Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podzimní aplikace stabilizovaného dusíkato-sirného hnojiva u řepky ozimé
Vrtěl, Petr
Cílem této bakalářské práce bylo posouzení efektivity technologie podzimního přihnojení stabilizovaným dusíkato-sirným hnojivem (ENSIN) u řepky ozimé. Problematika byla řešena v hospodářském roce 2014/2015 formou maloparcelkového polního pokusu na pozemcích Školního zemědělského podniku v Žabčicích. V rámci pokusu byl hodnocen byl vliv jednotlivých variant hnojení výnos a olejnatost semene řepky ozimé . Do pokusu byly zařazeny tyto varianty aplikace hnojiva ENSIN: varianta č. 1 na podzim nehnojena , varianta č. 2 na podzim hnojena, varianta č. 3 hnojena na podzim později a varianta č. 4 hnojena na podzim později a na jaře na počátku dlouživého růstu . Rozdíly mezi výnosy jednotlivých variant byly statisticky neprůkazné, avšak nejlépe dopadla varianta č. 4. Olejnatost nebyla statisticky průkazná.
Využití dusíkatého hnojiva s inhibitorem nitrifikace ve výživě pšenice ozimé
Vícha, Lukáš
Cílem bakalářské práce bylo posouzení vlivu dusíkato-sirného hnojiva s inhibitorem nitrifikace (ENSIN) na výnos, výživný stav a kvalitu zrna ozimé pšenice. Pokus byl prováděn formou maloparcelkového pokusu na lokalitě Žabčice u Brna (184 m. n. m.) v hospodářském roce 2015/2016. Do pokusu bylo seřazeno 5 variant: 1. LAD (kontrola), 2. DASA 26-13, 3. ENSIN, 4. LAD + DASA 26-13 a 5. LAD + ENSIN. Hodnocen byl také vliv termínu aplikace. Rozdíly ve výnosech a objemových hmotnostech byly mezi jednotlivými variantami neprůkazné. Nejvyššího průměrného výnosu a objemové hmotnosti bylo dosaženo u varianty LAD + ENSIN. Rozdíly v kvalitativních parametrech zrna z jednotlivých variant hnojení byly statisticky průkazné. Nejvyšší hodnoty byly u N-látek, obsahu lepku a sedimentační hodnoty také u varianty LAD + ENSIN. Naopak nejhorší výsledky ve všech sledovaných parametrech byl u varianty ENSIN. Lze konstatovat, že pozdější aplikace hnojiva ENSIN k ozimé pšenici je výhodnější.
Působení aplikace hnojiv na bázi síranu amonného na výnos a olejnatost semen řepky ozimé
Vrtěl, Petr
Tato práce se zabývá vlivem hnojením řepky olejné (Brassica napus L.) hnojivy na bázi síranu amonného ve fázi regeneračního (BBCH 26, jaro) a produkčního hnojení (BBCH 31) na výnos a obsah oleje semene řepky olejné. Problematika byla řešena formou dvouletého maloparcelkového polního pokusu prováděného v hospodářském roce 2016/2017 a 2017/2018 na Polní pokusné stanici v Žabčicích. Do pokusu byla zahrnuty následující varianty: Kontrola (LAD), Síran amonný (SA), Síran amonný s bórem (SA + B), Síran amonný s inhibitorem nitrifikace (SA + IN). Každá varianta hnojení byla aplikována buď při regeneračním hnojení (BBCH 26) a nebo při prvním produkčním hnojení (BBCH 31). Výnos semen a také jejich obsah oleje byl statisticky významně ovlivněn hospodářským rokem. Vlivem povětrnostních podmínek byly výnosy v hospodářském roce 2017/2018 vyšší o 41 % než v hospodářském roce 2016/2017. Obsah oleje byl v hospodářském roce 2017/2018 vyšší o 4 %. Výnos semen a také jejich obsah oleje nebyl statisticky významně ovlivněn variantou hnojení ani termínem aplikace. Nejvyššího průměrného výnosu 4,23 t/ha dosáhla varianta Kontrola. Nejvyššího průměrného obsahu oleje 40,2 % dosáhla varianta Kontrola. Vysoké teploty v průběhu obou ročníků zapříčinily snížení efektivity využití inhibitoru nitrifikace. Vlivem sucha a pH byl ztížen příjem bóru rostlinami. Proto nemělo hnojení hnojivem s obsahem bóru efekt.
