|
|
Fyziologická odezva a pohybová aktivita při lezení u dětí mladšího školního věku
Kalábová, Monika ; Panáčková, Michaela (vedoucí práce) ; Strejcová, Barbora (oponent)
Název práce Fyziologická odezva a pohybová aktivita při lezení u dětí mladšího školního věku Cíl práce Determinace specifické spotřeby kyslíku u dětí při lezení na umělé stěně. Metody Náš výzkumný soubor tvořilo 10 chlapců a 9 dívek. Lezecká výkonnost RP se pohybovala od 4 UIAA do 5+ UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Maximální specifická spotřeba kyslíku byla měřena lezeckým testem na umělé stěně. Test obsahoval dvě cesty, první vedla v kolmém profilu (90˚) a druhá v převislém profilu (110˚). Respondenti lezli danou cestu vlastním tempem a dvakrát za sebou pro ustálení fyziologické odezvy organismu a také pro lepší simulaci reálné středně dlouhé lezecké cesty (15m). Pro standardizaci podmínek měl každý proband 30 sekund na spuštění a po 30 sekundách začal znovu lézt. Výsledky V lezecké cestě v kolmém profilu dosáhly dívky průměrné VO2peak 37,1 ± 4,8 ml·kg- 1 ·min-1 a v převislém profilu 40,6 ± 11,5 ml·kg-1 ·min-1 . Chlapci dosáhly mírně vyšších hodnot v obou profilech cesty 39,1 ± 4,8 ml·kg-1 ·min-1 v kolmém profilu a 42,1 ± 2,6 ml·kg-1 ·min-1 v převislém profilu. Průměrná peaková srdeční frekvence během lezení v kolmé cestě u dívek dosáhla k 179 ± 10 tepy·min-1 a u chlapců byla tato hodnota 170 ± 14 tepy·min-1 . V převislé variantě u souboru chlapců se hodnota skoro...
|
|
| |
|
|
Fyziologické charakteristiky juniorských elitních sportovních lezců
Přikrylová, Tereza ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Nováková, Lenka (oponent)
Název: Fyziologické charakteristiky juniorských elitních sportovních lezců Cíle: Cílem práce je charakterizovat somatické a kondiční vlastnosti sportovních elitních lezců v juniorské kategorii. Metody: Testování se účastnilo 17 juniorských elitních sportovních lezců a lezkyň ve věku 13 - 19 let s výkonností 8-10 UIAA. Zjišťovali jsme data ohledně věku, doby lezecké praxe, objemu tréninku týdně a aktuální lezecké úrovně. Dále lezcům byla změřena tělesná hmotnost, výška a složení těla a byly provedeny testy měřící silové schopnosti a flexibilitu. Výsledky: U testů silových schopností a flexibility byly naměřeny podobné hodnoty jako v předchozích studiích. V relativní síle stisku muži dosáhli výkonu 0,75±0,04 a ženy 0,68±0,08. V testu výdrže ve shybu muži dosáhli výkonu 76,3±16,8 s a ženy 58,0±11,3 s. Ve visu na liště dosáhli muži velmi dobré výdrže 78,2±13,8 a u žen byl tento výkon ještě lepší, 91,0±19,4 s. U silových testů se nepotvrdila korelace s výkonem (r = - 0,23) u RP a (r = -0,30) u OS. Ale u testu flexibility - nasednutí, byla korelace velmi silná, u RP (r = 0,80) a u OS (r = 0,78). Závěr: V této studii se prokázalo, že mladí lezci vykazují podobné somatické a kondiční charakteristiky jako dospělí elitní lezci. Klíčová slova: lezení, silové schopnosti, flexibilita, antropometrie
|
|
|
Plán lezeckého centra ve Velimi
Váňová, Monika ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název: Plán lezeckého centra ve Velimi Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce je zpracování podnikatelského plánu na výstavbu lezeckého centra v obci Velim. Cílem teoretické části bude shrnutí a popis teoretických východisek pro praktickou část. V praktické části práce bude potřeba nejdříve zjistit pomocí nákladů a předpokládaných příjmů, jak výhodná je stěna z hlediska podnikatelského sektoru. Dílčím cílem bude vytvoření jednotlivých analýz, především analýzy konkurence a druhým dílčím cílem je plán stěny v sektoru neziskovém. V rámci tohoto cíle bude vytvoření lezeckého spolku. Metody: V práci byla použita popisná analýza základních pojmů a východisek pro praktickou část práce. V praktické části jsme použili analýzy konkurence, SWOT, PEST. V rámci praktické části bylo nutné najít vhodný prostor, vytvořit podnikatelský plán. Kvůli objektivním informacím jsem také kontaktovala majitele některých stěn, abych se dozvěděla, jestli získali nějakou dotaci, jakou formu podnikání zvolili a jaká je jejich návštěvnost. Výsledky: Výsledky budou sloužit pro možnou realizaci lezeckého centra v budoucnu, ať už bude centrum vybudováno mnou, nebo někým jiným. Podle výpočtů v kapitole 7 a v jejích podkapitolách jsem zjistila, že lezecké centrum bude především díky kroužkům pro děti a mládež a kurzům pro dospělé...
