|
|
Farmakogenomická predikce účinnosti a bezpečnosti tamoxifenu při léčbě hormonálně dependentních žen s karcinomem prsu.
Argalácsová, Soňa ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
ABSTRAKT/SOUHRN Úvod: Klinická účinnost tamoxifenu může být ovlivněná enzymy metabolizujícími toto léčivo a transportními molekulami, které se účastní systému využití tamoxifenu v organismu. Cílem mé práce bylo ověřit, zda u pacientek se sníženou aktivitou CYP2D6, danou variantním genotypem či výskytem inhibitorů v ko-medikaci, dochází ke snížení účinnosti terapie tamoxifenem. Dalším cílem bylo analyzovat vztah mezi účinností terapie tamoxifenem a polymorfismy ABCB1, u kterých se předpokládá změna transportní schopnosti P - glykoproteinu a také zjistit, zda zkoumané polymorfizmy ovlivňují vznik a výskyt nežádoucích účinků, které se vyskytují při terapii tamoxifenem. Metody: V retrospektivní studii jsme u 258 žen s hormonálně dependentním karcinomem prsu hodnotili účinnost a bezpečnost léčby tamoxifenem ve vztahu k polymorfizmům CYP2D6, ABCB1 a komedikaci. Výsledky: CYP2D6 polymorfismy a ko-medikace ovlivňující aktivitu CYP2D6 neprokázala statistický významný vliv na účinnost terapie nebo vznik a projevy nežádoucích účinků spojených s terapií tamoxifenem. Byl zaznamenán pouze trend ke zkrácení TTE u pomalých metabolizérů CYP2D6. U ABCB1 polymorfismu rs2032582 rovněž nebyl zaznamenán významný vliv na účinnost terapie, ale byl pozorován trend k prodloužení TTE u nosiček variantních alel. V případě polymorfismu...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s karcinomem prsu s intravenózním portem
Suková, Markéta ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma, které souvisí s ošetřovatelskou péčí o pacientku s karcinomem prsu se zavedeným intravenózním portem a s indikací k chemoterapii. Téma jsem zpracovávala na základě mých dlouholetých zkušeností s intravenózními porty na odběrovém centru. Karcinom prsu si stále udržuje prvenství v nádorových onemocněních a ročně na něj zemře mnoho žen. Jeho léčba vyžaduje specifika a je velice zdlouhavá. Velkým přínosem v této oblasti jsou právě intravenózní portové systémy. Při jejich používání se objevují i komplikace, které mnohdy brání rychlejšímu průběhu léčby. V závěru práce jsem popsala vyjádření pacientky a zdravotnického personálu se spokojeností s těmito dlouhodobými žilními vstupy. Cílem práce bylo poukázat na výhody a nevýhody intravenózních portů a jejich používání při léčbě onkologických pacientů. Zaměřila jsem se především na ošetřovatelské postupy a péči o intravenózní port v průběhu léčby, po léčbě a také na odběry krve související s onkologickou léčbou. Metodou práce je kazuistika u pacientky, která se dlouhodobě léčí s karcinomem prsu na onkologickém stacionáři. Informace jsem čerpala z odborné literatury, z českých a zahraničních článků a z dokumentace pacientky. Hlavním výsledkem této studie je zjištění, že intravenózní porty značně usnadňují...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientky po rekonstrukční operaci prsu metodou volného TRAM laloku
Kneiflová, Jana ; Hakenová, Renata (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
(v ČJ) Tématem této bakalářské práce je ošetřovatelská páče u pacientky po rekonstrukčním výkonu prsu metodou TRAM laloku. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části mé závěrečné bakalářské práce pojednávám o historii oboru plastické chirurgie, o anatomii a fyziologii prsu. Zabývám se zde karcinomem prsu, jehož incidence stoupá a postihuje stále mladší ženy, jeho chirurgickým odstraněním v rámci multidisciplinární léčby, následnými možnostmi rekonstrukce TRAM (Transverse Rectus Abdominis Musculocutaneous) laloky a možnými operačními a pooperačními komplikacemi. V empirické části jsem publikovala kazuistiku pacientky po radikální mastektomii a rekonstrukci TRAM lalokem a zabývala se ošetřovatelskou péčí bezprostředně po operačním výkonu na jednotce intenzivní péče a následně na pooperačním oddělení plastické chirurgie. Cílem mé práce je poukázat na specifika ošetřovatelské péče jak na jednotce intenzivní péče, tak na klasickém pooperačním oddělení u pacientek podstupujících výše zmíněný rekonstrukční operační výkonu a také na nutnost zvýšeného dohledu v pooperačním období oproti klasické rekonstrukci prsu silikonovou výplní. Závěrečnou práci jsem zpracovávala pomocí kvalitativní metody - případovou studií formou prostudováním zdravotnické dokumentace a odborné...
|
|
|
Populace buněk karcinomu prsu. Využití pro stanovení optimálního terapeutického postupu. Prediktivní model.
