Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Impact of a hospital palliative care team on costs and quality of care of patients at the end of life.
Křemenová, Zuzana ; Rychlík, Ivan (vedoucí práce) ; Merta, Miroslav (oponent) ; Bužgová, Radka (oponent)
Souhrn Tato disertační práce srovnává péči v závěru života v nemocnici při zapojení paliativní péče a bez ní. Druhá část práce se zaměřuje na zlepšení kvality života nemocných používáním nástrojů s využitím pacientem reportovaných dat. Používání těchto nástrojů je doporučováno k rutinnímu klinickému hodnocení obtíží pacienta. Cíl Cílem první studie je srovnání kvality péče a nákladovosti terminální hospitalizace při zapojení paliativní péče a bez ní. Cílem druhé studie je provést překlad, kulturní adaptaci a validaci nástroje IPOS-renal, co je nástroj používaný k reportování potíží pacientů s pokročilým chronickým onemocněním ledvin. Metodika První studie byla deskriptivní studií případů a kontrol. Sledovali jsme rozdíl v denních hospitalizačních nákladech mezi skupinou pacientů zemřelých bez paliativní intervence a s ní. Jako sekundární výsledky jsme srovnávali skupiny v trvání hospitalizace, v dnech strávených v intenzivní péči, užití intravenózních antibiotik, CT/MR vyšetření, onkologické léčby, dokumentaci preferencí a limitace péče a podpory rodin umírajících. V druhé studii jsme přeložili IPOS-renal do češtiny a kulturně ho adaptovali s použitím kognitivního testování. V průběhu validační studie jsme testovali vnitřní konzistenci použitím Cronbach's alpha koeficientu, spolehlivost použitím intraclass...
Kvalita ošetřovatelské péče při aseptickém ošetřování operačních ran
KARŠULÍNOVÁ, Pavla
Diplomová práce je zaměřena na kvalitu ošetřovatelské péče při aseptickém ošetřování operačních ran. Vysoká úroveň poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, je velmi žádaný nárok, který se váže na uspokojování potřeb pacientů a zároveň se váže i na požadavky zdravotnické organizace, kde jsou pacienti léčeni. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na operační ránu a její hojení, aseptickou péči, komplikace hojení ran, nozokomiální nákazy, kvalitu ošetřovatelské péče, indikátory kvality ošetřovatelské péče a na kvalitu péče z pohledu pacienta. Empirická část má jeden vytyčený cíl: Vyhodnotit kvalitu ošetřovatelské péče na vybraných chirurgických odděleních. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny 2 výzkumné otázky. 1. Jakým způsobem dodržují sestry při převazu operační rány aseptický postup? 2. Jakým způsobem zajišťují vrchní sestry zvyšování odbornosti v ošetřování operačních ran u sester na vybraných chirurgických odděleních? Ke zpracování empirické části diplomové práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Pro sběř dat byly realizovány polostrukturované rozhovory se staničními a vrchními sestrami. Při rozhovoru vrchní a staniční sestry odpovídaly na 20 otázek. Cenné odpovědi v rámci rozhovoru poskytlo 17 sester. Z výsledků vyplynulo, že úroveň kvality ošetřovatelské péče při aseptickém ošetřování operační ran lze považovat za vysokou, jelikož se sestry používají moderní trendy a techniky při péči o operační ránu, které se následně odráží v minimálně se vyskytujících komplikacích, jež operační rány postihují. Aseptický přístup na odděleních, na kterých bylo výzkumné šetření provedeno, je pro sestry prioritní. Sestry se řídí standardními postupy, které se týkají aseptického převazování operačních ran. Vrchní a staniční sestry považují vzdělávání sester v problematice aseptického ošetřování operačních ran za velmi důležité, dohlíží na pravidelné vzdělávání sester v aseptické péči o operační ránu, nebo je samy i zařizují. Informace získané pomocí výzkumného šetření mohou sloužit jako podklad pro semináře o aseptickém ošetřování operačních ran.
