|
|
Vliv pastvy na semenáče dřevin.
Juřicová, Anna ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá vlivy a mechanismy, které působí různá intenzita lesní pastvy především v mírném klimatickém pásu. Pastva může být užitečným nástrojem k zachování biologické rozmanitosti, pokud se intenzita pastvy drží na přijatelné úrovni. Vliv pastvy na semenáčky dřevin závisí především na počtu pasených zvířat a jejich pastevní strategii. Tyto výsledky vznikly srovnáním studií manipulujících se stavy zvěře, pomocí oplocenek nebo ohrad.
|
|
|
Vliv divokých kopytníků na vegetaci
Multušová, Nela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lepková, Barbora (oponent)
Pastva divokých kopytníků je klíčovým faktorem, který výrazně ovlivňuje ekosystémy. Přítomnost kopytníků se neprojevuje pouze jako pastevní tlak ve smyslu spásání vegetace, ale také skrze vlivy jako je okus, depozice živin nebo eroze půdy. Pastevní tlak divokých kopytníků je proměnlivý v čase, stejně tak tolerance k pastvě jednotlivých druhů rostlin v závislosti na dalších faktorech prostředí. Některé druhy jsou schopny se s mírným pastevním tlakem vyrovnat lépe než jiné a je možné sledovat i zvyšování druhové diversity společenstva, naopak vysoký pastevní tlak ovlivňuje společenstva negativně, způsobuje pokles druhové diversity a často vede k ruderalizaci vegetace. Vlivem vysokých hustot divokých kopytníků a intenzivního pastevního tlaku dochází k rozsáhlým změnám věkové i druhové struktury lesních i nelesních ekosystémů. Tato bakalářská práce se zabývá vlivy kopytníků na vegetaci lesních i nelesních společenstev, které jsou proměnlivé v kontextu abiotických faktorů prostředí. Také nabízí pohled na problematiku divokých kopytníků v národních parcích a chráněných krajinných oblastech v České republice. Klíčová slova: divocí kopytníci, pastva, přemnožení divoké zvěře, regenerace
|
|
|
The Influence of traditional ways of management on the State of Coppice - Results in 2018
Balková, M. ; Dařenová, Eva ; Friedl, M. ; Hloucalová, P. ; Kadavý, J. ; Kneifl, M. ; Knott, M. ; Kučera, A. ; Slach, T. ; Skládanka, J. ; Uchytilová, Tereza ; Uherková, B. ; Vichta, T. ; Volařík, D.
The most pronounced increase in number of herb species was remarked in the clear cut+litter gathering treatment. Harvest led to an increase in soil temperature and moisture. TheCO2efflux was the highest in September, namely in control treatment. The lowest intensity of root growth was remarked in the control treatment. Variants with litter gathering had smaller (28.9%) relative growth ratio.
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
| |
|
| |
|
|
Výkrm býků pastevním způsobem v ekologickém zemědělství
OULICKÝ, Radovan
Cílem bakalářské práce byla analýza masné užitkovosti u stáda vykrmovaných býků tvořeného majoritním zastoupením plemene aberdeen angus formy RED. Výkrm probíhal v nadmořské výšce 850- 950 m n.m. a v režimu ekologického zemědělství. Soubor býků tvořilo 23 býků na soukromé farmě. U souboru vykrmovaných býků byly získány údaje o výkrmnosti a jatečné hodnotě. Průměrná živá hmotnost odstavených telat byla 297 kg při průměrném věku sedm měsíců. Průměrná porážková hmotnost jatečných zvířat dosáhla 634 kg a průměrná hodnota jatečně opracovaného těla 349 kg a průměrná jatečná výtěžnost 54 %. Průkazné rozdíly byly zjištěny mezi přírůstky mezi krmným obdobím a pastevním obdobím, kdy v prvním krmném období po odstavu dosahovala hodnota denního přírůstku 0,36 kg/den a v prvním pastevním období již 0,66 kg/den. Při druhém zimním období dosahovali býci průměrný denní přírůstek 0,45 kg/den a při druhém pastevním období 0,64kg/den.
