|
|
Česká zdravotní politika po roce 2010 v kontextu Hegerovy reformy zdravotnictví
Řezníčková, Lucie ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Diplomová práce "Česká zdravotní politika po roce 2010 v kontextu Hegerovy reformy zdravotnictví" pojednává o významné institucionální změně, jež proběhla v právních normách českého zdravotnictví v období pravicové vlády, proklamující své kroky jako nutné reformy ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Cílem této práce je kriticky reflektovat vývoj české zdravotní politiky v období 2010-2013 se zaměřením na případ reformy ministra Leoše Hegera. V rámci metodického přístupu práce využívá metody institucionální analýzy, kritické diskurzivní analýzy a dalších metod analyzujících daný politický proces. Hlavním teoretickým východiskem práce je kritická sociální teorie neoliberálního přístupu, jenž ovlivňuje jednání aktérů v českém zdravotnictví. Mezi další teorie, z nichž práce vychází, patří studium zdravotnických systémů, jejich funkcí a cílů, zdravotní politiky a její změny mimo jiné v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví a mezinárodního diskurzu. Diplomová práce identifikuje argumentaci neoliberální ideologie u tvůrců české zdravotní politiky v procesu zdůvodňování reformních kroků. Vyhodnocuje rovněž nelegitimitu reformních změn neakceptací protikladného názoru vůči reformám ze strany veřejnosti či nedostatečnou reflexí mezinárodních dokumentů, k nimž se ČR zavázala. Zákonné normy představené...
|
|
|
Od životní úrovně ke kvalitě života: posuny v posuzování a měření rozvoje společnosti po krizi z roku 2008 a jejich promítnutí do politických strategií západních států
Kopečný, Ondřej ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Hartl, Jan (oponent)
V této disertační práci se zabývám změnami v posuzování a měření kvality života a rozvoje po krizi z roku 2008 a promítnutím těchto změn do politických strategií západních států. Navazuji na veřejnou debatu i na řadu knih a odborných článků, jejichž autoři se zabývali příčinami krize, reakcí vlád a mezinárodních institucí na její projevy i jejími dopady na kvalitu života západní společnosti. Cílem mé práce je zjistit, zda dramatické události z podzimu 2008 vedly k významnější změně západní společnosti a jejích institucí, jak mnozí experti, politici i společenské osobnosti na počátku krize očekávali. V této souvislosti se zaměřuji nejprve na analýzu změn na straně institucí, při níž vycházím především ze studia strategických dokumentů, knih a sborníků publikovaných po krizi a částečně též z článků otištěných ve světových médiích. Dále se zaměřuji na analýzu společenských preferencí, ke které používám data o subjektivní kvalitě života sebraná v rámci European Quality of Life Survey. Výsledky analýzy institucí ukazují, že ekonomický růst je i po krizi nadále považován za hlavní podmínku rozvoje západních zemí. Určitý posun oproti situaci před krizí lze však spatřovat ve větším důrazu na rovnoměrnější distribuci přínosů růstu a rovněž ve větší pozornosti věnované dopadům růstu na životní prostředí. To...
|
|
|
Pracovní podmínky v rozvojových zemích: vliv mezinárodních organizací
Mrázová, Michaela ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje pracovním podmínkám v rozvojových zemích v oděvním průmyslu. Jedná se o komparativní případovou studii se zaměřením na Kambodžu a Bangladéš. Případové studie těchto zemí mapují jejich oděvní průmysl, obecné i specifické problémy a míru dodržování pracovních podmínek. Cílem práce je zjistit, zda mají mezinárodní organizace vliv na zlepšování pracovních podmínek v rozvojových zemích a jaký mají vliv v porovnání s ostatními aktéry usilujícími o změnu v dané zemi. V tomto případě se pozornost zaměřila na Mezinárodní organizaci práce, jež v obou zemích vede podpůrné programy, které se ale liší tím, že v Kambodže začal před 13 lety pilotní program ILO zaměřený na monitorování soukromého sektoru, zatímco v Bangladéši donedávna existoval jen tradiční program zaměřený na veřejný sektor. Navíc jsou u Bangladéše popsány změny, kterých bylo dosaženo po zřícení budovy Rana Plaza. Práce rozebírá novátorský program ILO, který se poprvé soustředí na monitorování továren oděvního průmyslu, jeho fungování a výsledky a ptá se na roli ILO a na její směřování skrze teorii institucionální změny. Zda je možné institucionální změnou obnovit efektivitu jedné z nejstarších mezinárodních organizací tak, aby řešila problémy globalizovaného světa 21. století.
