|
|
Biologie a regulace plevelů při pěstování okopanin (Solanum tuberosum Wild.)
SAMOHEJL, Petr
V teoretické části byla popisována agrotechnika při pěstování brambor a charakterizovány vybrané plevelné druhy rostliny, které každoročně působí škody nejen v okopaninách. Chemická ochrana je v současné době pokládána za významnou a nejvíce zastoupenou metodu regulace plevelných druhů rostlin a spočívá ve využívání herbicidních přípravků na ochranu rostlin k omezení populace plevelných druhů pod ekonomický práh škodlivosti. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na sledování biologie a regulace plevelů při pěstování okopanin (Solanum tuberosum Wild.). Na pokusném pozemku obhospodařovaném rodinou Samohejlových u obce Malešice (okres České Budějovice) v Jihočeském kraji. Byly porovnávány tři odrůdy brambor (Adéla, Belana, Marabel) a tři různé herbicidní přípravky (Arcade 880 WG, Mistral a Sencor Liquid) a současně sledován výnos hlíz pěstovaných odrůd brambor. Z výsledků vyplynulo, že u každého herbicidního přípravku je účinek rozdílný. Malý účinek těchto přípravků se projevil díky své účinné látce (metribuzin) na pcháč oset a pýr plazivý. Jako druhotný výsledek byl sledován výnos hlíz jednotlivých odrůd brambor při různém ošetření, kdy jednotlivé odrůdy reagovaly na různost ošetření herbicidními přípravky a poskytovaly v těchto případech rozdílný výnos.
|
|
|
Způsoby regulace plevelů při pěstování kukuřice seté (Zea mays L.).
VLÁŠKOVÁ, Milena
Kukuřice setá (Zea mays L.) je významnou plodinou, která se v našich zemích stále více uplatňuje a rozšiřuje. Vzhledem k technologii pěstování může zaplevelení výrazně ovlivnit její výnos. Regulace zaplevelení je řešena převážně použitím herbicidů. Hlavním cílem je dosáhnout maximálního účinku použitých herbicidů při minimálních ekonomických nákladech. Zároveň je stále více zohledňován faktor minimalizace negativních účinků na životní prostředí. V diplomové práci je popsána základní charakteristika kukuřice, její základní agrotechnika a rozsah jejího pěstování v ČR. Dále jsou uvedeny základní charakteristiky a rozdělení plevelů, včetně možností jejich regulace. Vlastní práce se pak zabývá účinností dvou kombinací herbicidů použitých postemergentně na pozemku s různými hybridy kukuřice a vyhodnocením jejich účinnosti s ohledem na ekonomické aspekty.
|
|
|
Regulace plevelů při minimalizaci zpracování půdy
CHENÍČEK, Ondřej
Cílem práce bylo zjistit vliv různých způsobů zpracování půdy na regulaci plevelů. V roce 2007 byl podle pokynů založen poloprovozní pokus s využitím různých technologií zpracování půdy. Celkem byly sledovány rři pozemky, na každém z nich byla použita jiná technologie založení porostu. Pozemek číslo 1 byl zpracováván talířovými branami, pozemek číslo 2 radličkovým kypřičem a pozemek číslo 3 sloužil jako kontrolní varianta a proto byl zpracováván klasickým systémem s využitím orby. Na pozemcích byl sledován výskyt plevelů v jednotlivých letech. ukázalo se, že na pozemcích s využitím minimalizace se v prvním roce zvýšil výskyt plevelů, v následujících letech se je však podařilo potlačit. Použití totálního herbicidu se ukázalo oproti orbě ekonomicky výhodnější, ale nárůst cen přípravků tento efekt snížil.
|
|
|
Plevele v máku setém a možnosti jejich regulace
Olexa, Michal
ABSTRAKT Cílem mé závěrečné bakalářské práce bylo zjistit na základě literárního přehledu, jaké jsou nejvýznamnější druhy plevelů v porostu máku setého a jakým způsobem je lze regulovat. Naskytují se dvě možnosti a to buď chemická, tedy pomocí herbicidů, nebo mechanická (například plečkování). Mechanická regulace však při běžné meziřádkové vzdálenosti není příliš uskutečnitelná, z toho důvodu většina agronomů řeší problém plevelů v porostech máku chemicky. Chemické ošetření lze provést premergentně či postemergentně. Herbicidy registrované přímo k použití do máku nejsou, z důvodu, že mák není příliš významná plodina. Používají se ovšem herbicidy původně určené například do kukuřice, u kterých byla zjištěna možnost použití i do máku. Důležitá je doba, kdy budeme aplikaci provádět. Je vhodné začít s regulací již ve fázi 4 - 6 pravých listů máku. Porost máku nebývá příliš konkurenční a tak se zde vyskytuje prostor pro mnoho druhů plevelů.
|
|
|
Vývoj, souvislosti a perspektivy pěstování geneticky upravených a "clear field" plodin v kontextu světového zemědělství.
