|
|
Současní myslitelé evropské krajní pravice: komparativní analýza
Olšáková, Martina ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickým myšlením současných intelektuálních představitelů krajní pravice a také mysliteli, kteří postavili ideologické základy pro moderní krajní pravici. V první části práce jsou představeny základní pojmy, se kterými krajně pravicová scéna pracuje a také způsoby její organizace. Dále se práce zaměřuje na významné zakladatele krajně pravicového myšlení Julia Evolu, Oswalda Spenglera, Carla Schmitta a Ernsta Jüngera. Další část práce je věnována charakteristice současné krajní pravice, představení ideologických pilířů, představení francouzské Nové pravice a identitárního hnutí. V poslední části práce jsou zkoumány a komparovány názory na vybraná témata hlavních představitelů intelektuální krajně pravicové scény současnosti Alaina de Benoista, Guillaume Fayeho, Renauda Camuse, Dominiqua Vennera, Götze Kubitscheka, Markuse Willingera, Armina Mohlera, Alexandra Dugina, Franca Fredy a Tomislava Suniće. Práce si především klade za cíl popsat, jak se intelektuální krajně pravicová scéna snažila adaptovat a přizpůsobit své ideologické a politické myšlení tak, aby se stalo přijatelným ve společnosti a politickém prostředí po druhé světové válce a dále jaké jsou společné a rozdílné znaky vybraných autorů na téma liberalismu, multikulturalismu a identity.
|
|
|
Democratic Peace in Theory and Practice
Olejníková, Lenka Barbora ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Rychnovská, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Demokratický mír v teorii a praxi" usiluje o to, představit Teorii demokratického míru jako teorii mezinárodních vztahů s praktickým významem pro současnou politickou praxi. Teorie demokratického míru bude nejprve analyzována jako součást širší liberální tradice v oboru Teorie mezinárodních vztahů. Následovat bude výzkum, jakou má Teorie Demokratického míru přesnou souvislost s používanými nástroji mezinárodní politiky. Hlavním cílem práce je komplexní analýza povahy Teorie Demokratického míru s důrazem na její potenciální vliv na běžnou politickou praxi mezinárodních vztahů.
|
|
|
Český novodobý konzervatismus ve světle koalice SPOLU
Rumiantceva, Iuliia ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá současný český konzervatismus v kontextu koalice SPOLU, kterou v současnosti tvoří tři politické strany (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Hlavním cílem práce je analyzovat různé přístupy ke konzervatismu v rámci koalice. Práce se skládá z teoretické a analytické části, zaměřené na vývoj konzervatismu jako ideologie a jednotlivých stranických rodin, jakož i na současnou politickou situaci v Evropě a konzervativní frakci EU. Tato práce nejprve se zabývá pojmem konzervatismu, jeho vznikem a definici pojmu. Analytická část práce se zaměřuje na analýzu konzervatismu jednotlivých stran koalice SPOLU, včetně jejich postoje k tradičním rodinným hodnotám, národní identitě a kultuře, sociální a hospodářské politice a dalším aspektům, které jsou pro konzervatismus zásadní. Následně se práce zabývá ideologickou pozici jednotlivých politických stran a poté provádí jejich analýzu. Na základě analýzy se definuje, zda jsou strany skutečně konzervativní. Práce bude také zkoumat, zda by se strany koalice mohly sloučit a vytvořit novou politickou stranu. Výzkumné otázky zní, zda lze koalici SPOLU považovat za konzervativní a zda se ustavující strany se můžou spojit do jednoho celku.
|
|
|
Berlinova pozitivní svoboda v myšlení T. H. Greena
Hulvertová, Anna ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na dva politické filozofy, kteří významným způsobem rozvinuli koncept pozitivní svobody. Isaiah Berlin je asi nejznámějším autorem rozdělujícím svobodu na pozitivní a negativní. T. H. Green, i když v dnešní době, a hlavně českém prostředí tolik známý není, byl ve své době považován za transformátora celého liberálního směru a myšlení o svobodě právě díky interpretaci pozitivní svobody. V této práci se proto snažím zjistit, zda pozitivní svoboda definovaná I. Berlinem odpovídá tomu, jak o ni ve svých dílech hovořil T. H. Green. Pozitivní svoboda je velice významný koncept v politické filozofii, stejně tak mají svůj zásadní význam oba autoři. Jejich komparace proto přináší na koncept pozitivní svobody nový pohled. Detailnější analýza jednotlivých autorů a následná komparace jejich myšlení o pozitivní svobodě ukazuje na výrazné odlišnosti mezi jejich pojetím pozitivní svobody, a tím pádem i na existenci možnosti odlišného uchopení tohoto pojmu, než je pouze obecně nejvíce známá Berlinova definice.
