Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Epistemologické úvahy
Novotný, Vojtěch ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tématem této magisterské práce je studium lidského poznání reálného světa. Práce obsahuje vymezení filosofické disciplíny epistemologie, zabývající se teorií poznání, uvádí její historii a vztah k ostatním filosofickým disciplínám, zejména ontologií. Práce detailně studuje jednotlivé epistemologické koncepce, a to jak z hlediska epistemologie, tak z hlediska ontologie, včetně subjekt objektového konceptu poznání. Práce studuje poznání z hlediska zdrojů poznání, tj. empirické, racionalistické a iracionalistické směry až po analytickou epistemologii a kritický racionalismu 20. století. V práci je uveden přehled nevýznamnějších filosofů a jejich koncepcí lidského poznání, tj. Platón, Aristoteles, Descartes, Locke, Berkeley, Hume, Kant. Práce studuje vztah poznání a hodnocení, tj. axiologii. Práce studuje koncepce pravdy, a vědění. Práce studuje koncepci evoluční epistemologie, její teoretická východiska, principy přírodní a kulturní evoluce, fylogenetické, epigenetické a pojmové poznání.
Filosofické dílo Nikolaje Losského
Haicl, Matouš ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Filová, Simona (oponent)
Práce představuje filosofický systém Nikolaje Losského. Jsou uvedeny základní biografické údaje a poté je Losského filosofie vykládána z hlediska tří oblastí - gnozeologie, metafyziky a etiky. Losskij budoval svůj systém postupně s důrazem na vzájemnou provázanost. Nejprve formuloval své učení o intuici, čímž vstoupil do dialogu s evropskou tradicí novým konceptem poznání. Poté vytvořil nauku o dichotomii světa rozděleného na sféru království Božího a království rozbroje. Člověka pak popsal jako bytost stojící mezi těmito světy, jejíž životním posláním je hledat cestu zpět k Bohu. Nakonec jsou představeny některé aplikace Losského základních tezí v drobnějších dílech a je zhodnocen přínos a perspektivy Losského nauky pro současné filosofické bádání.
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
Epistemologické úvahy
Novotný, Vojtěch ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tématem této magisterské práce je studium lidského poznání reálného světa. Práce obsahuje vymezení filosofické disciplíny epistemologie, zabývající se teorií poznání, uvádí její historii a vztah k ostatním filosofickým disciplínám, zejména ontologií. Práce detailně studuje jednotlivé epistemologické koncepce, a to jak z hlediska epistemologie, tak z hlediska ontologie, včetně subjekt objektového konceptu poznání. Práce studuje poznání z hlediska zdrojů poznání, tj. empirické, racionalistické a iracionalistické směry až po analytickou epistemologii a kritický racionalismu 20. století. V práci je uveden přehled nevýznamnějších filosofů a jejich koncepcí lidského poznání, tj. Platón, Aristoteles, Descartes, Locke, Berkeley, Hume, Kant. Práce studuje vztah poznání a hodnocení, tj. axiologii. Práce studuje koncepce pravdy, a vědění. Práce studuje koncepci evoluční epistemologie, její teoretická východiska, principy přírodní a kulturní evoluce, fylogenetické, epigenetické a pojmové poznání.
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
Filosofické dílo Nikolaje Losského
Haicl, Matouš ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Filová, Simona (oponent)
Práce představuje filosofický systém Nikolaje Losského. Jsou uvedeny základní biografické údaje a poté je Losského filosofie vykládána z hlediska tří oblastí - gnozeologie, metafyziky a etiky. Losskij budoval svůj systém postupně s důrazem na vzájemnou provázanost. Nejprve formuloval své učení o intuici, čímž vstoupil do dialogu s evropskou tradicí novým konceptem poznání. Poté vytvořil nauku o dichotomii světa rozděleného na sféru království Božího a království rozbroje. Člověka pak popsal jako bytost stojící mezi těmito světy, jejíž životním posláním je hledat cestu zpět k Bohu. Nakonec jsou představeny některé aplikace Losského základních tezí v drobnějších dílech a je zhodnocen přínos a perspektivy Losského nauky pro současné filosofické bádání.
Hybrid-epistemický model kvantové mechaniky a možné řešení problému měření
Souček, Jiří
In this study we introduce and describe in details the hybrid-epistemic model for quantum mechanics. The main differences with respect to the standard model are following: (1) the measurement process is considered as an internal process inside quantum mechanics, i.e. it does not make a part of axioms and (2) the process of the observation of the state of the individual measuring system is introduced into axioms. The intrinsic measurement process is described in two variants (simplified and generalized). Our model contains hybrid, epistemic and hybrid-epistemic systems. Each hybrid system contains a unique orthogonal base composed from homogeneous (i.e. ontic) states. We show that in our model the measurement problem is consistently solvable. Our model represents the rational compromise between the Bohr’s view (the ontic model) and the Einstein’s view (the epistemic model).
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Víra na pozadí postmoderního diskursu
Fořtl, Josef ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent) ; Šturzová, Jana (oponent)
Z výše napsaného vyplývá, že tato práce, týkající se víry a s ní spjatého tématu Boha, je psána z pozic nikoliv nábožensko-teologických, ale filosofických. Z pozice náboženské jsem ji nemohl napsat, neboť nestojím na žádné náboženské pozici. Pod vlivem nezávislých filosofů a religionistů vnímám náboženství (myšleno v plurální formě) jako kulturně dějinné fenomény vzniklé v určitém čase, za zcela specifických kulturně-historických a politicko-geografických podmínek.
Meze, možnosti a naděje (sebe)poznávajícího chování člověka
Kořenský, Jan
Současnost a perspektiva pro vědní noetiku evropské civilizace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.