|
|
Effects of solar activity in power-distribution grids
Výbošťoková, Tatiana ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Hejda, Pavel (oponent)
Eruptívne udalosti na Slnku majú bezprostredný vplyv na okolie Zeme. Pro- stredníctvom indukcie elektrických prúdov postihujú pozemskú infraštruktúru ako sú rozvodné siete silovej elektriny. Inšpirovaný nedávnymi štúdiami sme sa rozhodli vyšetrovať koreláciu medzi poruchami nahlásenými na českej rozvodnej sieti a geomagnetickou aktivitou reprezentovanou K indexom. Zistili sme, že v prípade datasetov, ktoré odpovedajú poruchám nahláseným na vedeniach s vysokým a veľmi vysokým napätím a pre elektrické rozvodne, je zvýšený počet porúch v období zvýšenej geomagnetickej aktivity oproti obdobiu so zníženou geomagnetickou aktivitou štatisticky významný. Zistené indikácie ukazujú, že poruchy sú výraznejšie krátko po maximách než krátko pred maxi- mom aktivity. Naše výsledky poukazujú na vplyv geomagneticky indukovaných prúdov na zariadenia rozvodnej siete dokonca aj v krajinách strednej zemepisnej šírky. Aby tieto zistenia mohli byť potvrdené, bolo by potrebné sa pozrieť aj na modelovanie geomagneticky indukovaných prúdov. Druhá časť mojej diplomovej práce zahŕňa modelovanie geoelektrického poľa s využitím minútových meraní geomagnetického poľa dostupných z databáze In- termagnet. Tento model sme aplikovali na dlhodobé merania geomagnetického poľa počas obdobia zvýšenej slnečnej aktivity (napríklad v dňoch, kedy...
|
|
|
The influence of solar activity on failure rate of components of Czech power-distribution network
Výbošťoková, Tatiana ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Mošna, Zbyšek (oponent)
V bakalárskej práci analyzujeme vplyv slnečnej aktivity na českú rozvodnú sieť. Masívne slnečné erupcie sú zodpovedné za vznik kozmického počasia a majú určitý dopad na technologickú infraštruktúru na Zem a jej okolie. Za účelom dozvedieť sa viac o tom, aký vplyv môžu mať zmeny v aktivite Slnka na terestriálne klíma sme sa rozhodli spracovávať danú problematiku. Jadrom praktickej časti je vytvorenie programu, ktorý spracováva metódami štatistickej analýzy dáta s poruchami na rozvodných sieťach v Českej republike z ČEPS, a.s., a namerané hodnoty geomagnetickej aktivity na stanici Budkov na Šumave. Práca odhaľuje, že nejde vylúčiť vplyv intenzity slnečnej aktivity na poruchy na českej rozvodnej sieti . Ukazuje sa, že počet porúch na sieti je v období zvýšenej slnečnej aktivity je značne väčší ako v období nižšej či priemernej slnečnej aktivity. Naša práca prispieva k rozšíreniu povedomia o poruchách na českej rozvodnej sieti, ktoré môžu vznikať aj vplyvom slnečnej aktivity
|
|
|
Využití geomagnetických dat a poznatků fyziky Slunce ve výuce přírodních věd na středních školách
BAYER, Tomáš
Středoškolské vzdělávání je v současné době nemyslitelné bez vazby na poznatky moderní vědy. Poznatky přírodních věd, ať už se jedná o biologické vědy či vědy o neživé přírodě, se kombinovaně odrážejí v environmentální výchově, která, na základě negativních zkušeností s omezeným přírodovědným rozhledem, kvantikuje negativní p?sobení člověka na biosféru a ukazuje nutnostrecipovat poznatky přírodních věd v co největší šíři. Práce vychází z mezioborového přístupu k přírodním vědám, tak jak je definován ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia. Vychází z pozice fyziky jako základu reálných přírodních věd a jejího postavení v logické souvislosti s dalšími přírodními vědami, zejména biologií a geografií. Cílem práce je přiblížit poznatky fyziky Slunce a geofyziky studentům středních škol, zejména gymnázií. Základním východiskem je popularita a mediální atraktivita poznatků moderní astrofyziky, která zásadním způsobem zpestřuje výuku a činí ji atraktivnější. Přínos astrofyzikálních a geomagnetických dat výuce fyziky a geografie pomáhá žákovi překonávat domnělé či skutečné těžkosti s osvojením středoškolského učiva a ukazuje širší souvislosti. Ty jsou ukázány zejména na srovnání a funkčního propojení satelitních dat, měřených geostacionárními družicemi, s daty měřenými na zemském povrchu na geomagnetických observatořích.
|
|
|
Možné korelace mezi geomagnetickou aktivitou a globální teplotou vzduchu
Střeštík, Jaroslav
Roční hodnoty indexů geomagnetické aktivity aa byly porovnány s průměrnými roční hodnotami globální teploty vzduchu za období 1850-2012. Přes velký rozptyl vychází kladná významná korelace. Ta však pouze odráží velmi podobnou dlouhodobou změnu obou sledovaných veličin, která nemusí mít společnou příčinu. Krátkodobější změny s periodami řádově roky či desetiletí jsou u obou veličin zcela jiné a vzájemná korelace je nulová. Při porovnání kratších úseků v délce jen několika desítek let, kde se dlouhodobá změna příliš neprojeví, vycházejí korelace různé. Významná korelace nalezená pro celé období tedy není perzistentní. Není tak prokázán žádný vliv geomagnetické aktivity na globální teplotu vzduchu v kratších časových dimenzích a nelze tedy využít odhadu možného budoucího průběhu geomagnetické aktivity k předpovědi globální teploty v budoucnosti. Při použití teplotních dat z jednotlivých stanic namísto teploty globální mohou vyjít korelace jiné, ale ani tyto nejsou perzistentní. Stejně tak při jakékoli jiné volbě kratších intervalů.
