|
|
Lesní vegetace Českého krasu mezi režimy tradičního hospodaření a novodobou ochranou
Veverková, Alina ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Petřík, Petr (oponent)
Vegetace bylinného patra temperátních lesů prochází v posledních desetiletích rozsáhlými změnami dokumentovanými z různých oblastí Evropy a Severní Ameriky. V lesích nižších nadmořských výšek dlouhodobě ovlivňovaných člověkem, tzv. nížinných lesích, jsou za hlavní faktory změn považovány změna tradičního hospodaření a depozice dusíkatých sloučenin, v některých územích také vliv zvěře. V této práci byly studovány změny vegetace bylinného patra v polopřirozených lesích Chráněné krajinné oblasti Český kras, kde nejvýraznější změnou prostředí byl přechod od historicky převládajícího pařezinového hospodaření k pěstování vysokého lesa. Od pařezinového způsobu hospodaření se zcela upustilo kolem poloviny 20. století. Výzkum probíhal metodikou opakování fytocenologických snímků na nepřesně lokalizovaných plochách, pocházejících právě z poloviny 20. století. Jako metodická otázka práce bylo posouzení možné chyby ve výsledcích vlivem nepřesné lokalizace opakovaných snímků. Zachycené změny vegetace jsou v mnohém v souladu s jinde pozorovanými trendy. Podmínky prostředí se posunuly směrem k více stinným a živinově bohatším lesům. Složení vegetace se změnilo ve prospěch druhů pozdní sukcese - přibyly stínomilné a nitrofilní druhy rostlin. Pozorován byl mírný pokles celkové diverzity a zvýšení alfa-diverzity na plochách....
|
|
|
Increase of annual and seasonal air temperatures in the Czech Republic during 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Using the monthly means of air temperatures at 267 stations in the Czech Republic, the long-term change has been estimated at each station for the last 50 years. Annual mean temperatures for the whole country show a considerable increase, more pronounced than that for global temperature, however, supplemented by strong fluctuations from year to year. Long-term changes in air temperatures at different stations and in different regions vary. Stronger increase in air temperatures can be seen in Bohemia, whereas in Moravia temperature increase is not so significant. This difference is more pronounced in the winter, whereas in the summer, the differences are smaller and perhaps of opposite nature. This means that the continentality of the climate in Moravia increases, while in Bohemia it very slightly decreases. Long-term changes depend only marginally on the absolute values of annual mean temperatures at the respective station. The increase of autumn temperatures is considerably lower than that of other seasons.
|
|
|
Možné korelace mezi geomagnetickou aktivitou a globální teplotou vzduchu
Střeštík, Jaroslav
Roční hodnoty indexů geomagnetické aktivity aa byly porovnány s průměrnými roční hodnotami globální teploty vzduchu za období 1850-2012. Přes velký rozptyl vychází kladná významná korelace. Ta však pouze odráží velmi podobnou dlouhodobou změnu obou sledovaných veličin, která nemusí mít společnou příčinu. Krátkodobější změny s periodami řádově roky či desetiletí jsou u obou veličin zcela jiné a vzájemná korelace je nulová. Při porovnání kratších úseků v délce jen několika desítek let, kde se dlouhodobá změna příliš neprojeví, vycházejí korelace různé. Významná korelace nalezená pro celé období tedy není perzistentní. Není tak prokázán žádný vliv geomagnetické aktivity na globální teplotu vzduchu v kratších časových dimenzích a nelze tedy využít odhadu možného budoucího průběhu geomagnetické aktivity k předpovědi globální teploty v budoucnosti. Při použití teplotních dat z jednotlivých stanic namísto teploty globální mohou vyjít korelace jiné, ale ani tyto nejsou perzistentní. Stejně tak při jakékoli jiné volbě kratších intervalů.
|
|
|
Změna ročních a sezonních srážkových úhrnů v České republice v letech 1961-2012
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Z měsíčních hodnot srážkových úhrnů na 267 stanicích v ČR byla stanovena dlouhodobá změna těchto úhrnů na každé stanici za posledních 50 let. Celkové roční úhrny za celou republiku vykazují slabý vzrůst, který je ovšem překryt mnohem silnějším kolísáním z roku na rok. Dlouhodobá změna ročních úhrnů je na různých stanicích a v různých regionech různá. V jižních a západních Čechách přibývá srážek více, v Polabí a na velké části Moravy je pozorován spíše úbytek srážek. Dlouhodobá změna závisí jen slabě na celkovém srážkovém úhrnu na příslušné stanici či regionu. Nejvíce rostou srážky letní, naproti tomu jarní srážky klesají, v ostatních obdobích je změna nepatrná. Současně se slabě mění roční variace: maximum srážek se přesouvá z června na červenec a srpen.
|
|
|
Změna srážkových úhrnů a průtoků vody v řekách v průběhu 20. století
Střeštík, Jaroslav
Zatímco průměrné teploty vzduchu během 20. století rostly, i když doprovázeny značným kolísáním, a rostou i nadále, průměrné srážkové úhrny v Praze stejně jako v celých Čechách ve stejném období klesají. Současně klesají střední průtoky vody ve Vltavě v Praze a v Labi v Děčíně. Tento pokles je o něco méně výrazný než pokles srážkových úhrnů. To znamená, že podíl vody z atmosférických srážek, která z našeho území odtéká, mírně roste a tedy relativně menší podíl zde zůstává. Tento trend je výraznější v létě než v jiných obdobích. Rostoucí podíl vody, která z našeho území odtéká, je dán klesající schopností půdy zadržovat vodu.
|
|
|
Srážkové úhrny a vydatné srážky v pražském Klementinu v letech 1805-2007
Střeštík, Jaroslav
V pražském Klementinu se sledují denní srážkové úhrny od roku 1805 a tato řada je do dneška nepřetržitá. U této řady, na rozdíl od řady teplotní nepozorujeme žádnou dlouhodobou změnu na způsob globálního oteplení, pouze sušší období 1850-1880 a snad slabý pokles po r. 1980. Počty dní beze srážek v jednotlivých letech neukazují žádnou dlouhodobou směnu ani periodicitu. Výskyt vydatných srážek lze popsat dvojím způsobem. Je-li vyjádřen počtem dní v roce, kdy denní úhrn srážek přesáhl 5 či 10 mm, je dlouhodobý chod výskytu vydatných srážek podobný dlouhodobému chodu ročních srážkových úhrnů. Je-li výskyt vydatných srážek vyjádřen počtem dní v roce, v nichž úhrn srážek přesáhl 1 nebo 2 procenta celkového ročního úhrnu, není pozorována žádná dlouhodobá změna ani periodicita ve výskytu vydatných srážek.
|
host ::
RSS.