Stabilizovaná hnojiva na bázi DAM 390 ve výživě pšenice ozimé
David, Petr
Práce se zabývá posouzením vlivu stabilizovaných dusíkatých hnojiv na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Pokus proběhl v roce 2017/2018 na dvou lokalitách, a sice v Žabčicích u Brna a ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Do pokusu bylo zařazeno pět variant: 1. LAD + LAD + DAM, 2. LAD + DAM, 3. LAD + DAM + IN, 4. LAD + DAM + IU, 5. LAD + DAM + IN + IU. Bylo zjištěno, že výběr lokality a použitá hnojiva neměla statisticky významný vliv na výnos zrna, obsah dusíkatých látek v zrnu a sedimentační hodnotu zrna. Nejvyššího výnosu dosáhla žabčická varianta LAD + DAM s hodnotou 8,93 t/ha. Nejvyšší obsah dusíkatých látek byl zjištěn u žabčické varianty LAD + LAD + DAM, jednalo se o 16,5 %. Na této variantě byla také nejvyšší sedimentační hodnota, která činila 60 ml. Varianty s inhibitory v Žabčicích nedosáhly vyšších hodnot u sledovaných parametrů než varianty bez inhibitorů. Bylo to z důvodu vyšších teplot a sucha. Ve Vatíně byly úspěšnější varianty s inhibitory, konkrétně varianta LAD + DAM + IU u všech třech sledovaných znaků.
Ovlivnění výnosu a kvality zrna pšenice ozimé použitím stabilizovaných močovin se sírou
Tržil, Marek
Diplomová práce se zabývá vlivem stabilizovaných močovin se sírou na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Z kvalitativních prvků byl sledován vliv hnojiv na obsah dusíkatých látek, lepku a sedimentační hodnotu. Experiment byl proveden formou maloparcelového polního pokusu v hospodářských letech 2012/2013, 2013/2014 a 2014/2015 na dvou rozdílných lokalitách. První lokalita se nachází na jižní Moravě na pozemcích pokusné stanice Školního zemědělského podniku v Žabčicích. Druhá lokalita je na pozemcích ve Vatíně na Vysočině. Do pokusu bylo zařazeno šest různých variant: 1. nehnojená, 2. ALZON 46 + síran amonný granulovaný 100% dávka (hnojiva v poměru 1:1), 3. ALZON 46 + SA granulovaný 80% dávka (1:1), 4. ALZON 25 - 6S 100% dávka, 5. ALZON 25 - 6S 80% dávka, 6. močovina + SA granulovaný (1:1). V pokusu se porovnávalo působení hnojiva bez inhibitoru (močovina) s hnojivy s inhibitorem nitrifikace (ALZON 46 a ALZON 25 - 6S) na obou lokalitách, a také byl posuzován vliv aplikované dávky. Výnos zrna i kvalitativní parametry byly ovlivněny lokalitou. Na pokusné stanici v Žabčicích byl dosažen vyšší výnos s lepší kvalitou zrna. Na jižní Moravě nejlepších výsledků ve všech sledovaných parametrech dosáhly hnojiva ALZON 46 + SA 100 % a močovina + SA. Na pokusné stanici ve Vatíně nejvyššího výnosů i kvality dosáhla varianta hnojená ALZONEM 46 + SA 100 %. Na obou lokalitách nejnižší naměřené parametry byly u hnojiva ALZON 25 - 6S 80 %.
