|
Podzimní aplikace stabilizovaného dusíkato-sirného hnojiva u řepky ozimé
Vrtěl, Petr
Cílem této bakalářské práce bylo posouzení efektivity technologie podzimního přihnojení stabilizovaným dusíkato-sirným hnojivem (ENSIN) u řepky ozimé. Problematika byla řešena v hospodářském roce 2014/2015 formou maloparcelkového polního pokusu na pozemcích Školního zemědělského podniku v Žabčicích. V rámci pokusu byl hodnocen byl vliv jednotlivých variant hnojení výnos a olejnatost semene řepky ozimé . Do pokusu byly zařazeny tyto varianty aplikace hnojiva ENSIN: varianta č. 1 na podzim nehnojena , varianta č. 2 na podzim hnojena, varianta č. 3 hnojena na podzim později a varianta č. 4 hnojena na podzim později a na jaře na počátku dlouživého růstu . Rozdíly mezi výnosy jednotlivých variant byly statisticky neprůkazné, avšak nejlépe dopadla varianta č. 4. Olejnatost nebyla statisticky průkazná.
|
|
Využití dusíkatého hnojiva s inhibitorem nitrifikace ve výživě pšenice ozimé
Vícha, Lukáš
Cílem bakalářské práce bylo posouzení vlivu dusíkato-sirného hnojiva s inhibitorem nitrifikace (ENSIN) na výnos, výživný stav a kvalitu zrna ozimé pšenice. Pokus byl prováděn formou maloparcelkového pokusu na lokalitě Žabčice u Brna (184 m. n. m.) v hospodářském roce 2015/2016. Do pokusu bylo seřazeno 5 variant: 1. LAD (kontrola), 2. DASA 26-13, 3. ENSIN, 4. LAD + DASA 26-13 a 5. LAD + ENSIN. Hodnocen byl také vliv termínu aplikace. Rozdíly ve výnosech a objemových hmotnostech byly mezi jednotlivými variantami neprůkazné. Nejvyššího průměrného výnosu a objemové hmotnosti bylo dosaženo u varianty LAD + ENSIN. Rozdíly v kvalitativních parametrech zrna z jednotlivých variant hnojení byly statisticky průkazné. Nejvyšší hodnoty byly u N-látek, obsahu lepku a sedimentační hodnoty také u varianty LAD + ENSIN. Naopak nejhorší výsledky ve všech sledovaných parametrech byl u varianty ENSIN. Lze konstatovat, že pozdější aplikace hnojiva ENSIN k ozimé pšenici je výhodnější.
|
|
Působení aplikace hnojiv na bázi síranu amonného na výnos a olejnatost semen řepky ozimé
Vrtěl, Petr
Tato práce se zabývá vlivem hnojením řepky olejné (Brassica napus L.) hnojivy na bázi síranu amonného ve fázi regeneračního (BBCH 26, jaro) a produkčního hnojení (BBCH 31) na výnos a obsah oleje semene řepky olejné. Problematika byla řešena formou dvouletého maloparcelkového polního pokusu prováděného v hospodářském roce 2016/2017 a 2017/2018 na Polní pokusné stanici v Žabčicích. Do pokusu byla zahrnuty následující varianty: Kontrola (LAD), Síran amonný (SA), Síran amonný s bórem (SA + B), Síran amonný s inhibitorem nitrifikace (SA + IN). Každá varianta hnojení byla aplikována buď při regeneračním hnojení (BBCH 26) a nebo při prvním produkčním hnojení (BBCH 31). Výnos semen a také jejich obsah oleje byl statisticky významně ovlivněn hospodářským rokem. Vlivem povětrnostních podmínek byly výnosy v hospodářském roce 2017/2018 vyšší o 41 % než v hospodářském roce 2016/2017. Obsah oleje byl v hospodářském roce 2017/2018 vyšší o 4 %. Výnos semen a také jejich obsah oleje nebyl statisticky významně ovlivněn variantou hnojení ani termínem aplikace. Nejvyššího průměrného výnosu 4,23 t/ha dosáhla varianta Kontrola. Nejvyššího průměrného obsahu oleje 40,2 % dosáhla varianta Kontrola. Vysoké teploty v průběhu obou ročníků zapříčinily snížení efektivity využití inhibitoru nitrifikace. Vlivem sucha a pH byl ztížen příjem bóru rostlinami. Proto nemělo hnojení hnojivem s obsahem bóru efekt.
