|
|
Geny rezistence obilnin proti houbovým chorobám a metody pro jejich detekci
Stuchlíková, Šárka ; Dumalasová, Veronika (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá možnostmi detekce genů rezistence k houbovým chorobám u původních evropských obilnin, jako jsou pšenice, ječmen, žito a oves. Podává přehled o nejdůležitějších genech rezistence pro šlechtění. Význam genů rezistence hodnotí na základě škodlivosti jednotlivých houbových chorob obilnin a také významu jednotlivých druhů obilnin. Popisuje možnosti detekce genů rezistence pomocí molekulárních markerů a srovnává různé typy molekulárních markerů. Hledá odpověď na otázku, ve kterých případech šlechtění na rezistenci a tedy i využití molekulárních markerů přináší největší užitek.
|
|
|
Vývoj molekulárních selekčních markerů pro detekci obnovitelů fertility pro systém CMS Shaan 2A
KARBANOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá vývojem molekulárních selekčních markerů pro detekci obnovitelů fertility pro systém CMS Shaan 2A u řepky pomocí molekulárních technik. V práci jsou popsány použité molekulární techniky, jako je technika izolace DNA, polymerázová řetězová reakce a technika návrhu primerů pro detekci obnovitelů fertility. Byly navrženy specifické primery pro PCR amplifikaci sekvencí genu Pentatricopeptide repeat (PPR) superfamily protein a genu Tetratricopeptide repeat (TPR)-like superfamily protein, které byly následně osekvenovány. Na základě zjištěných sekvenčních odlišností mezi rostlinami, jež byly podle fenotypu určeny jako obnovitelé fertility, sterilními matkami a udržovateli sterility byla navržena metodika pro detekci obnovitelů fertility.
|
|
|
Molekulární markery pro detekci genetické variability přírodních populací forenzně významných druhů bzučivkovitých (Calliphoridae, Diptera)
KLOJDOVÁ, Martina
Tato práce byla zaměřena na výběr molekulárních markerů pro detekci genetické variability 4 různých druhů z čeledi Calliphoridae významných pro forenzní entomologii. Na vzorky z přirozených populací reprezentativních druhů typických pro Českou republiku (Calliphora vicina, Lucilia caesar, Lucilia sericata, Phormia regina) byla aplikována sada 8 markerů, mitochondriálních (COI, ND6, CytB, CR) i jaderných (RP S12, RP S13, RP L12, PB2). Zjištěná variabilita byla vyhodnocena a porovnána s ohledem jak na jednotlivé druhy tak i geografický původ.
|
|
|
Šíření vodních klonálních rostlin
Rydlo, Jan ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Hroudová, Zdenka (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl shrnout dosavadní poznatky o klonálním šíření vodních rostlin a srovnat možnosti a kvantitu klonálního šíření u vybraných nejvíce studovaných druhů. V první části práce jsou popsány způsoby klonálního šíření vodních rostlin za pomoci různých typů vegetativních diaspor a různých typů přenosu (vodou, zvířaty). Dále jsou popsány způsoby a možnosti šíření vodních klonálních rostlin v různých vodních systémech (říční systémy, stojaté vody) a také na různě velké vzdálenosti. V neposlední řadě jsou uvedeny antropogenní vlivy na klonální šíření vodních rostlin, které mnohdy hrají velmi důležitou roli a stojí za mnoha invazními událostmi na Zemi, reprezentovanými rychlým klonálním množením a šířením některých druhů vodních makrofyt v jejich nepůvodních areálech. V další části se tato práce zabývá metodami studia šíření vodních klonálních rostlin a zhodnocením jejich vhodnosti k použití ke studiu na různých prostorových škálách. Tyto metody a výsledky studií, ve kterých byly použity, jsou prezentovány na nejvíce studovaných druzích vodních makrofyt. Výsledky těchto prací jsou shrnuty, aby bylo možné si udělat představu, jak efektivní a na jaké vzdálenosti klonální šíření vodních rostlin ve skutečnosti je. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium genetického polymorfismu populací blýskáčka řepkového, Meligethes aeneus, v populacích s různou úrovní rezistence k insekticidům
WALTEROVÁ, Lucie
Práce se zabývá studiem populací blýskáčka řepkového s různým stupněm rezistence k pyrethroidům na molekulární úrovni. Vzorky se sbíraly ve 13 lokalitách po České republice během roku 2016. DNA brouků byla izolována pomocí CTAB PVP a Chelexu 100. Následně se populace blýskáčka řepkového odlišily na základě ISSR markerů (Inter-simple sequence repeats). Byly rozlišeny populace brouků s rozdílným profilem mikrosatelitů a výsledky se zpracovaly PCA analýzou. Celkem bylo vyzkoušeno pět ISSR primerů, z čehož reprodukovatelný výsledek vykazoval jeden primer. Na základě matice genetických vzdáleností byly PCA analýzou vzorky zařazeny do clusterů podle genetické podobnosti a byl zhodnocen vztah geografické vzdálenosti vzorků vůči rozdílnému ISSR profilu. Závěrem byla vyzkoušena amplifikace genu kódujícího sodíkové iontové napětím řízené kanály (VSSC).