|
|
|
Institucionální analýza podpory české kinematografie
Pavlíková, Laura ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Nekolný, Bohumil (oponent)
Diplomová práce "Institucionální analýza podpory české kinematografie" prostřednictvím institucionální analýzy nahlíží a kriticky reflektuje dynamiku veřejně politických změn v přístupu k audiovizuální kultuře a její finanční podpoře z veřejných zdrojů. Subsystém audiovizuální politiky je nejdříve zasazen do širšího společenského a kulturního kontextu, a následně jsou zde identifikovány klíčové události, které ovlivnily formální instituce podpory kinematografie, jež je jedním z nejvýznamnějších odvětví audiovize. Po revoluci je kinematografie díky svému potenciálu generovat zisk pojímána neoliberální optikou a dochází tak k upozadění jejího uměleckého rozměru, schopnosti přenášet kulturní hodnoty či vzdělávat. I přes deklarované snahy státu kinematografii podporovat, veřejně politické instituce nepřinášejí koncepční řešení pro podfinancovaný systém české kinematografie, jehož fungování by mělo být ve veřejném zájmu. V posledních letech je možné sledovat změny těchto formálních institucí, které se snaží vnést do odvětví kinematografie opět kvalitativní rozměr a komplexnější pojetí, avšak bez koncepčního finančního zajištění tohoto odvětví, které stále není v podmínkách ČR ideální, nemůže být těchto cílů dosaženo.
|
|
|
Česká zdravotní politika po roce 2010 v kontextu Hegerovy reformy zdravotnictví
Řezníčková, Lucie ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Diplomová práce "Česká zdravotní politika po roce 2010 v kontextu Hegerovy reformy zdravotnictví" pojednává o významné institucionální změně, jež proběhla v právních normách českého zdravotnictví v období pravicové vlády, proklamující své kroky jako nutné reformy ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Cílem této práce je kriticky reflektovat vývoj české zdravotní politiky v období 2010-2013 se zaměřením na případ reformy ministra Leoše Hegera. V rámci metodického přístupu práce využívá metody institucionální analýzy, kritické diskurzivní analýzy a dalších metod analyzujících daný politický proces. Hlavním teoretickým východiskem práce je kritická sociální teorie neoliberálního přístupu, jenž ovlivňuje jednání aktérů v českém zdravotnictví. Mezi další teorie, z nichž práce vychází, patří studium zdravotnických systémů, jejich funkcí a cílů, zdravotní politiky a její změny mimo jiné v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví a mezinárodního diskurzu. Diplomová práce identifikuje argumentaci neoliberální ideologie u tvůrců české zdravotní politiky v procesu zdůvodňování reformních kroků. Vyhodnocuje rovněž nelegitimitu reformních změn neakceptací protikladného názoru vůči reformám ze strany veřejnosti či nedostatečnou reflexí mezinárodních dokumentů, k nimž se ČR zavázala. Zákonné normy představené...
|
|
|
Pracovní podmínky v rozvojových zemích: vliv mezinárodních organizací
Mrázová, Michaela ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje pracovním podmínkám v rozvojových zemích v oděvním průmyslu. Jedná se o komparativní případovou studii se zaměřením na Kambodžu a Bangladéš. Případové studie těchto zemí mapují jejich oděvní průmysl, obecné i specifické problémy a míru dodržování pracovních podmínek. Cílem práce je zjistit, zda mají mezinárodní organizace vliv na zlepšování pracovních podmínek v rozvojových zemích a jaký mají vliv v porovnání s ostatními aktéry usilujícími o změnu v dané zemi. V tomto případě se pozornost zaměřila na Mezinárodní organizaci práce, jež v obou zemích vede podpůrné programy, které se ale liší tím, že v Kambodže začal před 13 lety pilotní program ILO zaměřený na monitorování soukromého sektoru, zatímco v Bangladéši donedávna existoval jen tradiční program zaměřený na veřejný sektor. Navíc jsou u Bangladéše popsány změny, kterých bylo dosaženo po zřícení budovy Rana Plaza. Práce rozebírá novátorský program ILO, který se poprvé soustředí na monitorování továren oděvního průmyslu, jeho fungování a výsledky a ptá se na roli ILO a na její směřování skrze teorii institucionální změny. Zda je možné institucionální změnou obnovit efektivitu jedné z nejstarších mezinárodních organizací tak, aby řešila problémy globalizovaného světa 21. století.
