|
|
Teorie podnikového řízení Šibusawy Eiičiho
Koudelková, Jana ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Cílem práce je na základě rozsáhlého zkoumání původních pramenů a další sekundární literatury analyzovat podnikové řízení japonského podnikatele a filantropa Šibusawy Eiičiho, který položil základy japonského kapitalismu. Práce obsahuje nejen analýzu Šibusawova řízení podniku, ale také ho zasazuje do širšího historického kontextu. Součástí práce je i srovnání Šibusawových studií ovlivněných konfuciánskou etikou s moderními západními teoriemi řízení. Pramenným podkladem pro tuto práci budou díla Šibusawy Eiičiho, ve kterých můžeme nalézt nadčasovost a použitelnost pro současné podmínky řízení podniku. Klíčová slova: teorie řízení podniku, liberalismus, akciová společnost, řízení lidských zdrojů, etika, zisk, vědecký management.
|
|
|
Hegelova kritika ideologie
Korda, Tomáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tato práce hledá možnosti Hegelovy kritiky liberalismu a marxismu. Nejprve definuji "Návrat k Hegelovi" či přesněji způsob, jak máme pojmout tento návrat k Hegelovi, abychom se k němu skutečně vrátili. V druhé části je této formální definici dán její obsah, to jest Hegelův pojem státu. Tento pojem byl odmítnut, jak doktrínou liberalismu, tak marxismu, a toto odmítnutí, jak se pokouším demonstrovat, může být považováno teoretickou příčinu totalitarismu. Neboli, jinými slovy, totalitarismus může být spekulativně pochopen jako manifestace tohoto odmítnutí. Tudíž, dokud žijeme v posttotalitární době, je Hegel náš současník. Poslední třetí část vysvětluje Hegelovu kritiku rozvažování (Verstand). Její hlavní důvod je, že liberalismus i marxismus jsou rozvažovací teorie státu a proto nejsou schopny pojmout stát jako objekt rozumu (Vernunft) a selhávají v poznání státu jako rozumném v sobě samém. Teoretický důsledek této analýzy je, že Hegelova kritika rozvažování může být uchopena takříkajíc jako kritika ideologie avant la lettre, pokud bude koncept ideologie náležitě redefinován.
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
|
International Monetary Fund: Trends in the Scope of Activity in 1989-2014
Szabo, Jakub ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Hlavnou úlohou tejto bakalárskej práce je vyhodnotiť možnosť ideologických zmien v MMF počas rokov 1989 až 2014. Tento cieľ je dosiahnutý preskúmavaním výročných správ publikovaných MMF, s dôrazom na najdôležitejšie nástroje využívané MMF. Témy diskutované v podmienenosti (conditionality) a dohľade (surveillance) MMF sú hlavnými indikátormi možných zmien a reforiem. Na základe existujúcej literatúry a príkladu reformy vo Svetovej Banke boli formulované štyri hypotézy. Tieto hypotézy sú venované monitorovaniu zmenám v vnímaní dôležitosti konceptov slabý štát, silný štát, dobrá správa vecí verejných a fiškálna politika. Najskôr je predstavená súčasná literatúra a definície hlavných konceptov používaných v tejto práci. Potom sú popísané dôležité nástroje MMF. Nasledovne sú opísané získané dáta. Nakoniec sú dáta vyhodnotené. S využitím metód deskriptívnej štatistiky a obsahovej analýzy táto téza dospela k záveru, že nastala významná zmena z dôrazu na slabý štát na dôraz na silný štát. Dobrá správa vecí verejných sa stala významnou témou záujmu MMF. Dôležitosť fiškálnej politiky vo výročných správach však zostala zachovaná.
|
|
|
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států
Mikušková, Radka ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států Abstrakt Práce se zabývá komparací tří evropských neutrálních států - Švédska, Švýcarska a Rakouska, konkrétně vznikem konceptu neutrality daných států a zejména proměnami politik neutrality v průběhu času. Komparované státy byly vybrány proto, jelikož se u nich původ vzniku neutrality liší. V práci je zkoumáno, k jakým proměnám politiky neutrality v průběhu času došlo, a zda se tak stalo pouze na základě nových hrozeb v mezinárodním prostředí, které byly aktuální po konci studené války, kdy se mezinárodní prostředí transformovalo z bipolárního uspořádání v multipolární. V práci bylo potvrzeno, že opravdu konec studené války měl markantní vliv na změny konceptů neutrality, které se díky novým hrozbám ve světě proměnily u všech komparovaných států.
|
|
|
Liberální politické myšlení v díle Karla Havlíčka Borovského
Jiras, Jakub ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu politického myšlení zakladatele české politické žurnalistiky Karla Havlíčka Borovského. Snaží se prokázat, že má cenu zkoumat Havlíčkovu osobnost jako relevantní součást evropského liberálního myšlení v devatenáctém století. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje dějiny liberálního myšlení do konce devatenáctého století. Druhá část práce charakterizuje Havlíčkův život s důrazem na jeho novinářskou tvorbu. Třetí a zároveň hlavní kapitola analyzuje vybrané prvky Havlíčkovy liberální filosofie. Autor je přesvědčen, že Havlíček může být považován za jednoho z myslitelů, kteří stojí na počátku cesty k sociálnímu liberalismu.
|
|
|
Antropologická kritika liberalismu u Charlese Taylora
Boudal, Jiří ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Práce představuje koncepci liberalismu Charlese Taylora, v níž je negativní pojem svobody ukotven hlouběji v pozitivním morálním ideálu autenticity. Autor nejprve zkoumá hlavní liberální motivy pro obhajobu čistě negativní svobody a Taylorovu tezi, že závisejí na atomistické ontologii. Následně toto atomistické východisko zpochybňuje a místo něj představuje Taylorův holistický přístup, který se opírá zejména o pojmy osobní identity a tzv. silného hodnocení. V návaznosti na to je představena autenticita jakožto implicitní ideál moderní identity. Autenticita je vyložena jako pluralitní morální ideál, který oceňuje jedinečnost, jakkoli obsahuje určité obecně platné morální nároky. Autor ukazuje, že autenticita není v rozporu s negativní svobodou, ale naopak ji předpokládá. Nakonec jsou představeny politické důsledky takto formulované koncepce liberalismu.
|
|
|
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...
|
|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. Připojen je rovněž i pohled Jürgena Habermase. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
|
|
Kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese
Koloušek, Martin ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
(česky) V této bakalářské práci jsou zkoumány kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese, a to komparací tohoto autora s Leonardem Trelawneym Hobhousem. Po vymezení úvod-ních pojmů je rozebrána Hobbesova konstrukce státu v jeho díle Leviathan. Následuje roz-bor vybraných pasážích díla Liberalismus L. T. Hobhouse, na kterých jsou vyloženy prvky liberalismu. Komparací obou filosofů jsou nalezeny styčné body, které jsou liberalismu vlastní, a které Hobbes do politické filosofie uvádí. Kromě prvků liberalismu jsou tak v Hobbesově díle identifikovány samotné kořeny této ideologie, což může mít význam jak pro studium a pochopení, tak pro kritiku tohoto významného ideologického směru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.