|
|
Pohled na statut lidského embrya z filosoficko-etického hlediska
BŘEZINOVÁ, Nicola
Práce se zabývá pohledem na statut lidského embrya. Struktura práce je rozdělena do několika kapitol, které se věnují určitému tématu. V první kapitole se práce zabývá historickým pohledem na přijetí lidského embrya, ve druhé kapitole se věnuji filosofickým přijetím lidského embrya a pohledem jednotlivých filosofů na tuto problematiku. Třetí kapitola práce je věnována etickému přijetí dané problematiky. Zde je rozebírán pohled etiků na statut lidského embrya a přístup dvou základních proudů, které se v této problematice vyskytují. Následující část práce je věnována současnosti a to jak z hlediska eticko-filosofického, tak z hlediska zdravotnického. Ve zdravotnické části je zahrnuta prenatální komunikace matky s plodem a výzkum na embryonálních kmenových buňkách, který je spojen s řadou etických otázek.
|
|
|
Diferenciační potenciál buněk neurální lišty
Wróblová, Aneta ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Neurální lišta je tranzientní struktura formující se v rámci procesu neurulace, záhy podstupuje změnu fenotypu během epitelo-mezenchymální tranzice. Následně buňky neurální lišty delaminují a migrují kolektivně i individuálně do míst svého určení, kde diferencují v široký repertoár mezenchymálních i non-mezenchymálních buněčných typů. Tato práce si klade za cíl prověřit skutečný diferenciační potenciál těchto buněk na základě klíčových in vitro experimentů. Buňky neurální lišty vykazují nejen vysoce migratorní chování, ale i znaky kmenovosti, a to svou multipotencí a sebeobnovovací kapacitou. Rovněž zodpovídám otázky buněčné potence na úrovni populace neurální lišty i podél anterior-posteriorní osy. Bylo nezbytné objasnit podstatu událostí vedoucích k indukci, specifikaci, epitelo- mezenchymální tranzici a migraci buněk neurální lišty, poněvadž jsou pro diferenciační potenciál těchto buněk rozhodující. Velkou roli jak v diferenciaci, tak i v předcházejících procesech hraje genová regulační síť zahrnující vzájemně se ovlivňující signální kaskády. Studium chování a diferenciace migratorních i post-migratorních buněk neurální lišty je významné pro výzkum zabývající se regenerativní medicínou a dokonce i možnostmi léčby rakoviny či neurokristopatií.
|
|
|
Klinické aplikace kmenových buněk v léčbě neurodegenerativních onemocnění CNS
Jančová, Pavlína ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Heřmánková, Barbora (oponent)
Kmenové buňky mají díky své schopnosti diferenciovat se v různé tkáně velký léčebný potenciál. Jejich použití se zkoumá také u neurodegenerativních onemocnění, pro která je typické, že dochází k odumírání specifických skupin neuronů, jsou progresivní a kvůli složité a zatím plně nepochopené patofyziologii pro ně není účinný lék, pouze terapie prodlužující a usnadňující život pacientů. Tato práce shrnuje výsledky dokončených klinických studií a informuje o probíhajících studiích, ve kterých se aplikuje léčba kmenovými buňkami u vybra- ných neurodegenerativních onemocněních. U roztroušené sklerózy a amyotrofické laterální sklerózy má léčba kmenovými buňkami poměrně dlouhou historii, některé studie prokázaly terapii kmenovými buňkami jako přínosnou. Zatím je známo jen málo dat o účincích kmenových buněk u pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, protože první klinické studie byly dokončeny nedávno. Všechny klinické studie prokázaly bezpečnost aplikace kmenových buněk, ale nebyla u nich prokázána náhrada poškozených neuronů, jen ochrany těch zbývajících neurotrofickými a imunomodulačními látkami, které kmenové buňky produkují. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, kmenové buňky, klinické studie, roztroušená skleróza, amyotrofická laterární skleróza, Alzheimerova choroba, Parkinsonova...
|
|
|
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu diabetické retinopatie
Palacká, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Diabetická retinopatie je onemocnění sítnice způsobující nevratné poškození buněk a tím i postupnou ztrátu zraku. Současná léčba je velice omezená a spojená s četnými vedlejšími účinky. Nadějnou možností léčby degenerativních onemocnění sítnice je použití kmenových buněk. Existují různé typy kmenových buněk. Patří mezi ně embryonální kmenové buňky, indukované pluripotentní kmenové buňky a buňky z dospělého organismu, mezi které můžeme zařadit mesenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells). MSC jsou buňky nacházející se téměř ve všech tkáních dospělého organismu. Mohou migrovat do místa poškození, regulovat v sítnici průběh zánětu, potlačit vznik fibrovaskulátních jizev a nahradit poškozené buňky, jako jsou například nervové buňky, fotoreceptory a epiteliální pigmentové buňky. Aplikace MSC by tak mohla být slibnou léčbou pro degenerativní onemocnění sítnice.