|
|
|
Disciplining science : the impacts of shifting governmentality regimes on academic research in the natural sciences in the Czech Republic
Linková, Marcela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Karlova Univerzita v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Sociologie Marcela Linková Disertační práce Disciplinování vědy: dopady proměňujících se režimů vládnuti na akademický výzkum přírodních věd v České republice Český abstrakt Disertační práce Disciplinování vědy: Dopady proměňujících se režimů vládnutí na akademický výzkum v přírodních vědách v České republice je příspěvkem ke studiu institucionálních proměn akademického prostředí. Věnuji se změnám, které se v posledních dvaceti letech projevují v oblasti akademického poznávání specificky v přírodních vědách, a konkrétně se zaměřuji na hodnocení vědecké práce jako nové formě vládnutí ve vědě. Dřívější analýzy systému hodnocení vědecké práce v ČR ukazují, že tento systém je navržen tak, aby spíše vyhovoval praktikám přírodních věd (Linkova a Stockelova 2012; Stockelova 2012). V disertaci mě proto zajímá, jak se hodnocení vědecké práce projevuje v přírodních vědách a jaké dopady má z hlediska poznávacích praktik, utváření subjektivit výzkumníků a výzkumnic a jejich profesního uplatnění, a v posledku i z hlediska budoucnosti výzkumu v přírodních vědách. Touto studií přispívám k výzkumu institucionální změny "jako součásti nutně širších snah o pochopení rostoucí provázanosti nebo souběhu dříve oddělených institucionálních domén"...
|
|
|
Analýza postkonfliktní rekonstrukce v Afganistanu z pohledu institucionální ekonomie
Hrušková, Adéla ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám postkonfliktní rekonstrukcí v Afghánistánu od americké vojenské invaze v roce 2001, a to především tím, jaké institucionální reformy zde byly provedeny a zda správně fungují. Nejprve se věnuji tomu, k jakým závěrům došli teoretikové institucionální ekonomie ohledně toho, jakou roli hrají instituce v hospodářském růstu, jak politické a ekonomické instituce vznikají a jak se vyvíjejí a zda je možné institucionální prostředí v zemi změnit. Institucemi, které vedou k hospodářskému růstu, jsou především rovnost před zákonem, rovnost příležitostí, vláda práva, svobodné podnikání a obchod. Ne ve všech zemích se ale toto optimální institucionální prostředí vytvořilo, a to z důvodu vzájemného působení odlišného ekonomického a politického vývoje. Tyto země pak často trpí chudobou a nestabilitou a mezinárodní společenství v řadě těchto případů zasahuje, aby tuto nepříznivou situaci změnilo. Jak se však na řadě neúspěšných intervencí ukázalo, změnit institucionální uspořádání země není jednoduché. Spontánně neboli zdola vyvinuté instituce jsou ve společnosti hluboce zakořeněné, a pokud nejsou v souladu s přijatými institucionálními reformami, tyto nové instituce pravděpodobně nebudou fungovat a mohou působit dokonce kontraproduktivně. V případě Afghánistánu došlo lety občanské války k vytvoření válečné ekonomiky a k naprostému rozpadu státních institucí, přičemž toto mocenské vakuum bylo vyplňováno mocenským vzestupem warlordů, kteří pomocí svých ozbrojených milic ovládali určitá území a vydělávali na nelegálním obchodování. Reformní proces nastartovaný po úspěšné vojenské intervenci v roce 2001 a svržení režimu Talibánu s cílem zavést v Afghánistánu liberální demokracii západního typu nebyl úspěšný. Většina území je opět pod kontrolou Talibánu, ekonomiku tvoří převážně pěstování opia a nelegální obchod a země je stále velmi chudá a nestabilní a navzdory změně formálních pravidel se prakticky nic nezměnilo -- Afghánistán je stále válečnou ekonomikou a padlým státem.
|
|
| |
host ::
RSS.