Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komfort rodičky v průběhu spontánního a indukovaného porodu
BERANOVÁ, Jana
Bakalářská práce pojednává o komfortu rodičky v průběhu spontánního a indukovaného porodu. Spontánní, neboli samovolný porod nastoupil na základě přirozených mechanismů organismu ženy a probíhal bez zásahů porodníka. Naopak indukovaným porodem rozumíme umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení těhotenství vaginálním porodem. S porodem úzce souvisí i komfort, který je definován jako stav tělesné, psychické a sociální pohody nebo klidu. Dle literatury je rozlišen na tělesný, sociální a komfort prostředí. V teoretické části je práce na základě odborné literatury a nejnovějších poznatků v této oblasti více přiblížena výše popsaná problematika. Dále je podrobně rozpracována ošetřovatelská péče o rodičky v průběhu spontánního i indukovaného porodu a role porodní asistentky během všech fází porodu. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vnímání rozdílnosti komfortu u spontánního a indukovaného porodu rodičkami během porodu. V práci byl stanoven jen jeden zásadní cíl, a to právě zjistit rozdílnost ve vnímání komfortu rodičky při spontánním a indukovaném porodu. Byly stanoveny 2 výzkumné otázky. Znění první výzkumné otázky: ?Jak ženy hodnotí rozdílnost ve vnímání bolestivosti kontrakcí děložních a celkového komfortu při spontánním a indukovaném porodu?" Druhá se zabývala rozdíly v léčebném režimu: ?Jak ženy hodnotí rozdíl v léčebném režimu při spontánním a indukovaném porodu?" Ke zpracování této problematiky a zjištění stanoveného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Pro sběr dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly poté zpracovány metodou obsahové analýzy. Výzkumným souborem byly ženy po porodu na oddělení šestinedělí Nemocnice Strakonice, a.s. Pro kvalitativní výzkum bylo zvoleno osm žen, které mají zkušenost jak se spontánním, tak i indukovaným porodem. Na základě výsledků kvalitativního výzkumného šetření se dospělo k dále popisovaným závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. Většina respondentek lépe zvládla spontánní porod. Jen jediná respondentka byla spokojenější spíše s průběhem indukovaného porodu. Všechny oslovené respondentky si uvědomovali, že nepohodlí a bolest, které porod provází, jsou nedílnou součástí porodního děje, ale přece jen byly zaznamenány značné odlišnosti především v prožívání bolestivosti děložních kontrakcí. Při spontánním porodu rodičky udávaly pozvolný nástup kontrakcí, takže si na bolest mohly lépe zvyknout a připravit se. Při indukovaném porodu byly bolesti náhlé, prudší a neustále intenzivní. Největší rozdíl ve vedení porodů všechny respondentky (bez jediné) pocítily v možnosti volného pohybu, který jim byl umožněn jen při porodu spontánním. Při indukovaném byl prý omezován častými CTG kontrolami a častějším vaginálním vyšetřením. Dále také při spontánním porodu mohli pít a jíst. Také více využívaly nefarmakologických úlevových metod, jako jsou úlevové polohy, aromaterapie, gymnastický míč, masáže, sprcha apod. Při indukovaném porodu již žádaly o farmakologické metody. Snahou odborné veřejnosti, především porodní asistentky, je vytvořit rodičkám nejvyšší možnou úroveň komfortu (pohodlí), aby byly s průběhem porodu, co nejvíce spokojené a vlastní porod tak co nejlépe zvládly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro těhotné ženy, které se aktivně připravují na blížící se porod. Využít ji ale rovněž mohou budoucí porodní asistentky, které se na toto povolání připravují, případně duly a další osoby účastnící se porodu.