Interní audit a jeho role v ošetřovatelské praxi
JINDRLOVÁ, Lenka
Současný stav: Dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je povinností každého poskytovatele zdravotních služeb zavádět do praxe interní kontrolní systém. Smyslem interních auditů je identifikovat odchylky od doporučených postupů a sjednat jejich nápravu. Cílem výzkumné studie bylo zjistit názor všeobecných sester a interních auditorů na vliv interních auditů na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče a vyhodnotit úplnost a komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace. Metodika: Design empirického výzkumu byl tvořen kvantitativně-kvalitativními postupy, technikou obsahové analýzy vybraných interních předpisů, polostrukturovaných rozhovorů a sekundární analýzou zdravotnické dokumentace (interní audit). Do kvalitativní části výzkumu se zapojilo pět všeobecných sester pracujících na Interním oddělení vybrané nemocnice Jihočeského kraje a pět interních auditorů téže nemocnice. Byla provedena obsahová analýza tří interních předpisů. V kvantitativní části výzkumu byl realizován audit 285 uzavřených ošetřovatelských dokumentací. Výsledky: Výzkumné šetření potvrdilo, že interní audity ošetřovatelské dokumentace statisticky významně zvyšují správnost vedení záznamů ošetřovatelské péče. Opakováním auditu ošetřovatelské dokumentace došlo ke zlepšení vedení dokumentace v oblasti: označení formulářů ID pacienta, standardního postupu oprav záznamů, zhodnocení rizika vzniku dekubitů, záznamu o edukaci o invazivním vstupu, návrhu preventivních opatření minimalizujících riziko pádu a záznamu o nepodání léků. Sestry a auditoři hodnotí interní audit jako vhodný nástroj k udržení a zvyšování kvality ošetřovatelské péče. Závěr: Na základě zjištěných nedostatků ve vedení ošetřovatelské dokumentace doporučujeme managementu nemocnice zvýšit frekvenci interních auditů, identifikovat kořenové příčiny chyb při vedení dokumentace a sjednat jejich nápravu. V neposlední řadě uspořádat odborné semináře na danou problematiku.
Právní aspekty a jejich reálné uplatnění v práci sester se standardizovanými ošetřovatelskými postupy
Jánská, Lucie ; Rožnovská, Ludmila (vedoucí práce) ; Vaňková, Dana (oponent)
Autor: Lucie Jánská Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Právní aspekty a jejich reálné uplatnění v práci sester se standardizovanými ošetřovatelskými postupy Vedoucí práce: JUDr. Ludmila Rožnovská Počet stran: 78 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: standardizovaný ošetřovatelský postup, kvalita péče, kompetence, právní odpovědnost Bakalářská práce je tvořena dvěma částmi, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou objasněny poznatky týkající se kvality ošetřovatelské péče, hodnocením této kvality a přináší rozbor standardizace. Zabývá se kompetencemi všeobecných sester a jejich právní odpovědností. Praktická část referuje o výzkumu, který proběhl ve velké nemocnici s účastí 91 respondentů. Referuje o jejich informovanosti, znalosti kompetencí a právním povědomí. Diskuse a závěr podávají souhrn o získaných výsledcích.
Potřeby a zkušenosti rodin s dítětem se spinální muskulární atrofií - současná situace a výzvy pro systém sociálních a zdravotních služeb v ČR
Schagererová, Iveta ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tichá, Růžena (oponent)
Práce se zabývá situací rodin, ve kterých se narodilo dítě se spinální muskulární atrofií. Toto vzácné genetické onemocnění závažně postihuje nervosvalovou soustavu dětí a zkracuje délku jejich života. V nejzávažnějších typech dochází k selhání dechových funkcí již v prvním roce dítěte. Tato práce se zaměřuje na to, jakou podporu nabízí těmto rodinám systém sociálních a zdravotních služeb v České republice. Dále zkoumá, jaké jsou potřeby těchto rodin a do jaké míry je systém schopen je saturovat. Významným prvkem je tu vnímání kvality péče z hlediska rodin v roli pacienta. Výzkum byl realizován za použití kvalitativních výzkumných metod, tou hlavní bylo polostrukturované interview mapující cestu rodin systémem sociálních a zdravotních služeb. Práce pak porovnává zjištěné zkušenosti rodin s teoriemi, legislativou a dalšími normativními rámci a navrhuje opatření pro zvýšení spokojenosti rodin se službami, které s ohledem na onemocnění dítěte využívají. Klíčová slova: spinální muskulární atrofie, vzácná onemocnění, autonomie pacienta, péče orientovaná na pacienta, cesta pacienta systémem služeb, kvalita péče.