Ovlivnění výnosu a kvality pšenice ozimé použitím stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou
Minařík, Petr
Tato diplomová práce hodnotila vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou (ENSIN a ENTEC 26) a dusíkatých hnojiv se sírou bez inhibitorů (DASA) ve výživě pšenice ozimé. V tříletém vegetačním pokusu byl sledován vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv na výnos a kvalitativní parametry zrna pšenice ozimé. Pokus byl prováděn formou maloparcelkového pokusu na dvou lokalitách (Žabčice u Brna a Vatín u Žďáru nad Sázavou). Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. nehnojená kontrola, 2. DASA + DASA, 3. ENSIN, 4. ENTEC 26, 5. LAD + ENSIN, 6. LAD + ENTEC 26. Na všech hnojených variantách došlo k signifikantnímu zvýšení výnosu oproti nehnojené kontrole (v průměru o 22,4 - 37,3 %). Nejvyššího průměrného výnosu za tři roky dosahovala varianta LAD + ENSIN a to na lokalitě Vatín i Žabčice. Na lokalitě Vatín dosáhla nejvyššího průměrného výnosu 7,39 t/ha a na lokalitě Žabčice 7,61 t/ha. Tato varianta dosáhla i nejvyššího obsahu N - látek i sedimentační hodnoty. Pouze u objemové hmotnosti byla lepší varianta LAD + ENTEC 26, nejednalo se však o průkazný rozdíl. Varianta LAD + ENSIN byla nejefektivnější i z hlediska ekonomické rentability.
Stabilizované močoviny ve výživě pšenice ozimé
Ruška, David
Cílem bylo posoudit účinky stabilizovaných močovin na výživný stav porostu ozimé pšenice během vegetace, výnos zrna a na kvalitativní znaky zrna - objemovou hmotnost, obsah N-látek, obsah lepku a sedimentační hodnotu. Výsledky poté porovnat s nehnojenou variantou a s hnojivy bez inhibitorů. Pokus probíhal formou maloparcelkového polního pokusu na ŠZP v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. Byly zkoumány účinky sedmi následujících variant: 1. nehnojená varianta, 2. LAD aplikovaný ve dvou dávkách, 3. močovina aplikovaná děleně, 4. močovina aplikovaná jednorázově, 5. hnojivo s inhibitorem ureázy UREA Stabil, 6. močovina s inhibitorem nitrifikace ALZON 46, 7. kombinace hnojiv ALZON 46 a UREA Stabil v poměru 1:1. Účinky hnojených variant na hodnotu N-testeru jsou vyšší oproti nehnojené variantě. Podobné hodnoty byly i u obsahu N-látek, obsahu lepku a sedimentační hodnoty. Mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou výnosu (nehnojená varianta) byl rozdíl přibližně 1 t/ha. Prokázán byl kladný vliv hnojení dusíkem na zvýšení výnosu zrna. U objemové hmotnosti jsou hodnoty velice podobné u všech variant. Účinky všech dusíkatých hnojiv na všechny zmíněné znaky byly velice vyrovnané. Mírně však vynikala hnojiva ALZON 46 a ALZON 46 s UREA Stabil (1:1).
Stabilizovaná hnojiva s dusíkem a sírou ve výživě řepky ozimé
Svědirohová, Monika
Tato diplomová práce hodnotila vliv aplikovaných stabilizovaných hnojiv s dusíkem a sírou na obsah minerálního dusíku a vodorozpustné síry v půdě na dvou pokusných lokalitách. Dále byl sledován vliv jednotlivých variant hnojení na výnos a olejnatost řepky ozimé. Problematika byla řešena formou maloparcelkového polního pokusu na pokusných lokalitách Žabčice a Vatín v hospodářském roce 2012/2013. Do pokusu byly zařazeny tyto varianty hnojení: 1. nehnojeno, 2. ENSIN ve 100 % dávce, 3. ENSIN v 80 % dávce, 4. ENTEC 26 ve 100 % dávce, 5. ENTEC 26 v 80 % dávce, 6. DASA + DASA, 7. LAD + ENSIN. Hnojiva ENSIN a ENTEC 26 obsahují DASA (dusičnan amonný a síran amonný) a inhibitor nitrifikace. Na varianty 2 a 4 byla aplikována jednorázově celková dávka dusíku (194 kg/ha dusíku) a na varianty 3 a 5 byla aplikována pouze 80 % dávka (155 kg/ha dusíku) jako regenerační hnojení. Varianta 6 byla hnojena hnojivy bez inhibitoru nitrifikace. DASA byla aplikována (78 kg/ha dusíku) jako regenerační hnojení, a také jako produkčního hnojení I. (58 kg/ha dusíku). Pro produkční hnojení II. bylo použito hnojivo DAM-390 (150 kg/ha dusíku). 