|
|
Stabilizovaná hnojiva na bázi DAM 390 ve výživě pšenice ozimé
David, Petr
Práce se zabývá posouzením vlivu stabilizovaných dusíkatých hnojiv na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Pokus proběhl v roce 2017/2018 na dvou lokalitách, a sice v Žabčicích u Brna a ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Do pokusu bylo zařazeno pět variant: 1. LAD + LAD + DAM, 2. LAD + DAM, 3. LAD + DAM + IN, 4. LAD + DAM + IU, 5. LAD + DAM + IN + IU. Bylo zjištěno, že výběr lokality a použitá hnojiva neměla statisticky významný vliv na výnos zrna, obsah dusíkatých látek v zrnu a sedimentační hodnotu zrna. Nejvyššího výnosu dosáhla žabčická varianta LAD + DAM s hodnotou 8,93 t/ha. Nejvyšší obsah dusíkatých látek byl zjištěn u žabčické varianty LAD + LAD + DAM, jednalo se o 16,5 %. Na této variantě byla také nejvyšší sedimentační hodnota, která činila 60 ml. Varianty s inhibitory v Žabčicích nedosáhly vyšších hodnot u sledovaných parametrů než varianty bez inhibitorů. Bylo to z důvodu vyšších teplot a sucha. Ve Vatíně byly úspěšnější varianty s inhibitory, konkrétně varianta LAD + DAM + IU u všech třech sledovaných znaků.
|
|
Ovlivnění výnosu a kvality zrna pšenice ozimé použitím stabilizovaných močovin se sírou
Tržil, Marek
Diplomová práce se zabývá vlivem stabilizovaných močovin se sírou na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Z kvalitativních prvků byl sledován vliv hnojiv na obsah dusíkatých látek, lepku a sedimentační hodnotu. Experiment byl proveden formou maloparcelového polního pokusu v hospodářských letech 2012/2013, 2013/2014 a 2014/2015 na dvou rozdílných lokalitách. První lokalita se nachází na jižní Moravě na pozemcích pokusné stanice Školního zemědělského podniku v Žabčicích. Druhá lokalita je na pozemcích ve Vatíně na Vysočině. Do pokusu bylo zařazeno šest různých variant: 1. nehnojená, 2. ALZON 46 + síran amonný granulovaný 100% dávka (hnojiva v poměru 1:1), 3. ALZON 46 + SA granulovaný 80% dávka (1:1), 4. ALZON 25 - 6S 100% dávka, 5. ALZON 25 - 6S 80% dávka, 6. močovina + SA granulovaný (1:1). V pokusu se porovnávalo působení hnojiva bez inhibitoru (močovina) s hnojivy s inhibitorem nitrifikace (ALZON 46 a ALZON 25 - 6S) na obou lokalitách, a také byl posuzován vliv aplikované dávky. Výnos zrna i kvalitativní parametry byly ovlivněny lokalitou. Na pokusné stanici v Žabčicích byl dosažen vyšší výnos s lepší kvalitou zrna. Na jižní Moravě nejlepších výsledků ve všech sledovaných parametrech dosáhly hnojiva ALZON 46 + SA 100 % a močovina + SA. Na pokusné stanici ve Vatíně nejvyššího výnosů i kvality dosáhla varianta hnojená ALZONEM 46 + SA 100 %. Na obou lokalitách nejnižší naměřené parametry byly u hnojiva ALZON 25 - 6S 80 %.
