Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 172 záznamů.  začátekpředchozí159 - 168další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv vybraných pesticidů na invaznost entomopatogenních hlístic
NERMUŤ, Jiří
Je známo, že entomopatogenní hlístovky se na zemědělské půdě zatížené používáním pesticidů a průmyslových hnojiv vyskytují v omezené míře. Jelikož se jedná o organismy s vysokým potenciálem využití v biologické a integrované ochraně rostlin, pokusila se tato práce zjistit jaký vliv mají vybrané pesticidy na invaznost a mortalitu testovaných hlístovek Steinernema feltiae, S. arenarium a S. kraussei ve vodném roztoku pesticidu. Z výsledků vyplynulo, že největší negativní vliv na oba sledované znaky mají přípravky Vydate (oxamyl) a Sulka (polysulfid vápenatý). Při použití těchto přípravků došlo k mortalitě 94,3 až 99,9 % a 93,1 {--} 99,9 % v závislosti na druhu testované hlístovky. Pokles invaznosti oproti kontrole byl v obou případech vyjádřen stupněm 3 (pokles o 50 {--} 75 %). Jako přípravky s vyšší schopností snížit invaznost lze označit Starane 250 EC (fluroxypyr), Sumithion super (fenithrothion), a Novozir MN 80 (mancozeb), naproti tomu Treflan 48 EC (trifluralin) se spíše podílí na zvýšení mortality. Dalším významným zjištěním je fakt, že na snížení invaznosti má významný vliv jen koncentrace a nikoliv doba působení pesticidu. Při pokusu o získání populace S. feltiae odolnější vůči oxamylu (Vydate) bylo dosaženo sestupného trendu u mortality a vzestupného u invaznosti hlístovky.
Vliv vybraných abiotických faktorů na křídelní polymorfismus hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata Burmeister, 1835)
ČERMÁKOVÁ, Táňa
Křídelní polymorfismus semiakvatických ploštic ovlivňují environmentální faktory, jako jsou teplota, fotoperioda, populační hustota nebo vysychání stanoviště. Určitou roli hraje v křídelním polymorfismu dalších generací také dědičnost. Mnoho observačních studií naznačuje, že klíčovým efektem je teplota, avšak laboratorní pokusy tuto hypotézu často nepotvrzují. Hlavním cílem práce bylo popsat vliv abiotických faktorů (fotoperioda, teplota a stálost stanoviště) na křídelní polymorfismus hladinatky Microvelia reticulata, doplňkově též bruslařky Gerris lacustris. Dílčí cíle zahrnovaly popis vlivu zmíněných abiotických faktorů na mortalitu jedinců a délku larválního vývoje. Jedinci obou druhů byli chováni v kombinacích dvou úrovní teploty, fotoperiody a stálosti stanoviště (celkem tedy v osmi tzv. treatmentech) od prvního instaru do dospělosti. Všichni dospělci hladinatky pobřežní se vyvinuli jako apterní, tedy nebyla zaznamenána žádná odpověď křídelního polymorfismu na různé environmentální podmínky. Pravděpodobný je proto hlavní vliv dědičnosti. Bruslařky obecné se vyvinulo do dospělého stádia pouze deset jedinců, nebylo tedy možné určit vliv abiotických faktorů na křídelní polymorfismus, mortalitu a délku vývoje u tohoto druhu. Mortalitu jedinců hladinatky pobřežní průkazně ovlivnil typ substrátu. Na vlhkém filtračním papíru přežilo pouze 3,5% jedinců, kdežto ve vodním prostředí 80,5%. Oba zbývající faktory (teplota, fotoperioda) neměly vliv na celkovou mortalitu jedinců. Celkový počet přeživších samců a samic se nelišil, nelze tedy konstatovat sexuálně závislou mortalitu. Stejně tak se nelišila celková doba vývoje mezi pohlavími. Z environmentálních faktorů má na délku vývoje významný vliv teplota, jejíž zvýšení zkracuje délku vývoje jedinců M. reticulata. V každém treatmentu se nejrychleji vyvíjeli nymfy druhého instaru a nejpomaleji nymfy pátého instaru. Vzhledem k tomu, že nebyl nalezen vliv abiotických faktorů na křídelní polymorfismus hladinatky pobřežní, bylo by vhodné v dalších výzkumech zkoumat vliv dědičnosti na vývoj křídel u tohoto druhu.
