|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Matějka, Miroslav ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Novou cestou v území vytvářím pomyslnou hranici rozdělující lokalitu na dvě části, na část krajinnou a část městskou. V části městské bude situována sportovní vybavenost, určená pro aktivní sportovní vyžití, jako fotbal, volejbal, basketbal a stávající sportoviště, jako je například sokolovna v severní části území, která má potenciál dalšího rozvoje. K veřejně přístupným sportovištím vzniká zázemí šaten a provozu. V části krajinné se rozkládá zóna určená pro relaxaci a odpočinek. Atmosféru ji zajišťuje odstup od rušné komunikace a ostatních zdrojů hluku. Zóna nabízí velké trávníkové plochy vybízející k piknikům a odpočinku po sportovních výkonech podaných na sportovištích aktivní městské zóny.
|
|
|
Zkulturnění krajiny
Michálková, Kateřina ; Trejbal, Jan (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma zabývající se krajinou a vztahem člověka k ní. Zvolené území je nepoužívaná venkovská krajina, v současné chvíli téměř bez využití. Projekt se mimo jiné zabývá návrhem místně specifických objektů, někdy až land artových instalací. Údolí Javorníky, mezi obcemi Bohuslavice u Zlína a Salaš, bylo až do 70. let rozděleno na malá pole soukromých majitelů. Se vznikem JZD se i toto údolí sjednotilo, nechalo se oplotit, vybudovala se zde napajedla a nahnal dobytek. Z původních polí se tak na několik dalších let stala pastvina. Už v 80. letech byla ale zrušena a údolí začalo chátrat. V součastnosti je toto území pouze honitbou, obhospodařovanou místním mysliveckým sdružením. To ve výsledku vypadá tak, že údolí zarůstá, většina luk se nekosí a les se šíří. Mizí průchozí cesty. O krajinu zde nemá nikdo zájem a málo kdo ji navštěvuje. Projekt mé bakalářské práce využívá čtyř zbytků napajedel rozmístěných v údolí. Betonové bloky s kovovými konstrukcemi mohou posloužit jako základy pro sochařsko-architektonické objekty. Místa která v krajině ztratila svůj význam, mohou být znovu využita a snad i napomůžou přilákat člověka zpět do krajiny.
|
|
| |
|
|
Těla
Župková, Ilona ; Kořínková, Jana (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Prostorová kompozice vycházející z reálných otisků lidského těla v okamžiku přirozené deformace o dotykovou plochu. Volná inspirace vrstevnicovými mapami. Základem jsou přímé otisky těl, které jsou převedeny do digitální podoby, upraveny na řezy a převedeny do finálního materiálu, kterým je fasádní polystyren. Povrchová úprava latexovým tmelem.
|
|
|
V lese
Pucharová Kramářová, Vendula ; Dub, Petr (oponent) ; Lahoda, Tomáš (vedoucí práce)
Mé práci předcházela tvorba fotografií v nočním lese, která pro mě byla moc důležitá kvůli pocitu tajemna a mystična. Krajinu nepřepisuji realisticky podle fotografií, stylizuji ji a schematizuji. Zajímám se o krajinu nekultivovanou, se spadenými větvemi a trouchnivými pařezy. Maluji olejem, některá místa promalovávám, jiná nechávám nahozená s patrnými malířskými gesty.
|
|
|
Malé nádrže v kulturní krajině
Királ, Martin ; Roubcová, Radka (oponent) ; Milerski, Rudolf (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se převážně zabývá studií návrhu rybníku, je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická je rozčleněna do tří hlavních kapitol. V první části se zaměřuje na vodu, jež je důležitým aspektem života na Zemi, ve vztahu s krajinou. Druhá kapitola pojednává o malých vodních nádržích, zmiňuje jejich rozdělení podle různých funkcí, zásobení vodou nebo prostředí, v nichž se nacházejí, soustřeďuje se na jejich technická řešení a velmi důležitou obnovu stávajících vodních nádrží. Poslední kapitola teoretické části se věnuje rybníkům v České republice a historii rybníkářství. Praktická část se soustředí na studii návrhu rybníku v lokalitě Zbýšov v okrese Brno-venkov, doplňují ji hydrotechnické výpočty, průvodní a technická zpráva včetně fotografie lokality.