|
|
Ovlivnění výnosu a kvality pšenice ozimé použitím stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou
Minařík, Petr
Tato diplomová práce hodnotila vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou (ENSIN a ENTEC 26) a dusíkatých hnojiv se sírou bez inhibitorů (DASA) ve výživě pšenice ozimé. V tříletém vegetačním pokusu byl sledován vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv na výnos a kvalitativní parametry zrna pšenice ozimé. Pokus byl prováděn formou maloparcelkového pokusu na dvou lokalitách (Žabčice u Brna a Vatín u Žďáru nad Sázavou). Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. nehnojená kontrola, 2. DASA + DASA, 3. ENSIN, 4. ENTEC 26, 5. LAD + ENSIN, 6. LAD + ENTEC 26. Na všech hnojených variantách došlo k signifikantnímu zvýšení výnosu oproti nehnojené kontrole (v průměru o 22,4 - 37,3 %). Nejvyššího průměrného výnosu za tři roky dosahovala varianta LAD + ENSIN a to na lokalitě Vatín i Žabčice. Na lokalitě Vatín dosáhla nejvyššího průměrného výnosu 7,39 t/ha a na lokalitě Žabčice 7,61 t/ha. Tato varianta dosáhla i nejvyššího obsahu N - látek i sedimentační hodnoty. Pouze u objemové hmotnosti byla lepší varianta LAD + ENTEC 26, nejednalo se však o průkazný rozdíl. Varianta LAD + ENSIN byla nejefektivnější i z hlediska ekonomické rentability.
|
|
Stabilizované močoviny ve výživě pšenice ozimé
Ruška, David
Cílem bylo posoudit účinky stabilizovaných močovin na výživný stav porostu ozimé pšenice během vegetace, výnos zrna a na kvalitativní znaky zrna - objemovou hmotnost, obsah N-látek, obsah lepku a sedimentační hodnotu. Výsledky poté porovnat s nehnojenou variantou a s hnojivy bez inhibitorů. Pokus probíhal formou maloparcelkového polního pokusu na ŠZP v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. Byly zkoumány účinky sedmi následujících variant: 1. nehnojená varianta, 2. LAD aplikovaný ve dvou dávkách, 3. močovina aplikovaná děleně, 4. močovina aplikovaná jednorázově, 5. hnojivo s inhibitorem ureázy UREA Stabil, 6. močovina s inhibitorem nitrifikace ALZON 46, 7. kombinace hnojiv ALZON 46 a UREA Stabil v poměru 1:1. Účinky hnojených variant na hodnotu N-testeru jsou vyšší oproti nehnojené variantě. Podobné hodnoty byly i u obsahu N-látek, obsahu lepku a sedimentační hodnoty. Mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou výnosu (nehnojená varianta) byl rozdíl přibližně 1 t/ha. Prokázán byl kladný vliv hnojení dusíkem na zvýšení výnosu zrna. U objemové hmotnosti jsou hodnoty velice podobné u všech variant. Účinky všech dusíkatých hnojiv na všechny zmíněné znaky byly velice vyrovnané. Mírně však vynikala hnojiva ALZON 46 a ALZON 46 s UREA Stabil (1:1).
|
|
Stabilizovaná hnojiva s dusíkem a sírou ve výživě řepky ozimé
Svědirohová, Monika
Tato diplomová práce hodnotila vliv aplikovaných stabilizovaných hnojiv s dusíkem a sírou na obsah minerálního dusíku a vodorozpustné síry v půdě na dvou pokusných lokalitách. Dále byl sledován vliv jednotlivých variant hnojení na výnos a olejnatost řepky ozimé. Problematika byla řešena formou maloparcelkového polního pokusu na pokusných lokalitách Žabčice a Vatín v hospodářském roce 2012/2013. Do pokusu byly zařazeny tyto varianty hnojení: 1. nehnojeno, 2. ENSIN ve 100 % dávce, 3. ENSIN v 80 % dávce, 4. ENTEC 26 ve 100 % dávce, 5. ENTEC 26 v 80 % dávce, 6. DASA + DASA, 7. LAD + ENSIN. Hnojiva ENSIN a ENTEC 26 obsahují DASA (dusičnan amonný a síran amonný) a inhibitor nitrifikace. Na varianty 2 a 4 byla aplikována jednorázově celková dávka dusíku (194 kg/ha dusíku) a na varianty 3 a 5 byla aplikována pouze 80 % dávka (155 kg/ha dusíku) jako regenerační hnojení. Varianta 6 byla hnojena hnojivy bez inhibitoru nitrifikace. DASA byla aplikována (78 kg/ha dusíku) jako regenerační hnojení, a také jako produkčního hnojení I. (58 kg/ha dusíku). Pro produkční hnojení II. bylo použito hnojivo DAM-390 (150 kg/ha dusíku). 