Možnosti zvyšování produkce kvalitních násad lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) pro zarybňování volných vod
NEBESKÝ, Václav
Lipan podhorní (Thymallus thymallus L.) je důležitý a původní druh v České republice. V dnešní době je však lipan v našich vodách na ústupu. Je to způsobeno mnoha důvody. Především zvýšením rybářského tlaku, nevhodnými úpravami toků, znečištěním vod, zvýšeným výskytem predátorů atd. Proto je nutné věnovat tomuto problému pozornost. Hlavními cíly mé práce byla optimalizace technologie snížení povýtěrové mortality generačních lipanů. Optimalizace technologie chovu plůdku lipana podhorního (Thymallus thymallus L.). Využití uměle odchovaných násad lipana podhorního v podmínkách volných vod. Experimenty probíhaly na řece Blanici a na líhni patřící MO ČRS Husinec. Část prací byla provedena v roce 2005, většina však proběhla během roku 2006. Výsledky této práce naznačují, že je možné snížit povýtěrovou mortalitu generačních lipanů aplikací antibiotik. Problém je však s vysokými ztrátami po vysazení.
Chronologie akutního koronárního syndromu
Sitar, J. ; Střeštík, Jaroslav ; Kala, P. ; Špinar, J. ; Groch, L. ; Hlinomaz, O. ; Horňáček, I. ; Novák, M. ; Rezek, M. ; Sitar Jr., J. ; Tejc, M.
Denní počty direktních zásahů při akutním srdečním infarktu provedené na dvou kardiologických klinikách v Brně byly analyzovány z chronobiologického hlediska. Zásahy jsou nejčastější v pondělí, zatímco o víkendech nastává minimum. Jsou také častější brzo na jaře, minimum je v listopadu.
Jak vyučovat děti filosofii aneb o dívce, smrti a výsměchu, o velrybě nemluvě
Profant, Martin
Esej tematizuje problém výuky filosofie na střední škole. Zkoumá prostor, který se otevírá mezi nemožností učit na této úrovni vzdělávání filosofii jako systematickou disciplinu s testovatelným postupem osvojování si znalostí a mezi citlivostí mladých lidí k nesmiřitelným krutostem světa. Využívá přitom modelově výklad o smrtelnosti jako bytostném rozlišovacím rysu mezi člověkem a zvířetem.
Úmrtnost spojená se stresem z horka v ČR - první výsledky
Kyselý, Jan ; Huth, Radan ; Kříž, B.
Analýza úmrtnosti spojené se stresem z horka v ČR hledá odpovědi mj. na následující otázky: (i) jaká prahová hodnota teploty (nebo jiné proměnné vázané na teplotu a vlhkost) musí být překročena, aby byla pozorována zvýšená úmrtnost spojená s horkem, v závislosti na ročním období; (ii) jaká meteorologická proměnná (nebo index) vysvětluje největší část nárůstu úmrtnosti, a jaký je nejlepší model mezi meteorologickými proměnnými a úmrtností; (iii) jaká je závislost úmrtnosti spojené se stresem z horka na věkové skupiny a pohlaví; a (iv) zda synoptický postup založený na klasifikaci vzduchových hmot vede k lepším výsledkům než tradiční metody. Analýza pokrývá období 1992-2000, během něhož se v ČR vyskytlo několik mimořádně horkých letních období.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 172 záznamů.   začátekpředchozí159 - 168další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.