|
|
|
Britain in the European Communities under Prime Minister Margaret Thatcher
Šebík, Ondrej ; Lenčéš Chalániová, Daniela (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla evropská politika Margaret Thatcherové ideologicky konzervativní. Historie Britské Konzervativní strany v oblasti evropské politiky je rozporuplná. Strana, která iniciovala brexit, byla totiž stejnou stranou, která integrovala Spojené království do Evropských společenství za konzervativních premiérů Heatha, Thatcherové a Majora. Tento rozpor vyvolává otázku, jak vlastně vypadá konzervativní Evropská politika. V práci je tedy nejprve definován konzervatismus a to, jaké parametry budou použity v následném srovnání. Následně budou rozhodnutí, názory a jednání Margaret Thatcherové v rámci Evropských společenstev porovnané s těmito parametry. I když s drobnými derivacemi, práce dochází k závěru, že evropská politika Margaret Thatcherové naplňuje definici konzervativní.
|
|
|
Fenomén soudobého populismu a Donald Trump
SOUKUP, Karel
Nejprve se ve své bakalářské práci zaměřím na objasnění pojmu soudobého populismu, představím politické definice tohoto termínu, koncepty. Následně se pokusím popsat populismus v jednotlivých etapách: populismus v předvolební kampani, ve vládě a případně po ukončení mandátu. Popíši charakteristické rysy, populistickou rétoriku, argumentaci, chování a mnoho dalších aspektů, kterými disponují populističtí politici. Některé aspekty uvedu přímo na příkladech světových, evropských i českých politiků. Ve druhé části bakalářské práce se pokusím analyzovat amerického politika Donalda Trumpa a budu na příkladu jeho politického působení aplikovat teorie studované v první části práce.
|
|
|
Self-interested individuals and social order in liberal thought
Kawada, Naoki ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
in English : Liberalism is one of the most prevailing political thoughts in modern society. It is often mentioned in connection with other social systems such as democracy and market economy. But what exactly are the main characteristics of liberalism? How has liberal thought developed in modern society? The main concern in this thesis is to describe the characters of modern liberal thought from the perspective of social contract theory and of some liberal thinkers who emphasize the self-interested (or rational) individuals. Social contract theory is the hypothetical equipment for thinking about individuality (basic feature of modernity) and social order. The purpose of the first part of the thesis is to describe how self-interested individuals agree with the establishment of a sovereign. At another part, by mentioning some liberal thinkers, I will discuss the possible spectrum of the rules of government in liberal thought. The spectrum could be explained as the result of different assumption of self-interested individuals and of legitimacy in society. In the whole thesis, I will focus on two elements in society: particularity and generality. Particularity means particular interests (self-interested behavior) of individuals and generality means general interests (publicness). In comparison of...
|
|
| |
|
|
Argumentace pro přijetí univerzálního příjmu: perspektiva biomoci
Nykl, Matěj ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Petrúšek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá argumentací pro přijetí univerzálního příjmu. Jedná se o systém, kde každý občan dostává pravidelnou a nepodmíněnou finanční dávku. Historie této myšlenky je poměrně dlouhá, přičemž v minulosti byla spojená s liberálními autory. V poslední době je však univerzálnímu příjmu věnovaná narůstající pozornost. Bývá totiž někdy označován jako potenciální náprava negativních důsledků robotizace či zvyšující se nejistoty na trhu práce. V řadě případů byl také univerzální příjem experimentálně zaveden. Dnes však bývá univerzální příjem pojímán spíše jako levicový nástroj, který má zvýhodnit nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a zajistit redistribuci bohatství ve společnosti. Právě porovnání argumentů liberálních a levicových textů je záměrem této práce. Jako nástroj analýzy byl využitý koncept biomoci Michela Foucaulta, který popisuje moderní způsob vládnutí. Právě v oblastech, které se k biomoci vztahují, byly články srovnávány. Rovněž byly využity texty, které nebylo zprvu možné jednoznačně označit jako liberální či levicové. Prostřednictvím této analýzy bylo určeno, zda je jejich myšlenkový základ spíše liberální či levicový. V konečném důsledku tak došlo ke zvýraznění důležitosti některých aspektů argumentace pro přijetí univerzálního příjmu a zvýšení validity závěrů z prvotní analýzy....
|
|
|
Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberálních pravidel
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...
|
host ::
RSS.