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití MOXY monitoru pro hodnocení oxygenace flexorů prstů při stupňované lezecké zátěži
Zaťková, Alžbeta ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Gajdošík, Jan (oponent)
Název: Využití MOXY monitoru pro hodnocení oxygenace flexorů prstů při stupňované lezecké zátěži Cíl: Cílem práce bylo posoudit dynamiku svalové oxygenace pomocí MOXI monitoru a Portamonu při stupňované lezecké zátěži. Metody: Testování se zúčastnilo 19 jedinců (14 mužů (M) a 5 žen (Ž), věk 29,5± 8,5M, 26,5±5,7 Ž hmotnost 70,2±7,9 M a 58,1±2,4 Ž, výška 176,9±5,6 cm M, 170,2±1,3 cm Ž, délka lezecké praxe 12,1±7,1 let M 9,8±4 Ž, výkonnost na škále Union International des Associations d'Alpinisme (UIAA) 6+ až 10 M a 7 až 9 Ž). Lezci podstoupili zkušební lezení na lezeckém ergometru při submaximální zátěži (vertikála, 9 m/min) a stupňovaný lezecký test do subjektivního maxima. Posuzovala dynamika tkáňové saturace u flexoru digitorum profundus (FDP) a extensoru digitorum communis (EDC) pomocí blízké infra-červené spektroskopie přístrojem MOXY a Portamon. Výsledky: U 5 z 19 testovaných nebylo možné pomocí záznamu z MOXY určit zlom okysličení. Při srovnání s Portamonem se rozdíl zlomu okysličení pohyboval od 0- 9ř. Závěr: Z důvodu nejasného zlomu v okysličení u některých respondentů a malé shody s přístrojem Portamon nelze použít MOXY pro hodnocení zlomu v okysličení při stupňované lezecké zátěži. Klíčová slova: lezení, NIRS, kyslík
|
|
|
Vývoj zlepšení svalové síly, koordinace a rychlosti ve sportovním lezení u dětí v mladším školním věku
Pfeiferová, Zuzana ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název: Vývoj zlepšení svalové síly, koordinace a rychlosti ve sportovním lezení u dětí v mladším školním věku Cíle: Cílem této diplomové práce je zjistit, zda dojde ke zlepšení svalové síly, koordinace a rychlosti u dětí v mladším školním věku, které navštěvují kroužek sportovního lezení a porovnat dané výsledky s kontrolní skupinou. Dalším cílem je naznačit souvislost mezi jednotlivými zkoumanými parametry. Metody: Jedná se o kvantitativní studii - o kvaziexperiment, kterého se zúčastnilo 28 probandů ve věku 7-11 let. Ti byli záměrně vybráni a rozděleni do dvou skupin (lezci, nelezci). Bylo provedeno měření koordinace pomocí osmi speciálních testů, měření svalové síly pomocí tří speciálních lezeckých testů a měření rychlosti lezení na dané cestě. Měření byla provedena dvě s odstupem 3 měsíců - v říjnu 2019 a v lednu 2020. Výsledky: Statisticky významné zlepšení (p<0,001) bylo zaznamenáno v koordinaci, konkrétně v rytmické schopnosti. Další zlepšení, která již ale nedosáhla hladiny statistické významnosti, byla zaznamenána v koordinaci v testech pro diferenciační schopnost, orientační schopnost, schopnost přestavby; dále v testech pro svalovou sílu - výdrž ve shybu na hrazdě, výdrž ve visu na liště a v rychlosti lezení. Střední závislost byla nalezena mezi rychlostí lezení a maximální svalovou...