|
|
|
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Česáková, Barbora ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výzkumu kmenových buněk a jeho právních aspektů. Jedná se o problematiku vyvolávající mnoho etických otázek, především díky úzké souvislosti daného tématu s problematikou práva na život a výzkumu na lidských embryích. Diplomová práce ve své úvodní kapitole definuje pojem kmenová buňka, a věnuje se jejich klasifikaci dle původu a diferenčního potenciálu. Ve druhé kapitole pak krátce shrnuje historii výzkumu kmenových buněk a zkoumá problematiku etičnosti nejen samotného výzkumu buněk, ale také metod asistované reprodukce a genových technologií. Zmiňuje také nové možnosti a medicinské metody jako je genová terapie, genová diagnostika a eugenika. V následujících kapitolách se diplomová práce soustředí na samotné právní aspekty daného tématu na české i mezinárodní úrovni. Konkrétně ve třetí kapitole zasazuje problematiku kmenových buněk do rámce dvou významných mezinárodních úmluv, a to Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o biomedicíně. V navazující čtvrté kapitole se diplomová práce dále soustředí na ochranu práva na život v České republice a na českou právní úpravu regulující postavení embrya. Zvláštní důraz je kladen na případy, kdy dochází k manipulaci s lidským embryem, ať již se jedná o jeho zničení v případech interrupce či o...
|
|
|
The effect of carbon nanostructures on human cell behavior and the role of fetal bovine serum in cell adhesion
Jannová, Martina
Uhlíkové alotropy - grafen (G) a nanokrystalický diamant (NCD) - patří mezi nadějné nanomateriály vynikající výjimečnou kombinací vlastností jako jsou vysoká mechanická pevnost, elektrická a tepelná vodivost, možnost funkcionalizace a velký poměr povrchu k objemu. Z těchto důvodů jsou G and NCD využívány kromě elektroniky také v biomedicínských aplikacích zahrnujících potahování implantátů, dopravu léčiv a genů do buněk a biosenzory. Za účelem základní charakterizace chování buněk na G a NCD byla studována adheze a proliferace osteoblastů na těchto materiálech, které byly různě upravené. Obecně lze říci, že G a NCD sloužily jako lepší substrát pro kultivaci osteoblastů než kontrolní polystyren speciálně upravený pro kultivaci buněk. Lepší adheze buněk, ale nižší proliferace, byla pozorována na NCD ve srovnání s G. Nejvíce překvapivé bylo zjištění, že hydrofobní G s nanostrukturovaným povrchem výrazně více podporoval proliferaci buněk ve srovnání s hydrofilním a plochým G a s oběma NCD (hydrofobním i hydrofilním), které měly mírně drsnější povrch. Díky zvýšené proliferaci buněk může dojít k rychlejšímu osídlení G a NCD buňkami a díky tomu k rychlejší tvorbě nové tkáně, což je žádoucí v biomedicínských aplikacích. Dále bylo ukázáno, že adheze osteoblastů byla zvýšena za počáteční nepřítomnosti...
|
|
|
Využití kmenových buněk
Kadlecová, Marcela ; Fikrová, Petra (vedoucí práce) ; Blažíčková, Kateřina (oponent)
Cílem práce je shrnutí základních informací o kmenových buňkách a nastínění jejich možného využití v medicíně. Úvodní část práce je věnována základnímu popisu kmenových buněk, jejich třídění, popisu jejich vlastností a jejich získávání. Stěžejním tématem této práce je zaměření na využití kmenových buněk v současné medicíně. Využití mezenchymálních buněk a jejich transplantace a jejich využití v léčbě artrózy a v plastické chirurgii. Využití hematopoetických, embryonálních a kmenových buněk z pupečníkové krve, které lze využít u nemocí, jako jsou například akutní leukémie, které je možné léčit alogenní pupečníkovou krví. Dále také na využití při léčbě nemocí, která jsou potencionálně léčitelné buněčnou terapií, a jejich léčba je zatím ve fázi výzkumů, jako je diabetes mellitus a Parkinsonova choroba, nebo využití kmenových buněk u předčasně narozených dětí.
|
|
|
Modelling of segment process in the plane
Pultar, Milan ; Beneš, Viktor (vedoucí práce) ; Pawlas, Zbyněk (oponent)
V práci uvažujeme konečný proces úseček v rovině, který je dán hustotou vzh- ledem k Poissonovu procesu. Tato hustota obsahuje neznámé parametry spolu s referenčním rozdělením délek, které není pozorováno. Cílem je odhadnout hodnoty těchto neznámých parametrů i hustotu semiparametrickým přístupem. Náš zadaný proces úseček není homogenní, využijeme však izotropie. Navrhu- jeme odhadování parametrů pomocí maximální pseudověrohodnosti, užíváme přitom vztahu mezi pozorovanou a referenční hustotou rozdělení délek. Vlastnosti odhadů (střední hodnota a rozptyl) jsou studovány v rámci simulační studie. V poslední kapitole přicházíme s dvěma složitějšími modely, motivovanými potřebou modelování stresových vláken v kmenových buňkách.
|
|
| |
|
|
Transport buněk mezi matkou a plodem: klinické důsledky a následky
Knížková, Karolina ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Mikrochimérismem označujeme výskyt malé populace buněk s odlišnou genetickou informací v rámci jednoho organismu, který vzniká například díky obousměrnému přenosu buněk mezi matkou a plodem během těhotenství. Jedná se o dnes velmi studovaný fenomén, jehož biologická role však není zatím přesně známa. Přítomnost fetálních buněk v těle matky je spojována s pozitivními i negativními dopady na matčino zdraví. Mikrochimérismus hraje roli například při nádorových onemocněních nebo autoimunitních chorobách a je zapojen do navození tolerance k plodu během těhotenství. V klinické praxi může být mikrochimérismus využíván při prenatální diagnostice aneuploidií nebo při predikci komplikací během těhotenství.
|
host ::
RSS.