Programovaný porod očima žen rodících v jindřichohradecké porodnici
MACHOVÁ, Jitka
Cílem porodnictví v současné době je vytvořit z porodu dítěte mimořádnou událost v rodině. Jednou z metod současného porodnictví je i volba programovaného porodu, kdy je uměle vyvolána děložní činnost za účelem ukončení fyziologické termínové gravidity v optimálním čase a za ideálních podmínek pro matku, plod/novorozence, příbuzné rodičky a ošetřující personál. Programovaný porod je velmi kontroverzním tématem, protože se jedná o indukci porodu z nelékařských indikací. Z řad lékařské i laické veřejnosti si tato metoda našla jak své příznivce, kteří provádění programovaného porodu favorizují, tak i odpůrce, kteří programované porodnictví negují. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak na programovaný porod pohlíží ženy, které si zvolily programovaně ukončit své těhotenství, jaké mají o programovaném porodu vědomosti a jaké mají s programovaným porodem zkušenosti. Empirická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který probíhal u vybraných rodiček na gynekologicko-porodnickém oddělení jindřichohradecké porodnice. Kritériem výběru byly rodičky s programovaným porodem. Na základě rozhovorů s jednotlivými respondentkami byly vytvořeny kazuistiky. Ty tvořily výzkumný podklad pro sestavení kategorizačních tabulek, kde jsou shrnuty důležité výsledky výzkumu. Výzkum probíhal na základě stanovených cílů a výzkumných otázek. Všechny stanovené cíle práce se splnily, výzkumné otázky byly zjištěny. Na základě výsledků výzkumu bylo navrženo šest hypotéz. Mezi hlavní výsledky výzkumu patří, že respondentky znají pojem programovaný porod. Dále znají některé jeho výhody, především z oblasti psychologické, a jsou s volbou programovaného porodu spokojené. Co rodičky neznají, jsou nevýhody programovaného porodnictví. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen návrh informovaného souhlasu rodičky s preindukcí a indukcí porodu, aby před svou volbou rodit programovaně získaly úplné informace. Pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče při programovaném porodu byl vytvořen standardní postup ošetřovatelské péče o rodičku s programovaným porodem. Oba materiály budou určeny k využití na porodním sále jindřichohradecké nemocnice.
Informovanost těhotných žen o potermínovém těhotenství
ŠIKOVÁ, Miroslava
Prenatální péče o těhotnou ženu v ČR je kvalitně propracovaná. Porodníci mají za úkol provádět u těhotných žen řadu vyšetření dle daných předpisů a doporučení. Poskytují psychickou podporu a v neposlední řadě i cílenou edukaci žen. Sama rodička má mnoho možností, kde získávat informace o průběhu celého těhotenství. Na těhotenství a porod se snaží ženy připravit. Znají jaká je fyziologická délka těhotenství. Za potermínové považují těhotenství delší než 40 týdnů nebo těhotenství trvající po stanoveném datu v těhotenské průkazce. Těhotné mají povědomí o důvodech vyvolání porodu a dostatečné informace o rizicích s potermínovým těhotenstvím spojeným. V bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum. K provedení výzkumu byla zvolena technika anonymního dotazníku s 26 otázkami.Výzkum byl prováděn na gynekologicko {--} porodnickém oddělení Nemocnice Strakonice a.s. a v ordinacích praktických ženských lékařů ve Strakonicích, Vimperku a Blatné. Celkový počet respondentek byl tedy 60 (100 %). Výzkumné šetření probíhalo od listopadu roku 2008 do poloviny dubna roku 2009.Výsledky výzkumného šetření potvrdily stanovené cíle práce. Taktéž hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny. Přestože se potvrdila hypotéza dostatku vědomostí o potermínovém těhotenství, je stále potřeba těhotné ženy kvalitně a pravdivě informovat a edukovat o této záležitosti. Těhotné ženy, jak vyplynulo z šetření, mají dostatek informací o způsobech výpočtu termínu porodu. Znají rizika potermínového těhotentví a důvody vyvolání porodu po termínu. I přesto je potřeba zlepšit jejich informovanost o přirozených metodách indukce porodu. Protože pouze informovaná rodička se může svobodně rozhodnout a tím být partnerem porodnického týmu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.