The needs of vulnerable older people in home health care
Dostálová, Vladimíra ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Macková, Marie (oponent) ; Auer, Stefanie (oponent)
Předkládaná disertační práce, jejímž tématem jsou potřeby starších zranitelných lidí v domácí zdravotní péči, vznikla v rámci doktorského studia Dlouhověkosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a byla realizována jako součást projektu podpořeného Grantovou agenturou Univerzity Karlovy "Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči" (GA UK č. 760219). Celkovým cílem projektu tří řešitelek, kde jsem byla koordinátorem výzkumného projektu, bylo objasnit, jaké jsou potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku jak v domácí zdravotní péči, tak i v péči nemocniční, včetně potřeb pacientů žijících s demencí. Cílem této disertační práce bylo zjistit, jaké jsou potřeby starších zranitelných pacientů v domácí zdravotní péči. Tato disertační práce se skládá ze čtyř odborných článků. V době psaní této práce byly publikovány v recenzovaných periodikách dva články a dva články byly v recenzním řízení. V úvodu a závěru je práce doplněna kapitolami, které zasazují odborné články do kontextu a vytváří tak komplexní pohled na potřeby zvláště zranitelných starších lidí v domácí zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že tři ze čtyř předložených odborných článků byly publikovány (1) nebo byly v recenzním řízení (2) v mezinárodních časopisech, je...
Potřeby seniorů a problematika jejich naplňování v nemocniční péči
Bláhová, Hana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Macková, Marie (oponent) ; Kisvetrová, Helena (oponent)
Předložená disertační práce doktorského studijního programu Ph.D. oboru Studia dlouhověkosti byla zpracována a finančně podporována projektem GAUK - Grantové agentury Univerzity Karlovy č. 760219 s názvem "Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči", jehož jsem spoluřešitelkou. Uvedený výzkumný projekt je zároveň v intencích strategického záměru a dlouhodobé činnosti výzkumného týmu CELLO (Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče), který je vědeckou základnou doktorského studia Longevity Studies (Studia dlouhověkosti). Hlavním cílem projektu GAUK je poskytnout komplexní přehled potřeb zranitelných starších pacientů, kterým je poskytována zdravotní péče. Projekt je směřován do tří oblastí, kterými jsou: potřeby pacientů s demencí, potřeby geriatrických pacientů v domácí péči a potřeby geriatrických pacientů v nemocniční péči. Dílčími cíli je explorace dosavadního poznání uvedené problematiky na základě review české i zahraniční literatury. Cílem vlastního šetření je, zjištění postojů a názorů na uspokojení potřeb pohledem pacientů a zdravotníků. Praktickým cílem pak je vytvoření doporučení dobré praxe pro zdravotní péči o tyto pacienty. Disertační práce se skládá z celkem sedmi publikací. V době psaní této práce byly publikovány...
Reforma péče o duševní zdraví v České republice
Šilhanová, Andrea ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
V diplomové práci se zabývám aktuálním legislativním zakotvením zdravotní a sociální péče o duševní zdraví. Ve druhé kapitole teoretické části se věnuji klasifikaci duševních onemocnění. Třetí kapitola, z mého pohledu velmi důležitá, popisuje transformaci zdravotní a sociální péče v zahraničí. Praktickou část tvoří pilotní průzkum pro Ministerstvo zdravotnictví. Cílem bylo zjistit spokojenost klientů se sociálními a zdravotními službami, které jsou součástí procesu léčby duševního zdraví. Spokojenost byla zjišťována prostřednictvím dotazníků, které měli pacienti k dispozici u svého ambulantního psychiatra. Tyto dotazníky vznikaly u kulatých stolů, kde se sešli odborníci, pacienti a poskytovatelé služeb. Výsledkem průzkumu byla nespojenost klientů s lůžkovým oddělením psychiatrie v nemocnici. Sociální a zdravotní služby na sebe nenavazují. Experti spolu nekomunikují. Tragickým zjištěním bylo, že ambulantní psychiatr má v průměru třináct minut na vyšetření jednoho klienta. Jednoznačně Česká republika potřebuje Centra duševního zdraví, pro komplexní péči o pacienta.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.