|
|
|
Vliv dlouhotrvající vysoké sluneční/geomagnetické aktivity na tlaková pole zimní severní dolní atmosféry
Bochníček, Josef ; Davídkovová, Hana ; Hejda, Pavel ; Huth, Radan
Byl analyzován vliv dlouhotrvající vysoké sluneční a dlouhotrvající vysoké geomagnetické aktivity na rozložení anomálií stratosférických a troposférických tlakových polí zimní severní hemisféry. Analýza zahrnovala 120-denní zimní období (1. prosinec – 30. březen) let 1952-2003. Sluneční aktivita byla charakterizována 30-ti denním průměrem Wolfova čísla R, geomagnetická aktivita 30-denním průměrem denní sumy indexu Kp. Rozložení anomálií stratosférických tlakových polí je popsáno 30-ti denními anomáliemi geopotenciálních výšek (GPH) na hladině 50 hPa, rozložení anomálií troposférických tlakových polí pak 30-denními anomáliemi GPH na hladině 500 hPa. Anomální hodnoty GPH byly získány tak, že od dlouhodobých 30-denních průměrů, vypočtených za období let 1970-2003, byly odečteny aktuální 30-ti denní průměry. Data týkající se GPH byla převzata z NCEP/NCAR reanalýzy.
|
|
|
Četnost světových teroristických útoků od konce šedesátých let
Střeštík, Jaroslav ; Grigoryev, P. ; Mikulecký, M.
Byla provedena analýza četností teroristických útoků v osmi oblastech světa (Afrika, východní Evropa, Střední východ a Perský záliv, Severní Amerika, Střední a Jižní Amerika, Jihovýchodní Asie a Oceánie, Jižní Asie a západní Evropa),rovněž pro jejich součet a toto vše porováno se slunečními a geomagnetickými charakteristikami. Existuje dobrá korelace mezi četností teroristických útoků v různých oblastech. Je také významná vazba mezi teroristickými útoky na straně jedné a některými heliogeofyzikálními faktory na straně druhé. Všechny vazby jsou různé v různých regionech a pro různé vnější faktory. Nicméně mnoho z nich je významných. Regresní vztah s faktory popisujícími geomagnetickou aktivitu je o neco vyšší než s faktory sluneční aktivity.
|
|
|
Salmonelóza a některé meteorologické, solární a geomagnetické ukazatele
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký Jr., M. ; Mikulecký, M.
Salmonelóza je u nás časté onemocnění, a proto je třeba zkoumat, jaké faktory přispívají ke zvýšení jeho výskytu. Dříve byl zkoumán vliv slapového zrychlení a nalezena semilunární variace. Vliv heliogeofyzikálních faktorů dosud zkoumán nebyl, třebaže laboratorní studie jistý vliv prokazují. V tomto příspěvku byly použity denní počty přijatých pacientů na kliniku infektologie LFUK v Bratislavě za roky 2005-2006. Výskyt salmonelózy je v létě podstatně větší než v zimě, přičemž maximum výskytu se opožďuje za meximem teplot vzduchu více nž o měsíc. K vyššímu výskytu salmonelózy také mírně přispívá vyšší geomagnetická aktivita, jejíž vliv je významnější než vliv aktivity sluneční.
|
|
|
Vliv geomagnetické aktivity na průběh stratosférického ohřevu
Davídkovová, Hana ; Bochníček, Josef ; Hejda, Pavel ; Huth, Radan
Teplota zimní polární dolní stratosféry je vedle sluneční aktivity, fáze QBO a atmosférické cirkulace ovlivňována také aktivitou geomagnetickou. Ta však, na rozdíl od předchozích činitelů, teplotu této části zimní stratosféry vždy jen snižuje. Fyzikální mechanismus vysvětlující toto snížení teploty byl popsán Arnoldem a Robinsonem a v tomto příspěvku je ověřován i experimentálně. Podle výše zmíněné práce ohřev polární dolní termosféry způsobený zvýšenou geomagnetickou aktivitou, omezuje promíchávání vzdušných mas středních a vyšších šířek, což v oblasti, která v zimě není ozářená Sluncem polární dolní stratosféra), vede k rychlému poklesu teplot. Naše výsledky tuto závislost potvrzují.
|
|
| |
|
|
Variace s periodami kolem 1,3 roku ve sluneční a geomagnetické aktivitě
Střeštík, Jaroslav
Perioda kolem 1,3 roku, objevená před časem v rychlosti slunečního větru a v některých biologických jevech, je v geomagnetické aktivitě přítomna pouze v krátkém období po roce 1990 a v menší míře kolem r. 1942. Jiné blízké periody se vyskytují sporadicky a jsou mnohem slabší. Souvislost se slunečním cyklem (sudý – lichý) nebyla nalezena. Ve sluneční aktivitě se žádná z nich nevyskytuje vůbec.
|
host ::
RSS.