7. variantu kombinuje Ledek amonný (78 kg/ha dusíku) aplikovaný jako regenerační hnojení a stabilizované hnojivo ENSIN (116 kg/ha dusíku), které bylo aplikováno jako produkční hnojení I. Na pokusné lokalitě Žabčice byl obsah Nmin a Svod v půdě na počátku sloupkování nejvyšší na variantě hnojené hnojivem ENTEC 26 ve 100 % dávce. Na výnos semena řepky ozimé neměly jednotlivé varianty hnojení statisticky významný vliv. Olejnatost byla statisticky nižší u variant ENSIN 100 %, ENTEC 26 80 % a DASA + DASA. Největší ekonomickou efektivnost měla varianta hnojená LAD + ENSIN. Tato varianta na 1 korunu nákladů na hnojení vytvoří 3,63 korun ve výnosu semen. Na pokusné lokalitě Vatín byl nejvyšší obsah Nminv půdě na počátku sloupkování na variantě hnojené hnojivem ENTEC 26 ve 100 % dávce. Ve výnosu semene řepky ozimé se statisticky liší pouze varianta nehnojeno od ostatních variant, na které bylo aplikováno hnojivo. V parametru olejnatosti se statisticky neliší jednotlivé varianta hnojení. Po zhodnocení jednotlivých variant koeficientem ekonomické efektivnosti bylo nejefektivnější hnojivo ENSIN v 80 % dávce. Tato varianta v 1 koruně nákladů na hnojení vytvoří výnos semen 7,39 Kč.
Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé
Tržil, Marek
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě pšenice ozimé a porovnat výsledky hnojiv s inhibitorem nitrifikace s hnojivem bez inhibitoru a porovnat vliv velikosti aplikované dávky na změnu naměřených hodnot. Do pokusu bylo zařazeno 5 různých variant: 1. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100% dávka, 2. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 80% dávka, 3. ALZON 25 -- 6S 100% dávka, 4. ALZON 25 -- 6S 80% dávka, 5. močovina + síran amonný (1:1). U jednotlivých variant byl posuzován výživný stav porostu, výnos zrna a kvalitativní parametry zrna. Experiment byl proveden formou maloparcelového polního pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. U obsahu lepku, N-látek a sedimentační hodnoty statisticky průkazně nejnižších hodnot dosahovala varianta hnojená ALZONEM 25 -- 6S 80 %. U objemové hmotnosti varianta močoviny + síran amonný dosahovala statisticky průkazně nižších výsledků. Nejlepších výsledků z uvedených variant dosahovala varianta ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100 % a to u parametrů N-tester, výnos zrna, sedimentační hodnota, obsah N-látek a lepku.
Dusíkato-sirná hnojiva s inhibitory nitrifikace ve výživě pšenice ozimé
Minařík, Petr
Práce se zabývá vlivem dusíkato-sirných hnojiv s inhibitory nitrifikace ve výživě pšenice ozimé. Daná problematika byla řešena v hospodářském roce 2012/2013 formou maloparcelkového pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích u Brna. Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. nehnojená kontrola, 2. ENSIN 100 %, 3. ENSIN 80 %, 4. ENTEC 26 100 %, 5. ENTEC 26 80 %, 6. DASA + DASA. Hnojiva s inhibitory byla aplikována ve formě regeneračního hnojení v celkové dávce 140 kg dusíku na ha, respektive 120 kg dusíku na ha u varianty s 80 % dávkou. Hnojivo DASA bylo aplikováno děleně ve dvou dávkách. Hodnocen byl vliv hnojení na výnos a kvalitativní parametry zrna. Statisticky průkazný byl vliv hnojených variant na hodnotu N--testeru. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo u varianty DASA + DASA. U výnosu a objemové hmotnosti nebyl průkazný vliv hnojení, avšak nejvyššího výnosu i objemové hmotnosti bylo dosaženo u varianty ENTEC 26 v dávce 80 %. Na obsah N--látek v zrnu má hnojení u jednotlivých variant statisticky průkazný efekt. Nejvyšších průměrných hodnot obsahu N--látek dosahovala varianta DASA + DASA, která mělo oproti nehnojené variantě o 28 % vyšší obsah N--látek. V obsahu lepku i sedimentační hodnotě byly zjištěny průkazné rozdíly u hnojených variant. Nejvyšší obsah lepku i nevyšší sedimentační hodnota byla zjištěna u varianty DASA + DASA.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.