadem na politické přesvědčení a hodnoty lidí. Nakažení účastníci vykazovali tendenci ke zvýšenému tribalismu a sníženému kulturnímu liberalismu a antiautoritářství. Statisticky odfiltrovaný vliv horšího fyzického a...
|
|
|
Česká obec sokolská a její vztah k náboženství v období meziválečného Československa
Bartl, Tomáš ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Česká obec sokolská a její vztah k náboženství v období meziválečného Československa Anotace Tato diplomová práce se zabývá vztahem Sokola a náboženství a zároveň vztahem k náboženským organizacím převážně za první republiky, přičemž využívá dobových materiálů z archivů a různých záznamů tisků, které se dochovaly do současné doby. V diplomové práci budeme moci vidět vývoj Sokola od jeho prvopočátků, přes jeho zapojení do historických událostí, zvláště jeho vztahu k náboženství a k náboženským organizacím, které v době první republiky existovaly. Práce se zabývá i proměnami v plynoucím čase na pozadí historických událostí a myšlenkovým vývojem Sokola v náboženském prostředí nejprve v Rakousko- Uherské monarchii a posléze za doby první Československé republiky až do roku 1938. Klíčová slova Sokol; náboženství; katolická církev; první republika
|
|
|
Blue Box
Šprincl, Marie ; Jančík, Alexandr (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce Blue Box navazuje na dlouhodobý projekt, který započal v roce 2013 cestou na východní pobřeží USA. Po mystickém zážitku v newyorské ortodoxní židovské čtvrti a návštěvě veřejného shromáždění Ku Klux Klanu v Gettysburgu, jsem začala kolem mytologie a ideologie xenofobních hnutí vytvářet mystifikační příběh Blue Box. V tématickém ohledu je má práce univerzální zprávou o nebezpečí extremismu v jakékoliv podobě, přičemž svým zaměřením zkoumá podstatu a mechanismy jeho původu a šíření.
|
|
|
Biologické a sociální prediktory a koreláty lidské morálky
Kopecký, Robin ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Houdek, Petr (oponent)
V této disertační práci se zabýváme rozličnými oblastmi biologických a sociálních faktorů ovlivňujících lidskou morálku. Spojujícím prvkem tohoto souboru čtyř studií je souběžně zájem o lidskou morálku jako tradiční filozofické téma spolu s využitím metod empirických věd, zejména biologie, behaviorálních a kognitivních věd. První studie se zaměřuje na morální algoritmy v autonomních vozidlech. Zkoumali jsme morální preference týkající se volby mezi typy softwaru, které se liší zabudovanými algoritmy pro řešení smrtelných kolizí. Příslušné typy jsou kategorizovány do tří strategií: sobecké, altruistické a konzervativní. Respondenti preferovali altruistické strategie, a tato preference se ještě posílila, pokud byla signalizována ostatním. Altruistická preference je nejvýraznější, když se vztahuje na všechny ostatní, slabší, když odráží pouze osobní volbu, a nejslabší při volbě pro vlastní dítě. Docházíme k závěru, že zveřejnění volby výrazně ovlivní jedince směrem ke společensky výhodnějšímu řešení. Druhá studie zkoumá vztah mezi infekcí parazitem Toxoplasma gondii a jejím následným dopadem na politické přesvědčení a hodnoty lidí. Nakažení účastníci vykazovali tendenci ke zvýšenému tribalismu a sníženému kulturnímu liberalismu a antiautoritářství. Statisticky odfiltrovaný vliv horšího fyzického a...
|
|
|
Akcentace sociální otázky u T. G. Masaryka v rámci druhé poloviny 19. století
Kozák, Vratislav ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Kubátová, Helena (oponent)
Tomáš Garrigue Masaryk 20. století je osobou, u které mezi badateli panuje všeobecná shoda ohledně charakteristiky i zařazení do dobové společnosti. Masaryk století 19. je ovšem naprosto odlišný případ. Dodnes není mezi badateli shoda v tom, jak přesně Masaryka zařadit, což mnozí zjednodušují zdůvodněním, že sám Masaryk byl v tomto směru nerozhodný, věnoval se mnoha věcem najednou a ne vždy je dokončil. Ústřední otázkou druhé poloviny 19. století byla nepochybně otázka sociální, která je pro mnohé též obtížně uchopitelná, jelikož na ní jde pohlížet buď velmi konkrétním, nebo velmi obecným způsobem. V této souvislosti se v práci zaměřuji nejen na Masarykův pohled na sociální otázku doby, ale přicházím s hypotézou, že právě sociální otázka a její princip rovnosti je ústředním motivem osoby Tomáše Garrigue Masaryka v 19. století. Navrhuji funkční Masarykův model řešení sociální problematiky doby, který je založen na zmíněném pojetí rovnosti, a to hned v několika spolu souvisejících, ale přesto dostatečně nezávislých oblastech, kterými jsou náboženství, politika, nacionalismus, společnost a vzdělání. Umístění těchto jednotlivých aspektů v rámci mého Masarykova modelu následně ověřuji skrze analýzu Masarykových myšlenek, textů a dalších badatelů, kteří se Masarykovi věnovali. Smysluplnost zvoleného...