|
|
|
Rozdíly v odpočinkovém chování na pastvě a ve stáji u krav bez tržní produkce mléka ve vybraném chovu
Ostrý, Tomáš
Cílem práce bylo porovnat rozdíly v odpočinkovém chování na pastvě a ve stáji u krav bez tržní produkce mléka. Odpočinkové chování zahrnovalo frekvenci stání a ležení, u ležících krav byla dále zjišťována lateralita (preference levého či pravého boku) a orientace hlavy ke světovým stranám. Pozorování proběhlo během jednoho kalendářního roku (prosinec 2015 až listopad 2016), na statku rodiny Ostrých, v Kozlově u Bystřice nad Pernštejnem. Pozorovány byly krávy bez tržní produkce mléka, převážně kříženky masných plemen a to vždy jeden den v měsíci od 7 do 19 hodin. Celkem bylo vyhodnoceno 1391 případů. Při porovnání rozdílů v odpočinkovém chování krav v závislosti na technologii, krávy v zimovišti oproti pastvě průkazně více stály (p < 0,05), oproti tomu podíl ležících krav byl jak v zimovišti, tak i na pastvě téměř shodný (p > 0,05). Při hodnocení vlivu teploty, krávy s vysokou statistickou průkazností (p < 0,01) stály více při nižších teplotách (do 5 °C), než při teplotách vyšších (15,1 < °C). Dále byl zjištěn statisticky průkazně větší podíl ležících krav v teplotním pásmu 15,1 < °C, než v teplotních pásmech do 5 °C a 5,1 až 15 °C. Krávy v teplotním pásmu 15,1 < °C preferovaly bez statistické průkaznosti spíše levý bok, v pásmech do 5 °C i 5,1 až 15 °C preferovaly bok pravý. Při hodnocení vlivu relativní vlhkosti vzduchu, krávy s vysokou statistickou průkazností, s narůstající relativní vlhkostí vzduchu více stály a méně se věnovaly ostatním činnostem. Procentuální zastoupení ležících krav bylo ve všech vlhkostních pásmech téměř shodné. Krávy ležící na pastvě, se statisticky vysokou průkazností orientovaly hlavu převážně na západ, případně na severozápad nebo jih. V zimovišti ležící krávy orientovaly hlavu, se staticky vysokou průkazností, převážně k východu, případně severu nebo jihu. U ostatních kategorií (jalovice a telata) nebyl v závislosti na technologii zjištěn statisticky průkazný rozdíl v odpočinkovém chování, kromě laterality, kdy jalovice, se statistickou průkazností, preferovaly na pastvě pravý bok více, než v zimovišti. U telat byla zjištěna preference pravého boku na pastvě a levého boku v zimovišti.
|
|
|
Vliv ročního období na etologické projevy krav českého strakatého skotu na pastvě ve vybraném chovu
Neudertová, Miroslava
ABSTRAKT Cílem práce bylo vyhodnocení vlivu ročního období na chování krav. K tomuto účelu byl proveden pokus na farmě soukromého chovatele, kde jsou chovány krávy plemene český strakatý skot. Pokus proběhl v období jednoho kalendářního roku (leden 2016 až prosince 2016). Sledování bylo vždy jednou za měsíc. Stádo bylo pozorováno pouze na pastvině. Začátek sledování byl vždy v 11:00 hodin (tedy hodinu po příchodu první krávy na pastvinu) a v 15 minutových intervalech pokračoval až do doby, kdy stádo pastvinu opustilo. Pozorování probíhalo metodou skupinových snímků do etogramu. Celkem bylo vyhodnoceno 2424 individuálních pozorování. Sledované chování zahrnovalo základní životní projevy zvířat a to stání a ležení. Stání zahrnovalo rovněž ostatní životní projevy (pasení, chůzi, příjem vody, kojení, močení, kálení a komfortní chování). Ležení pak zahrnovalo preferenci pravé a levé strany (lateralitu). Současně byly sledovány klimatické podmínky a to teplota vzduchu (°C) a relativní vlhkost vzduchu. Bylo zjištěno, že v zimním období v se krávy nejméně věnovaly příjmu krmiva (p < 0,05), pití (p < 0,01), pohybu (p < 0,01) a komfortnímu chování (p < 0,01). Naopak se těmto aktivitám věnovaly krávy v období letním a jarním. Dále bylo zjištěno, že v jarním a zimním období krávy při ležení preferovaly spíše levý bok (p < 0,01), oproti tomu v letním a podzimním období spíše dávaly přednost při ležení boku pravému (p < 0,05).
|
host ::
RSS.