|
|
|
Malé vodní nádrže jako součást kulturní krajiny
Portová, Nikola ; Vrba, Ing Jan (oponent) ; Milerski, Rudolf (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má sice název „Malé vodní nádrže jako součást kulturní krajiny“, avšak její zaměření je poněkud širší. Nezůstává jen u malých vodních nádrží, ale zabývá se i obnovou rybničních soustav na jižní Moravě. Úvodní kapitoly se zabývají historií hospodaření s vodou, vztah vody s krajinou a úvahy člověka a přírody. Následující kapitoly se zaměřují na funkci, technická řešení a obnovy malých vodních nádrží. Další část je věnována rybníkům v České republice, na jižní Moravě a historii rybničních soustav v Jihomoravském kraji.
|
|
|
Management krajiny třetí zóny CHKO Třeboňsko
Poborský, Patrick ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Wimmer, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce je vytvořena za účelem zlepšení managementu krajiny v území kolem obcí Břilice, Přeseka, Dunajovice a Lužnice, které spadá převážně do třetí zóny CHKO Třeboňsko. Cílem práce je vyhodnotit environmentální podmínky tohoto území a na základě získaných poznatků navrhnout opatření, která povedou ke zlepšení funkční i estetické stránky krajiny. Problémem celé oblasti je velice intenzivní zemědělské využití. Krajina je monotónně protkána ornou půdou, odvodněna a zbavena většiny krajinných prvků, čímž je negativně ovlivněn její vzhled i přirozené funkce. Teoretická část bakalářské práce se zabývá obecnou charakteristikou krajiny a jejího managementu, vodním režimem, klimatickými změnami v krajině, územní ochranou a teorií o pozemkových úpravách či ekologické stabilitě. Náplní praktické části je jednak definování a hodnocení řešeného území doplněné o rozhovory s pracovníky příslušných institucí, dále pak identifikace konkrétních problémů území a zpracování návrhů opatření pro jejich řešení.
|
|
|
Determinanty percepce krajiny u studentů středních škol
PEKAŘOVÁ, Alena
Tato práce se zabývá determinantami percepce krajiny u studentů gymnázií. V práci je percepce krajiny prezentována jako konstruktivní proces, který je determinován evolučně, ontogeneticky a také osobnostními a sociálními faktory. Žákovské miskoncepty jsou představeny jako přirozený projev procesu poznávání, je však nutné, aby učitele byli schopni existenci miskonceptů diagnostikovat a řešit. V předložené práci jsou představeny aspekty výuky, které se mohou podílet na rozvoji nejen kognitivní, ale také afektivní dimenze osobnosti a mohou tak směrovat postoje žáků k pozitivním hodnotám krajiny. Pozornost je zaměřena na současný stav výuky tématu krajina a na souvislost tohoto stavu s pojetím krajiny u studentů. Bylo zjištěno, že proměnné jako osobní postoje učitelů či vybrané aktivizující výukové metody mají souvislost s jistými postoji a kognitivními výsledky žáků.
|
|
|
Metodika identifikace kulturních artefaktů v krajině
Dohnalová, Barbora ; Fiřtová, Barbora ; Kučera, Petr ; Dohnal, Jiří ; Pavlačková, Katarína
Metodika představuje nástroj pro rozeznávání a třídění různorodých artefaktů - drobných objektů a prvků v krajině, které svou kulturní hodnotou spoluvytvářejí jedinečnost konkrétního místa a pomáhají odhalit jeho identitu. Zapracovaná typologie umožní jednoznačnou a jednoduchou identifikaci kulturních artefaktů s cílem obnovit jejich autenticitu v terciární struktuře krajiny. Následná evidence umožní vypracování přehledných podkladů s dalším využitím v cílových charakteristikách kulturní krajiny. Významným posunem je zahrnutí drobných objektů s kulturně-historickou hodnotou, které prozatím legislativní ochraně unikají. Identifikace a následná evidence umožní obcím zahrnout ke kulturně-historickým hodnotám i prvky bez ochranného režimu např. při zpracování urbanistické koncepce nebo koncepce uspořádání krajiny v rámci územního plánu.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.