|
|
|
Rozumová reflexe víry v teologii
Koch, Rudolf ; Salvet, Ondřej (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá teologickou reflexí nauky o poznání křesťanské víry. Pravé poznání je možné pouze s porozuměním filosofického rozumu, se kterým je víra ve vzájemném vztahu. Rozumové myšlení má svůj původ v řecko-římské moudrosti doby antiky. Cílem práce je popis teologických nauk, které se zabývají hledáním pravdy od doby starověké filosofie. Sapienciální knihy Starého zákona popisují v podobě rozlišování jednotu mezi poznáním víry a rozumovým poznání pravdy člověka. Plnost pravdy byla v dokonalosti zjevená v radostné zvěsti o Ježíši a je přístupná pouze ve světle víry. Hlavními prameny víry jsou svědectví rané doby křesťanství a vznik formulace vyznání víry. Encyklika Fides et ratio, která je primárním zdrojem této práce, spojuje filosofii s teologií. Studium filosofie je podstatnou součástí teologie a společně se podporují při hledání pravdy. Dnešní teologická reflexe zdůrazňuje důležité aspekty v otázkách o poznání podstaty člověka a smyslu života. Tato pravda je dostupná pouze při hledání Boha, které je vrcholem každé teologické reflexe. Klíčová slova Slovo, Ježíš, rozum, víra, pravda, filosofie, encyklika
|
|
|
Náboženská zkušenost a rituály v českém novopohanství
El Ouri, Filip ; Horská, Kateřina (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Předmětem této práce je prezentovat výsledky svého etnografického výzkumu v prostředí jedné z nejaktivnějších českých novopohanských organizaci - Slovanský kruh, přičemž se zaměřuji především na zachycení průběhu setkání, pořádaných touto organizací, včetně jejich rituální složky, a na to, jak popisují jejich účastníci svoji zkušenost z těchto setkání. Kromě toho se rovněž soustředím na to, jakou roli ve svém každodenním životě účastníci těmto se- tkáním a zkušenostem připisují, a jak popisují svoji další náboženskou praxi. Moje poznatky v této práci vycházejí z dat nasbíraných během mého zúčastněného pozorování na setkáních této organizace a z rozhovorů s některými účastníky těchto setkání. Klíčová slova novopohanství, Slovanský kruh, náboženství, náboženská zkušenost, rituál, etnografie, antropologie, Česká republika
|
|
| |
|
|
Náboženství v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů
Formánková, Marie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Dostál, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem výrazů s náboženským významem v záznamech Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Náboženství se projevuje v soukromě i veřejné sféře, v níž zasahuje i do politického a mezinárodního dění. Jelikož je v různých podobách přítomno i v Organizaci spojených národů, klade si práce za cíl zjistit, zdali se náboženství projevuje i v Radě bezpečnosti a případně v jakých podobách a souvislostech. Dále se snaží nalézt odpověď na otázku, zdali po roce 2001 došlo k dočasnému zvýšení počtu zmínek o náboženství. Diplomová práce kromě odborné literatury vychází z analýzy záznamů jednání Rady bezpečnosti, která se uskutečnila v období let 1996-2006. Byl vytvořen dataset obsahující ¼ jednání za dané období, což znamená 550 záznamů z celkových 1 998. Pomocí analýzy těchto dokumentů se práce zaměřuje nejen na samotný počet náboženských výrazů a jejich podobu, ale i na možné příčiny, které mohou jejich přítomnost ovlivnit. V první řadě se jedná o tematické zaměření jednání RB OSN, se kterým je pracováno jakožto s hlavním faktorem výskytu odkazů na náboženství. Práce se proto snaží zjistit, zdali opravdu představují zásadní roli a v jakých tématech se náboženské aspekty vyskytují nejčastěji. Kromě těchto aspektů se zabývá i složením aktérů účastnících se jednání a jejich...
|
|
| |
host ::
RSS.