|
|
|
Vliv pastvy na diverzitu mechorostů společenstev suchých trávníků v CHKO Český kras
TENČÍK, Aleš
Suché trávníky patří k nejvíce ohroženým společenstvům především vlivem zarůstání řady lokalit. V Českém krasu je proto od počátku 21. stol. na nejcenějších lokalitách suchých trávníku obnovovována pastva smíšeným stádem ovcí a koz jako způsob údržby těchto biotopů. Současně s obnovou pastvy byly na čtyřech pasených lokalitách založeny výzkumné plochy o velikosti 1 x 1 m vždy v páru pasená a kontrolní s oplocenkou pro výzkum vlivu pastvy na vegetaci. Hlavním cílem této práce bylo na 40 párech zmíněných ploch posoudit vliv pastvy na diverzitu mechorostů ve třech typech zde se vyskytujících bazickýh suchých trávnících. Kromě samotné inventarizace mechorostů byla na jednotlivých plochách zaznamenána data nejdůležitějších abitoických a biotických faktorů prostředí. Z celkového počtu 46 nalezených druhů bylo na pasených plochách zjištěno 37 druhů a stejný počet také na oplocených plochách. Minimální rozdíly v počtu druhů pasených a nepasených ploch byly zjištěny i v porovnání jednotlivých lokalit. Výrazněji se vliv pastvy na druhovou bohatost projevil při porovnání jednotlivých typů společenstev a to nejvíce u širokolistých suchých trávníků (T3.4). Zde byl 40 % nárust počtu druhů na pasených plochách než v plochách nepasených. Z faktorů prostředí má na druhovou početnost pozitivní vliv hlavně vyšší sklon terénu a s tím kolerující větší výskyt kamenů, menší pokryvnost bylinného patra a stařiny. Tyto podmínky převládaly na plochách se skalní vegetací s kostřavou sivou (T3.1), kde byla zjištěna i největší druhová bohatost mechorostů na plochu. U získaných dat byl statistickými metodami a Sörensenovým testem betadiverzity také posouzen vliv pastvy na druhové složení mechorostů na pasených a nepasených plochách. Výsledky ukázaly, že pastva výrazně ovlivňujě druhové složení směrem k otevřeným trávníkům a podoruje růst mechorostů společenstva T3.1 na úkor společenstva T3.4
|
|
|
Původ rozvolněných doubrav na Podbořansku
Procházka, Michal ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Rozvolněné teplomilné doubravy jsou fenoménem, jehož původ není dosud zcela vyjasněn. Jedná se však o hodnotný zdroj biodiverzity daný diverzitou mikrostanovišt, který má v krajině střední Evropy nezastupitelnou úlohu. Z důvodu vhodné ochrany je žádoucí porozumět faktorům, které tento fenomén utvářely. Tato literární rešerše shrnuje současné poznání o faktorech, které podporují vznik a udržení rozvolněných doubrav ve střední Evropě. Kromě abiotických faktorů, jako je malá mocnost půdního horizontu, je velký prostor věnován především vlivu člověka a dnes již převážně opuštěných způsobů hospodaření. Mezi takové způsoby hospodaření patří například pařezení či lesní pastevectví. Otázka původu rozvolněných doubrav je diskutována v kontextu historie hospodaření v oblasti Podbořanska, které dodnes několik rozvolněných doubrav na svém území hostí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv pastvy na semenáče dřevin.
Juřicová, Anna ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá vlivy a mechanismy, které působí různá intenzita lesní pastvy především v mírném klimatickém pásu. Pastva může být užitečným nástrojem k zachování biologické rozmanitosti, pokud se intenzita pastvy drží na přijatelné úrovni. Vliv pastvy na semenáčky dřevin závisí především na počtu pasených zvířat a jejich pastevní strategii. Tyto výsledky vznikly srovnáním studií manipulujících se stavy zvěře, pomocí oplocenek nebo ohrad.
|
host ::
RSS.