Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  začátekpředchozí25 - 34dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Institucionalizace oboru stranických dějin a dějin dělnického hnutí na Filosofické fakultě UK. v letech 1953-1970
Calta, Jan ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent)
(česky) Práce se zabývá tématem utváření stranické historiografie v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Zkoumá tuto problematiku ve dvou rovinách. První rovinou je institucionalizace stranické historiografie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zmapován je vznik, vývoj a zánik katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) se zaměřením na klíčové mezníky v letech 1953 (založení katedry), 1958 (restrikce pedagogického stavu), 1964 (reorganizace, sloučení a vznik katedry dějin dělnického hnutí) a 1970 (zrušení katedry). Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení a snaze vytvořit typologický profil členů katedry, kteří patřili k nastupující generaci stranických historiků. Druhou rovinou bádání je podíl stranických historiků z katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) na utváření a formulaci nových historických narativů, které poskytovaly legitimizační rámec komunistickému projektu přeměny společnosti. Zkoumány jsou možnosti a meze stranické historiografie v dobovém politickém a sociálním kontextu a také možnosti jejího metodologického uchopení. Vývoj stranické historiografie je členěn do třech fází - fáze stalinského diskurzu, fáze poststalinského diskurzu a fáze reformního diskurzu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
Volby v reálném socialismu jakožto nástroj podmaňování
Bárta, Ondřej ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Diplomová práce klade si za cíl nabídnout možné interdisciplinární explanační schéma faktu, který je v literatuře popisován jako masová konformita občanů reálně socialistického zřízení v Československu. I v 70. a 80. letech, v době ideologické vyprázdněnosti, bylo komunistickým režimem dosahováno toho, že se drtivá většina obyvatelstva účastnila mocenských rituálů, což mohlo mít nezanedbatelné psychologické dopady. Lidem při nich bylo pravidelně připomínáno jejich pokoření se a je úkolem sociální psychologie, ze které práce vychází, aby představila koncepty schopné popsat, jakým způsobem mohlo být takové ponížení na úrovni jedincova sebepojetí zpracováváno a jaký vliv to mohlo mít na všeobecnou konformitu. U nejsymboličtějšího z rituálů, voleb, je tedy nutné rovněž zkoumat, jakou formou byly dobově prezentovány, neboť i to má vliv na míru tenze mezi vlastním jednáním a přesvědčením.
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
Party Politics in Intercivilisational Encounters : The Modernity Cleavage
Šimral, Vít ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
PhDr. Vít Šimral, LL.B. (Hons) Party Politics in Intercivilisational Encounters: The Modernity Cleavage Abstrakt Diplomová práce rozšiřuje Lipset - Rokkanův model stranické politiky založené na konfliktních liniích. Práce využívá konceptů civilizační analýzy, zejména konceptu mnohačetných modernit Shmuela Eisenstadta, k popsání vzniku proti-Západních fundamentalistických hnutí v Rusku a Egyptě na počátku 20. století. Úvodní kapitola rozebírá existující literaturu a současné trendy v hlavním proudu studií politických stran a zdůrazňuje hlavně metodologický rozchod výzkumů Západních a ne-Západních politických stran. Druhá kapitola se zaměřuje na rokkanovský proud stranickopolitického výzkumu a použití konceptu konfliktních linií mimo politický region Západní Evropy. Ve třetí kapitole je představen koncept "konfliktní linie modernity", který je založen na shodných teoretických předpokladech rokkanovské politologie a civilizační analýzy. Čtvrtá a pátá kapitola jsou empirickou analýzou dvou případů, Ruských komunistů a Egyptských Muslimských bratrů, s cílem získat z empirie teoretické poznatky pomocí jednoduchých výzkumných nástrojů komparativní a zakotvené teorie. V poslední kapitole je diplomová práce zakončena teoretickou diskuzí o obecných vlastnostech "stran modernity" a o celkovém výzkumném přínosu práce.
Stalinismus v Československu - zhodnocení výuky na středních školách v České republice
Hána, Petr ; Jirásková, Věra (oponent) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Padesátá léta mohou být považována za jedno z nejhorších období v dějinách Československa. Totalitní komunistický režim v letech 1948 až 1953 je nazýván stalinismem. Hlavním cílem práce je zhodnotit výuku období stalinismu v Československu na středních školách a částečně také zhodnotit správnost a komplexnost současných učebních osnov a výukových metod. Vedlejším cílem práce je představit a popsat stalinismus jako typický příklad totalitarismu a vymezit hlavní znaky této nedemokratické formy vlády na základě příkladu Československa v letech 1948 - 1953. Práce začíná teoretickou částí a pokračuje případovou studií až do části praktické. První kapitola klasifikuje totalitarismus, definuje historické pozadí a určuje jeho hlavní znaky. Druhá kapitola popisuje a vysvětluje stalinismus, který je typickým příkladem totalitarismu aplikovaného v Sovětském svazu, odkud se rozšířil do většiny komunistických zemí, včetně Československa. Třetí kapitola ukazuje na příkladu Československa v letech 1948 - 1953 aplikaci prvků a metod stalinismu používaných k ovládání společnosti dle sovětského modelu. Praktická část práce se zaměřuje na představení období stalinismu v Československu v učebnicích pro základní a střední školy. Je zde také obsaženo hodnocení používání aktuálních historických a politologických pojmů v...
Květen 1945 optikou deníku Mladá fronta v časové spirále 65 let
Stoszková, Šárka ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Anotace: Diplomová práce "Květen 1945 optikou deníku Mladá fronta v časové spirále 65 let" zpracovává téma osvobození Československa v květnu 1945 pomocí kvalitativní obsahové analýzy vybraných dostupných textů publikovaných v deníku Mladá fronta (Mladá fronta DNES) v průběhu 65 let od jeho založení. V práci bude hodnocen vývoj periodika od jeho založení po současnost, analýza se věnuje vývoji postojů, názorů, způsobu žurnalistického sdělení a proměny mediálního obsahu stejné události ve stejném médiu na půdorysu metamorfózy doby. Hlavním cílem práce je získat odpověď na otázku, zda může být stejná (a z historického pohledu do značné míry konstantní) událost ve stejném mediálním produktu popisována v různých časových periodách stejně a jaké faktory to ovlivňují.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   začátekpředchozí25 - 34dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.