7. variantu kombinuje Ledek amonný (78 kg/ha dusíku) aplikovaný jako regenerační hnojení a stabilizované hnojivo ENSIN (116 kg/ha dusíku), které bylo aplikováno jako produkční hnojení I. Na pokusné lokalitě Žabčice byl obsah Nmin a Svod v půdě na počátku sloupkování nejvyšší na variantě hnojené hnojivem ENTEC 26 ve 100 % dávce. Na výnos semena řepky ozimé neměly jednotlivé varianty hnojení statisticky významný vliv. Olejnatost byla statisticky nižší u variant ENSIN 100 %, ENTEC 26 80 % a DASA + DASA. Největší ekonomickou efektivnost měla varianta hnojená LAD + ENSIN. Tato varianta na 1 korunu nákladů na hnojení vytvoří 3,63 korun ve výnosu semen. Na pokusné lokalitě Vatín byl nejvyšší obsah Nminv půdě na počátku sloupkování na variantě hnojené hnojivem ENTEC 26 ve 100 % dávce. Ve výnosu semene řepky ozimé se statisticky liší pouze varianta nehnojeno od ostatních variant, na které bylo aplikováno hnojivo. V parametru olejnatosti se statisticky neliší jednotlivé varianta hnojení. Po zhodnocení jednotlivých variant koeficientem ekonomické efektivnosti bylo nejefektivnější hnojivo ENSIN v 80 % dávce. Tato varianta v 1 koruně nákladů na hnojení vytvoří výnos semen 7,39 Kč.
|
|
Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé
Tržil, Marek
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě pšenice ozimé a porovnat výsledky hnojiv s inhibitorem nitrifikace s hnojivem bez inhibitoru a porovnat vliv velikosti aplikované dávky na změnu naměřených hodnot. Do pokusu bylo zařazeno 5 různých variant: 1. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100% dávka, 2. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 80% dávka, 3. ALZON 25 -- 6S 100% dávka, 4. ALZON 25 -- 6S 80% dávka, 5. močovina + síran amonný (1:1). U jednotlivých variant byl posuzován výživný stav porostu, výnos zrna a kvalitativní parametry zrna. Experiment byl proveden formou maloparcelového polního pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. U obsahu lepku, N-látek a sedimentační hodnoty statisticky průkazně nejnižších hodnot dosahovala varianta hnojená ALZONEM 25 -- 6S 80 %. U objemové hmotnosti varianta močoviny + síran amonný dosahovala statisticky průkazně nižších výsledků. Nejlepších výsledků z uvedených variant dosahovala varianta ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100 % a to u parametrů N-tester, výnos zrna, sedimentační hodnota, obsah N-látek a lepku.
|
|
Dusíkato-sirná hnojiva s inhibitory nitrifikace ve výživě pšenice ozimé
Minařík, Petr
Práce se zabývá vlivem dusíkato-sirných hnojiv s inhibitory nitrifikace ve výživě pšenice ozimé. Daná problematika byla řešena v hospodářském roce 2012/2013 formou maloparcelkového pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích u Brna. Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. nehnojená kontrola, 2. ENSIN 100 %, 3. ENSIN 80 %, 4. ENTEC 26 100 %, 5. ENTEC 26 80 %, 6. DASA + DASA. Hnojiva s inhibitory byla aplikována ve formě regeneračního hnojení v celkové dávce 140 kg dusíku na ha, respektive 120 kg dusíku na ha u varianty s 80 % dávkou. Hnojivo DASA bylo aplikováno děleně ve dvou dávkách. Hodnocen byl vliv hnojení na výnos a kvalitativní parametry zrna. Statisticky průkazný byl vliv hnojených variant na hodnotu N--testeru. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo u varianty DASA + DASA. U výnosu a objemové hmotnosti nebyl průkazný vliv hnojení, avšak nejvyššího výnosu i objemové hmotnosti bylo dosaženo u varianty ENTEC 26 v dávce 80 %. Na obsah N--látek v zrnu má hnojení u jednotlivých variant statisticky průkazný efekt. Nejvyšších průměrných hodnot obsahu N--látek dosahovala varianta DASA + DASA, která mělo oproti nehnojené variantě o 28 % vyšší obsah N--látek. V obsahu lepku i sedimentační hodnotě byly zjištěny průkazné rozdíly u hnojených variant. Nejvyšší obsah lepku i nevyšší sedimentační hodnota byla zjištěna u varianty DASA + DASA.
|