Kolařík, Dušan ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Kofránek, Jiří (oponent) ; Dundr, Pavel (oponent)
1 ABSTRAKT Východiska Vlastnosti populace buněk karcinomu prsu se v běžné klinické praxi využívají ke stanovení prognózy zhoubného onemocnění (prognostické faktory) a k předpovědi reaktivity nádoru na určitou léčebnou modalitu (prediktivní faktory). Nezbytným nezávislým prognostickým faktorem u žen s časným karcinomem prsu je také stav axilárních mízních uzlin. Součásti primární operace je proto také chirurgická exstirpace axilárních uzlin a jejich histopatologické vyšetření. Rozsah tohoto výkonu je variabilní, za standardní se v současné době považuje biopsie sentinelové uzliny. Je však možné, že tento typ zákroku není nejvhodnější pro všechny pacientky s primárním prsním karcinomem. Cíle práce Cílem této práce je ověřit, je-li s dostatečnou přesností možné předvídat postižení axilárních lymfatických uzlin použitím neoperační metody - tedy vyhodnocením kombinace prognostických a prediktivních faktorů samotného primárního nádoru. Nástrojem pro tuto predikci je matematický model sestavený na základě souboru údajů o pacientkách léčených pro zhoubná onemocnění prsu časných stadií. Použití tohoto modelu v každodenní praxi pak může umožnit přizpůsobení radikality zákroku v axile pro každou individuální pacientku. Pacienti a metody V této retrospektivní studii jsme použili údaje 617 žen léčených v přední...
|
|
|
Studium populačně specifických alterací v genech predisponujících ke vzniku karcinomu prsu v ČR
Judasová, Kristýna ; Ševčík, Jan (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
Karcinom prsu je celosvětově nejčastějším maligním onemocněním u žen. Zhruba 10 % všech případů je hereditárního původu. V České republice je hlavním genetickým faktorem predisponujícím ke vzniku karcinomu prsu inaktivace tumor supresorového genu BRCA1. Hlavní funkcí BRCA1 je účast na opravě dvouřetězcových zlomů. V závislosti na buněčném cyklu je toto poškození opravováno nehomologním spojováním volných konců (NHEJ) nebo homologní rekombinací (HR). Při genetickém vyšetření pacientů z vysoce rizikových rodin jsou velmi často detekovány alternativní sestřihové varianty BRCA1, jejichž klinický význam je zcela neznámý. Vysvětlení podstaty hereditární formy karcinomu prsu je přitom kritickým faktorem pro včasnou diagnostiku a cílenou léčbu tohoto onemocnění. Na základě předchozích výsledků výzkumů prováděných na Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy byly vybrány dvě alternativní sestřihové varianty opakovaně detekované u vyšetřovaných jedinců. Cílem této práce bylo posoudit vliv alternativních sestřihových variant BRCA1Δ5 a BRCA1Δ10 na opravu dvouřetězcových zlomů DNA. Po zvýšení exprese těchto alternativních sestřihových variant v buňkách modelového systému, bylo provedeno stanovení aktivity HR a NHEJ pomocí in vitro DNA reparační analýzy. Dále byla...
|
|
|
Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnéní (se zaměřením na rakovinu prsu)
Šreibrová, Lenka ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnění (se zaměřením na rakovinu prsu)" se zabývá nároky, které klade onkologické onemocnění konkrétně na ženy s diagnózou rakovina prsu. V teoretické části jsou přiblíženy charakteristiky nádorového onemocnění prsu včetně popisu jednotlivých stadií onemocnění a nároků, které jsou během nich na ženy kladeny. Zde jsou uvedeny i možnosti psychologické pomoci, kterou mají ženy k dispozici. Dále jsou v teoretické části rozpracovány možnosti léčby a jejich specifika vztažená na změny v životě ženy. Následně je zde rozpracováno téma copingových strategií a obranných mechanismů. V závěru teoretické části je pozornost věnována vlivům prodělaného onemocnění na osobní a rodinný život a změny v interpersonálních vztazích. V empirické části jsme si kladly za cíl zmapovat podpůrné psychologické a další faktory, které ženám během léčby pomáhaly nároky onemocnění zvládnout. Empirická část zahrnuje 11 individuálních rozhovorů se ženami, které prodělaly rakovinu prsu. Výzkumná metodologie je dále doplněna Dotazníkem životní spokojenosti. V rozhovoru jsme se také zaměřily na faktory zdravotnické péče, které ženám pomáhaly a které by naopak bylo možné vylepšit. Ve výsledcích kvalitativní mapující studie jsme určily dva nejdůležitější faktory,...
|
|
|
Detekce minimální reziduální choroby v kostní dřeni a periferní krvi u pacientek s karcinomem prsu.