Němečková, Lucie ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Zavádění geneticky modifikovaných plodin vyvolává rozporuplné reakce, které rozdělují nejen odbornou veřejnost na dva tábory. Vzhledem k tomu, že řepka, sója a kukuřice patří mezi nejvýznamnější plodiny světa, je vývoji jejich GM odrůd věnována značná pozornost. Na základě dostupných informací byla zpracována komparativní studie zahrnující dopady geneticky modifikovaných odrůd těchto plodin na životní prostředí, zdraví lidí a zvířat a socioekonomickou oblast.
Pěstování geneticky upravených plodin je výhodné především pro společnosti vyvíjející tyto odrůdy a jejich pěstitele. Bylo zjištěno, že ve svém důsledku nebylo dosaženo snížení aplikovaného množství herbicidů, které se předpokládalo. Navíc byl prokázán negativní vliv aktivních látek herbicidů na životní prostředí a zdraví lidí i zvířat. Pozitivní vliv má snížení emisí oxidu uhličitého vlivem méně častých vstupů do porostů. Negativně se projevovalo i zkrmování samotných produktů GM plodin. Velmi riziková je možnost křížení a vzniku odolných plevelů, především u řepky a jejich příbuzných druhů. Často diskutovaná je oblast snížení biodiverzity, které se nepotvrdily ve všech případech. Prokázány byly změny v mikrobiálním společenství v půdě. Problémová je koexistence systému GM plodin s konvenčním zemědělstvím a ještě více se zemědělstvím ekologickým.
V souladu se zjištěnými skutečnostmi je doporučeno řídit se principem předběžné opatrnosti, dodržovat pestrý osevní postup a produkci zacílit na trvale udržitelné zemědělství ověřené časem a zkušenostmi.
|
|
|
Chemická regulace zaplevelení v porostech brambor
Smolík, Ondřej ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá regulací zaplevelení v porostech brambor. Jsou zde zhodnoceny výhody a nevýhody chemické regulace plevelů a porovnávány výsledky pokusů ošetřených herbicidy s pokusy ošetřovanými pouze mechanicky. Podstatou této práce je zjistit jaký vliv na výnos má zaplevelení pozemku a jaký vliv mají jednotlivé chemické přípravky na výskyt a druhové složení plevelů v porostu. Tato problematika byla řešena formou polního pokusu, na kterém bylo založeno 8 variant, které byly spolu porovnávány. První varianta byla neošetřená kontrola, kde byly brambory ponechány zcela bez zásahů proti plevelům. Na druhou variantu byly aplikovány přípravky Sencor Liguid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Roundup Klasik (PRE). Ve třetí variantě byly použity přípravky Sencor Liguid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Pantera QT (POST). Čtvrtá varianta byla ošetřena přípravky Sencor Liguid (POST) a Titus 25 WG (POST). V páté variantě bylo provedeno pouze mechanické plečkování. Šestá varianta byla ošetřena přípravky Sencor Liquid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Roundup Klasik (PRE) v kombinaci s plečkováním. V sedmé variantě byly použity přípravky Sencor Liguid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Pantera QT (POST) opět v kombinaci s plečkováním. Na osmou variantu byly aplikovány přípravky Sencor Liguid (POST) a Titus 25 WG (POST) v kombinaci s plečkováním. Varianty 2 - 8 byly vyhodnoceny a srovnávány s variantou 1. V tomto porovnání bylo zjištěno, že herbicidy přispívají velkou měrou na regulaci zaplevelení v porostech brambor. U variant 2, 3, 6 a 7 byl výsledný výnos hlíz třikrát vyšší v porovnání s neošetřenou kontrolou. Varianty 4 a 8 byly ukázkou toho, že postemergentní ošetření některými herbicidy může naopak vlivem jejich fytotoxicity snížit výnos až na úroveň neošetřené varianty.