|
|
|
Možnosti šíření sladkovodních plžů
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Sladkovodní plži (Mollusca: Gastropoda) patří do dvou tradičních taxonomických skupin: předožábří (Prosobranchia) a plicnatí (Pulmonata). Většina těchto plžů je charakteristická nízkou vagilitou, a proto se spoléhají především na pasivní dispersi. Jejich nejčastějšími vektory jsou ptáci a voda. Ţivočichové můžou plže přenášet jak externě, tak interně. Šíření můžeme sledovat pomocí metod přímých (metody zpětných odchytů, radiové sledování) a genetických. Pro genetické studie můžeme využít celou řadu markerů, z nichž v současnosti nejpoužívanější jsou mikrosatelity. Z výsledků studií z poslední doby vyplývá, že disperse sladkovodních plžů zřejmě není tak častá a rozšířená, jak se dříve předpokládalo. Klíčová slova: sladkovodní plži, disperse, vektory disperse, capture - mark - recapture, molekulární markery, populační genetika
|
|
|
Detekce skrytých přenašečů dědičné katarakty u psů pomocí PCR
FARKOVÁ, Barbora
Dědičná katarakta je jednou z nejrozšířenějších onemocnění očí u psů. U psů plemene Stafordšírský bullteriér došlo k tak masivnímu rozšíření této dědičné nemoci, že je v České republice zavedeno povinné testování alespoň jednoho jedince z chovného páru. Jedná se o degenerativní onemocnění čočky, kdy postižený jedinec do 3 let trvale oslepne. V České republice se již delší dobu nevyskytují jedinci postiženi touto nemocí, ale stále se objevují skrytí přenašeči, které je třeba odhalit, aby nežádoucí alely mohly být vyloučeny z genofondu. Cílem této práce bylo otestovat jednoduché metody odběrů biologického materiálu, vyzkoušet je v praxi a ověřit, zda jsou vhodné k izolaci DNA a dále otestovat alternativní metodu molekulární detekce tohoto onemocnění. Celkem byly odebrány stěry bukální sliznice od 23 psů a fen plemene Stafordšírský bullteriér. Detekce skrytých přenašečů dědičné katarakty se prováděla pomocí PCR analýzy se specifickými primery. Získané amplikony byly detekovány pomocí gelové a čipové elektroforézy a pomocí fragmentační analýzy. Detekce přenašečů byla založena na přítomnosti 2 amplikonů (detekce heterozygotů). V mé práci jsem došla k závěru, že pro detekci skrytých přenašečů je nutné používat fragmentační analýzu z důvodu rozdílu pouze jedné báze ve sledovaném úseku DNA. Gelová ani čipová elektroforéza neposkytuje tak vysoké rozlišení a není možné detekovat dva fragmenty lišící se pouze o jeden bp. Jako nejvhodnější metodu odběru DNA jsem zvolila stěry bukální sliznice cytologickým kartáčkem a izolaci DNA metodou chelex s následným přečištěním vzorku.
|
|
|
Potvrzení výskytu \kur{Beauveria caledonica} v NP Šumava pomocí metod molekulárních markerů
BINDER, Richard
Biologická ochrana rostlin proti hmyzím škůdcům představuje významnou alternativu vůči ochraně chemické. Jedna z velmi významných skupin, použitelných v biologické ochraně rostlin proti hmyzím škůdcům jsou entomopatogenní houby. Entomopatogenní houby jsou mikroskopické houby, které jsou schopny vyvolávat primární onemocnění hmyzích škůdců. Je to druhově velmi heterogenní skupina a celosvětově bylo izolováno a popsáno více než 750 druhů entomopatogenních hub. Mezi nejvýznamnější rody entomopatogenních hub patří rod Beauveria. V České republice byl zaznamenán výskyt rodů B. bassiana, B. brongniartii a nově, na základě této práce, B. caledonica. Tato studie je zaměřena na potvrzení výskytu B. caledonica v NP Šumava. K potvrzení výskytu byly využity analýzy založené na metodách molekulárních markerů. Molekulární markery jsou nepostradatelnou součástí vědy v oblasti mykologie zahrnující například popis kmenů, populační genetiku, detekci a identifikaci hub, fylogenetické studie a evoluční biologii. Pro tuto studii byly použity sekvenační analýzy regionů ITS, EF1- a LSU. Výstupní data těchto analýz byla použita na vytvoření fylogenetických stromů. Výsledkem je druhové zařazení zkoumaných izolátů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.