Čabiňaková, Michaela ; Tesařová, Petra (vedoucí práce) ; Konopásek, Bohuslav (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Výskyt diseminovaných nádorových buněk (DTCs) a cirkulujících nádorových buněk (CTCs) je spojen se špatnou prognózou a zvýšeným výskytem úmrtí v důsledku onemocnění u pacientek s nemetastatickým karcinomem prsu. Cílem dizertační práce bylo stanovit DTCs v kostní dřeni a CTCs v periferní krvi u pacientek s primárním karcinomem prsu, zhodnotit korelaci výskytu DTCs/CTCs s přítomností dalších prognostických markerů a monitorovat výskyt DTCs/CTCs v průběhu léčby. Metody: Do studie bylo zařazeno 50 pacientek s primárním karcinomem prsu. K analýze CTCs z periferní krve byla použita imunomagnetická separace a k jejich detekci byl použit diagnostický kit AdnaTest Breast Cancer™ (AdnaGen GmbH, Langenhagen, Německo). Detekce DTCs v kostní dřeni probíhala pomocí imunocytochemické analýzy s pomocí pancytokeratin protilátky konjugované s FITC (monoklonální anti-cytokeratin protilátka F3418, Sigma Aldrich, USA). Výsledky: DTCs jsme stanovili u 30% (15/50) a CTCs u 22% (11/50) pacientek. Studie potvrdila, že DTC pozitivita signifikantně korelovala s velikostí primárního nádoru (p- hodnota 0,011) a infiltrací lymfatických uzlin (p-hodnota 0,002). CTC pozitivita nekorelovala ani s velikostí nádoru či infiltrací axilárních uzlin. DTCs byly převážně detekovány u pacientek ER/PR negativních a HER-2 pozitivních....
|
|
|
Lymfoterapie jako součást fyzioterapie u pacientek po ablaci mammy v ambulantní péči
Jarotková, Eva ; Horká, Bohumila (vedoucí práce) ; Vondráková, Ivana (oponent)
Autor: Eva Jarotková Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Lymfoterapie jako součást fyzioterapie u pacientek po ablaci mammy v ambulantní péči Vedoucí práce: Mgr. Bohumila Horká Počet stran: 97 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: lymfatický systém, sekundární lymfedém, karcinom prsu, komplexní dekongestivní terapie, kvalita života Bakalářská práce pojednává o lymfoterapii - komplexní dekongestivní terapii, která tvoří důležitou součást fyzioterapie pacientek po léčbě karcinomu prsu. Teoretická část podává informace o anatomii, fyziologii a patofyziologii lymfatického systému. Přibližuje problematiku karcinomu prsu, jeho diagnostiku, prevenci, léčbu a zaměřuje se na komplikaci léčby tohoto onemocnění, na sekundární lymfedém horní končetiny. Další část je věnována popisu základních pilířů komplexní dekongestivní terapie. Praktická část odhaluje využití komplexní dekongestivní terapie u konkrétních dvou pacientek po ablaci mammy s diagnostikovaným sekundárním lymfedémem horní končetiny a poukazuje na to, jak významně terapie ovlivňuje samotný lymfedém, ale i kvalitu života pacientek.
|
|
| |
|
|
Klinicko-genetické aspekty familiárního výskytu karcinomu prsuFrekvence rekurentních mutací v genech BRCA1 a BRCA2 v České republice
Matějů, Martin ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Konopásek, Bohuslav (oponent) ; Vaňásek, Jaroslav (oponent)
Úvod: Nejvýznamnějšími geny spojovanými s hereditárním karcinomem prsu a ovarií jsou BRCA1/2 a vliv na zvýšení rizika se předpokládá též u NBN. Cílem této práce je stanovit frekvenci rekurentních mutací BRCA1/2 v neselektovaném souboru pacientek s karcinomem prsu a frekvenci nejčastějších patogenních mutací NBN v ČR, zhodnotit efektivnost indikačních kritérií ke genetickému vyšetření a zvážit rozšíření spektra testovaných genů o NBN. Metody: K analýze rekurentních mutací 5382insC a 300T>G v BRCA1 bylo užito RFLP, exon 11 téhož genu byl analyzován pomocí PTT, vybraný úsek 11. exonu BRCA2 pomocí DHPLC a 6. exon NBN pomocí HRMA.Všechny zachycené mutace byly potvrzeny sekvenováním. Výsledky: V souboru 679 neselektovaných pacientek s karcinomem prsu bylo v BRCA1 zachyceno 7 mutací 5382insC, 3 mutace 300T>G a další 4 jiné mutace. V BRCA2 byly identifikovány dvě lokálně prevalentní mutace. U 730 kontrol byla zachycena pouze jedna mutace, a to 5382insC v BRCA1. Ve sledovaném úseku exonu 6 genu NBN bylo v souboru 600 vysokorizikových pacientů zachyceno celkem 5 mutací, z toho dvě 657del5 a jedna R215W; v souboru 703 neselektovaných pacientek s karcinomem prsu bylo identifikováno celkem 8 mutací, z toho dvě 657del5 a tři R215W; v souboru 915 kontrol pak bylo detekováno celkem 9 mutací, z toho dvě 657del5 a...
|
host ::
RSS.