|
|
|
Zhodnocení výskytu polních plevelů ve vybraných plodinách
Daňhel, Vladimír
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit zaplevelení vybraných plodin, porovnat zaplevelení jednotlivých plodin mezi sebou a zhodnotit použité regulační zásahy, popřípadě navrhnout jiná řešení regulace. Hodnocení probíhalo v ozimé řepce olejné, pšenici ozimé a ječmenu jarním. V řepce byly zjištěny violka rolní, pšenice ozimá, penízek rolní, merlík bílý, kakost maličký, pohanka svlačcovitá, ptačinec prostřední, hluchavka nachová, kokoška pastuší tobolka, rozrazil perský, heřmánkovec nevonný a pcháč oset. V pšenici ozimé se vyskytovaly violka rolní, rozrazil perský, řepka olejná, hluchavka nachová, svízel přítula, kakost maličký, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, merlík bílý, ptačinec prostřední, heřmánek pravý a pcháč oset. V ječmenu jarním se nacházely violka rolní, ředkev ohnice, hluchavka nachová, rozrazil perský, penízek rolní, pohanka svlačcovitá, rdesno ptačí, konopice polní, merlík bílý, svízel přítula, kakost maličký a heřmánek pravý. Zaplevelení bylo zpracováno kanonickou korespondenční analýzou (CCA). Na závěr bylo navrženo použití metod pro regulaci plevelů.
|
|
|
Hodnocení jakosti ostropestřce mariánského [Silybum marianum (L.) Gaertn.]
Cekovská, Pavla
Cílem diplomové práce na téma: "Hodnocení jakosti ostropestřce mariánského [Silybum marianum (L.) Gaertn.]" bylo zhodnotit ukazatele kvality nažek ostropestřce mariánského. K hodnocení byly použity nažky odrůdy Silyb, které byly pěstovány na pokusných pozemcích AGRITEC s.r.o. v Šumperku a sklizeny v roce 2013 v různých variantách herbicidního ošetření. V pokusech byly použity tyto herbicidy: STOMP 400, REFINE 50 SX, BUTISAN STAR, AFALON 45 SC, TARGA SUPER 5 EC, GARLAND FORTE, GLEAN 75 WG + STARANE 250 EC. U sklizených nažek byly zhodnoceny tyto znaky: výnos nažek v g.m-2, HTS v g, klíčivost nažek v %, obsah sušiny v %, množství oleje, kyseliny linolové, olejové a palmitové v % a obsah silymarinového komplexu v %. Získaná data byla statisticky zpracována v programu STATISTICA 10.
|
|
|
Regulace plevelů u pěstovaných hybridů kukuřice seté
NAHODIL, Antonín
V diplomové práci je popsána biologie a morfologie plevelných rostlin, které patří k nejrozšířenějším v porostu kukuřice, způsoby jejich šíření a možná regulace. Na základě těchto poznatků jsou popsány metody chemické a mechanické regulace. Diplomová práce popisuje stručný popis samotné rostliny kukuřice seté tak i samotné pěstování rostliny. Pokus probíhal na školním statku zemědělské školy v Táboře. Kde byl založen i maloparcelový pokus. Vyhodnocení četnosti výskytu plevelných druhů na zvolených maloparcelách probíhalo u hybridů kukuřice seté. Diplomová práce obsahuje výsledky, kde je zjištěno zaplevelení jednotlivých maloparcel, na kterých byly jednotlivé hybridy kukuřice mezi sebou porovnány. Zahrnuje také ekonomické zhodnocení a navržení případného opatření proti plevelům.
|
|
|
Biologie, výskyt a metody regulace plevelů na trvalých travních porostech
ONDRÁK, Aleš
Diplomová práce je zaměřena na biologii, výskyt a metody regulace plevelů na trvalých travních porostech. V posledních letech se nekontrolovatelně na travních porostech rozšiřují ruderální plevelné druhy. Jejich regulace je velmi obtížná a ekonomicky náročná, a proto by se měly zemědělské podniky zaměřit na to, jak předejít nadměrnému zaplevelení pozemků a najít nejlevnější a nejvýhodnější regulační opatření. Na trvalých travních porostech ZD Třebelovice byly sledovány nejvíce zastoupené plevelné druhy. V největším měřítku se na vybraných lokalitách vyskytovaly Taraxacum officinale, Rumex obtusifolius L, Ranunculus repens L., Geranium pratense L. a Urtica dioica L. Dále byl sledován vliv jednotlivých sečí na výskyt vybraných plevelných druhů a také vliv aplikace různých herbicidních přípravků. Dílčím úkolem bylo ekonomické zhodnocení dosaženého efektu při aplikaci vybraných herbicidů na plevelné druhy.
|
host ::
RSS.